Aktuálně



Kauza GEOBAL 4 - nejnovější příspěvky

Načítání
Zobrazují se příspěvky se štítkemMěsíc s Geobalem. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemMěsíc s Geobalem. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 5. června 2012

Květen s Geobalem: Kdo a kdy zpracuje zbylé kaly?

Přinášíme květnový přehled medializovaných událostí kolem sanace ostravských ropných lagun a likvidace vzniklého odpadu v Ústeckém kraji….

---
 
Litoměřický deník publikoval 3. května článek[1] nazvaný „Stát neví, co s kaly. Bude hledat, kdo je spálí,“ Který shrnuje dosavadní anabázi kolem Kauzy Geobal a pokračuje aktuální situací. „Sanační práce nyní stojí, sdružení nefunguje čistící linka. Tamní úřady navíc odmítly skladování vytěžených kalů v areálu a požadují plynulý odbyt ke koncovému odběrateli. Ten ale poté, co čížkovická cementárna řekla „ne“, není. Stát tak vypíše soutěž na nového dodavatele. Zároveň se rozjela jednání, jak ostravské kaly klasifikovat. Zda opět se bude upravený odpad prodávat jako energetické palivo, nebo se označí za nebezpečný odpad. Paradoxně totiž to, co leží v Ústeckém kraji, je oficiálně certifikovaný výrobek,“ uzavírá svůj článek Deník. 

4. května vychází v Moravskoslezském deníku poměrně obsáhlý článek[2] o tom, že stále neodtěžené ropné laguny obtěžují zápachem obyvatele sídlišť v okolí areálu lagun Ostramo. Dále připomíná i to, že kaly měly být již dávno odtěženy a zlikvidovány a také to, že sdružení Čistá Ostrava, zodpovědné za sanaci, odmítá v podstatě cokoliv komentovat a neodpovídá na otázky.
Na webu Asociace ALERTA je publikován předcházející díl tohoto přehledu – Duben s Geobalem: Taškařice a ropáci[3]
EnviWeb publikuje od 10. května články, které vyšly v Hospodářských novinách už koncem dubna v jejich placené sekci. První, nazvaný „Stát zaplatil, přesto jedy v Ostramu zůstaly“ [4], se zabývá aktuálním stavem na Ostravsku. Podle státního dohledu dodavatel zakázky – Sdružení Čistá Ostrava – splnil, co měl. Přitom celá čtvrtina jedovatých ropných kalů v areálu zůstala a na jejich odstranění musí nyní stát vydat další stovky milionů, možná víc než miliardu korun. Libor Antoš z ministerstva financí, jež sanaci financuje, varuje, že „pokud vláda navýšení garance neschválí, bude lokalita zakonzervována a může v Ostravě zapáchat ještě dalších 30 let,“ citují Hospodářské noviny.
Další článek Hospodářských novin publikovaný pod titulkem „Zkrachovat je možné i kvůli lukrativní práci pro stát“ [5] se pokouší rozkrýt vztahy mezi společností Geosan Group, která stojí v čele Sdružení Čistá Ostrava, a jejím bývalým subdodavatelem firmou Balton. Společnost Balton fakticky pro Geosan těžila odpad z ropných lagun a vlastně vyráběla Geobal. Jenže se jí nedařilo jej dále udávat a tak se dostala do sporu s Geosanem a nakonec byla nucena vyhlásit bankrot. Podle protokolů z kontrolních dnů na Ostramu z loňského roku upozorňovali zástupci státu Geosan opakovaně, že vůči Baltomu jedná nefér. „Geosan postupoval způsobem, který nemohla společnost Baltom akceptovat,“ píše se například v protokolu z 5. května loňského roku. Státní dohled, jímž je pověřena firma Diamo, i ministerstvo financí, jež práce platí, upozorňovaly, že Baltom plní smlouvu a na peníze, jež mu přes Geosan posílají, má nárok. Přesto k dodavateli peníze nejdou.
Dalším příspěvkem v Hospodářských novinách je přehled nazvaný Ostravské laguny v datech[6]:
1888
V Ostravě vzniká továrna na výrobu petroleje a topného oleje (později známá jako Ostramo). Od roku 1965 se tu regenerovaly použité oleje. Z ukládaného odpadu postupně vznikly „laguny“.
2003
Státní podnik Diamo vypisuje tendr na likvidaci lagun. Ze 4 zájemců vítězí sdružení Čistá Ostrava s cenou tři miliardy korun (včetně DPH). Laguny slibuje zlikvidovat do konce roku 2010, celý areál má být čistý do konce 2015. Později vláda termíny posunula na roky 2011 a 2018.
2009
Práce na lagunách přebírá Baltom. Kaly neutralizuje vápnem a přidáním uhlí z nich dělá palivo pro cementárny podle vlastního know-how. Partneři Baltomu palivo prodávají dalším firmám. Podle Čisté Ostravy tím její odpovědnost za kaly končí.
Leden 2011
Baltom má problém s odbytem paliva, to hromadí na nelegálních skládkách. Státní dohled však konstatuje, že Baltom smlouvu plní.
Jaro 2011
Čistá Ostrava přestává Baltomu platit za odvedenou práci, ten padá do insolvence. Poté Baltom vypovídá smlouvu a Čistou Ostravu žaluje (u arbitráže pak vysoudí 75 milionů korun). Čistá Ostrava najímá místo Baltomu nové partnery.
Léto 2011
Kaly z Ostrama objevují úředníci v Polsku, žádají jejich návrat do Česka. Čistá Ostrava uzavírá smlouvu o skladování kalů u Litvínova a pálení v cementárně Lafarge.
Podzim 2011
V listopadu hlásí Čistá Ostrava, že objevila v jedné z jímek dalších 70 tisíc tun kalů, s nimiž se ve smlouvě nepočítalo. Přesto koncem roku oznamuje ukončení sanace v termínu. Baltom sice vyhrál arbitráž, peníze ale nedostal a míří k bankrotu.
Současný stav
Sto deset tisíc tun paliva z Ostrama leží na skládce u Litvínova, spalovat se bude pět až šest let. Polsko považuje uskladněné kaly za nelegálně dovezený odpad, stěžuje si v Bruselu. Do vlády míří žádost o navýšení garance. Diamo chystá dvě další veřejné soutěže na dodavatele prací, jež zbyly nad rámec smlouvy s Čistou Ostravou
Autor: ihned.cz
Posledním článkem dubnového vydání Hospodářských novin publikovaných na EnviWebu nazvaný „Duší Čisté Ostravy je neprůhledný Geosan“ se zabývá vlastnickými vztahy ve společnosti Geosan Group. Geosan je původně stavební firma, kterou založil podnikatel Luděk Kostka z Velimi. Ten však skupinu dnes vlastní jen z 35 procent, jeho společníky se v roce 2008 staly firmy Duplessa Investment Limited z Kypru (50 %) a Britten Developments z Velké Británie (15 %). Právě největší vlastník – Duplessa – je zcela neprůhledný. Článek dále zmiňuje i další státní zakázky, které tato firma získala.
Koncem května publikoval Litoměřický deník zprávu o hospodaření čížkovické cementárny Lafarge v roce 2011. Titulek článku hlásal, že „Cementárna vloni vydělala přes miliardu korun“[7]. Na tento údaj prostřednictvím dalšího článku[8] reagoval ředitel cementárny. Cementárna zaznamenala v roce 2011 tržby ve zmíněné hodnotě. Čistý zisk firmy byl v loňském roce 199 milionů korun. Podle Mareše příprava energetického využití ropných zbytků z ostravských lagun na hospodaření společnosti neměla vůbec žádný vliv.
—–
Čížkovická cementárna pomalu spaluje tuny Geobalu, které jsou dočasně uskladněny na litvínovské skládce Celio. Média v souvislosti s likvidací kalů z ropných lagun Ostramo v Ústeckém kraji tak v podstatě nemají o čem psát. Přestože je prozatím relativní klid i přímo na Ostravsku, kde v lagunách čeká odtěžení dalších desítek tisíc tun ropných zbytků, situace se jistě změní. Sanace lagun Ostramo se dřív nebo později bude muset pohnout kupředu a to bude znamenat jednak investice veřejných financí, tak hlavně a především vyřešení otázky „kam s tím?“.
Pro Asociaci ALERTA zpracoval Josef Strašlipka
(autor je sympatizantem Asociace ALERTA)

