Výsledky anket „Ropák 2011“ a „Zelená perla 2011“

V časopise ALTERNATIVA, který vydávaly Děti Země, byly v roce 1992 poprvé publikovány materiály „Spolku krušnohorských ropáků“, z nichž vyplývá, že na Zemi dochází k dichotomii dvou vysoce vyspělých druhů – Homo sapiens sapiens (člověka moudrého) a Petroleus mostensis (ropáka bahnomilného).

Celkem 103 členů nezávislé Komise ze 116 rozhodlo o vítězi 20. ročníku ankety „Ropák roku“ o antiekologický čin (osoba, která se prosazováním nějaké stavby či záměru, vydáním rozhodnutí či budováním stavby nejvíce zasloužila o poškození životního prostředí) a 17. ročníku ankety „Zelená perla roku“ o antiekologický výrok. Členy Komise jsou např. sociolog Jan Keller, filozof Erazim Kohák, písničkář Pepa Nos, teatrolog Vladimír Just atd.

Titul Ropák 2011 získal

1) PhDr. Jan Stráský, ředitel Správy NP a CHKO Šumava – Jihočeský kraj (383 bodů)
- za diskreditaci poslání parku v očích veřejnosti nerespektováním a popíráním zásad ochrany přírody a péče o chráněné území v kategorii „národní park“,
- za poškození dobrého jména parku v zahraničí odmítnutím Diplomu Rady Evropy za vzorně spravované chráněné území s tvrzením o nepotřebnosti pokračovat v kvalitní péči, což je podmínka udělení diplomu,
- za nezákonné poškození vzácných horských ekosystémů kácením stromů, zejména na Smrčině a v oblasti Ptačího potoka, ačkoliv se tomu v létě 2011 pokoušeli aktivně zabránit účastníci veřejného shromáždění,
- za povolání policie proti účastníkům nenásilného shromáždění na ochranu nezákonného kácení stromů u Ptačího potoka, jejíž zásah prohlásil Krajský soud v Plzni ve svém rozsudku z října 2011 za nezákonný,
- za opakované narušování klidu v jádrovém území tetřeva hlušce kácením stromů podél cest a na některých místech kácením stromů s kůrovcem v době rozmnožování tetřeva,
- za návrh na zřízení nových cest a přechodů v jádrovém území parku s výskytem tetřeva hlušce,
- za ignorování zákona o ochraně přírody použitím postřiků s jedovatými pesticidy,
- za tolerování rozsáhlých devastačních těžeb Městským lesům Kašperské Hory uvnitř parku, často v přírodně velmi cenných lokalitách, například v okolí Zhůřských slatí a Vysoké Mýtě,
- za narušení činnosti státní správy při ochraně přírody a oslabení odborné péče o park a služby turistům zrušením pracovních míst kompetentním a kvalitním úředníkům.

Zelenou perlu 2011 získal

1) Jan Stráský, ředitel Správy NP a CHKO Šumava (198 bodů)
„Zákon je dodržován tím, že bude neustále porušován, ale jeho porušování bude kryto jím umožněnými výjimkami.“
z článku Šumava chce prosadit intenzivní zásahy proti kůrovci
http://www.denik.cz/ekonomika/dal-budou-prosazovat-intenzivni-zasahy-proti-kurov.html, 19. 7. 2011

V anketě Ropák 2011 se na dalších dvou místech umístili:

2) Mgr. Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí a poslanec Poslanecké sněmovny P ČR (ODS) – Ústecký kraj, Česká republika (298 bodů)
- za podporu bezplatného přidělení části emisních povolenek na vypouštění oxidu uhličitého v období 2013 až 2020 pro velké znečišťovatele, jako je ČEZ, a. s., za téměř 50 mld. korun, ačkoliv je mohla ČR prodat formou dražby a získané peníze využít ke stabilizaci státního rozpočtu nebo na podporu potřebných oblastí,
- za zodpovědnost při vydání změny integrovaného povolení v režimu nepodstatné změny Krajským úřadem Ústeckého kraje v září 2011 pro dovoz až 110 tisíc tun nehomogenních odpadů z ropných lagun Ostramo z Ostravy s obsahem jedovatých, rakovinotvorn ých či mutagenních látek ke skládkování na skládce firmy CELIO, a. s., v Litvínově a jejich spalování v cementárně v Čížkovicích, které bylo následně v prosinci 2011 potvrzené Ministerstvem životního prostředí zamítnutím odvolání tří občanských sdružení, ačkoliv nebyla zvážena nutnost dovozu těchto odpadů a použití nespalovacích technologií (např. BCD a GPCR) a zjištěno skutečné chemické složení těchto odpadů, takže řízení mělo být vedeno v režimu podstatné změny s významný vlivem na zdraví osob i za účasti veřejnosti a s pečlivým posouzením všech námitek a rizik.

3) Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu (ODS) – Česká republika (186 bodů)
- za předložení aktualizace Státní energetické koncepce do roku 2060, která předpokládá prolomení územních limitů na Mostecku a zbourání Horního Jiřetína a Černic, dále kolem roku 2030 těžbu černého uhlí v Beskydech, pokračování v těžbě uranu v Rožínce i za cenu jejího dotování a zahájení těžby uranu na Liberecku chemickým způsobem, také další masivní rozvoj jaderné energetiky výstavbou 5-7 bloků o výkonu JE Temelín, omezení použití zemního plynu k výrobě elektřiny, k roku 2030 odstavení všech větrných a solárních elektráren a novou výstavbu nezahajovat, omezení podpory úsporných opatření a malý důraz na snižování energetické náročnosti průmyslu,
- za snahu omezit až zrušit státní finanční podporu na výstavbu bioplynových elektráren a na výkup elektřiny z nich, ačkoliv jde o lokální alternativní zdroj energie, který pro výrobu elektřiny a tepla účinně využívá nadbytečnou organickou hmotu.

V anketě Zelená perla 2011 jsou na dalších dvou místech tyto výroky:

2) Naděžda Kavalírová, předsedkyně Konfederace politických vězňů (133 bodů)
„Proč jsem dala do souvislosti komunisty a kůrovce? Oni mají přece mnoho společného, vždyť jde o stejnou zákeřnost a bezohlednost a ničí vše živé, co se jim postaví do cesty, a bylo by dalších jiných negativních věcí a vy to víte. Nikdy nepřestane boj politických vězňů proti komunistům, ale v boji proti kůrovci musí povstat celá naše země.“
z projevu na 22. kongresu ODS
http://www.ods.cz/clanek/76-projev-predsedkyne-konfederace-politickych-veznu-nadezdy-kavalirove, 22. 10. 2011

3) Tomáš Hudeček, náměstek primátora hl. m. Prahy (TOP09) (127 bodů)
„V centru zeleň chybí, takže jakýkoliv úbytek zeleně uvnitř města je absolutně nepřípustný. Na druhou stranu, pokud je někde něco jako les a nic se tam neděje, tak je otázka, jestli se to má nazývat zelení a jestli tam má být stopka pro nové stavby.“
(odpověď na otázku, zda se nějak budou upravovat pravidla pro zastavování zeleně)
z článku Neokoukaní hlásí příchod
MF DNES, 29. 11. 2011

* * * * * * * *

Příloha k tiskové zprávě Dětí Země ze dne 27. 4. 2012:

Pořadí zbývajících kandidátů ankety Ropák 2011

4) MUDr. Michael Vít, Ph. D., hlavní hygienik ČR a náměstek ministra zdravotnictví – Česká republika (128 bodů)
- za přípravu a podporu schválení nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací od 1. 11. 2011 (navzdory kritice veřejného ochránce práv), která bez číselné změny hlukových limitů tyto limity reálně zvyšuje až o 7dB, čímž mj. dochází k porušení evropské směrnice č. 2002/49/EC o snižování hluku ve veřejném prostoru, a to z těchto důvodů: a) nařízení nově stanovuje, že limit je překročen, až když naměřená hodnota po odečtení nejistoty měření je vyšší než stanovený limit, takže limity se z původní dolní hranice nejistoty (2 dB) zvyšují na její horní hranici, tzn. limity se reálně zvyšují o 4 dB, b) nařízení nechává v platnosti metodický návod při zjišťování hluku ve venkovním prostoru ze dne 1. 11. 2010 s ohledem na tzv. dopadající zvukové pole, takže naměřené hodnoty se snižují až o 3 dB, tzn. limity se zvyšují o další 3 dB, čímž se vnímání hluku se zvyšuje o sto procent, c) nařízení nechává v platnosti tzv. starou hlukovou zátěž, která limit zvyšuje o 20 dB a d) nařízení nově definuje tzv. charakteristický letový den jako průměrný počet vzletů a příletů letadel za šest měsíců od 1. května do 31. října kalendářního roku, takže může docházet ke krátkodobému obrovskému překračování hlukových limitů, např. denních, bez možnosti okamžitého omezení.

