Stanovisko předsednictva STUŽ č. 121, ke způsobu zneškodňování kalů z Ostravska

Stanovisko předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život č. 121, ke způsobu zneškodňování toxických kalů ze sedimentačních lagun na Ostravsku transportem do Severočeské hnědouhelné pánve a spalováním v cementárně Čížkovice

Jak v posledních dnech zaznamenaly některé sdělovací prostředky, veřejnost na Mostecku a na Litoměřicku protestuje proti záměru zneškodňovat toxické kaly, těžené v rámci asanace ekologické zátěže v lokalitě kalových lagun Ostramo u sídliště Fifejdy v Ostravě, neuvěřitelným způsobem - jejich transportem do mezideponie poblíž Litvínova a postupným spalováním v cementárně Čížkovice.

Dotčená veřejnost tak projevuje více soudnosti a zdravého selského rozumu, než odpovědné úřady ochrany životního prostředí a nakládání s odpady. Neexistuje žádný racionální důvod, proč nebezpečný odpad, jakým tyto kaly z lagun po Ostravské chemičce nepochybně jsou, převážet s riziky nakládky a dopravy přes celou severní Moravu a severní Čechy a vykládky na mezideponii ve stejně nebo hůře na životním prostředí postižené oblasti Mostecka, pak je znovu nakládat a transportovat po částech do Čížkovic na Litoměřicku (Zahrada Čech!) a tam je spalovat.

I kdyby byla pravda, že spalování v cementárně za vysokých teplot tyto kaly opravdu zneškodní a emise ze spalovacího procesu nepřekročí samy o sobě přípustné hygienické limity, bude to v každém případě další příspěvek k již tak velmi znečištěnému ovzduší v Severočeské hnědouhelné pánvi a v obtížně větratelných údolích řek Labe a Ohře a CHKO České středohoří. Je ironií, že se tak má dít na návětrné straně od Litoměřic, aspirujících na titul Zdravé město obhajující kategorii B v Místní agendě 21, kde už působí neblaze chemička Lovochemie v Lovosicích. Proč nebyla zvolena cesta likvidace na místě nebo někde v blízkosti? Doprava na velkou vzdálenost zbytečně rozšiřuje rizika ovlivnění životního prostředí i na celou trasu přeprav úniky a haváriemi, s ohrožením půdy, vody a kontaminace vodních zdrojů, ačkoliv cementárny jsou k dispozici i daleko blíže místu původu a tato rizika by tak byla alespoň nižší. Proč se zatěžuje problémy postiženého Ostravska stejně postižený Ústecký kraj? Co dělají jeho krajské a místní orgány ochrany životního prostředí, proč své občany nechrání? Lze to vnímat i jako provokaci vůči poslanci, předsedovi Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu a starostovi Litvínova Mgr. Milanu Šťovíčkovi, který v 90. letech 20. století působil jako aktivní člen Ekofóra pánevní oblasti Severních Čech při zpracování Programu ozdravení životního prostředí Severočeského kraje a který kandidoval do Poslanecké sněmovny za Věci veřejné s jasným programem ochrany životního prostředí?

Obyvatelům a reprezentacím blízkých měst ve směru převládajících větrů Lovosice a zejména Litoměřice, které aspiruje na přiznání nejvyšší kategorie A v Místní agendě 21, musí toto rozhodnutí úřadů připadat jako arogantní a cynické plivnutí do obličeje. Toto rozhodnutí krajských a státních úřadů vzbuzuje závažné podezření, že jsou obyvatelé obou lokalit v severních Čechách opět rukojmím a obětí nějaké špinavého politického „kšeftu“, jinak si nelze tolik politické nesoudnosti a věcné i odborné nelogičnosti takového rozhodnutí vysvětlit.

Apelujeme na všechny, kdo chtějí a mohou toto rozhodnutí ještě zvrátit, aby využili všech prostředků a nenechali tento zločin na Severočeších dokonat.

V Praze dne 30. listopadu 2011

Za Společnost pro trvale udržitelný život:                Ing. Jiří Dlouhý, předseda

Zdroj: http://www.stuz.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=980:stanovisko-predsednictva-stuz-c-121-ke-zpusobu-zneskodnovani-kalu-z-ostravska&catid=50:2011&Itemid=94

Integrované povolení pro Čížkovickou cementárnu je pro spalování ostravských kalů nedostatečné

 Arnika, respektive její program Toxické látky a odpady, podal podnět k přezkoumání integrovaného povolení, o něž Čížkovická cementárna opírá oprávněnost spalování kalů z lagun Ostrama.

„Považujeme je za nedostatečné především vzhledem k přítomnosti nebezpečných polychlorovaných bifenylů (PCB) ve spalovaných odpadech. Jejich spalováním může docházet ke vzniku nebezpečných dioxinů (neboli polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů) a integrované povolení by mělo mimo jiné ošetřit sledování všech potenciálních cest úniků těchto látek do životního prostředí," míní RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika. Vedle povolení pro cementárnu Arnika napadla i vydanou změnu integrovaného povolení pro firmu Celio týkající se skladování kalů.

Analýzy odpadů z lagun prokázaly různorodou kontaminaci v různých lagunách Ostrama, a to včetně značně rozdílných koncentrací PCB a těžkých kovů. „Celé povolování je provázeno podezřelým spěchem. Na samotnou spalovací zkoušku mělo proběhnout řízení o změně integrovaného povolení. Není známo, ze které z lagun bude pochází odpad pro spalovací zkoušku. V případě, že zkoušky proběhnou pouze pro odpady z jedné z lagun, případně té méně zatížené, nemůžeme tyto zkoušky považovat za reprezentativní," doplnila výtky Arniky její tisková mluvčí Mgr. Zora Kasiková.

Spalování odpadů s obsahem tzv. perzistentních organických látek, mezi něž se řadí i PCB, obecně odporuje smyslu Stockholmské úmluvy, kterou ratifikovala i Česká republika. „Preferujeme proto řešení pomocí nespalovacích technologií, ke kterým patří například BCD (zásaditý katalytický rozklad - Base Catalysed Decomposition) anebo GPCR (chemická redukce v plynné fázi - Gas Phase Chemical Reduction), u nichž je menší pravděpodobnost vzniku dioxinů a které mohou ošetřit vyčištění odpadů daleko flexibilněji než spalovny anebo cementárny. Je u nich také snadnější kontrolovat kvalitu výstupů. Základní informace o nich lze nalézt na našich webových stránkách (arnika.org/nespalovaci-likvidace-pops)," shrnul Petrlík informace o alternativách ke spalování odpadů s obsahem PCB a doplnil: „Část kalů by možná stačilo podrobit biodegradaci ropných látek, což je levnější varianta. Zaleželo by však na koncentraci chlorovaných látek, jejichž přítomnost v kalech představuje velký problém."

Podnět k přezkoumání integrovaného povolení pro zařízení „Čížkovická
cementárna“ společnosti Lafarge Cement, a.s., Čížkovice byl podán ke Krajskému úřadu Ústeckého kraje. Odvolání proti rozhodnutí o změně č. 20 integrovaného povolení pro zařízení „Skládkový komplex CELIO a.s.“ společnosti CELIO a.s. bylo podáno k Ministerstvu životního prostředí ČR prostřednictvím Krajského úřadu Ústeckého kraje.

IPPC CELIO odvolání
http://www.mediafire.com/?bk40kkud27oz960

IPPC Čížkovice podnět
http://www.mediafire.com/?55px5cxuh75ow9q

Zdroj: http://arnika.org/integrovane-povoleni-pro-cizkovickou-cementarnu-je-pro-spalovani-ostravskych-kalu-nedostatecne

O kalech někteří krajští radní lhali

Ústecký kraj - Někteří krajští radní nemluvili pravdu, když Deníku v říjnu řekli, jak v srpnu hlasovali o problematice kalů z Ostravy.

30.11.2011 10:30

Rada tehdy dala podmíněný souhlas se změnou integrovaného povolení pro společnost Celio tak, aby mohla na několik let uskladnit upravené kaly z Ostravska. Ty se pak mají postupně spalovat v cementárně v Čížkovicích.

Mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková včera Deníku potvrdila, že v bodu, který se týkal integrovaného povolení, bylo 8 přítomných radní pro a jeden se hlasování zdržel. Jeden z radních na hlasování nebyl.

Když se v říjnu Deník pokoušel zjistit, jak radní hlasovali, nikdo se k souhlasu nepřiznal. Tři radní, hejtmanka Jana Vaňhová, její náměstek Pavel Kouda a René Budjač na položené otázky neodpověděli. Náměstek hejtmanky Arno Fišera a radní Radek Vonka tvrdili, že byli proti. Deník se je včera pokoušel kontaktovat, ani jeden nezvedl během dne telefon.

Petr Jakubec, Jana Ryšánková a Petr Benda tvrdili, že si přesně svoje rozhodnutí nepamatují, ale že se jim záměr nelíbí, hlasování si bez dalšího komentáře nepamatoval ani radní Jan Čermák. Poslední z členů rady, Jiří Šulc, uvedl, že byl tehdy na dovolené a nehlasoval.

Kraj tvrdí, že spalování kalů je záležitostí státu, ministerstva naopak vše házejí na kraj. Ředitelka ústeckého ČIZP Jana Moravcová dokonce navrhuje, aby se znovu otevřelo integrované řízení pro čížkovickou cementárnu. „Pokud Krajský úřad Ústeckého kraje obdrží fundovaný podklad k zahájení přezkumu, bude se jím zabývat. Ze strany ČIŽP ale kromě mediálních útoků zatím úřad nic neobdržel,” tvrdí Hanáčková.

„Očekávám, že Česká inspekce životního prostředí bude plnit pokyny ministerstva životního prostředí a bude se naplno věnovat kontrolám jednotlivých kroků státní zakázky přepravy, skladování a likvidace kalů,” dodal v tiskové zprávě Fišera.

KRAJŠTÍ RADNÍ: Kdo vlastně hlasoval PRO?
Deník se zeptal krajských radních, zda hlasovali pro, či proti skládce. V říjnu jich hodně tvrdilo, že proti, nebo že si nepamatují. Někteří raději na emailový ani telefonický dotaz neodpověděli. Pravost odpovědí však nejde ověřit, nikde to není zadokumentované. Jasné je jen to, že při hlasování 24. srpna se doopravdy většina vyslovila PRO!

Co řekli Deníku v říjnu?
Jana Vaňhová (ČSSD) neodpověděla
Pavel Kouda (ČSSD) neodpověděl
Arno Fišera (ČSSD) byl jsem proti
Jana Ryšánková (ČSSD) byla jsem proti (podle mě rada souhlas nedala)
Petr Benda (ČSSD) asi jsem byl proti, nebo se zdržel, ale určitě ne pro
Jan Čermák (ČSSD) nepamatuji se, budu muset prostudovat zápisy
Petr Jakubec (ČSSD) nepamatuje si, že by hlasoval, záměr se mu nelíbí
Radek Vonka (ODS) proti
Jiří Šulc (ODS) byl na dovolené a nehlasoval, ale je prý proti
René Budjač (ODS) neodpověděl

Jaká je skutečnost?
Na radě bylo přítomných 9 z 10 radních. Osm se jich vyslovilo pro přijetí návrhu, jeden se hlasování zdržel

Vít Lukáš

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/o-kalech-nekteri-krajsti-radni-lhali20111129.html

Pozvánka: 1.12. - tisková konference k problematice kalů

Vážení novináři,

Zveme Vás na tiskovou konferenci k problematice ukládání a pálení ostravských kalů na území Ústeckého kraje s náměstkem hejtmanky Arnem Fišerou. Ta se uskuteční ve čtvrtek 1. prosince 2011 v 15 hodin v zasedací místnosti 740A v 7. patře Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Zodpovídá: Mgr. Magdalena Hanáčková
Vytvořeno / změněno: 29.11.2011 / 29.11.2011

Zdroj: http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1663600

Likvidace ropných lagun v Ostravě se prodlouží minimálně o rok

Ostrava - Odtěžování ropných kalů z ostravských lagun po bývalé chemičce Ostramo se prodlouží a bude trvat minimálně ještě do konce příštího roku. Společnost Geosan Group, která je vedoucím členem sdružení Čistá Ostrava, jež sanaci lagun provádí pro státní podnik Diamo, zřejmě požádá o posunutí termínu. Dodatečný průzkum totiž ukázal, že v nyní odtěžované laguně číslo tři je zhruba o 70.000 tun kalů více než se původně předpokládalo. Novinářům to dnes řekl ředitel odštěpného závodu státního podniku Diamo Josef Havelka.

Právě Havelku si dnes na své jednání pozvali ostravští radní, kteří chtějí vědět, jak budou práce na problematických lagunách dále pokračovat. Náměstek primátora Dalibor Madej (ODS) novinářům řekl, že důvěra města ve státní zakázku je nulová. "Důvěra města v řízení této zakázky je neustále na bodu mrazu," uvedl Madej. Dodal, že i z dopisu, které město dostalo od premiéra Petra Nečase (ODS) vyplývá, že se termín likvidace lagun posune. Město to považuje za nepřijatelné. "Nastalo to už jednou za premiéra (Jana) Fischera, kdy se prodloužila zakázka o rok, teď to v podstatě nastane znovu," uvedl Madej.

Dodal, že radní se dnes navíc dohodli, že město bude žádat po vládě přítomnost zástupce města na jakémkoliv dalším jednání o likvidaci lagun. Město chce znovu otevřít také téma kompenzací pro obyvatele. Po společnosti Geosan Group chce minimálně žádat příspěvek do svého Fondu pro děti ohrožené znečištěným ovzduším. Financují se z něj ozdravné pobyty a letos už je fond zcela vyčerpán.

Podle Havelky sice společnost zatím žádost o prodloužení termínu sanace lagun nepodala, nicméně tato záležitost se bude řešit na kontrolním dnu příští čtvrtek. "Bude se řešit, jakým způsobem se vytěží v průběhu příštího roku 70.000 tun, o kterých nikdo nevěděl," uvedl Havelka.

Dodal, že do konce příštího roku by se měla laguna dotěžit. Podle Havelky se však jedná pouze o dílčí termín, protože konečná likvidace lagun potrvá déle. Paralelně se totiž začne pracovat na sanaci podložních zemin, které musí být vyčištěny od ropných produktů. "Můžeme udělit firmě pokutu 250 milionů korun v okamžiku, kdy nesplní dílčí termín," uvedl Havelka. Podle něj k tomu v současnosti není důvod, protože podle původní smlouvy mělo být z lagun do konce letošního roku vytěženo asi 200.000 tun ropných kalů, což by mělo být hotovo 18. prosince.

Vyřízení samotného posunutí termínu kvůli dodatečným 70.000 tunám kalů bude trvat minimálně dva až tři měsíce, odtěžování se tak na konci roku na čas zastaví. "Bude se muset schválit i úložné místo přímo na laguně tak, aby se vyrobený výrobek dal chvíli skladovat," dodal Havelka. Uvedl, že o prodloužení povolení na už nyní fungující skladovací prostory o další rok bude muset rozhodnout kraj. O kolik se státní zakázka případně prodraží, zatím Havelka nedokázal říct.

Společnost Geosan Group se minulý týden dostala do exekučního řízení kvůli pohledávce 74,6 milionu korun liberecké firmy Baltom, která se na likvidaci lagun až do letošního jara podílela. "Tato záležitost na vývoj práce na lagunách nemá žádný vliv," uvedl Havelka.

Laguny po bývalé chemičce Ostramo jsou jednou z největších ekologických zátěží v Česku, denně se z nich na skládku v Litvínově jako palivo odváží 1320 tun produktu. Následně má být spáleno v cementárně v Čížkovicích. Toto řešení v srpnu Ústecký kraj zásadně odmítl, později ale firma splnila všechny podmínky. Proti spalování však protestují obyvatelé i ekologické organizace. Likvidaci lagun však provázejí problémy i v Ostravě. Lidé si stěžovali na hluk i zápach. Během prací totiž byly několikrát překročeny povolené hodnoty nebezpečného oxidu siřičitého.