Původně publikováno 4.6.2012 na webu Asociace ALERTA: http://alerta.cz/?p=5091
Publikováno
Štítky: , ,

sobota 5. května 2012

Duben s Geobalem: Taškařice a Ropáci

Přinášíme dubnový přehled medializovaných událostí kolem sanace ostravských ropných lagun a likvidace vzniklého odpadu v Ústeckém kraji.…

 ---

1. dubna informoval[1] Mostecký deník o vystoupení provozního ředitele skládky Celio Ing. Jindřicha Kauci na posledním březnovém zasedání mosteckého zastupitelstva. Ten si stěžoval, že politici ještě nevyužili jeho pozvání k návštěvě skládky a prohlídce uložení Geobalu v Růžodolu. „Mrzí mě, že se ještě nepřišli podívat,“ řekl Kauca Mosteckému deníku. Přestože je vše legální, řada politiků podle něj využívá neodborných dezinformací a strachu lidí k získávání obliby mezi voliči. Argumentovat legálností projektu je však plivání do obličejů odpůrcům skladování a spalování kalů. „Legální“ to sice možná je, neznamená to ale v žádném případě, že je to v pořádku!
 
Greenpeace vydávají v úterý 3. dubna tiskovou zprávu[2], kterou informují o tom, že Greenpeace Česká republika nominuje jako své kandidáty na titul Ropák roku 2011 ministra životního prostředí Tomáše Chalupu (ODS) a hejtmanku Ústeckého kraje Janu Vaňhovou (ČSSD). Důvodem je zejména role, kterou sehráli v kauze navážení nebezpečných odpadů z ostravských ropných lagun do severních Čech a plánu na jejich následné pálení v čížkovické cementárně.
 
V sobotu 7. dubna publikuje na svém webu sdružení Občané proti kalům pozvánku na Protestní pochod občanů proti pálení ostravských kalů v Ústeckém kraji, který se uskuteční v Čížkovicích v sobotu 21. dubna 20012.
 
Krajský úřad Ústeckého kraje zveřejnil[3] 10. dubna výsledky kontrolních odběrů na skládce Celio odebraných 13. března 2012. 
 
Litoměřický deník přináší[4] 12. dubna informace o avizovaném pochodu iniciativy Občané proti kalům. Podle pořadatelů před cementárnou na parkovišti u administrativní budovy proběhne divadelní happening. „Téma je Ropáci ve Středohoří. Na konci akce, tedy asi v poledne, vyzveme účastníky, aby u cementárny zanechali svou ekologickou stopu a obkreslili svá chodidla křídou,“ dodal Pisklák. „Nejsou plánovány žádné oficiální projevy. Motto akce je, že firmy své nastavené limity plní, ale naše lidské limity jsou již dávno překročeny – jak etické, tak zdravotní,“ cituje Litoměřický deník.
 
13. dubna Mostecký deník krátce komentuje[5] zveřejněné výsledky kontroly na skládce Celio. Podle hodnocení kaly splňují podmínky pro skladování s rezervou 94 procent. Pokud by testům nevyhověly, úřad by zakázal nakládání a převoz do čížkovické cementárny.
 
O připravovaném pochodu v Čížkovicích poměrně obsáhlou zprávou[6] informuje 13. dubna zpravodajský portál iDnes. „Pochod by měl mít charakter pokojného, ale důrazného protestu. Chceme protestovat jednak proti tomu, co už se stalo – tedy že se sem kaly navezly a spalují se. Ale také chceme ukázat, že kraj je instituce, která nic nedělá a ani nemá žádnou koncepci pro zlepšování životního prostředí na severu Čech,“ popsal smysl protestu jeden z organizátorů Libor Pisklák. Článek obsahuje také již tradiční postesk ředitele Lafarge Cement. „Nerozumíme tomu, že na jedné straně proti v podstatě neškodnému spoluspalování kalů vystupuje v zájmu občanů občanská iniciativa, ale o námi pořádané Dny otevřených dveří, na kterých ukazujeme fakta, je zájem veřejnosti překvapivě téměř nulový,“ upozornil ředitel cementárny Ivan Mareš.
 
17. dubna vydala společnost Lafarge Cement tiskovou zprávu[7] „Cementárna zveřejnila výsledky imisní rozptylové studie“. Žádné překvapení se nekonalo a rozptylová studie samozřejmě podporuje veškerá tvrzení představitelů cementárny. „Je to jen další potvrzení toho, co říkáme od začátku tzv. kauzy Geobal – cementárna disponuje světově nejlepší dostupnou technologií. Kombinací vysokých teplot, dlouhého zdržení spalin v systému a velkého množství jemně nadrcené vápencové suroviny, která je dávkována protiproudně proti přidávaným odpadům, jejichž spaliny opakovaně „propírá“, je zajištěno, že se do ovzduší ze všech měřitelných škodlivin téměř nic nedostává„, říká Jan Votava, odborný ředitel holdingu Lafarge Central Europe.

Webová televize Ústeckého kraje U-TV odvysílala 17. dubna „reportáž“[8] nazvanou Bezpečné spalování ostravských kalů. (!?!)
 
