Kauza GEOBAL 4 - nejnovější příspěvky

úterý 29. ledna 2013

„Kaly z Ostravy“ znovu na scéně


Státní podnik Diamo v polovině ledna 2013 vyhlásil výběrové řízení (NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ - LAGUNY OSTRAMO, nadbilanční kaly) na „odstranění nadbilančních kalů v lagunách R1, R2 a R3 v areálu skládky odpadů „laguny Ostramo“ v objemu 91 562 t.“, které by mělo být realizováno do 31.12.2018 a jehož hodnota je 1 004 903 000,- Kč (bez DPH)[1]. Zásadním problémem realizace této zakázky je však otázka: kdo, kde a jak vytěžené kaly uskladní a následně zlikviduje? Krajský úřad Moravskoslezského kraje už předem deklaroval, že nesouhlasí s dočasným uskladněním přímo v areálu Ostramo, jak navrhovala firma Geosan (představitel sdružení Čistá Ostrava, které provádělo první fázi sanace ropných lagun).

Odpad z ropných lagun na svém území nechtějí po zkušenostech s protesty a odporem obyvatel ani představitelé Krajského úřadu Ústeckého kraje ani zastupitelské úřady Litvínova a Čížkovic, kde na litvínovské skládce Celio skončilo 110 tisíc tun tohoto odpadu, který bude ještě po dobu několika let „energeticky využívat“ cementárna Lafarge Cement v Čížkovicích.

Jasné ne dalším „kalům“ zaznělo i prostřednictvím ředitele cementárny Ing. Ivana Mareše. Pro Lafarge však „kaly“ z Ostrama představují finančně zajímavý produkt a také „alternativní palivo“.

Právě označení vytěženého odpadu z ropných lagun smíchaného s vápnem za „alternativní palivo“ (Geobal 4) bylo jedním z hlavních sporů mezi odpůrci likvidace a Krajským úřadem Ústeckého kraje (a samozřejmě firmami, které se na likvidaci „kalů“ podílely a podílejí – sdružením Čistá Ostrava v čele s Geosan Group, přes skládku Celio a Lafarge Cement konče).

Jak dalece spor o označení Geobalu 4 jako alternativního paliva může do budoucna ovlivnit nový zákon o ochraně ovzduší, který začal platit loni v září a podle kterého je (alternativní) palivo vyrobené z odpadu stále odpadem, lze jen těžko odhadovat.

Sanace starých ekologických zátěží je zajisté potřebná a v případně ropných lagun Ostramo i více než žádoucí, ale je potřeba, aby tato likvidace nebyla jen přesouvání a přenášení rizik znečišťování a ohrožení zdraví a životního prostředí z jednoho regionu do druhého.

Odpůrci spalování mluví o alternativách k současnému způsobu likvidace „kalů“, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, a měli by o nich mluvit a uvažovat i ti, kteří se ucházejí o miliardové státní zakázky.

Občané všech regionů by měli být ve střehu. Jak již bylo řečeno úvodem, aktuálně nikdo neví, kdo, kde a jak bude zakázku realizovat.
Pro web Asociace ALERTA zpracoval Josef Strašlipka.
-----------
Pozn.: Většinu materiálů, novinových článků a dokumentů vztahujících se k likvidaci odpadů z lagun Ostramo na území Ústeckého kraje lze nalézt na blogu Kauza Geobal 4 http://kauza-geobal4.blogspot.cz
-----------
[1] http://www.isvzus.cz/cs/Form/Display/380870


Krajský úřad odebírá pravidelně vzorky ze skládky CELIO

Krajský úřad Ústeckého kraje dne 3. 12. 2012 zajistil opakovaný kontrolní odběr vzorků ze skládky CELIO, na kterou byly dovezeny neutralizované kaly za účelem skladování a jejich následného spálení v cementárně. Odebrané vzorky byly odborně analyzovány v akreditované laboratoři a výsledky zkoušek byly poskytnuty dne 28. 1. 2013.

Kontrolní odběr provedený krajským úřadem opět potvrdil deklarované hodnoty a vyhověl rovněž požadavkům na vodný výluh. Mimo rámec integrovaného povolení bude krajský úřad i nadále provádět vlastní kontrolní odběry a analýzy prostřednictvím akreditované laboratoře.