Autor: ČTK
www.ctk.cz 

Zdroj: http://regiony.impuls.cz/zpravy/721469

Exekuce na dodavatele ostravských kalů nebrání jejich dovozu na Mostecko

Litvínov, Ostrava - Firma Geosan Group, která pro státní podnik Diamo likviduje ropné laguny v Ostravě a vozí upravené kaly na skládku Celio u Litvínova, chce zrušit exekuci na svůj majetek.

29.11.2011 8:24

Podle soudu s ním nesmí nakládat kvůli dluhu v řádech desítek milionů. Pro Mostecko se ale nic nemění. Kaly, které jsou palivem pro cementárnu Čížkovice, se mohou nadále vozit na skládku.

„Nijak se nás to nedotkne, protože finanční plnění je zajištěno přímo platbami ze státního podniku Diamo,“ sdělil Deníku k exekuci Jindřich Kauca, obchodně provozní ředitel společnosti Celio.

Jeho slova potvrzuje i Geosan Group. „Exekucí nejsou ohroženy ani pokračování sanačních prací na lagunách Ostramo, ani probíhající přeprava paliva vyrobeného z jejich obsahu do skládkového komplexu společnosti Celio v Litvínově a do cementárny společnosti Lafarge Cement v Čížkovicích,“ uvedla firma v tiskové zprávě.

Exekuci nařídil Okresní soud v Kolíně na návrh společnosti Baltom, která je s Geosanem ve sporu kvůli pohledávce ve výši 74,6 milionů korun.

Podle Geosanu je exekuce neoprávněná.

„Podnikáme veškeré právní kroky směřující k tomu, aby exekuce byla co nejdříve zrušena a aby škody způsobené naší společnosti byly minimální,” uvedl člen představenstva a výrobní ředitel Geosanu Jiří Šalda.

Zdroj: http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/exekuce-na-dodavatele-ostravskych-kalu-nebrani.html

Krajský úřad a Ústecký kraj: další novinářská manipulace s fakty

Reakce na text Kraj: Integrované povolení cementárně nezměníme

V Denících (Ústecký, Děčínský, Litoměřický) vyšel dne 28. listopadu 2011 článek se zavádějícím nadpisem Kraj: Integrované povolení cementárně nezměníme a s informací, že Rada Ústeckého kraje došla k závěru NEZMĚNIT integrované povolení pro cementárnu Lafarge. Ústecký kraj se musí zásadně ohradit proti této úmyslné manipulaci s fakty a zveřejňování lží. Ve zprávě, kterou obdrželi novináři, je napsáno, že ředitel úřadu informoval radu. Rada kraje tedy o ničem nerozhodovala, nevydávala stanoviska ani nedocházela k závěrům. Jednalo se pouze  informování rady o odborném aktu posouzení úředně vydaného povolení. Je s podivem, že autorka článku neumí přečíst tiskovou zprávu, případně záměrně mate veřejnost.

Co se týká vyjádření ředitelky oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem Jany Moravcové, je třeba říci, že pokud Krajský úřad Ústeckého kraje obdrží fundovaný podklad k zahájení přezkumu, bude se jím zabývat. Ze strany ČIŽP ale kromě mediálních útoků zatím úřad nic neobržel. Pokud paní Moravcová říká, že v současné době shromažďuje podklady pro případné podání podnětu, je zřejmé, že si ani není jistá, zda tu důvody k podání podnětu jsou. Krajský úřad se bude zabývat skutečně relevantními podklady, nikoli mediální kampaní.

Zodpovídá: Mgr. Magdalena Hanáčková
Vytvořeno / změněno: 28.11.2011 / 28.11.2011

Zdroj: http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1663593

Starostové diskutovali o kalech

Litoměřicko - Navážení kalů z Ostrama k Litvínovu a jejich následné spalování v čížkovické cementárně Lafarge bylo hlavní náplní jednání pátečního Klubu starostů měst Litoměřicka.


28.11.2011 16:23

I oni vyjádřili nesouhlas s tím, že nebezpečný odpad je odvážen přes celé Česko z jednoho ekologicky zatíženého kraje do druhého.

Mezi starosty přijel i senátor Alexandr Vondra. Učinil tak čtyři dny poté, co navštívil čížkovickou cementárnu a v doprovodu ředitele si prohlédl areál, kde ke spalování má docházet. Seznámil je s výsledky dosavadních měření emisí a další dokumentací.
„Nyní je nutné počkat na výsledky monitoringu, který v úterý probíhal v cementárně za účasti zástupců občanské iniciativy, novinářů a hlavně orgánů zabývajících se ochranou životního prostředí, a zodpovědět všechny otázky, které v této souvislosti vznikají. Nepochybně je na místě projednat také korporátní zodpovědnost za litoměřický region,“ uvedl senátor.
Starostové uvedli, že i o tomto tématu hodlají jednat s ředitelem podniku, kterého plánují navštívit v rámci jednoho z příštích jednání Klubu starostů měst Litoměřicka.

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/starostove-diskutovali-o-kalech20111128.html

Kraj: Integrované povolení cementárně nezměníme

Ústí nad Labem - Povolení vydal krajský úřad v roce 2007 a podle kraje neexistuje zákonný důvod k jeho přehodnocení. 


28.11.2011 9:13 aktualizováno 28.11.2011 11:02

 Změnit nebo nezměnit integrované povolení pro cementárnu v Čížkovicích, kde se po vyhodnocení spalovací zkoušky mají likvidovat ostravské kaly? Tuto otázku řešila na svém posledním zasedání Rada Ústeckého kraje minulý týden a došla k závěru: NEZMĚNIT.

Povolení vydal krajský úřad v roce 2007 a podle tiskové mluvčí Magdaleny Hanáčkové neexistuje zákonný důvod k jeho přehodnocení. „K platnému integrovanému povolení provádí krajský úřad pravidelné kontroly. V letech 2010 a 2011 se vyhodnocení plnění podmínek provozu zařízení uskutečnilo pětkrát. V rámci kontrolní činnosti nebylo nikdy zjištěno žádné porušení závazných podmínek integrovaného povolení,“ tlumočila stanovisko ředitele úřadu Milana Zemaníka na Radě Hanáčková.

Z evidence České inspekce životního prostředí v Ústí nad Labem ovšem vyplývá, že za porušení podmínek integrovaného povolení dostala cementárna už pokut několik. Tu poslední, 50 tisíc korun, za překročení limitů ve vypouštěných vodách, ve zmiňovaném roce 2010, konkrétně 30. dubna. Seznam všech pokut uvádíme v tabulce.

Pokuty cementárny Lafarge

Za nedodržení podmínek integrovaného povolení
50 000 Kč z 30. 4. 2010 - porušení IP, za překročení limitů ve vypouštěných vodách
10 000 Kč z 30. 7. 2009 - porušení zákona o chemických látkách
900 000 Kč z 6. 10. 2008 - porušení zákona o ovzduší
90 000 Kč z 17 .7. 2008 - porušení IP, za nedodržení emisních

Důvodem ke změně integrovaného povolení také nemusí být jen nedodržování jeho podmínek nebo přímo porušování zákona. „Úřad podle zákona o integrované prevenci přezkoumává i to, zda nedošlo ke změně okolností, které by mohly vést ke změně podmínek integrovaného povolení. Změna integrovaného povolení pak může být zahájena mj. i z důvodu nutnosti doplnění podmínek, změny nevhodně nebo nepřesně formulovaných podmínek, které se potom obtížně kontrolují. Dále z důvodu uložení podmínek zbytečně benevolentních, které neodpovídají stavu technologie ani celkové situaci,“ řekla ředitelka oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem, Jana Moravcová.

Dodala, že ČIŽP v současné době shromažďuje podklady pro případné podání podnětu Krajskému úřadu Ústeckého kraje na takové přezkoumání integrovaného povolení Lafarge. „V případě, že shledáme, že změny by byly podle našeho názoru opravdu nezbytné, tak podnět samozřejmě podáme,“ uvedla.