5) Mgr. Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje (ČSSD) – Jihočeský kraj (127 bodů)
- za prosazení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v září 2011, které obsahují výstavbu lanovky pro lyžaře z Klápy na vrch Hraničník do rakouského skiareálu Hochficht v šířce 30-40 metrů přes I. a II. zónu Národní parku Šumava, takže hrozí riziko rozvrácení vzácných pralesovitých ekosystémů a biotopů vzácných druhů živočichů, rozšíření silnice z Nové Pece na Zadní Zvonkovou, čímž se zvýší množství automobilů na úkor chodců a cyklistů a dojde k ovlivnění migračního koridorů velkých savců, přitom by se mohlo zvážit rozšíření stávající příjezdové silnice a zavedení ekobusů, a dále golfového hřiště v obci Stožec, lyžařského areálu na Špičáku nebo sjezdovky na Boubíně, ačkoliv téměř tři čtvrtiny Jihočechů dává v parku přednost ochraně přírody před takovými škodlivými projekty,
- za podporu kácení kůrovcem napadených stromů v Národním parku Šumava, ačkoliv nejde o hospodářské lesy a cílem je zachování přírodních procesů.

6) JUDr. Ing. Emil Rudolf, ředitel odboru výkonu státní správy Ministerstva životního prostředí v Hradci Králové – Královéhradecký kraj (90 bodů)
- za vydání rozhodnutí v prosinci 2011 o povolení průzkumných prací v prvohorních sedimentech na Trutnovsku na pět let k ověření a vyčíslení zásob tzv. břidlicových hořlavých plynů prostřednictvím rešerše dat, geofyzikálních prací a průzkumného vertikálního vrtu, příp. horizontálního, ačkoliv se toto území nachází v blízkosti Krkonošského národního parku a CHKO Broumovsko a nad významným zdrojem pitné vody Polické křídové pánve pro 120 tisíc obyvatel, přičemž v rozhodnutí chybí jasné prokázání veřejného zájmu, závazná stanoviska na ochranu přírody a krajiny a podzemních a povrchových vod, řádné odůvodnění o zamítnutí námitek devíti obcí a pěti státních orgánů a doložení technické a finanční způsobilosti firmy Basgas Energia Czech s. r. o. tyto průzkumné práce realizovat, která by v případě kladného výsledku tohoto průzkumu měla přednostní právo získat povolení na těžbu tohoto plynu.

7) Bc. Milan Chovanec, hejtman Plzeňského kraje (ČSSD) – Plzeňský kraj (71 bodů)
- za prosazování návrhu zákona o Národním parku Šumava podle návrhu zastupitelstva Plzeňského kraje, který by zrušil dosavadní právní ochranu přírody a krajiny v nově zřízených IV. zónách na území obcí a dále by umožnil převod stávajícího státního majetku na nově zřízenou obecně prospěšnou společnost, která by rozhodovala o činnosti v parku, přičemž podle posudku Právnické fakulty UK návrh nerespektuje mezinárodní standardy ochrany přírody a péče o biodiverzitu, nezohledňuje ochranu území evropské soustavy NATURA 2000 a porušuje dosavadní systematiku práva životního prostředí v oblasti ochrany přírody a krajiny,
- za podporu lanovky na vrch Hraničník v Národním parku Šumava s nutností vykácet pruh lesa šířky 30-40 metrů v I. a II. zóně parku – lanovka je součástí návrhu zákona o NP Šumava, který schválilo zastupitelstvo Plzeňského kraje.

8) Petr Kajnar, primátor Ostravy (ČSSD) – Moravskoslezský kraj (69 bodů)
- za zpochybňování námitek občanů i odborníků na znečištění ovzduší ve městě opakovaným překračováním limitů znečišťujících látek a také zdravotních rizik znečištění ovzduší, zejména dětí a osob s vážnými a chronickými dýchacími onemocněními.

9) JUDr. Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje a poslanec Poslanecké sněmovny P ČR (ČSSD) – Jihomoravský kraj (53 bodů)
- za prosazení Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje v září 2011 bez řádného vyhodnocení vlivů alternativní silniční koncepce na životní prostředí a zdraví obyvatel podle návrhu obcí, zástupců veřejnosti a občanů, v níž silnice R43 vede na Svitavy a mimo Brno-Bystrc, obchvat Břeclavi by byl čtyřpruhový a vedl by až do Rakouska a silnice R55 na Slovácku by vedla mimo ptačí oblast u Bzence a která neobsahuje silnici R52 Pohořelice – Mikulov a JZ a JV tangenty, neboť schválené Zásady umisťují některé silnice v těsné blízkosti obcí, takže znamenají další ekologické zatížení území, kde jsou již nyní překračovány emisní a hlukové limity.