Tiskovou zprávu[9] k výsledkům rozptylové studie vydává 18. dubna také Krajský úřad Ústeckého kraje. Zpráva popisuje především, co a jak se v rámci studie mělo měřit a sledovat. Po konstatování nepřekračování imisních limitu zpráva dále uvádí, že „jedinou potenciálně problematickou veličinou mohou být krátkodobé 24-hodinové koncentrace PM10  v bezprostřední blízkosti areálu.“
 
Litoměřický deník připomíná 19. dubna blížící se pochod v Čížkovicích. Vedle zmínky o podobných protestech proti Lafarge Cement ve Slovinsku zaujme především označením pochodu ředitelem čížkovické cementárny za „taškařici“. Záměr organizátorů pochodu, aby jeho účastníci zanechali před cementárnou svou ekologickou stopu, tedy obkreslení svých chodidel křídou, se však setkává s „protiopatřením“, kdy cementárna má na den pochodu naplánované čištění přilehlých komunikací.

V sobotu 21. dubna se uskutečnil Protestní pochod občanů proti pálení ostravských kalů v Ústeckém kraji. O pochodu informuje většina[10] zpravodajských serverů a tiskových agentur. V Čížkovicích se sešlo zhruba 120 lidí, včetně některých komunálních politiků.
  • „Bytost zvaná Středohoř, tedy pán Českého středohoří, před polednem vyřešila problémy se spalováním ropných kalů v Čížkovicích. Středohoř vyhnal svou kouzelnou holí ropáky, kteří se ropnými zbytky živí, i politiky a obchodníky, kteří se na jejich dovezení z Ostravska na sever Čech podíleli.
    Divadelní happening byl součástí pochodu proti pálení nebezpečných odpadů v cementárně. Zúčastnilo se jej zhruba 120 lidí z Čížkovic či sousedních Lovosic a Litoměřic. Na závěr pochodu pak mohl každý obkreslit svá chodidla na parkovišti před cementárnou. „Zanechme tady své stopy, aby bylo vidět, že jsme tu byli. A že tady v té krajině chceme také zůstat,“ vyzval účastníky pochodu Jan Krmíček, který hranou scénku komentoval. Protest zorganizovalo občanské sdružení Občané proti kalům z Litoměřic.  Účastníci zdůraznili, že byť má cementárna povolení ke spoluspalování ropných kalů z Ostravska, jim se další znečišťování severních Čech nelíbí. A přestože spalovací zkouška ukázala, že pálením kalů se do vzduchu nevypouští nebezpečné látky, oni sami měřením příliš nedůvěřují.“ zdroj: iDnes
Česká televize 25. dubna odvysílala reportáž[11] o problémech likvidace ostravských ropných lagun Ostramo a rozhovor s Ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou. „Peníze jsou utraceny, ropné kaly v Ostravě zůstaly. Jde o jednu z největších ekologických zátěží Česka – její odstraňování stálo zatím dvě miliardy. Část životu nebezpečných odpadů v lagunách ale zůstává. Společnost, která má těžbu lagun na starosti, chce po státu další peníze. Podle premiéra Petra Nečase je ale v této zakázce až příliš mnoho otazníků,“ uvádí svůj příspěvek ČT.
 
25. dubna informuje tiskovou zprávou[12] ekologická organizace Děti Země, že mezi finalisty ankety o cenu Ropák roku za antiekologický čin v roce 2011 se z nominovaných za Ústecký kraj dostali ministr životního prostředí a poslanec za ODS Tomáš Chalupa a hejtmanka za ČSSD Jana Vaňhová, které tam katapultovala mediálně-politické hrátky při řešení otázky, co s nebezpečnými ostravskými kaly v kraji.
 
Litoměřický deník zveřejňuje[13] 26. dubna část Rozptylové studie a uvádí, že mezi nejvíce zasažené obce vlivem výroby a spalování v čížkovické cementárně patří Siřejovice. Na článek vzápětí reaguje tiskovou zprávou[14] společnost Lafarge Cement a obviňuje Litoměřický deník z manipulace a publikování lží a snaží se obhajovat výsledky Rozptylové studie.
 
Děti Země vyhlásily 27. dubna výsledky[15] ankety Ropák roku 2011. Ministr Chalupa se nakonec umístil na druhém místě za zodpovědnost při vydání změny integrovaného povolení v režimu nepodstatné změny Krajským úřadem Ústeckého kraje v září 2011 pro dovoz až 110 tisíc tun nehomogenních odpadů z ropných lagun Ostramo z Ostravy s obsahem jedovatých, rakovinotvorných či mutagenních látek ke skládkování na skládce firmy CELIO, a. s., v Litvínově a jejich spalování v cementárně v Čížkovicích, které bylo následně v prosinci 2011 potvrzené Ministerstvem životního prostředí zamítnutím odvolání tří občanských sdružení, ačkoliv nebyla zvážena nutnost dovozu těchto odpadů a použití nespalovacích technologií (např. BCD a GPCR) a zjištěno skutečné chemické složení těchto odpadů, takže řízení mělo být vedeno v režimu podstatné změny s významný vlivem na zdraví osob i za účasti veřejnosti a s pečlivým posouzením všech námitek a rizik.
 
---
 
Přestože „Kauza Geobal“ v anketě Ropák roku 2011 obsadila „až“ druhé místo, byla už nominace do této soutěže o nejvýznamnější antiekologický čin za loňský rok a nakonec i umístění jasným dokladem toho, že jen nepřekračování limitů a norem a formální legálnost jakýchkoliv kroků často nestačí. Ekonomické elity a takzvaní zastupitelé sledují a prosazují jen a pouze své osobní a politické zájmy. Protesty, demonstrace a angažovanost jsou důležitou součástí našich životů a měly by být také samozřejmostí. Nenechme se umlčet a poukazujme na kroky, které mocní a bohatí dělají bez ohledu na zájmy a potřeby obyčejných lidí.
Pro Asociaci ALERTA zpracoval Josef Strašlipka
(autor je sympatizantem Asociace ALERTA)

Publikováno
Štítky: , ,

úterý 3. dubna 2012

Březen s Geobalem: Lafarge žene ostravský odpad komínem

Přinášíme březnové shrnutí medializovaných událostí kolem sanace ostravských ropných lagun a likvidace vzniklého odpadu v Ústeckém kraji.   
 
Ve středu 7. března Litoměřický deník znovu upozorňuje na fakt[1], že firma Geosan Group aktuálně neumí zajistit odbyt pro dalších 100 tisíc tun kalů. Navíc je nemá momentálně ani kde skladovat, když radní Moravskoslezského kraje zamítli žádost o dočasné skladování přímo v areálu Ostramo. Případnému převozu na litvínovskou skládku Celio „brání“ nutnost další změny Integrovaného povolení a deklarovaný nezájem cementárny Lafarge o další „palivo“ Geobal. Navíc litvínovská radnice podmiňuje další případné nevážení kalů projednáním Integrovaného povolení pro Celio v režimu podstatné změny. Dále Deník opět upozorňuje na rozpory v prohlášeních Krajského úřadu o kontrolách uskladněného Geobalu, kdy v říjnu 2011 tvrdil Ústecký kraj, že kontroly budou probíhat jednou měsíčně, ale v tiskovém prohlášení z letošního února už mluví o kontrolách 4x ročně.
 