Zdroj: http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20111128-luv-cementarna-lafarge-povoleni.html

KAUZA GEOBAL 4: ZNAMENÁ SPALOVACÍ ZKOUŠKA KONEC PROTESTŮ?

Před zhruba dvěma týdny vyšel na stránkách Asociace Alerta můj první text ke Kauze Geobal 4 pod názvem „Alternativní palivo nebo nebezpečný odpad?“. Od té doby proběhly dvě demonstrace proti navážení a spalování materiálu pocházejícího z ostravských ropných lagun v Ústeckém kraji. Mírně ochladla kampaň oficiálních médií, především Deníku. Byla ukončena petice iniciativy Občané proti kalům (Petici proti dovozu a spalování kalů v Ústeckém kraji podepsalo za 11 dní celkem 9367 občanů!). Vznikla „monitorovací skupina“ dohledu na „speciální veřejnou spalovací zkoušku“. V této skupině jsou zástupci České inspekce životního prostředí, Krajské hygienické stanice a Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem, města Lovosice a Litoměřice a magistrátu města Ústí nad Labem, okolních obcí, občanské iniciativy Občané proti kalům, Ekologického centra Mostu a Kralup a redakcí Deníku a Naše Ústí.

V úterý 22.112011 proběhla v čížkovické cementárně firmy Lafarge Cement a.s. zmíněná spalovací zkouška, pro kterou byl už od soboty navážen Geobal 4 z areálu růžodolské skládky společnosti Celio a.s.. Účastí nejviditelnějších organizovaných odpůrců likvidace kalů prostřednictvím firem z Mostecka a Litoměřicka, tedy iniciativou Občané proti kalům, v monitorovací skupině spalovací zkoušky, jakoby vlastně zmizel i samotný odpor likvidace. Mohlo by se zdát, že celá kauza v podstatě končí, protože pokud zkoušky dopadnou dobře a měření se vejdou do nějakých limitů (a téměř nepochybuji, že se do nich vejdou), ztratí tak odpůrci hlavní páku a argument pro další protesty.

Předpokládám, že všechny zainteresované firmy, které se díky medializaci kauzy dostaly pod tlak a je na ně upřena pozornost médií a veřejnosti, jsou si jisté, že veškeré kladené limity a podmínky splňují a nejdůležitější článek řetězu- čížkovická cementárna Lafarge – měl navíc i nějaký ten čas (minimálně) ke kontrole celé technologie. Přestože se řadím ke kritikům a odpůrcům skladování a spalování Geobalu 4 v tomto regionu, jsem schopen přijmout fakt, že se veškeré nakládání s tímto materiálem na území Ústeckého kraje vejde do limitů a norem stanovených zákony a předpisy.

Ale! Jsem přesvědčený (a v další části textu se to pokusím podpořit argumenty a položením nezodpovězených otázek), že celý projekt neproběhl korektně a transparentně a tím pádem prostě mohou existovat rizika negativního dopadu jak na životní prostředí, tak možnost ohrožení zdraví obyvatel dotčených regionů. Je důležité si uvědomit, že zpracování více než 100 tisíc tun Geobalu 4 bude trvat několik let. Může někdo ze zúčastněných toto možné a dlouhodobě trvající riziko bezpodmínečně vyloučit?

Přitom ještě před vznikem celé Kauzy Geobal 4, tedy udělením Změny č. 20 integrovaného povolení pro zařízení „Skládkový komplex CELIO a.s.“ společnosti CELIO a.s. (dále jen IP Celio), je zpětným pohledem téměř jasné, že tento nejdůležitější dokument celé této kauzy, vznikal vlastně jen jako „úřední posvěcení“ už hotové věci. Bez jakéhokoliv zohlednění nejen možných dopadů na životní prostředí a lidské zdraví a především na možný odmítavý názor obyvatel dotčených regionů.

Firma Geosan Group a.s. postupně ztrácí odběratele materiálu, který vzniká sanací ostravských lagun, a když je vlastně identický materiál, který je do té doby vyvážen do Polska pod názvem Geobal 3, označen tamními úřady za nebezpečný odpad a do hry se tím pádem dostávají firmy z Ústecka (spalování v bližších cementárnách je neúspěšné), protože Geosan je limitován termínem likvidace a hrozí mu finanční ztráta, je materiál „upgradován“, přejmenován a certifikován jako palivo Geobal 4! Dojít k podobnému závěru musí v podstatě každý laik po přečtení článků a vyjádření (nejen)k této „polské“ eskapádě s odpady z lagun.

Vraťme se ale k udělování IP Celio. Nebudu se zabývat tím, že se Geobal na Celio i do Čížkovic začal vozit ještě před skončením řízení a všechny zainteresované firmy postupovaly tak, jako by opravdu IP Celio byla jen formalita. Pominu také původní záměr projektu „Nápravná opatření – Laguny Ostramo“, kterému by řešení spojené s likvidací v Ústeckém kraji mohlo možná odporovat (nemám prostudované, nemohu objektivně posoudit – pozn. autora).

Projednávání Změny č. 20 IP Celio probíhalo v tzv. režimu nepodstatných změn. To znamená především omezený počet účastníků a zkrácené řízení!!! Po problémech s udáním materiálu nejen v Polsku, ale i s ohledem převozu materiálu Geobal 4 ke zpracování na takovou vzdálenost a jeho několikaleté uskladnění na růžodolské skládce se mi zdá více než zvláštní, že nikdo z účastníků neměl (téměř) žádné námitky a celé povolení považovali za „nepodstatné“!

K povolení se vyjadřovala nejobsáhleji Česká inspekce životního prostředí Ústí nad Labem (dále jen ČIŽP), jenže ne jako účastník řízení a tím pádem nemusel Krajský úřad brát na její vyjádření zřetel. Vyjádření ČIŽP je součástí rozhodnutí o vydání Změny č. 20 IP Celio. Dovolím si odcitovat několik pasáží z připomínek ČIŽP a jejich „vypořádáním“ krajským úřadem (nutně se k sobě citáty nemusí vázat – pozn. autora).
Vyjádření ČIŽP z hlediska odpadového hospodářství

• …předložené dokumenty žádným uceleným způsobem neformulují, jakým způsobem by mělo být s výrobky z lagun Ostramo v zařízení společnosti CELIO a.s. nakládáno a bez uvedení jasných souvislostí nemají žádný podstatný význam pro možnost posouzení rizik spojených s plánovaným přesunem výrobků… (připomínka)
• V průběhu řízení zdejší úřad dospěl k závěru, že GEOBAL 4 (…) splňuje definici odpadu… (vypořádání)
• …zcela nevyjasněné vlastnické vztahy přinášejí podstatná rizika při případné kontrolní činnosti a určení odpovědnosti. (připomínka)
• Dle názoru ČIŽP je mimo to, jaké vlastnosti mají dané výrobky (můžeme totiž bezesporu polemizovat o způsobu vydání certifikátů), což tvoří většinu předložených dokladů, podstatné i to, aby s těmito „výrobky“ bylo nakládáno pro nás co možná nejvíce kontrolovatelným způsobem. (připomínka)

Vyjádření ČIŽP z hlediska ochrany ovzduší

• V žádné z analýz nebyl stanovován obsah těkavých organických látek nižších než C10, i když podle záznamu z plynového chromatogramu se tyto látky v „palivech“ vyskytují… (připomínka)
• Pro zabránění vzniku emisí znečišťujících látek do ovzduší doporučuje ČIŽP při případném povolení spalování tohoto materiálu („paliva“ GEOBAL 4) ve společnosti Lafarge Cement, a.s. Čížkovice dopravovat tento materiál z místa jeho vzniku (Ostrava) přímo do společnosti Lafarge Cement, a.s. Čížkovice (bez mezideponie)… (připomínka)
• Odpad by mohl být dopraven přímo do společnosti Lafarge Cement, a.s. Čížkovice s tím, že úpravu by prováděla přímo cementárna. V tomto případě by byl ale odpad z lokality Laguny Ostramo dopravován na místo odstranění po dobu dalších 6 let (cementárna nevlastní odpovídající skladovací plochy). Tento způsob nakládání by zabránil pokračovat v sanaci kontaminovaných zemin v lokalitě Laguny Ostramo. (vypořádání)

Vyjádření ČIŽP z hlediska ochrany vod

• Z předloženého bezpečnostního listu k „palivu“ GEOBAL 4 plyne, že toto není z hlediska zákona č. 356/2003 Sb. klasifikováno jako nebezpečné, nicméně kapitoly týkající se požadavků na skladování a manipulaci uvádějí informace, ze kterých lze dovodit, že toto „palivo“ nese určité riziko pro životní prostředí. (připomínka)
• …v rámci předložené dokumentace nebyly předloženy k „palivu“ GEOBAL 3 a 4 protokoly o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů. (připomínka)
• Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vidíme jako nezbytné změnu integrovaného povolení projednat v režimu podstatné změny. (připomínka)

K tomu snad ani není potřeba něco dodávat a dále komentovat. Jednoznačně mělo řízení probíhat v režimu podstatné změny!!!