10) Jana Vaňhová, hejtmanka Ústeckého kraje (ČSSD) – Ústecký kraj (49 bodů)
- za zodpovědnost při vydání změny integrovaného povolení v režimu nepodstatné změny Krajským úřadem Ústeckého kraje v září 2011 pro dovoz až 110 tisíc tun nehomogenních odpadů z ropných lagun Ostramo z Ostravy s obsahem jedovatých, rakovinotvorných či mutagenních látek ke skládkování na skládce firmy CELIO, a. s., v Litvínově a jejich spalování v cementárně v Čížkovicích, které bylo následně v prosinci 2011 potvrzené Ministerstvem životního prostředí zamítnutím odvolání tří občanských sdružení, ačkoliv nebyla zvážena nutnost převozu těchto odpadů a použití nespalovacích technologií (např. BCD a GPCR) a zjištěno skutečné chemické složení těchto odpadů, takže řízení mělo být vedeno v režimu podstatné změny s významný vlivem na zdraví osob i za účasti veřejnosti a s pečlivým posouzením všech námitek a rizik.

11) Mgr. Tomáš Drápela, generální ředitel Plzeňské teplárenské, a. s. – Plzeňský kraj (41 bod)
- za snahu vybudovat velkokapacitní spalovnu komunálních odpadů v Chotíkově u Plzně za cca 2,5 miliardy korun s roční kapacitou 95 tisíc tun odpadů (před referendem občanů to bylo 60 tisíc tun/rok), ačkoli v kraji takové množství odpadů ani nevzniká a jeho dovážení z jiných částí ČR nebo ze zahraničí by vážně ohrožovalo životní prostředí v okolí, jako je zvýšení dopravních intenzit s hlukem a emisemi, došlo by k znesnadnění vzniku efektivního systému sběru, třídění a recyklace odpadů, resp. nebyly posouzeny jiné varianty jako například zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu odpadů.

12) Mgr. Tomáš Šikula, držitel autorizace MŽP ke zpracování dokumentace a posudku EIA – Ústecký kraj (32 bodů)
- za vypracování druhé dokumentace o hodnocení vlivů jezu Děčín na Labi na životní prostředí v listopadu 2011, neboť opět odmítl ve spolupráci s veřejností dopracovat a vyhodnotit organizačně-technickou variantu zlepšení plavebních podmínek na řece bez výstavby jezu, tzn. na některých úsecích řeky zúžit plavební dráhu na jednosměrnou, prověřit možnost relativního snížení limitu plavebního ponoru podle morfologie dna řeky a absolutního snížení limitu o 10-20 cm, přičemž jez s náklady cca 4,2 mld. Kč představuje ekonomicky neefektivní a dopravně neodůvodněnou stavbu, neboť souběžná železniční trať podél Labe z Pardubic až ke státní hranici může v průměru odvést pětkrát více uvažovaného objemu nákladů, než řeka Labe, a plánovaná eliminační a kompenzační opatření na ochranu zvláště chráněných druhů organismů jsou z hlediska jejich úspěšnosti nedostatečná a nepřesvědčivá.

Pořadí zbývajících autorů výroků ankety Zelená perla 2011

4) Dalibor Madej, náměstek primátora města Ostravy (ODS) (121 bod)
„Největší problém s ovzduším je v době inverze, to je v zimním období, a to na stromě není ani lístek. Ten význam zeleně je v podstatě nulový.“
z článku Slibovali Ostravanům více zeleně, ale zatím stromy jen kácí
http://www.ct24.cz/regionalni/121517-slibovali-ostravanum-vice-zelene-ale-zatim-stromy-jen-kaci, 19. 4. 2011

5) Miroslav Novák, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje (ČSSD) (120 bodů)
„Já tvrdím, že spalovna bude fungovat dokonce jako čistička vzduchu. Nad komínem uvidíte jen obláček páry.“
z článku V Havířově se jednalo o spalovně a dotacích
http://havirovsky.denik.cz/zpravy_region/20110328z, 28. 3. 2011

6) Pavel Drobil, poslanec Poslanecké sněmovny P ČR (ODS) (113 bodů)
„Ministerstvo životního prostředí, které jsem krátce vedl, bylo už dlouho zralé na zásadní reformu „made in ODS“.“
z projevu na 22. kongresu ODS pod názvem Pavel Drobil: Přicházejme s vlastním řešením problémů nezávisle na koaličních partnerech
http://www.ods.cz/clanek/79-prichazejme-s-vlastnim-resenim-problemu-nezavisle-na-koalicnich-partnerech,
22. 10. 2011