8. března vydává obsáhlou tiskovou[2] zprávu společnost Lafarge Cement a.s., kterou potvrzuje blížící se spalování Geobalu 4. Zpráva hovoří o tom, že i když „cementárna není spalovna“, je schopna spalovat a spaluje odpady různého druhu a podle svých slov bezpečně. Přesto o Geobalu Lafarge stále mluví jako o palivu. Samozřejmě cementárna znovu odkazuje na spalovací zkoušku z listopadu a znovu „vysvětluje“, že upravené emisní limity, které výjimkou obdržela prostřednictvím Integrovaných povolení od Krajského úřadu, nemají nic společného s Geobalem (!!!). Přes veškerá ujištění o nezávadnosti využití 110 tisíc tun Geobalu uložených na litvínovské skládce jako paliva pro cementárnu v Čížkovicích, „navýšení množství dodávek paliva Geobal 4 nad těchto 110 tisíc tun vedení cementárny odmítlo,“ uvádí se v tiskové zprávě. Zde se nabízí otázka, že pokud je tedy využití Geobalu bezpečné a pro Lafarge jistě výhodné především ekonomicky, proč tedy odmítá další materiál, který v ostravských lagunách zůstává. Nemůže to souviset s nutností projednání Integrovaného povolení pro skládku Celio a následné možnosti zahájení řízení o Integrovaném povolení pro samotnou firmu Lafarge?
 
Na výše uvedenou tiskovou zprávu reagovaly zpravodajské servery ČTK [3] a iDnes[4] hned 9. března a přinesly zprávu o zahájení spalování Geobalu v nejbližších dnech. Ve svých článcích shrnuly postoje a výše zmíněné informace a doplnily je vyjádřeními odpůrců likvidace kalů na Ústecku, především představitelů sdružení Občané proti kalům. Ti slibují, že spalování budou sledovat a také že připravují kampaň, která má „poděkovat“ politikům za „umožnění“ dýchat pálené jedy z lagun Ostramo. Zmíněny byly i možnosti radikálnějších protestů třeba formou blokád, protože kauza Geobal vadí i dalším sdružením, organizacím i jednotlivcům, kteří by mohli sáhnout právě i k ostřejším protestním akcím.
 
V pondělí 12. března dopoledne informovala Česká televize[5] o zahájení navážení Geobalu 4 z litvínovské skládky Celio do čížkovické cementárny Lafarge. Představitelé cementárny konkrétní začátek spalování nesdělili (spalovat se nakonec začalo pravděpodobně ještě v pondělí). Petice s deseti tisíci podpisy, řada odvolání a podnětů ani hrozící či už podané žaloby nezabránily spalování ostravských odpadů na Ústecku. Úzká skupina podnikatelských subjektů za podpory úřadů a politiků prosadila svou. A stále není jasné, jestli se v Čížkovicích začíná spalovat palivo nebo nebezpečný odpad!
 
12. března vydala jako reakci na zahájení spalování Geobalu tiskové prohlášení[6] občanská iniciativa Občané proti kalům. Napadá v něm propojení podnikatelských elit s politiky a dodává výčet kroků, které iniciativa podnikla a připravuje k dosažení svého cíle, tedy zabránění spalování ostravských kalů v Čížkovicích. Mezi těmito kroky jsou zmíněny připravované žaloby na Krajský úřad i regionální průmyslové znečišťovatele a dále snaha o vlastní monitoring znečišťování životního prostředí a zveřejňování získaných informací.
 
Krajský úřad Ústeckého kraje vydal v úterý 13. března tiskovou zprávu[7] (a kterou přebírá většina zpravodajských serverů), ve které informuje o kontrole, jež v čížkovické cementárně v souvislosti se zahájením spalování Geobalu provedli úředníci z odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu. „Dosažené hodnoty jsou plně v souladu s emisními limity v platném integrovaném povolení vydaném ve shodě s evropskou legislativou. Nakonec došlo i na porovnání analýz, které má cementárna k dispozici od dodavatele geobalu i z vlastních rozborů. Výsledky splňují kvalitativní požadavky uvedenými ve schváleném provozním řádu,“ píše se v mimo jiné v tiskové zprávě. Výsledek kontroly nepřinesl žádné překvapení a jak je u prohlášení Krajského úřadu ke kauze Geobal zvykem, text spíše připomíná materiál z PR oddělení cementárny Lafarge.
 
Ve středu 14. března se k zahájení spalování Geobalu v Čížkovicích vyjádřili[8] také Greenpeace. Tato organizace patří k hlavním kritikům nejen přenesení likvidace kalů z Ostravska na Ústecko, ale především jejich spalování a požaduje využití jiných technologií při likvidaci této ekologické zátěže. „Zapojili jsme se proto v této věci do komunikace s odpovědnými úřady: nejprve jsme podali odvolání proti rozhodnutí kraje a následně i žalobu na ministerstvo životního prostředí,“ píše se v prohlášení Greenpeace. A pokračují: „Likvidace kalů má mnoho vážných nedostatků od začátku: velmi podezřelá je už klasifikace kalů jako paliva, nikoli jako nebezpečného odpadu, za jaký jej označili v Polsku. Dochází navíc k odchylkám od původně schválené technologie. Například zneutralizované kaly, které se mají pálit v Čížkovicích, jsou oproti původnímu projektu nehomogenizované (nepromíchané), a z toho důvodu může každý vagón odpadu obsahovat jiné látky. Každá várka, která se bude pálit, tak může produkovat jiné škodliviny, což neodhalí žádná spalovací zkouška.“
 
Další tiskovou zprávu[9] vydal Krajský úřad Ústeckého kraje 14. března. Informuje v ní o kontrole a odběru vzorků uskladněného Geobalu na litvínovské skládce Celio a také vlastně sděluje, že výběrové řízení na akreditovanou laboratoř vyhrála chrudimská firma Bioanalytika CZ s.r.o. Výsledky rozborů ze středeční kontroly budou laboratoří dodány do 20 dnů. Kontrola a odběr vzorků se pravděpodobně netýkala pouze Geobalu a byla kontrolována skládka celkově.
 
14. března publikovala iniciativa Občané proti kalům dopis[10] Advokátní kanceláře Šubrtová a partneři adresovaný řediteli cementárny Lafarge Cement a.s., ve kterém vedení cementárny upozorňuje na právní důsledky „spalování toxických odpadních kalů z ostravských lagun Ostramo“ a to mimo jiné i přes to, zda při svém provozu dodržela cementárna všechny platné právní předpisy, protože cementárna jako provozovatel je odpovědná za tzv. škodu způsobenou provozní činností.
 