Jedním z účastníků řízení bylo město Litvínov. Opravdu se však tohoto řízení město aktivně účastnilo? Ve výše uvedeném dokumentu není uvedeno ani to, že město Litvínov nemá připomínky. Pouze že se může jako účastník řízení odvolat. Při sbírání podkladů jsem na internetu narazil na (pravděpodobně) pracovní dokument Odboru životního prostředí a regionálního rozvoje města Litvínov, který jsem později už nenalezl. V tomto dokumentu se o účasti města v řízení o udělení IP Celio mluví takto:

• Město Litvínov jako účastník řízení (ke všem 20 změnám integrovaného povolení – pozn. autora) nemělo nikdy žádné připomínky, resp. se k těmto řízením nijak nevyjadřovalo. Bylo to z toho důvodu, že není určen žádný pracovník, který by reprezentoval město coby samosprávu jako účastníka řízení. Pro tuto oblast (zákon o integrované prevenci) by se muselo jednat o průřezového odborníka na problematiku životního prostředí a současně člověka, který dokáže posoudit, kdy je třeba problematiku změny IP projednat samosprávným orgánem města a kdy lze uplatnit zmocnění a vyjádřit se samostatně.
• Jelikož řízení o změně č. 20 probíhalo stejně jako v případě předchozích změn (v režimu nepodstatné změny – pozn. autora), o jeho průběhu nedozvědělo ani vedení města ani vedoucí OŽPRR.

Město Litvínov se podle těchto slov vlastně celého řízení vůbec neúčastnilo a jako účastník řízení figuruje v celé záležitosti pouze formálně! Proto je víc než zarážející, že se v den vydání Změny č. 20 IP Celio vzdává odvolání proti tomuto rozhodnutí jen na základě neformální žádosti společnosti Celio, která tento vstřícný krok zdůvodňovala jak tím, že se odvolání vzdali zbývající účastníci řízení, tak objednanými vlaky pro převoz materiálu. Výše jsem se zmiňoval o tom, že materiál už se navážel dávno před platností povolení (a podle vyjádření ředitelky ČIŽP dokonce minimálně jednou úplně nelegálně).

Když vezmeme v potaz, že Změna č. 20 integrovaného povolení pro zařízení „Skládkový komplex CELIO a.s.“ společnosti CELIO a.s. byla vydána 26.9.2011 a novináři se o „projekt“ začínají zajímat ještě v průběhu řízení a kdy 11.8.2011 v Tiskové zprávě z 82. jednání Rady Ústeckého kraje stojí: „Rada po projednání Nesouhlasí a striktně odmítá záměr přepravit upravené kaly lagun Ostramo na území Ústeckého kraje za účelem jejich skladování v zařízení CELIO a.s a následného spálení společností Lafarge Cement a.s. Čížkovicích.“, je až s podivem, jak rychle se všichni účastníci řízení vzdali možného odvolání. Obrovský zájem veřejnosti a medializace celého projektu – teď už kauzy – se objevuje začátkem listopadu, tedy pro všechny zúčastněné firmy naštěstí až v době, kdy je vše už v pohybu a posvěceno daným povolením společnosti Celio.
Tady spatřuji největší důvody k zpochybnění legitimity průběhu a vydání změny IP Celio. Do Celia jezdí z Ostravy vlak za vlakem a veškerá pozornost se upírá na spalovací zkoušku v cementárně v Čížkovicích, která je jen gestem a z mého úhlu pohledu snahou odvrátit zájem od skutečného problému, kterým je právě průběh a vydání změny IP Celio.

Považuji se za soudného člověka a bez hlubších znalostí a po přečtení spousty článků, názorů a vyjádření k likvidaci ostravských odpadů na území regionu kde žiju, jsem ochoten přijmout to, že využití Geobalu 4 a jeho likvidace spalováním (spoluspalováním) v cementárně v Čížkovicích, která by na to měla být podle (nejen) svých vyjádření plně vybavena (včetně upravených horních limitů emisí), nemusí nutně znamenat ani ohrožení životního prostředí ani lidského zdraví (i když třeba podle Greenpeace existují šetrnější technologie likvidace ostravských kalů). Co však nejsem ochoten přijmout je v tomto případě víc než evidentní upřednostnění ekonomických zájmů nad zájmy a právy obyvatel regionů, kterých se tato kauza přímo týká (nehledě na fakt, že dotčených regionů je mnohem víc v důsledku přepravy materiálu přes území téměř celého Česka).

Jak jinak si vysvětlit fakt, že bylo znemožněno jakékoliv vyjádření obyvatel dotčených regionů, než právě upřednostněním zisků soukromých společností. I kdyby kdokoli celou kauzu sledoval od začátku, neměl by šanci se k tomu jakkoliv vyjádřit. Na první medializované výstupy, ještě v době průběhu řízení o IP Celio, se objevily hlasy veřejnosti, že se jim záměr nezamlouvá. Krajský úřad vydal zprávu, že „striktně odmítá“ dovážení materiálu na Ústecko a pak se všechny subjekty v den vydání rozhodnutí vzdají práva na odvolání. Když se kauza medializuje, jsou najednou všichni překvapeni odmítavým postojem veřejnosti a předhání se v tom, na koho svalit vinu.

Myslím, že z toho, co jsem napsal výše, jasně vyplývá, že tento případ je dalším důkazem upřednostňování ekonomických zájmů nad zájmy a právy obyčejných lidí. Důkazem nefunkčnosti a nezodpovědnosti zastupitelských orgánů a v důsledku i nelegitimity celého konceptu zastupitelské demokracie!

Nenechme se obelhat populistickými výroky a postoji politiků, kteří (nejen v tomto případě) reagují podle toho, jak se vyvíjí veřejné mínění, svalují zodpovědnost jeden na druhého, ale jediným motorem není zájem společnosti, ale jejich vlastní prospěch, ať už ekonomický nebo volební.

Nenechme odvádět svou pozornost od příčin a kořenů problémů. V Kauze Geobal 4 jde sice i o možné negativní dopady na životní prostředí a lidské zdraví, ale skutečné těžiště je v práci zastupitelských úřadů a jejich upřednostňování a podřizování se ziskům podnikatelských subjektů.

A co dodat k probíhající Kauze Geobal 4 závěrem? Nepřekročení emisních limitů nestačí. Braňme se!

Pro Asociaci Alerta zpracoval Josef Strašlipka

Pozn.: Autor shromáždil a nadále shromažďuje materiály ke kauze na stránce Kauza GEOBAL 4 – http://kauza-geobal4.blogspot.com

Zdroj: http://alerta.cz/?p=2752

Ostravské kaly v Ústeckém kraji: kdo za ně může?

Ústí nad Labem - Na deset tisíc lidí, kteří už podepsali petici proti dovozu a spalování kalů v Ústeckém kraji, věří, že jejich protesty odpovědné orgány vyslyší.


25.11.2011 13:22

Signatáři ji chtějí předat konkrétně ministerstvu životního prostředí a vedení kraje. Ty se nemohou shodnout, kdo za kaly vlastně může.