7) Kristýna Kočí, poslankyně PS P ČR (Věci veřejné) (106 bodů)
„Dřívější směřování ministerstva životního prostředí bylo, myslím, příliš jednostranné a nebralo v ohled jiné zájmy než životního prostředí.“
z článku Co říká, když říká: zjednoduším ochranu přírody
http://www.denikreferendum.cz/clanek/8360-co-rika-kdyz-rika-zjednodusim-ochranu-prirody, 11. 1. 2011

8) Jan Mičánek, předseda představenstva a ředitel firmy Less, a. s. (82 body)
„Zřizovat národní park ve střední Evropě je úplná blbost. Příroda tu přece není původní, lesy vytvořili lidé, naši předci.“
z článku Kůrovec ničí nervy byznysu
http://ekonom.ihned.cz/c1-52046950-kurovec-nici-nervy-byznysu, 11. 6. 2011

9) Jaroslav Kubera, senátor Senátu P ČR (ODS) (81 bod)
„Nepleťme si ekoteroristy s ochránci přírody. Ochránci přírody jsme všichni – co Čech, to zahrádkář.“
z diskuse nad peticí Zachraňme Šumavu, kterou podepsalo více než 13 tisíc občanů, tisk č. 84, 11. schůze Senátu P ČR
http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/61221/51834, 4. 8. 2011

10) Pavel Drobil, poslanec Poslanecké sněmovny P ČR (ODS) (75 bodů)
„Byla to politika ODS, která mě vedla k odmítnutí náboženství globálního oteplování. Protože toto náboženství stojí na ideologické manipulaci s fakty, kterou řada skutečných vědců kritizuje.“
z projevu na 22. kongresu ODS pod názvem Pavel Drobil: Přicházejme s vlastním řešením problémů nezávisle na koaličních partnerech
http://www.ods.cz/clanek/79-prichazejme-s-vlastnim-resenim-problemu-nezavisle-na-koalicnich-partnerech,
22. 10. 2011

11) Jan Prokeš, ředitel veřejného sektoru a státní správy ve společnosti Ernst & Young, s. r. o. (72 body)
„Principem ekologizace dopravy je dostavět co nejrychleji dálnice, nikoli železnice.“
z rozhovoru v článku Poradenské firmy jsou schopny stát v procesu PPP ochránit před riziky
http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/poradenske-firmy-jsou-schopny-stat-v-procesu-ppp-ochranit-pred-riziky,
31. 3. 2011

11) Jan Stráský, ředitel Správy NP a CHKO Šumava (72 body)
„Informační centra budou pro školy asi nejzajímavější. Radost z nich však nemám. Ekologové totiž v těchto centrech naši mládež vyučují jen zelenou ideologii.“
z článku Konec kůrovcového experimentu na Šumavě?
http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=5909&PHPSESSID=5451853d48d6f6693fe5dd60abe4d0eb, č. 16/2011

12) Jan Stráský, ředitel Správy NP a CHKO Šumava (64 bodů)
„Musíme se zamyslet nad krizovým plánem, který po určitou dobu a na určitých místech nebude vůbec brát vážně zákon o ochraně přírody a bude vycházet z lesního zákona a z obrany proti kůrovci, která je obsažena v lesním zákoně.“
z článku Kůrovec je milé zvířátko, ale už nám nesmí škodit
Právo, 15. 2. 2011

13) Jaroslav Kubera, senátor Senátu P ČR (ODS) (53 bodů)
„Kromě toho úřad ombudsmana je velmi často zneužíván ekoteroristy, vzpomeňte na dálnici D8 ještě za Otakara Motejla a další, kde se hájí úplně jiné zájmy, než závažné veřejné.“
z diskuse o novele soudního řádu správního, tisk č. 158, 11. schůze Senátu P ČR
http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/61221/51834, 4. 8. 2011

14) Miloň Vojnar, ředitel firmy Lumius, s. r. o. (51 bod)
„Nejvíce obnovitelný zdroj je podle mě uran. Recyklace paliva pro generátory 4. generace či nové obohacování je dnes to nejzelenější, co dnes máme. Kdyby existovaly malé kontejnerové reaktory, tak si jeden koupím a dám si ho na zahradu.“
(z odpovědi na otázku, zda firma uvažovala o vlastní výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů)
z článku Šéf alternativního dodavatele energií: Firmy chtějí v krizi ušetřit za elektřinu
http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-53672670-sef-alternativniho-dodavatele-energii-firmy-chteji-v-krizi-usetrit-za-elektrinu, 15. 11. 2011

15) Antonín Schubert, starosta Modravy (36 bodů)
„Ekologického aktivistu poznáte. Je zarostlý, umolousaný, má dredy.“
z článku Bohatá Modrava vyhání aktivisty blokující šumavský les
http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=708021, 24. 7. 2011