Čížkovice 14. března 2012 v 16:56 hodin – pálení kalů začalo.[11]
 
Agentura Mediafax přinesla v pátek 16. března vyjádření[12] předáka podnikových odborů společnosti Lafarge Josefa Červeného, který vyslovil podporu postupu vedení firmy při spalování Geobalu. Odbory jsou přesvědčeny o bezpečnosti provozu. „ I v našem zájmu je zdraví téměř 180 zaměstnanců, u nichž nevybíravé útoky médií vzbuzují obavy o zaměstnání a tím i budoucnost jejich rodin,“ zdůraznil Červený. Vyjádření, které bylo publikováno na webu společnosti Lafarge, nicméně ubírá na věrohodnosti fakt, že jako důkaz o bezpečnosti provozu uvádí odborový předák krajskou kontrolu, která se v týdnu v Lafarge uskutečnila a nezjistila žádné nedostatky. S ohledem na vyjádření Greenpeace o rozdílnosti jednotlivých várek a také na navýšené emisní limity, jsou podobné odkazy na takové kontroly a jejich výsledky nerelevantní.
 
V pondělí 19. března sdružení Občané proti kalům oznámilo prostřednictvím svých webových stránek www.protikalum.cz, že připravuje další veřejnou protestní akci, zatím v neupřesněném termínu. „Jelikož cementárna Lafarge v Čížkovicích nerespektuje vůli občanů oblasti Litoměřicka, vyjádřenou mimo jiné i zastupitelstvy měst Litoměřice a Lovosice, dále pak podpisem více, než 10 000 občanů pod petici odsuzující navážení a spalování nebezpečného odpadu – ostravských kalů v Ústeckém kraji, připravujeme protestní pochod k cementárně v Čížkovicích. Protestní pochod bude vyjádřením nesouhlasu občanů se započetím spalování kalů v cementárně a výzvou k jeho okamžitému ukončení,“ zdůvodňuje sdružení chystaný Pochod proti spalování nebezpečného odpadu.
 
19. března publikoval Litoměřický deník článek[13] o protestech proti praktikám společnosti Lafarge Cement i jinde ve světě. Lidé proti cementárně protestovali a protestují třeba ve Skotsku, Kanadě, USA, Indii nebo Slovinsku. „Lafarge si totiž proti sobě vždy poštvala obyvatele, kteří  musí žít v okolí fabriky. Kritizují a protestují proti pálení toxických odpadů a upozorňují na znečišťování ovzduší. Rovněž se lidé bojí toho, co na Litoměřicku – vypouštění dioxinů, di-furanů a dalších karcinogenních látek,“ píše se mimo jiné v článku.
 
V souvislosti se začátkem spalování Geobalu v Čížkovicích se o kauzu začínají „zajímat“ někteří politici. 20. března informuje Litoměřický deník[14] o návštěvě litoměřického radního Hassana Meziana v Lafarge Cement v rámci dnů otevřených dveří. Pan radní vyjádřil radost nad rozhodnutím cementárny nespalovat další kaly, které jsou aktuálně ještě na Ostravsku. Po té využil již zmíněného prohlášení podnikových odborů a projevil obavu o budoucnost zaměstnanců firmy. „Byl jsem ujištěn, že trendy podniku směřují k co největšímu snižování vypouštění jakýchkoliv látek do okolí, včetně jejich měření. Ke všem znečišťovatelům se ale musí přistupovat stejně. Důležitý je pro mě i osud 180 zaměstnanců, kteří pracují v cementárně,“ konstatoval Mezian.

23. března informoval Mostecký deník[15] o zasedání Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje, na kterou byl pozván také ředitel čížkovické cementárny Ivan Mareš, který měl radu ujistit o bezpečnosti spalování Geobalu. Šéf Lafarge zároveň na zasedání organizace sdružující soukromé i veřejné subjekty včetně měst a obcí hledal podporu a žádal o „pomoc s šířením osvěty“. Ke spalování Geobalu má „Mareš pádný argument, který zatím úřady nedokáží zpochybnit: cementárna dodržuje emisní limity. I proto si Mareš mohl dovolit propagovat dny otevřených dveří v cementárně. Podle něj kolem kalů vládne zbytečná hysterie. Kritizoval za ni i novináře,“ hodnotí Deník jeho vystoupení.
 
Poslední březnové pondělí ohlásilo sdružení Občané proti kalům termín Pochodu proti spalování nebezpečného odpadu, který se uskuteční v Čížkovicích v sobotu 21. dubna 2012 od 10 hodin. Bližší a podrobnější informace bude sdružení průběžně zveřejňovat na svých stránkách www.protikalum.cz.
 
Litoměřický deník informuje 28. března[16] o dalším „šíření osvěty“ společnosti Lafarge navazující na vystoupení ředitele cementárny na zasedání Hospodářské a sociální rady, tentokrát formou sponzorských příspěvků vybraným obcím z regionu.
 
Pokutou pro společnost Geosan Group za pochybení při sanaci lagun po bývalé chemičce Ostramo v Ostravě se bude zabývat odvolací orgán ministerstva životního prostředí. ČTK to 27. března[17] řekla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Ivana Awwadová.
 
V souvislosti s projednáváním návrhu zákona o ochraně ovzduší a s ním spojenými „poplatky za znečišťování“ přinesl 28. března Litoměřický deník souhrn[18] těchto poplatků za rok 2011 v Ústeckém kraji. Tyto poplatky na Ústecku vloni činily 125 555 600 Kč. Mezi znečišťovatele patří také cementárna Lafarge v Čížkovicích, která platí za vypouštění TZL, SO2, NOx, HCl, HF, Cd, Tl, Hg, Sb, As, Pb, Cr, Co, Cu, Mn, Ni, V, dioxinů, furanů, TOC, VOC – jak uvedl na dotaz Deníku krajský úřad.
 
Na webu sdružení Občané proti kalům byla 28. března uveřejněna odpověď ředitele cementárny Lafarge na výše zmíněný dopis advokátní kanceláře. Ředitel cementárny ing. Ivan Mareš v něm odmítá jakoukoliv odpovědnost společnosti Lafarge za znečišťování životního prostředí a způsobované ohrožení zdraví obyvatel v přilehlé oblasti!
 
30. března Litoměřický deník přinesl zprávu[19] o tom, že zastupitelstvo Lovosic odmítlo sponzorský dar ve výši 250 tisíc od cementárny Lafarge. Podle uveřejněných citací však motivací k odmítnutí sponzorského příspěvku byla spíše samotná částka, která se zastupitelům zdála nízká. „Nepřijmout. Ta částka je podřadná. Měli bychom ukázat, že na žebrácké podpory nečekáme,“ nechal se slyšet jeden z politiků.
 
V Litoměřickém deníku byl 31. března uveřejněn poměrně rozsáhlý rozhovor[20] s představitelem sdružení Občané proti kalům Liborem Pisklákem. V rozhovoru jsou v podstatě zmíněny veškeré důvody, které vedly k protestům proti spalování ostravských odpadů v Čížkovicích. Od problémů firmy Geosan s uplatněním materiálu z odtěžených lagun, postup Krajského úřadu Ústeckého kraje, navýšené emisní limity cementárny i vyjádření pochyb o skloňované veřejné spalovací zkoušce. Libor Pisklák opět zdůrazňuje propojení politických a ekonomických elit, protože finanční zájmy zúčastněných subjektů a „konspirativní“ přesunutí likvidace kalů na Ústecko jsou víc než zřejmé.
 