Náměstek hejtmanky pro životní prostředí Arno Fišera tvrdil demonstrantům v Litoměřicích, že vláda a ministerstva. Ministerstvo životního prostředí ve zprávě, kterou vyvěsilo i na svou homepage, označilo za zodpovědný orgán krajský úřad Ústeckého kraje.

Deník chtěl od obou orgánů jednoznačný důkaz. Dokument, který to prokáže.

Ústecký kraj předložil tzv. EIA neboli posuzování vlivu na životní prostředí, kterou ministerstvo zpracovávalo k záměru Nápravná opatření Laguny Ostramo.

„Záměr spalovat tyto stabilizované kaly v Lafarge Čížkovicích byl zvolen v rámci tohoto schvalovacího procesu posuzování vlivu na životní prostředí s tím, že cementárna je schopna materiál bez problémů spálit, má na to nejvhodnější technologické vybavení,“ uvedl vedoucí odboru kanceláře hejtmanky a vedoucí oddělení tiskových informací, Zdeněk Rytíř.

Ministerstvo se ostře ohradilo: „V žádném případě se ve výstupu z procesu EIA direktivně ani jiným způsobem neurčilo, že produkt z Lagun Ostramo, bude spalován v cementárně Čížkovice. V rámci procesu EIA byla primárně řešena pouze odtěžba lagun, výroba produktu a dekontaminace území,“ řekla Marta Machková z tiskového odboru MŽP.

Laguny Ostramo, kam se minulé století ukládaly zbytky rafinérské výroby petroleje, těžkého ropného oleje, surových minerálních olejů a později použité motorové oleje, svážené do Ostravy z celého Československa, a obsahovaly kolem 200 tisíc těchto nebezpečných odpadů, jsou jednou z největších starých ekologických zátěží republiky. Vláda se je zavázala odstranit ve spolupráci s ministerstvy financí, průmyslu a životního prostředí. Veřejná státní zakázka „Nápravná opatření laguny Ostramo“ má stát přes 2, 6 miliardy korun a na jejím konci má být po rekultivaci území v Ostravě lesopark.

Garantem a zhotovitelem této státní zakázky se stal státní podnik Diamo a dodavatelem sdružení s optimistickým názvem Čistá Ostrava. Sdružení tvoří firmy Geosan Group, OHL ŽS a Aquatest. Posuzování vlivu na životní prostředí této akce zahájilo MŽP 12. ledna 2006 a stanovisko vydalo 26. června 2008. Celý dokument najdete: http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=MZP115

Oznamovatel záměru Sdružení Čistá Ostrava tehdy podle ministerstva předložil několik možností využití produktu, který vyrobí z odtěžených kalů, mimo jiné v cementárnách Čížkovice, Radotín, Mokrá, Prachovice, Hranice, elektrárna Dětmarovice, Energetika Třinec s tím, že zatím není určeno, na kterých konkrétních zařízeních ke spalování skutečně dojde.

„Ministerstvo v průběhu procesu EIA požadovalo prověřit formou spalovacích zkoušek, zda je technicky možné tento produkt využít způsobem, který navrhuje oznamovatel,“ dodala Machková.

Spalovací zkoušky skutečně v několika zařízeních republiky úspěšně proběhly, přesto v závěrečném stanovisku ministerstvo požaduje nadále v nich pokračovat. Konečné rozhodnutí, kde se kaly nakonec spálí, však bohužel stát v zakázce Nápravná opatření laguny Ostramo vůbec neřešil. Nechal to na obchodních jednání Sdružení Čistá Ostrava. To na konci letošního léta uzavřelo smlouvy s firmami Lafarge a Celio.

Podmínky provozu Lafarge a Celio stanovil v integrovaných povoleních krajský úřad Ústeckého kraje. Právě na to poukazuje MŽP: „Vydávání integrovaných povolení a jejich změny jsou plně v kompetenci příslušných krajských úřadů. V případě skladování a spalování kalů z ostravských lagun na území Ústeckého kraje je tedy zodpovědným orgánem Krajský úřad Ústeckého kraje.“

Celý text vyjádření KÚ a MŽP:

Zdeněk Rytíř, vedoucí odboru Kanceláře hejtmanky a vedoucí oddělení tiskových informací:
„Posuzování vlivu na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. ohledně likvidace lagun zahájilo Ministerstvo životního prostředí v lednu 2006 a v únoru 2009 vydalo kladné stanovisko. V něm byly zároveň stanoveny podmínky likvidace, mimo jiné i transport po železnici a následné využití alternativního paliva u konečného odběratele. Záměr spalovat tyto stabilizované kaly v Lafarge Čížkovicích byl zvolen tedy již v rámci tohoto schvalovacího procesu posuzování vlivu na životní prostředí s tím, že cementárna je schopna materiál bez problémů spálit, má na to nejvhodnější technologické vybavení.“

Marta Machková, tiskový odbor MŽP:
„Tvrzení mluvčího Ústeckého kraje pana Zdeňka Rytíře se nezakládá na pravdě. MŽP v žádném případě ve výstupu z procesu EIA (stanovisko EIA viz příloha) direktivně ani jiným způsobem neurčilo, že produkt z Lagun Ostramo, bude spalován v cementárně Čížkovice. V rámci procesu EIA byla primárně řešena pouze odtěžba lagun, výroba produktu a dekontaminace území. V průběhu procesu EIA MŽP požadovalo prověřit formou spalovacích zkoušek, zda je technicky možné tento produkt využít způsobem, který oznamovatel (tj. Sdružení Čistá Ostrava - SČO) předpokládal - tedy spalováním a tedy ověřit, zda je možné zajistit odpovídající návaznost na záměr „Nápravná opatření – Laguny Ostramo“.

Spalovací zkouška byla provedena na Elektrárně Dětmarovice a výsledky zkoušky byly součástí dokumentace EIA. Bylo prověřeno, že energetické využití produktu je reálné v souladu s platnými legislativními předpisy.

V době procesu EIA bylo oznamovatelem předloženo několik možností využívání produktu (mimo jiné v cementárnách Čížkovice, Radotín, Mokrá, Prachovice, Hranice, elektrárna Dětmarovice, Energetika Třinec) s tím, že zatím není určeno, na kterých konkrétních zařízeních ke spalování skutečně dojde. Dále bylo konstatováno, že spalování produktu bude realizovat provozovatel příslušného zařízení, nikoliv oznamovatel záměru sanace lagun (tj. SČO).

Provozovatel zařízení, kde bude ke spalování produktu docházet, musí naplnit všechny zákonné požadavky a normy (např. musí být vyhodnoceno, zda je třeba změna integrovaných povolení apod.). Dokumentace ani posudek tedy nehodnotily a z výše uvedeného důvodu ani nemohly hodnotit vlivy na životní prostředí v místech spalování produktu.

Proces EIA tedy neurčil žádné ze zařízení jako jediné možné, ale ověřil, že tento způsob odstranění produktu je možný, a to na zařízeních, která splní technické a zákonné požadavky pro spálení produktu. Výběr zařízení, kde bude docházet ke spalování produktu, je tedy věcí oznamovatele (SČO) a jeho dohod s provozovateli potenciálních zařízení.“

DÁLE ČTĚTE: Stanovisko MŽP ke skladování kalů z ostravských lagun na skládce CELIO a jejich následnému energetickému využití z 11.11.2011: http://www.mzp.cz/cz/news_111111_cizkovice

Zdroj:  http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/ostravske-kaly-v-usteckem-kraji-20111125.html

ODPOVĚĎ: Kaly Ostrava

ODPOVĚĎ pro Radka Pešouta, Deníky, z 21. listopadu 2011

 

Dotaz:

Dobrý den, paní Hanáčková,

posílám několik dotazů ke kalům z Ostravy. Jinak děkuji za brzkou odpověď.

1)       Na základě čeho je povolena přeprava Geobalu 4 ze skládky Celio do Čížkovic, proč byla zvolena autodoprava a ne opět vlak, když ze skládky Celio do Čížkovi vedou koleje a běžně po vlečce do Lafarge jezdí nákladní vagony?

2)       Jak je ošetřeno to, že tento rizikový odpad se vozí přes zastavěné oblasti. Zvláště, když jsou časté autonehody, a konkrétně kamionů velmi často – jen za minulý týden 2 převrácené kamiony?