16) Jan Mičánek, předseda představenstva a ředitel firmy Less, a. s. (32 bod)
„Zeměkoule je tu pro lidi. A Šumava by mohla dát práci dalším stovkám, tisícům lidí, když se jim otevře.“
z článku Kůrovec ničí nervy byznysu
http://ekonom.ihned.cz/c1-52046950-kurovec-nici-nervy-byznysu, 11. 6. 2011

17) Jan Stráský, ředitel Správy NP a CHKO Šumava (2 body)
„Když jdu po Šumavě, tak někdy nevidím žádný zelený strom, a to mě hrozně štve. Všude jsou jen suché stromy. Někomu to vadí. Někomu vadí, že přijede na Šumavu a nevidí pořádný les.“
(z odpovědi na otázku, jak si návštěvníci Šumavy představují tamní les)
z rozhovoru v článku „Jan Stráský: Přemluvil mě prezident Klaus“
http://instinkt.tyden.cz/rubriky/bez-obalu/jan-strasky-premluvil-me-prezident-klaus_26063.html, 5. 5. 2011

Děkujeme těmto partnerům za letošní podporu:

Ekologický institut Veronica, EkoCentrum Brno, divadelní skupina VERDIS, Moravská banka vín, AusterlitzPro s. r. o., restaurace Vegalite a Denikreferendum.cz. a Sedmá generace.

Zdroj: http://www.detizeme.cz/zprava.shtml?x=2342055

Začněte informovat pravdivě a úplně, vzkazuje cementárna Litoměřickému deníku!

Čtvrteční Litoměřický deník zveřejnil další ze série článků, který manipuluje s fakty. Mimo jiné tím, že vybírá, jen některá, která navíc vytrhuje ze souvislostí.

Výsledkem je to, že vzbuzují u občanů zcela neopodstatněné obavy. Přestože se redaktoři Deníku osobně zúčastnili prezentace rozptylové studie v cementárně, dokázali ve své zprávě zcela opominout nejdůležitější závěr, který studie přinesla: V případě specifických znečišťujícíchc látek se komín cementárny na imisním zatížení okolí podílí nejvýše 0,1% povoleného bezpečného limitu! "Hodnota 0,1% limitu znamená, že obávané těžké kovy, dioxiny, di-furany, polychlorované bifenyly, halogenovodíky a podobné látky se ve spadu z hlavního komína prakticky nevyskytují," řekl Jan Karel z firmy ATEM, která imisní studii zhotovila. Jakékoliv obavy ze zdravotních dopadů na obyvatele v okolí, které by mohly způsobit tyto látky z nejvyššího čížkovického komína, jsou naprosto liché.

K článku jsou přiloženy mapy. Velmi důležité je, aby si každý pozorně přečetl jaký je platný limit a jaké jsou hodnoty v nejzasaženějších místech, tedy ty nejtmavší.

Vezměte si například zmiňovaný Arsen. Celkový příspěvek cementárny je tisíckrát menší než zdravotně bezpečný imisní limit 6 nanogramů na metr krychlový vzduchu.

V článku se m.j rovněž uvádí, že " ...cementárna navíc u prachu překračuje limity ...."

Pravda je taková: "Při souběhu všech negativních okolností jako jsou špatné rozptylové podmínky, dlouhodobé sucho, provoz úplně všech zařízení najednou by výjimečně mohlo dojít ke krátkodobému překročení povoleného imisního limitu o zhruba 4 %", uvedl Jan Karel při prezentaci studie. K teoretickému překročení hodinového limitu by navíc došlo pouze v areálu cementárny či v jejím bezprostředním okolí, v žádném případě by se to nedotklo okolních obcí.

Zdrojem tohoto prachu je totiž pouze manipulace a skladování sypkého materiálu - vápence v areálu cementárny.

"K těmto situacím prakticky nedochází a pravděpodobnost, že by došlo k takto popsané situaci, je v reálném životě velmi nízká. Už z toho důvodu, že pokud jsou vyhlášeny stupně regulace, vnitřní regulační řád omezuje provoz některých zařízení a nepovoluje některé manipulační činnosti se surovinou", uvádí na pravou míru Jan Votava, odborný ředitel holdingu Lafarge Central Europe.

Celá Rozptylová studie včetně tiskové zprávy je veřejnosti dostupná na webových stránkách společnosti .

Občané se mohou v případě zájmu stále zaregistrovat na Den otevřených dveří, kde jim zástupci cementárny podají podrobnější informace mimo jiné i o výsledcích rozptylové studie.