Kontakt: OTI

Zodpovídá: RNDr. Zdeněk Rytíř
Vytvořeno / změněno: 29.1.2013 / 29.1.2013

Zdroj: http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1672433

středa 23. ledna 2013

Diamo vypsalo tendr na další kaly, ale neví se, kam s nimi

Litvínov(Mostecko)/Ostrava - Státní podnik Diamo začal chystat těžbu zbylých ropných kalů z takzvaných Ostravských lagun. Vypsal výběrové řízení na firmu, která má zbylých 91.500 tun kalů ze země dostat. Cenu zakázky odhaduje na zhruba jednu miliardu korun bez DPH. Problém ale může vyvstat s uskladněním. Na svém území kontaminovanou hmotu nechce ani Moravskoslezský kraj, ani Ústecký kraj, kde nakonec první várka kalů skončila. ČTK to zjistila od obou hejtmanů.

Zbytky z rafinérské výroby se pod chemičkou Ostramo ukládaly během celého 20. století. Většinu z nich už zlikvidovalo sdružení Čistá Ostrava vedené firmou Geosan, které za to od státu dostalo asi 2,5 miliardy korun, po vytěžení 200.000 tun se ale zjistilo, že jich je v zemi ještě víc. Sdružení míchalo kaly s vápnem a nabídlo je průmyslovým podnikům jako alternativu k uhlí. První várku nakonec uskladnila litvínovská skládka Celio a pálí ji cementárna v Čížkovicích na Litoměřicku. Vyvolalo to ale takové kontroverze, že Ústecký kraj už žádné další kaly na svém území nechce.

"Myslíme si, že jsme vyšli vstříc jednou a to stačilo. Podruhé už bychom s tím nesouhlasili," řekl dnes ČTK ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM). Kraj zvažuje možnosti, jak případnému dalšímu návozu zabránit. Striktně proti je i litvínovská radnice. "Další kaly tu nechceme," řekl dnes starosta Milan Šťovíček (VV).

Kaly nechce uskladnit ani Moravskoslezský kraj. Už vloni se postavil proti plánům Geosanu na dočasné uskladnění kalů přímo v Ostramu. "Musí být známá koncovka toho procesu a nemám informaci, že by něco takového Čistá Ostrava v tuto chvíli měla," řekl ČTK hejtman Miroslav Novák (ČSSD). Jediný odběratel kalů, cementárna v Čížkovicích, už v minulosti vzkázala, že o nic dalšího nestojí. Na uhlí sice díky přimíchávání kalů úšetří miliony korun ročně, zároveň ale musela čelit protestům až několika tisícovek místních. Na příští čtyři roky je navíc palivem zásobená.

Moravskoslezský hejtman si přeje, aby se kaly hned zlikvidovaly a případně v nějakém mezistádiu odvezly. "Může to klidně likvidovat někdo jiný a za jiných podmínek. Ten dosavadní způsob transformace samozřejmě není jediný, který se nabízí," řekl Novák. Ekologové v minulosti tvrdili, že výhodnější by bylo biologické rozložení kalů mikroorganismy.

Aktuální vyjádření sdružení Čistá Ostrava ČTK zjištuje, Geosan se v minulosti opakovaně odmítl k tématu vyjádřit. Z jeho loňského dopisu krajskému úřadu vyplývá, že jednání s odběrateli paliva pokračují. Společnost tvrdí, že kvůli negativní kampani v médiích má komplikovanou pozici. Uvádí, že pokud vyrobené palivo nebude moci být v areálu uskladněno, může být neutralizace kalů zahájena až těsně před odvozem, což může posunout termín dokončení této části sanace.

Zdroj: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zpravy/892581

středa 16. ledna 2013

Jak ovlivní nový zákon o ovzduší spalování odpadů?

Nový zákon o ochraně ovzduší, který nabyl účinnosti v září loňského roku, používá nový pojem "tepelné zpracování odpadu". Co se pod tím myslí a jaký bude mít jeho zavedení vliv na požadavky na zdroje spalující nebo spoluspalující odpad?

Pod pojmem tepelné zpracování odpadu je v zákoně o ovzduší zahrnuto jak spalování, tak spoluspalování odpadu ve smyslu předchozího zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Za tepelné zpracování odpadu zákon považuje (dle § 2 písm. o) oxidaci odpadu nebo jeho zpracování jiným termickým procesem, včetně spalování vzniklých látek, pokud by tím mohlo dojít k vyšší úrovni znečišťování oproti spálení odpovídajícího množství zemního plynu o stejném energetickém obsahu. Tato definice vychází z obdobné definice uvedené ve směrnici 2010/75/EU o průmyslových emisích.