Stále nevím, jestli je Geobal nebezpečný odpad nebo palivo, ale Lafarge začal tento materiál navážet a spalovat. Jistota představitelů skládky Celio, společnosti Lafarge i některých politiků o neškodlivosti tohoto kroku mě však bez jednoznačné odpovědi na to, co se vlastně v Čížkovicích pálí, neuklidňuje.
Pro Asociaci ALERTA zpracoval Josef Strašlipka
(autor je sympatizantem Asociace ALERTA)





Publikováno
Štítky: , ,

pátek 9. března 2012

Únor s Geobalem: Odpad nebo palivo a čekání na pálení

Publikováno na webu Asociace ALERTA 8.3.2012

Přinášíme shrnutí medializovaných událostí kolem sanace ostravských ropných lagun a likvidaci vzniklého odpadu v Ústeckém kraji. Čížkovická cementárna Lafarge zatím nezačala spalovat už navezené „palivo“ Geobal 4, kterého leží na litvínovské skládce Celio přes 110 tisíc tun. Spalování by mělo být zahájeno v březnu. Další tisíce tun tohoto paliva/odpadu momentálně na Ostravsku nemají jasnou budoucnost.   

Hned první únorový den informovaly v podstatě všechny zpravodajské servery o pokutě[1], kterou udělila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) společnosti Geosan Group. Z kontroly, kterou inspekce loni v září provedla, vyplývá, že firma porušila několik podmínek integrovaného povolení. Inspekce s ní proto zahájila správní řízení. Z jeho závěrů je zřejmé, že společnost při překročení denního imisního limitu pro oxid siřičitý nezastavila práce na zvápňování laguny. Při odtěžování kalů zároveň překročila denní kapacitu zařízení a provozovatel navíc toto plánované navýšení kapacity neohlásil příslušnému úřadu. Proti pokutě šest milionů korun, tedy nejvyšší pokutě, kterou kdy oblastní inspektorát ČIŽP v Ostravě udělil, se firma Geosan odvolala.
 
2. února 2012 publikoval Krajský úřad Ústeckého kraje na svém webu obsáhlou reakci[2] na článek z MFD Severní Čechy (článek není v elektronické verzi k dispozici – pozn. autora) nazvaný „Kraj by měl povolení k pálení zrušit“. Reakce Krajského úřadu působí spíše jako reklamní materiál firem Lafarge a Celio a snaží se přesvědčovat o tom, že úřad nemá žádnou možnost jakkoliv zasahovat do integrovaných povolení oběma firmám. „Příjem kalů z Ostravy nezvýší environmentální rizika ani množství emisí spojená s provozem cementárny mimo jiné i proto, že tyto kaly pouze nahradí jiné, které by zde jinak byly zcela legálně využívány – a to srovnatelné, lepší, anebo v rámci povolených jakostních parametrů naopak horší,“ píše se mimo jiného ve vyjádření.
 
Litoměřický deník[3] se 2. února vrací k rozhovoru generálního ředitele státního podniku Diamo Jiřího Ježe pro Hospodářské noviny a vybírají pasáže, které naznačují, že likvidace kalů, tedy tzv. paliva Geobal 4, spalováním v Čížkovicích měla proběhnout v tichosti a že kvůli zájmu obyvatel a především medializaci teď vlastně nikdo neví, co bude s dalším odpadem z lagun.
 
Kauzou likvidace kalů se i nadále zabývá redakce Hospodářských novin. 14. února byl na portálu EnviWeb[4] publikován článek „Česká republika se s Polskem dohodla, že jejich spor o kaly rozsoudí Evropská komise“, který původně vyšel v placené sekci HN (10.2.2012). Článek se zabývá základním kamenem celé kauzy Geobal, tedy označení produktu sanace lagun, kdy se stále v různých regionech označuje tento „výrobek“ různě. Odpad, nebezpečný odpad, palivo či alternativní palivo. Poláci ostravské „palivo“ stále považují za nebezpečný odpad, který nelze volně převážet přes hranice. Spor bude muset rozhodnout Brusel.
 
13. února se spory mezi českými a polskými úřady a konkrétně zmíněné zásadní otázce co vlastně Geobal je věnovala také Česká televize v pořadu Reportéři ČT[5]. Geobal je pro Polsko nebezpečným odpadem. U nás je to však palivo vyrobené z kalů ostravských lagun na recept Geosanu. Získali jsme vnitřní předpis této firmy. Píše se tady, jak postupovat při manipulaci s uvedeným palivem. Nutnost užití respirátoru či ochranných prostředků při práci s výrobkem je navíc zajímavá proto, že jedním z hlídaných parametrů tohoto paliva je rovněž obsah rakovinotvorných polychlorovaných bifenylů – zkratkou PCB.
 
Litoměřický deník reaguje[6] 15. února na zmíněné postoupení kauzy k Evropské komisi a připomíná, že začátek spalování Geobalu v Čížkovicích se blíží. Také zmiňuje fakt, že i když ČR (Ministerstvo životního prostředí) odmítá označení Geobalu polskými úřady za nebezpečný odpad, v Ústeckém kraji přes umožnění skladování a plánované spalování Krajský úřad Geobal jako nebezpečný odpad označil.
 
Ve stejném článku se objevuje zmínka o tom, že: „ (…) na skládce Celio u Litvínova neprobíhají ani pravidelné kontroly Geobalu 4, jak sliboval krajský úřad.“ Na to vzápětí reagoval prostřednictvím svého webu Krajský úřad Ústeckého kraje tiskovou zprávou[7]. Kde na jednu stranu uvádí výčet kontrol, ale také oznamuje vypsání výběrového řízení na akreditovanou laboratoř. Což může znamenat jak to, že skládka sice byla kontrolována, ale v současnosti být pod kontrolou nemusí.
 
22. února na svém webu sdružení Občané proti kalům publikuje sdělené Krajského úřadu k jejich podnětu na změnu Integrovaného povolení pro cementárnu Lafarge, kterým podnět zamítá s tím, že „neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední“.
 
ČTK 23. února informuje[8] o rozhodnutí Krajského úřadu, tentokrát Moravskoslezského kraje, zamítnout záměr společnosti Geosan Group, která chtěla další tuny Geobalu dočasně ukládat přímo v areálu Ostrama. Kraj totiž požaduje plynulý odbyt „vyrobeného materiálu“, to však v současnosti v silách Geosanu není.
 
O den později tedy 24. února informuje Litoměřický deník[9] o aktivitě České inspekce životního prostředí (ČIŽP), které zaslalo dopis do Ústí nad Labem. „V neformálním dopise byl krajský úřad požádán, o určité změny v rozhodnutích pro čížkovickou cementárnu. Snahou je změnit režim spalování a dávkování Geobalu 4,“ potvrdila Deníku Jana Moravcová, ředitelka ústecké ČIŽP. V souvislosti s odmítnutím podnětu Občanů proti kalům se kraj tímto dopisem bude zabývat jen těžko.
 