Kontakt:

Milena Hucanová

tel.: 416 577 215

e-mail: milena.hucanova@lafarge.com

Zdroj:  http://www.lafarge.cz/wps/portal/cz/7_3_1-Press-kits-detail?WCM_GLOBAL_CONTEXT=/wps/wcm/connectlib_cz/Site_cz/AllPR/2009/Press+release+Exemple_1335445445818/PR_Header

Studie zjistila: Cementárna špiní vzduch v Siřejovicích

Lovosicko - Rozptylová studie cementářů z Čížkovic ukázala, že některé obce mají vlivem výroby a spalování více znečištěné ovzduší. 

 Fotogalerie: http://litomericky.denik.cz/galerie/cementarna-studie-rozptylove.html

Smutným premiantem jsou zejména Siřejovice. Na tamní obyvatele celoročně „padá" největší zátěž čížkovické cementárny, koncentrace jsou tu vyšší než v okolí, i když roční imisní limity nejsou překračovány.
V Siřejovicích jsou ve vzduchu těžké kovy jako olovo, arsen, kadmium, nikl, rtuť, chlorovodík, fluorovodík, polychlorované bifenely a PCDD/PCDF. A dále oxid dusičitý, siřičitý, uhelnatý a prachové částice PM10. Cementárna navíc u prachu překračuje limity a prý přikročí k opatřením.
Znečištěný vzduch kvůli cementářům je po celých Lovosicích, v lokalitě Nové Klapý jsou navíc zvýšené koncentrace rtuti, kadmia, olova, chlorovodíku a fluorovodíku.
Špinavý vzduch kromě Lovosic je i na Ovčíně, ve Vchynicích, Jenčicích. Prachem nejvíce trpí Čížkovice, Sulejovice, Želechovice.

Autor: Radek Pešout Ing.

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/studie-zjistila-cementarna-spini-vzduch-v-sirejovicich-20120426.html

Ostravské laguny dusí obyvatele města dále

25. 4. 2012 21:19, autor: ČT Brno

Ostrava - Peníze jsou utraceny, ropné kaly v Ostravě zůstaly. Jde o jednu z největších ekologických zátěží Česka - její odstraňování stálo zatím dvě miliardy. Část životu nebezpečných odpadů v lagunách ale zůstává. Společnost, která má těžbu lagun na starosti, chce po státu další peníze. Podle premiéra Petra Nečase je ale v této zakázce až příliš mnoho otazníků.
 
Měly být dávno pryč – teď nikdo neví, co dál. Za likvidaci ropných lagun zaplatil stát dvě miliardy. Ostrava měla lépe dýchat, místo toho se ptá, kdo může za to, že nebude. "Takováto zakázka by měla být řízena lepším způsobem, protože je dobře placená a jedná se o státní zakázku," myslí si náměstek primátora Dalibor Madej. Při poslední kontrole bylo zjištěno, že v ostravských lagunách zůstává 100 tisíc tun nevytěžených ropných kalů, tedy celá třetina původního množství.

Ostravské laguny dělají vrásky i na čele premiéra Petra Nečase. Bude se ptát, kde skončily peníze. "Ta věc je velmi závažná, vzbuzuje celou řadu otázek a bude tam samozřejmě muset dojít k velmi důsledné kontrole," říká. Zakázku na likvidaci lagun vyhrálo v roce 2003 sdružení Čistá Ostrava v čele s firmou Geosan. Cena tři miliardy. Laguny měly být vytěženy do roku 2010. Rok 2012 – nebezpečné látky dál zůstávají ve městě a ohrožují jeho obyvatele.

Jiří Bílek ze Zdravotního ústavu ČR varuje: "Jakmile se zvedne teplota, tak samozřejmě ty těkavé organické látky budou zase stoupat nahoru, zase to bude příčinou zápachu, stížností."
Jako tomu bylo naposledy na podzim. Do ovzduší se v Ostravě dostalo třicetipětinásobek povoleného limitu oxidu siřičitého. Největší ekologická zátěž v Ostravě měla být kompletně zlikvidována v roce 2018. Nyní hrozí, že ve městě zůstane ještě mnohem déle.

Zdroj + reportáž:  http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/173672-ostravske-laguny-dusi-obyvatele-mesta-dale/

Mezi finalisty ankety Ropák se dostal Chalupa i Vaňhová

Tisková zpráva Dětí Země 

Ústecký kraj má ve finále tři zástupce ze čtyř

Mezi dvanáct finalistů ankety Ropák 2011 se za Ústecký kraj ze čtyř nominovaných osob dostal ministr životního prostředí a poslanec za ODS Tomáš Chalupa i hejtmanka za ČSSD Jana Vaňhová, které tam katapultovala mediálně-politické hrátky při řešení otázky, co s nebezpečnými ostravskými kaly v kraji. Třetím finalistou je ekolog z Brna Tomáš Šikula za zpracování nekvalitní dokumentace pro jez u Děčína.