Tato terminologická změna by měla vyloučit situaci, aby byla za spalovny odpadu považována zařízení, jež se od běžných spaloven odlišují zcela zásadně technicky i svým vlivem na životní prostředí - např. některá zařízení na principu pyrolýzy nebo plazmových procesů. Zákon o ochraně ovzduší též definuje spalovnu odpadu, a to jako "stacionární zdroj určený k tepelnému zpracování odpadu, jehož hlavním účelem není výroba energie ani jiných produktů, a jakýkoliv stacionární zdroj, ve kterém více než 40 % tepla vzniká tepelným zpracováním nebezpečného odpadu nebo ve kterém se tepelně zpracovává neupravený směsný komunální odpad".

Odpad, bez ohledu na to, zda je spalován ve spalovně odpadu nebo spoluspalován v jiném energetickém zdroji, a bez ohledu na to, zda se jedná o jeho odstraňování nebo energetické využívání, musí být tepelně zpracováván pouze v takových zařízeních, která mají vydaná povolení krajského úřadu a kde je toto zpracování výslovně povoleno.

ČASOVĚ OMEZENÁ POVOLENÍ

Nový zákon nepřináší zásadní změny v konkrétních technických požadavcích, ani nezavádí nové či nezpřísňuje stávající hodnoty specifických emisních limitů, čímž odpovídá směrnici 2010/75/EU, o průmyslových emisích, která také přebírá požadavky předchozí směrnice 2000/76/ES, o spalování odpadu, pouze s menšími upřesněními a doplněními.

Podle nového zákona je tak například omezena platnost povolení zdroje tepelně zpracovávajícího odpad na 25 let, u spaloven odpadu (jakožto zdrojů uvedených v příloze č. 2 a označených ve všech sloupcích A až C) je v průběhu správního řízení o vydání povolení provozu vyžadováno vypracování rozptylové studie, schválení provozního řádu, a při splnění příslušných podmínek se u nich uplatní kompenzační opatření (viz § 11 odst. 5).

ZÁSADNÍ JE MĚŘENÍ EMISÍ

Zcela zásadní je z hlediska ochrany ovzduší povinnost zjišťování úrovně znečišťování (měření emisí). Měření emisí se provádí u zdrojů a pro znečišťující látky, pokud je tak stanoveno v příloze č. 4 k zákonu (bez ohledu na stanovení emisního limitu), nebo u nichž je stanoven emisní limit prováděcím právním předpisem či povolením provozu. Platí, že emisní limity stanovené v povolení provozu nesmí být stejné nebo vyšší než specifické emisní limity stanovené v prováděcím právním předpisu pro daný stacionární zdroj. Povolující krajský úřad tedy nebude do povolení provozu přepisovat emisní limity z prováděcí vyhlášky (viz box 2), ale má zákonem danou možnost stanovovat emisní limity pro další znečišťující látky nebo emisní limity ve vyhlášce stanovené zpřísnit (princip integrovaného povolení).

ALTERNATIVNÍ PALIVO JE STÁLE ODPAD

Zákon o ochraně ovzduší nedefinuje pojem odpad - za odpad je považováno vše, co je odpadem podle zákona o odpadech. Nedefinuje rovněž pojem alternativní palivo. V praxi bývá tímto pojmem nejčastěji nazýván odpad, respektive palivo pocházející z odpadu, jenž byl mechanicky, biologicky či jinak upraven za účelem jeho následného spálení s využitím jeho energetického potenciálu. Palivo z odpadů je pro účely ochrany ovzduší stále odpadem, který má své katalogové číslo podle odpadové legislativy národní i evropské (19 12 10). Zdroje znečišťování ovzduší, jež spalují odpadová paliva, jsou stále zdroji, které tepelně zpracovávají odpady a k tomu musí mít příslušná povolení.

Spalování tuhých alternativních paliv vyrobených z odpadu mimo režim tepelného zpracování odpadu neumožňuje ani vydání certifikace, ať je vydána certifikačními orgány dle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, na základě vnitropodnikových (právně nezávazných) norem, na základě požadavků legislativy kladených na běžná paliva (např. biomasa, uhlí) či na základě technických norem týkajících se přímo tuhých alternativních paliv (ČSN EN 15357 až ČSN EN 15359). Zákon o ochraně ovzduší ani zákon o odpadech právní závaznost certifikací nepředpokládají.

Zpracovatelé nebo provozovatelé zdrojů, které nejsou spalovnami odpadů ani zařízeními ke spoluspalování, často prohlašují, že jejich paliva nejsou odpady, protože naplnila podmínky paragrafu § 3 zákona o odpadech, zejména odstavce 6. Ten vymezuje podmínky, za nichž odpad přestává být odpadem (věc se běžně využívá ke konkrétním účelům, existuje pro ni trh nebo poptávka a splňuje technické požadavky pro konkrétní účely). Tato prohlášení jsou často jednostranná a o splnění podmínek lze mít důvodné pochybnosti.