3)       Co se bude dít, až se kamion s tímto materiálem převrátí do zastavěné oblasti – jak jsou řešena bezpečnostní rizika?

Dále k integrovanému povolení Lafarge:

Vzhledem k tomu, že materiál studuji v návaznosti na legislativu, zaujalo mě toto:

V integrovaném povolení pro Lafarge na straně 9 je toto:

A.                     Výroba cementářského slínku v rotační peci – zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší

b.   Při spoluspalování odpadů

A.b.1. Provozem zařízení budou dodrženy specifické emisní limity uvedené v bodě 2.1 přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 354/2002 Sb., ve znění novel, (koncentrace znečišťujících látek v suchém plynu za standardních podmínek – 101,325 kPa, 273,15 K - při referenčním obsahu kyslíku 10%):

znečišťující látka	emisní limit podle platné legislativy	stanovený emisní limit	datum dosažení emisního limitu
TZL	30 mg/m3	30 mg/m3	od nabytí právní moci změny IP
SO2	50 mg/m3	400 mg/m3	od nabytí právní moci změny IP
HCl	10 mg/m3	10 mg/m3	od nabytí právní moci změny IP
HF	1 mg/m3	1 mg/m3	od nabytí právní moci změny IP

Zajímá mě toto:

SO2

50 mg/m3

400 mg/m3

TOC	10 mg/m3	50 mg/m3	od nabytí právní moci změny IP

V nařízení vlády č. 354/2002 Sb. na straně 23je tato věta, která umožňuje výjimku z emisního limitu podle platné legislativy:

2. Dále mohou být schváleny úlevy v případech, kdy emise TOC a SO2 nevznikají ze

spalování odpadu.

Má otázka není, proč zákonodárci nechali tuto větu, pravděpodobně prolobbovanou zástupci cementáren implementovat do novely.

Má otázka zní, že je tam slovo MOHOU, tj. NEMUSÍ.

Otázka tedy zní: Proč Odbor životního prostředí na KÚÚK vzhledem k znečištění v regionu tento limit zvýšil (a zda Lafarge Cement dokázal, a jak, že TOC a SO2 nevznikají ze spalování odpadů). Dále není určeno, že kraj musí schválit emisní limit v horní hranici, u TOC například mohl zvýšit jen na 20 mg/m3. Proč tedy došlo k takovému navýšení?

Nyní se nebavme o „nesmyslnosti“ věty, která je v novele.

O tom, že Lafarge by nesplnila zákonný limit u TOC 10 mg/m3 , dokazuje rozhovor bývalého ředitele cementárny pro Lovosický dnešek z 30. června 2009, cituji:

„Emisní limit TOC je 50 mg/m3. Průměrná roční koncentrace těchto emisí činila v roce 2008 asi 28 mg/m3.“

Z toho jasně vyplývá, že cementárna by nesplňovala zákonný limit, ale kraj na základě novely umožnil výjimku. Nebylo to ale povinností. Proč tedy kraj, který má chránit obyvatele Ústeckého kraje, toto povolil a na základě čeho?

Další příklad: „Emisní limit oxidu síry je 400 mg/m3. Naše průměrná roční koncentrace SO2 byla v roce 2008 – 58 mg/m3,“ řekl Votava, bývalý generální ředitel.

Opět když se podíváme na tabulku, zákonný emisní limit je 50 mg/m3. Z toho vyplývá, že Lafarge není schopna plnit zákonné limity, pokud by nebyla výjimka. Dotaz zní, na základě čeho a proč tato výjimka krajským úřadem Ústeckého kraje byla udělena?

·                     Viz strana 37: Rozhodnutí o schválení úlev pro emisní limit SO₂ a TOC při spoluspalování odpadů, KÚ ÚK, OŽPZ, zn. 1266/140310/05/ŽPZ, ze dne 29.11.2005.

·                     Další dotaz, na straně 37 integrovaného povolení Lafarge je napsáno: Rozhodnutí o upuštění od kontinuálního měření emisí HCl, HF a vlhkosti, KÚ ÚK, OŽPZ, zn. 39/5119/05/ŽPZ, ze dne 17.1.2005,

Má otázka zní: Důvod a na základě čeho je od toho měření upuštěno, když se tyto hodnoty budou nyní při speciální spalovací zkoušce měřit?

Odpověď:

Mrzí mě, že to musím znovu opakovat, ale Krajský úřad Ústeckého kraje rozhodoval pouze ve věci změny integrovaného povolení pro CELIO a.s., tedy v otázce skladování kalů na zabezpečené skládce nebezpečného odpadu, se stanovením co nejpřísnějších podmínek pro toto skladování.

Otázka přepravy z Celia do cementárny v Čížkovicích nespadá do působnosti krajského úřadu. Podmínky a zabezpečení mají společnosti ošetřené vlastní smlouvou. Jelikož převáží nebezpečný odpad, doprava by měla být zabezpečena automobily ADR. Toto neřeší žádné integrované povolení, předpisy dopravy jsou řešeny v režimu ADR.

Co se týká stanovení limitů, úleva od plnění emisních limitů pro SO2 a TOC byla Krajským úřadem Ústeckého kraje povolena v souladu s platnou legislativou na základě předložených rozborů vstupní suroviny a následné bilance emisí. Horní hranice byla povolena z důvodu stále se zhoršující kvality těžené suroviny.  

V souladu s nařízením vlády č. 354/2002 Sb., v platném znění, lze od kontinuálního měření emisí HCl a HF upustit a nahradit ho jednorázovým měřením, pokud jsou splněny stanovené podmínky. Provozovatel tyto podmínky plní, proto bylo jeho žádosti vyhověno.

Tyto látky se musí i nadále sledovat, protože je pro ně stanoven emisní limit, ale nesledují se kontinuálně, ale pomocí jednorázových autorizovaných měření. Proto i při spalovací zkoušce budou měřeny.

Připravila:

Mgr. Magdalena Hanáčková, tisková mluvčí

odbor kanceláře hejtmana Ústeckého kraje

Velká Hradební 48, 400 02 Ústí nad Labem

tel. 475 657 726

mob. 737 203 666

hanackova.m@kr-ustecky.cz

 

Zodpovídá: Mgr. Alena Tichá
Vytvořeno / změněno: 25.11.2011 / 25.11.2011 | Účinnost do: 25.12.2011

 

Zdroj: http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1663540

Firma, která likviduje kaly, je v exekuci!

Kolín - Společnost Geosan Group, která likviduje ropné laguny v Ostravě, je v exekuci. Nesmí tak nakládat se svým majetkem.


25.11.2011 10:17

Okresní soud v Kolíně exekuci nařídil kvůli pohledávce 74,6 milionu korun liberecké firmy Baltom, která na likvidaci lagun bývalé ostravské chemičky Ostramo až do letošního jara zajišťovala většinu prací. Vyplývá to z Insolvenčního rejstříku. Podle serveru Týden.cz tak není zřejmé, jak bude pokračovat převážení kalů do Litvínova a jeho spalování v cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku.

Soud exekuci nařídil na základě říjnového nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. „Doufáme, že nastalá situace nebude mít vliv na rychlost a způsob realizace už tak problematické státní zakázky,” řekla dnešnímu Právu mluvčí Moravskoslezského kraje Šárka Vlčková.

Kraj bude podle ní situaci pečlivě monitorovat.

Geosan ale už dříve uvedl, že podá žalobu na zrušení rozhodčího nálezu. „Chceme, aby bylo rozhodnuto v náš prospěch,” řekla mluvčí Geosanu Vlasta Končelová a dodala, že po firmě Baltom navíc Geosan vymáhá dalších 220 milionů korun. „Tyto peníze nám dluží na pokutách za neplnění termínu a za to, že řádně neodvážel alternativní palivo koncovým odběratelům,” uvedla mluvčí.