Výsledky anket Ropák 2011 a Zelená perla 2011 budou zveřejněny v pátek 27. dubna v 11 hodin na tiskové konferenci na EkoCentru Brno (Ponávka 2). Večerní soirée proběhne od 18 hodin v sále Bř. Bakaly. V rámci oslav dvaceti let ankety Ropák ho moderuje herec Komediomatu Roman Blumaier.

„Je zřejmé, že rodiště ropáků má stále velké množství velmi „kvalitních“ kandidátů do ankety o největšího ničitele přírody, pokud ze čtyř nominací se jich do finále dostanou hned tři, z toho dva politici z ideově zcela rozdílných politických stran, a navíc ještě ekolog, který již podruhé předkládá hodnocení vlivů jezu u Děčína na životní prostředí nízké kvality,“ říká koordinátor ankety Miroslav Patrik z Dětí Země Brno.

Chalupa s Vaňhovou jsou navrženi za zodpovědnost při vydání změny integrovaného povolení krajským úřadem pro dovoz až 110 tisíc tun vysoce nebezpečných odpadů z ropných ostravských lagun ke skládkování v Litvínově a ke spalování v cementárně v Čížkovicích, které následně Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, když odvolání tří občanských sdružení zamítlo. Ta pak proti tomuto rozhodnutí podala žalobu.

„Ropné odpady ze znečištěného Ostravska jsou paradoxně nejlepším biotopem ropáků, takže jejich převážení přes celou republiku až na Ústecko ke skládkování a spalování je opravdu absurdní,“ myslí si dále Patrik.

Do finále se nedostal předseda představenstva firmy United Energy, a. s., Petr Jeník, který v Komořanech prosazuje spalovnu komunálních odpadů s roční kapacitou 150 tisíc tun. Loni se v anketě umístil na 9. místě.

O vítězích anket Ropák a Zelená perla rozhodují členové Komise, která má nyní 116 členů. Do ankety Ropák 2011 bylo nominováno 24 platných kandidátů a na Zelenou perlu 2011 pak rekordně 100 platných výroků.



Zdroj: http://www.detizeme.cz/zprava.shtml?x=2342059 

Reportáž: Ropáci ve Středohoří

Kaly: Protestní pochod a hranou scénku u administrativní budovy čížkovické cementárny sledoval i ředitel holdingu.

Pod okny administrativní budovy čížkovické cementárny a před zraky ředitele holdingu Lafarge Jana Votavy v sobotu protestující proti pálení ostravských kalů sehráli úsměvnou pohádku o ropácích. Odkázali tak na stejnojmenný film Jana Svěráka z roku 1988. Vedení firmy v ní s obskurním živočišným druhem nepřímo srovnali.
Protestní pochod se vydal v půl jedenácté z čížkovické návsi. Odpůrci pálení kalů se vybavili transparenty s hesly jako „Zakalte si svoje děti“, „Probuďte své instinkty!“, „Díky za ekzém žádné dárky od vás nechcem“, „Spalovna nebo cementárna“, „Kaly ne ať žije život!“, „Dneska zisk zítra smrt“, „Hejtmance nevěříme“, „Český stát selhal Budou nám vládnout ropáci?!
Skupina zhruba 120 lidí prošla čížkovickou Růžovou ulicí. Přálo jim slunečné počasí s modrou oblohou, dokonce tovární komplex cementárny vypadal idylicky. Nekouřilo se totiž z komína.
Policisté s firemní ochrankou zatarasili příjezdovou komunikaci k cementárně, aby k ní nevjížděla nákladní vozidla. Parkoviště už bylo prázdné a uklizené.
Před jedenáctou hodinou se protestující začali shromažďovat před administrativní budovou. Jan Krmíček se ujal komentování hrané scénky.
Ta si dělala legraci nejen z vedení cementárny, ale i politiků, kteří jsou na ostravských kalech různými způsoby zainteresováni. Nechyběly tak tváře Mirka Topolánka, Martina Římana, Jiřího Ježe či Arno Fišery a ústecké hejtmanky Jany Vaňhové.
Nakonec vstoupil do „hry“ Středohoř, který zlé ropáky vyhnal. Na závěr lidé zanechali své „ekologické stopy.“

Autor: Radek Pešout Ing.

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/reportaz-ropaci-ve-stredohori-20120423.html