KRITÉRIA NA ÚROVNI EVROPY ZATÍM NEJSOU

Není možné opomenout skutečnost, že podmínky stanovené pro odpady, které přestávají být odpadem, vychází z podmínek evropské směrnice o odpadech (čl. 6 odst. 1 písm. a) až d) směrnice 2008/98/ES), jež předpokládá, že k vynětí z režimu odpadů může dojít tehdy, kdy jsou splněna zvláštní kritéria vydaná na úrovni Společenství. Tato kritéria však doposud vydána nebyla, ani Komise zatím v dohledné době o vydání takovýchto kritérií neuvažuje. Směrnice umožňuje, aby členské státy v jednotlivých případech rozhodly, zda určitý odpad přestal být odpadem s přihlédnutím k platné judikatuře Evropského soudního dvora. Taková rozhodnutí jsou členské státy povinné oznámit Komisi v rámci technické notifikace. Jelikož Česká republika zatím nevydala rozhodnutí (nebo nenavrhla právní předpis) za účelem možnosti vynětí paliv z odpadů z režimu odpadů a Komise nebyla o posouzení takovéhoto postupu požádána, není možné s palivy z odpadů nakládat jinak, než jak bylo uvedeno v tomto článku. V opačném případě se Česká republika vystavuje hrozby soudního řízení a sankcí s tím spojených za porušování práva EU.

V současné době je v notifikačním řízení italský předpis, který stanovuje podrobná kritéria pro vynětí odpadových paliv z režimu odpadu (notifikace je vedena pod číslem 2012/480/IT. Dokument je volně dohledatelný v databázi Evropské komise pro technické notifikace TRIS). Schvalovací řízení, které zpravidla trvá tři měsíce, bylo prodlouženo, mimo jiné z důvodů předložení zásadních námitek ze strany Německa, Rakouska a některých oborových svazů.

Návrh italského předpisu předpokládá, že i pro odpady vyjmuté z odpadové legislativy jsou stanoveny požadavky na skladování, manipulaci, výrobu a přepravu. Jejich využití je limitováno pouze na výrobu tepla nebo elektrické energie v cementárnách a spalovacích zařízeních (elektrárnách) s příkonem nad 50 MW. Podle Katalogu odpadů je stanoven taxativní výčet odpadů, které nesmí být použity pro jejich výrobu. Výrobci paliv z odpadů musí zasílat každoroční hlášení o zpracovaných odpadech, množství vyrobených paliv, výsledcích šaržovitých analýz a konkrétních odběratelích (uživatelích) paliva. Stejně tak uživatelé paliva musí zasílat každoroční hlášení o výrobcích, od nichž palivo odebrali, analýzách daných vzorků, míře náhrady fosilních paliv s popisem a kvantitativním vyjádřením snížení emisí, včetně emisí skleníkových plynů. Vyhláškou je pak zřizována Dozorčí a monitorovací komise, která kontroluje celý cyklus výroby paliv z odpadů.

Mgr. Veronika Tomášková
Mgr. Pavel Gadas

LEGISLATIVA

- Zákon č. 201/2012 Sb., který zrušil a nahradil předchozí zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti 1. 9. 2012. K témuž datu byly zrušeny téměř všechny prováděcí právní předpisy v této oblasti a postupně jsou vydávány nové prováděcí vyhlášky a nařízení vlády.

Doposud vydané předpisy:

- vyhláška č. 312/2012 Sb., o stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší,

- vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích,

- nařízení vlády č. 351/2012 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv.

Nový zákon o ochraně ovzduší stanoví:

- přípustné úrovně znečištění (vyjádřené imisními limity) a znečišťování ovzduší (vyjádřené emisními limity, emisními stropy, případně jinými, technickými podmínkami provozu),

- způsob posuzování přípustné úrovně znečištění a znečišťování a jejich vyhodnocení,

- nástroje ke snižování znečištění a znečišťování ovzduší,

- práva a povinnosti osob a působnost orgánů veřejné správy při ochraně ovzduší (viz § 1 odst. 2 písm. a) až d).

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ

- Odpad podle jiného právního předpisu (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění), s výjimkou odpadu uvedeného v prováděcím právním předpisu (odpad na bázi biomasy), může být tepelně zpracován jen ve stacionárním zdroji, ve kterém je tepelné zpracování odpadu povoleno podle § 11 odst. 2 písm. d). Povolení vydává místně příslušný krajský úřad. Tepelné zpracování odpadu je možné pouze pod dohledem osoby autorizované (podle § 32 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně ovzduší).