Poslední únorovou neděli uvedla Česká televize druhý díl[10] pořadu Nedej se, který se věnoval sanaci ostravských lagun. Po shrnutí předcházející části se pořad věnoval především postupu Krajského úřadu Ústeckého kraje před a po medializaci kauzy. Kraj i cementárna Lafarge se zaklínají splněním emisních limitů, pořad však poukazuje na to, že možné znečištění, které ohrožuje zdraví formou ultrajemných částic, které jsou nezměřitelné.
 
Přesto, že se celá kauza táhne už několik měsíců jen v souvislosti s přenesením problému likvidace kalů do Ústeckého kraje, veškeré informace, které byly publikovány jen v únoru 2012, stále a znovu pokládají stejnou otázku, tedy je Geobal 4 palivo nebo odpad a znovu a znovu je potvrzován fakt, že jak úředníci, tak politici upřednostňují zájmy firem nad zájmy obyčejných lidí. 
 
Pro Asociaci ALERTA zpracoval Josef Strašlipka
(autor je sympatizantem Asociace ALERTA)
Publikováno
Štítky: , ,

úterý 31. ledna 2012

Leden 2012 s Geobalem

Asociace ALERTA i v roce 2012 sledovala a sleduje tzv. „kauzu kalů“ – tedy uskladnění a likvidaci odpadů z ropných lagun na Ostravsku prostřednictvím firem z Ústeckého kraje. V současnosti je (zatím?) 110 tisíc tun tohoto odpadu označeného jako „ certifikované palivo“ uskladněno na skládce Celio na Mostecku a od února se má spalovat (tzv. energeticky využít) v cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku. Zde je přehled toho, co se v této souvislosti událo nebo objevilo v tisku během prvního měsíce roku 2012.   
Hned po novém roce – 2. ledna, uveřejnila firma Lafarge Cement a.s.[1](firma, která by měla odpad z Ostravska spalovat) na svém webu stanovisko Prof. RNDr. Ivana Holoubka CS. (Ředitel Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX), Masarykova univerzita, Brno Ředitel Národního centra pro persistentní organické polutanty ČR), kde se vyjadřuje k výsledkům tzv. veřejné spalovací zkoušky[1]. Po popisu problému starých ekologických zátěží profesor Holoubek pozitivně hodnotí výsledky zkoušky a s odvoláním na nepřekročení (integrovaným povolením ve prospěch firmy výjimkami upravených[2]) emisních limitů říká, že „to je velmi dobré jak z pohledu zneškodnění starých průmyslových odpadů, tak především z pohledu potvrzení skutečnosti, že tento proces nebude mít žádný negativní vliv na okolí cementárny v Čížkovicích ani na zdraví obyvatel.“
 
Server Aktuálně.cz[2] přinesl 5. ledna obsáhlý článek rozebírající tvrzení představitelů firmy Geosan Group a.s., která je odpovědná za likvidaci ostravských ropných lagun, že v těchto lagunách je o dalších 70 tisíc tun odpadu víc, než se předpokládalo. Oslovení odborníci toto tvrzení zpochybňují. Přestože sdružení firem (Čistá Ostrava) vedené společností Geosan mělo ropné laguny zlikvidovat podle původního záměru už v roce 2010, bylo jí Ministerstvem životní prostředí povoleno prodloužené termínu do konce roku 2011. Oznámení o nutnosti vytěžit dalších 70 tisíc tun odpadu vlastně Čistá Ostrava znovu nedokončila sanaci a mohla být pokutována částkou až 300 milionů korun. „Sdružení Čistá Ostrava už plánovaných 200 tisíc tun kalů vytěžilo a termín tedy splnilo,“ uvedl však pro Aktuálně.cz ředitel Diamo v Ostravě Josef Havelka. Státní podnik Diamo je garantem sanace lagun.
 
Také Deník.cz[3] vydává 5. ledna článek, ve kterém se vrací k vyjádření ekologických organizací Greenpeace, Arnika a Kořeny z konce roku 2011, ve kterém upozorňují mimo jiné na to, že pro likvidaci kalů s obsahem PCB a dalších persistentních organických látek je z pohledu ochrany životního prostředí i lidského zdraví vhodnější likvidace moderními nespalovacími technologiemi[3]. A hned nabízejí alternativu: „K těm patří například BCD (zásaditý katalytický rozklad – Base Catalysed Decomposition) anebo GPCR (chemická redukce v plynné fázi – Gas Phase Chemical Reduction), u nichž je menší pravděpodobnost vzniku dioxinů a které mohou ošetřit vyčištění odpadů daleko flexibilněji než spalovny anebo cementárny. Je u nich také snadnější kontrolovat kvalitu výstupů.“
 
Po té, co 7. ledna server iDNES[4] kromě jiného zmínil i možnost navážení dalších tun kalů, především těch odmítnutých jako nebezpečný odpad v Polsku, se tématu obšírněji věnoval článek z 11. ledna na Aktuálně.cz[5], kde je rozebírána komunikace mezi úřady v Polsku a ČR a především stav, kdy na Polské straně je materiál považován za jedovatý odpad a na straně ČR jej firmy ze sdružení Čistá Ostrava i Ministerstvo životního prostředí stále vydávají za „alternativní palivo“.
 
11. ledna se v Litvínově konal protest, který byl iniciován iniciativou „Kdo za to může?“ a který byl médii[6] označen jako protestní akce „odpůrců kalů“. Podle webových stránek [7] této iniciativy se ale spíše jedná o pokus a snahu pomocí této kauzy diskreditovat litvínovského starostu.
 
Kauze se nadále věnuje litoměřická iniciativa Občané proti kalům, které na svém webu[8] informovalo o svém dalším postupu: „Dne 16. 1. 2012 podala naše iniciativa Občané proti kalům, prostřednictvím advokátní kanceláře Šubrtová a partneři, podnět na ČIŽP v Ústí nad Labem, současně je podána též stížnost k Evropské komisi a dále také podnět na KÚÚK.O našich podáních jsme písemně informovali také premiéra ČR, neboť tento v jednom z posledních projevů potvrdil, že je třeba akutně řešit životní prostředí v ČR. Podněty a stížnost má nyní tedy k dispozici a může přejít od slov k činům…“ a přikládá všechny tři dokumenty v plném znění[9].
 