- Odpady na bázi biomasy, které je možné spalovat mimo režim tepelného zpracování odpadu, jsou rostlinné odpady ze zemědělství a lesnictví, z potravinářského průmyslu (pokud je vyrobené teplo využito), dále odpad z výroby čerstvé vlákniny a z výroby papíru z buničiny (pokud se spalují v místě výroby a vyrobené teplo je využito), korkový a dřevný odpad s výjimkou dřevného odpadu, který může obsahovat halogenované organické sloučeniny nebo těžké kovy v důsledku ošetření a povrchové úpravy dřeva.

EMISNÍ LIMITY

Návrh prováděcí vyhlášky, kterou se stanovují emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu, má oproti původnímu nařízení vlády č. 354/2002 Sb., některé změny:

- validace výsledků kontinuálního měření se použije pouze pro účely posuzování s emisními limity, a nikoli pro výpočet celkové emise znečišťujících látek (tato změna může vést ke zvýšení vykazovaných emisí u těch zdrojů, které používaly validované hodnoty i pro výpočet celkové emise znečišťujících látek),

- bylo odstraněno zpřísnění oproti evropským směrnicím, které vzniklo špatným překladem v roce 2002 a spočívá v neprovádění přepočtu na referenční obsah kyslíku u spaloven odpadu, pokud je obsah kyslíku nižší než referenční (nadále je uplatněno pouze u spalování nebezpečného odpadu ve smyslu legislativy EU), c) u tepelného zpracování odpadu ve spalovacích stacionárních zdrojích byla určeno hodnota Cproc pro HCl, která se použije při výpočtu emisního limitu založeného na principu průměru emisních limitů stanovených pro spalování odpadu a spalování paliv v daném stacionárním zdroji váženého podle objemu spalin vzniklých ze spalování odpadu a spalování paliv při tepelném zpracování odpadu. Vzhledem k očekávanému budoucímu povolování tohoto režimu na spalovacích stacionárních zdrojích tak byla odstraněna nejistota plynoucí z toho, že některé stacionární zdroje mohly mít stanoven emisní limity pro HCl v povolení (pak by se v uvedeném vzorci použila jeho hodnota), nebo nemusely (a pak by se použila hodnota koncentrace HCl při spalování paliva). Hodnota Cproc byla stanovena na úrovni obecného emisního limitu, tedy 50 mg/m3.

Mimo režim tepelného zpracování odpadu lze spalovat odpady na bázi biomasy, zejména rostlinné odpady ze zemědělství a lesnictví (na obr. výtopna Žlutice, spalující výhradně biomasu).

Autoři: Veronika Tomášková, Pavel Gadas

Zdroj: http://odpady.ihned.cz/c1-59099980-jak-ovlivni-novy-zakon-o-ovzdusi-spalovani-odpadu

pondělí 14. ledna 2013

Aktualizace

Kvůli pracovnímu vytížení autora bylo přidávání mediálních výstupů souvisejících s Kauzou Geobal 4 (sanace lagun Ostramo a likvidace odpadu prostřednictvím firem v Ústeckém kraji) v posledním čtvrtletí loňského roku přerušeno. Dnes bylo přidáno několik článků, které jsou publikovány na této stránce s datem, kdy vyšly v daných médiích.

úterý 8. ledna 2013

Česká inspekce životního prostředí zastavila řízení o pokutě proti GEOSAN GROUP

Česká inspekce životního prostředí dne 3. ledna 2013 zastavila řízení o uložení pokuty společnosti GEOSAN GROUP za domnělý správní delikt, jehož se společnost měla při sanaci tzv. ostravských lagun dopustit údajným neohlášením plánované změny denní kapacity zařízení na odtěžbu předupraveného obsahu lagun. Za toto domnělé pochybení, k němuž mělo dojít na podzim roku 2011, původně ČIŽP udělila společnosti GEOSAN GROUP pokutu ve výši 500.000 Kč.

Rozhodnutí ČIŽP navazuje na odvolání společnosti GEOSAN GROUP proti původnímu usnesení ČIŽP o uložení pokuty a zejména pak na rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, kterým ministerstvo původní usnesení ČIŽP zrušilo s tím, že v řízení nebylo tvrzené porušení zákona o integrované prevenci ze strany společnosti GEOSAN GROUP prokázáno.

Společnost GEOSAN GROUP je vedoucím účastníkem sdružení ČISTÁ OSTRAVA, které pro státní podnik DIAMO realizuje veřejnou zakázku Nápravná opatření – laguny Ostramo. Dalšími členy sdružení jsou společnosti AQUATEST a. s. a OHL ŽS, a. s.

Zdroj: http://www.cistaostrava.cz/article.asp?mid=1&sid=8&aid=66