Likvidace kalů byla jedním z témat dne na většině zpravodajských serverů také 19. ledna. Litoměřický deník uveřejnil podstatnou část tiskové zprávy[10] vedoucího litoměřického odboru životního prostředí Ing. Pavla Gryndlera, který v něm sice nepřipouští možnost zastavení záměru spalovat Geobal 4 v Čížkovicích, ale požaduje revizi integrovaného povolení tamní cementárny Lafarge a změnu způsobu spalování odpadu v podobě kalů. České noviny (ČTK)[11], Česká televize, Deník.cz i Novinky informují o žádosti firmy Geosan Group a.s. na možnost dočasného skladování nově vytěžených a upravených odpadů z ropných lagun přímo na Ostravsku. Hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák se k možnosti skladovat „vyrobené palivo“ po dobu 18 měsíců přímo v areálu lagun vyjádřil odmítavě: „Vidím málo pravděpodobné, že kraj by ve svém stanovisku souhlasil s prodloužením termínu, byť v té rovině uložení paliva. Zbavíme se sice zapáchajících lagun, ale způsobujeme si další ohnisko prašnosti.„ Geosan se pro média vyjádřit odmítá.
 
Redakce Hospodářských novin[12] publikovala 23. ledna informaci o tom, že se podle generálního ředitele státního podniku Diamo Jiřího Ježe, tedy garanta sanace lagun, zakázka prodraží o miliardu korun proti původnímu záměru. A to se stále ještě neví, jakým způsobem a kde budou „nově objevené“ desetitisíce tun odpadů po vytěžení likvidovány.
 
Den na to, tedy 24. ledna, publikuje článek Mostecký deník článek s názvem „V Ostravě je ještě 100 tisíc tun kalů. Skončí u Litvínova?“[13]. V něm informuje o faktu, že na skládce Celio je technicky možné další tuny materiálu uskladnit. Případné další navážení odpadu by však měl komplikovat postup města Litvínov, jehož starosta Milan Šťovíček podmiňuje navážení dalšího odpadu prosazováním projednání integrovaného povolení v režimu podstatné změny, a aby přeprava, skládkování i následné spalování bylo podrobeno posouzení vlivu na životní prostředí v rámci tzv. velké EIA.
 
25. ledna rozebírá server Aktuálně.cz[14] už zmiňované finanční okolnosti zakázky sanace lagun. Přes už druhé posunutí termínu firma Geosan místo možných pokut žádá další stovky milionů korun na dokončení zakázky. „Geosan chce navíc novou sumu od státu získat i přesto, že už dvakrát nedodržel termín pro vytěžení kalů z lagun a podle smlouvy za to mohl dostat pokutu až 350 milionů korun. Nikdy však k tomu nedošlo a Geosan vždy dostal dodatek smlouvy, který závazné termíny posunul,“ píše Aktuálně.
 
Mostecký týdeník Homér[15] informoval 26. ledna o trestním oznámení na litvínovského starostu Milana Šťovíčka za to, že se dopustil zneužití pravomoci veřejného činitele, když se vzdal bez odkladu práva na odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu o povolení skládkování jedovatého odpadu na skládce Celio. Státní zastupitelství již předalo podnět k prošetření mosteckému územnímu odboru Policie ČR. „Policie oznámení již obdržela a prověří, zda se jedná o protiprávní jednání,“ uvedla mluvčí mostecké Policie ČR Ludmila Světláková.
 
Litoměřický deník[16] se 27. ledna vrací k podnětům iniciativy Občané proti kalům podaným na výše uvedené úřady a informuje o záměru iniciativy tak otevřít integrované povolení čížkovické cementárny a v případě neúspěchu postupovat i prostřednictvím žalob nejen na Krajský úřad, ale případně i Vládu nebo Ministerstvo životního prostředí. Deník vybírá z prohlášení mimo jiné i to, že se iniciativě nelíbí zejména to, že čížkovická cementárna získala výrazné zvýšení emisních limitů pro dvě znečišťující látky: celkový organický uhlík a oxid siřičitý. „Vedení cementárny obhajuje tyto zvýšené emisní limity kvalitou základní suroviny místního vápence, ale povolené zvýšené limity paradoxně umožňují pálit cementárně i nebezpečné odpady, a to nejen od nás, ale i ze zahraničí.“
 
Kauzu samozřejmě sleduje i Asociace ALERTA a na svém webu 28. ledna publikovala článek[4], ve kterém se zabývá otázkou, jak likvidovat ekologickou zátěž ostravských lagun a to jak materiál už navezený na Mostecko, tak i ten odpad, který byl „objeven“ dodatečně. Převážení po republice, ani spalování v Čížkovicích nepovažuje za řešení a stále trvá na likvidaci nespalovacími postupy[5].
 
Poslední lednovou neděli odvysílala Česká televize publicistický pořad Nedej se[17], tentokrát věnovaný právě sanaci ostravských ropných lagun. V pořadu dostala prostor většina těch, kteří se ke kauze dlouhodobě vyjadřují a komentář poměrně detailně a hlavně srozumitelně popisuje celou kauzu od zadání zakázky po „přenesení Černého Petra na sever Čech“. Z pořadu vyplývá také to, že vlastně sanace ropných lagun probíhá v rozporu se zadáním zakázky. Podstatná část je věnována otázce, co vlastně je Geobal 4. Otázce, která nebyla a není doposud zodpovězena jednoznačně, otázka položená v počátcích kauzy převozu materiálu k likvidaci do Ústeckého kraje: „Alternativní palivo“ nebo nebezpečný odpad?

Závěrem měsíce se tématu intenzivně věnovala redakce Hospodářských novin, kdy publikovala plný rozhovor[18] s generálním ředitelem státního podniku Diamo Jiřím Ježem (citován je již jednou výše), kde kromě jiného dává za Diamo ruce pryč od anabáze s certifikátem který „přeměnil“ odpad na palivo a komentuje to slovy: „Diamo vyhlásilo veřejnou soutěž a Čistá Ostrava to vyhrála. Nemáme sebemenší právo mluvit do toho, co s materiálem kdo potom dělá či kam to vyváží. Kdyby se sanace neřešila přes to palivo, mohla být dražší. Nestála by čtyři, ale třeba dvanáct miliard korun.“ Na další otázku ohledně toho, proč se nepálí kaly někde na Ostravsku, Jiří Jež odpovídá takto: „Protože všichni byli proti. Já bych to taky za barákem nechtěl spalovat. Ale to palivo je dobré, spalovací zkoušky dopadly výborně. Spalují se i horší věci, spálila se třeba celá Pozďátka, to byla skládka nebezpečných odpadů u Třebíče, taky jsme ji likvidovali. Nikdo o tom pořádně ani nevěděl, spálila se bez problémů. Tady se někdo rozhodl, že to zveřejní, že to bude komplikovat.“ 
 
V dalším článku[19] informují Hospodářské noviny o tom, že čížkovická cementárna nemá o další „palivo“ vyrobené z ropných lagun zájem. Hlavním důvodem, proč se Lafarge rozhodl neodebírat další palivo, je podle Jana Špačka, ředitele pro rozvoj a ekologii cementárny Lafarge, vlna odporu místních obyvatel a její medializace.
Pro Asociaci ALERTA zpracoval Josef Strašlipka
(autor je sympatizantem Asociace ALERTA)
……
……
Publikováno
Štítky: , ,
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)