Baltom, který je kvůli druhotné platební neschopnosti v insolvenčním řízení, se na arbitrážní soud obrátil v srpnu, protože mu Geosan zůstal údajně dlužen asi 100 milionů korun. Navíc mu prý neoprávněně vypověděl smlouvu a nahradil jej dalším partnerem - pardubickým Šamonilem. Baltom požadoval celkem téměř 393 milionů korun, rozhodčí soud ale uznal nárok jen na zmíněných víc než 74 milionů. Podle médií rozhodčí nález také stanovil, že v čištění kontaminovaného území má místo firmy Šamonil pokračovat Baltom. To ale Končelová odmítla.

Baltom těžil ropné kaly z ostravských lagun a zpracovával je na alternativní palivo, určené ke spalování v elektrárnách či cementárnách. V lednu objevila Česká inspekce životního prostředí na Ostravsku dva tajné sklady, kde Baltom palivo nelegálně skladoval. Firma za to dostala pokutu. Proti sankci se odvolala, brání se právě nedoplatky od Geosanu. Spor vedl právě k vypovězení smlouvy s Baltomem ze strany sdružení Čistá Ostrava, kde Geosan figuruje.

Část paliva vyrobeného z odtěžených ropných látek skončila v Polsku. V jihopolských Katovicích leží 20.000 tun tohoto podle Poláků nebezpečného odpadu. Polská strana to považuje za nelegální vývoz odpadů a požaduje, aby byla směs vytěžená z ropných lagun v Ostravě odvezena zpět. Okolnosti vývozu odpadu do Polska šetří české ministerstvo životního prostředí a plánovala se jím zabývat také polská prokuratura.

Na podzim začal Geosan veškeré vyrobené palivo z lagun vyvážet na skládku firmy Celio v Litvínově. Následně má být spáleno v cementárně Lafarge Cement v Čížkovicích. Toto řešení v srpnu Ústecký kraj zásadně odmítl, později ale firma splnila všechny podmínky. Cementárna zkušebně spálila několik dávek ropných kalů, a pokud se neprokáže porušení emisních limitů, bude cementárna kaly pálit příštích šest let. Na protest proti spalování se uskutečnily demonstrace v Teplicích, Lovosicích a Litoměřicích.

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/firma-ktera-likviduje-kaly-je-v-exekuci-20111125.html

Verze Mosteckého deníku: Geosan, který likviduje ropné laguny, je v exekuci

Kolín - Společnost Geosan Group, která likviduje ropné laguny v Ostravě a odpad z nich naváží k Litvínovu, je v exekuci. Nesmí tak nakládat se svým majetkem. 


26.11.2011

Okresní soud v Kolíně exekuci nařídil kvůli pohledávce 74,6 milionu korun liberecké firmy Baltom, která na likvidaci lagun bývalé ostravské chemičky Ostramo až do letošního jara zajišťovala většinu prací. Vyplývá to z Insolvenčního rejstříku. Podle serveru Týden.cz tak není zřejmé, jak bude pokračovat převážení kalů do Litvínova a jeho spalování v cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku.
Nařízena exekuce

Soud exekuci nařídil na základě říjnového nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. „Doufáme, že nastalá situace nebude mít vliv na rychlost a způsob realizace už tak problematické státní zakázky,” řekla dnešnímu Právu mluvčí Moravskoslezského kraje Šárka Vlčková. Kraj bude podle ní situaci pečlivě monitorovat.

Žaloba podána

Geosan ale už dříve uvedl, že podá žalobu na zrušení rozhodčího nálezu. „Chceme, aby bylo rozhodnuto v náš prospěch,” řekla mluvčí Geosanu Vlasta Končelová a dodala, že po firmě Baltom navíc Geosan vymáhá dalších 220 milionů korun. „Tyto peníze nám dluží na pokutách za neplnění termínu a za to, že řádně neodvážel alternativní palivo koncovým odběratelům,” uvedla mluvčí. Baltom, který je v insolvenčním řízení, se na arbitrážní soud obrátil v srpnu, protože mu Geosan zůstal údajně dlužen asi 100 milionů korun. Navíc mu prý neoprávněně vypověděl smlouvu a nahradil jej dalším partnerem - pardubickým Šamonilem. Baltom požadoval celkem téměř 393 milionů korun, rozhodčí soud ale uznal nárok jen na zmíněných víc než 74 milionů.

Tajné sklady

Podle médií rozhodčí nález také stanovil, že v čištění kontaminovaného území má místo firmy Šamonil pokračovat Baltom. To ale Končelová odmítla.

Baltom těžil ropné kaly z ostravských lagun a zpracovával je na alternativní palivo, určené ke spalování v elektrárnách či cementárnách. V lednu objevila Česká inspekce životního prostředí na Ostravsku dva tajné sklady, kde Baltom palivo nelegálně skladoval. Firma za to dostala pokutu. Proti sankci se odvolala, brání se právě nedoplatky od Geosanu.

Vypovězení smlouvy

Spor vedl právě k vypovězení smlouvy s Baltomem ze strany sdružení Čistá Ostrava, kde Geosan figuruje.

Část paliva vyrobeného z odtěžených ropných látek skončila v Polsku. V jihopolských Katovicích leží 20 000 tun tohoto podle Poláků nebezpečného odpadu. Polská strana to považuje za nelegální vývoz odpadů a požaduje, aby byla směs vytěžená z ropných lagun v Ostravě odvezena zpět. Okolnosti vývozu odpadu do Polska šetří české ministerstvo životního prostředí a plánovala se jím zabývat také polská prokuratura.

Zdroj: http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/geosan-ktery-likviduje-ropne-laguny-je-v-exekuci.html

GEOSAN GROUP se brání neoprávněné exekuci

Společnost GEOSAN GROUP se brání exekuci, která byla na její majetek neoprávněně nařízena Okresním soudem v Kolíně na návrh společnosti BALTOM v souvislosti s rozhodčím nálezem, vydaným na základě žaloby společnosti BALTOM Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Okresní soud v Kolíně nařídil exekuci na majetek GEOSAN GROUP kvůli pohledávce ve výši 74.557.641,29 Kč přesto, že GEOSAN GROUP v exekučním řízení vznesl námitku věcné nepříslušnosti soudu z důvodu současně probíhajícího insolvenčního řízení na majetek společnosti BALTOM. Ze zákona přitom jednoznačně plyne, že soud byl povinen věc k posouzení námitky předložit Vrchnímu soudu v Praze.
„Podnikáme veškeré právní kroky směřující k tomu, aby exekuce byla co nejdříve zrušena a aby škody způsobené naší společnosti byly minimální," uvedl člen představenstva a výrobní ředitel GEOSAN GROUP Jiří Šalda. „Částku přiznanou společnosti BALTOM v rozhodčím řízení odmítáme uhradit zejména proto, že rozhodčí nález již byl pro závažná procesní pochybení napaden žalobou u Městského soudu v Praze, který by měl rozhodčí nález zrušit," vysvětluje Jiří Šalda. „Na společnost BALTOM přitom probíhá u Krajského soudu v Ústí nad Labem insolvenční řízení, a proto by jakákoli platba této společnosti měla nevratné důsledky. Společnost GEOSAN GROUP přitom vůči společnosti BALTOM v insolvenčním řízení uplatňuje nárok na náhradu škody ve výši 221.394.588,30 Kč," dodává člen představenstva a výrobní ředitel GEOSAN GROUP Jiří Šalda.
Nařízení exekuce nemá vliv na běžné podnikání společnosti GEOSAN GROUP, neboť z exekučního řádu výslovně vyplývá, že omezení dispozice s majetkem se netýká běžné provozní a obchodní činnosti společnosti. Exekucí proto nejsou ohroženy ani pokračování sanačních prací na lagunách Ostramo, ani probíhající přeprava paliva vyrobeného z jejich obsahu do skládkového komplexu společnosti CELIO v Litvínově a do cementárny společnosti Lafarge Cement v Čížkovicích.
GEOSAN GROUP je vedoucím účastníkem sdružení ČISTÁ OSTRAVA, které pro státní podnik DIAMO realizuje veřejnou zakázku Nápravná opatření - laguny Ostramo. Dalšími členy sdružení jsou společnosti AQUATEST a. s. a OHL ŽS, a. s.

Zdroj: http://www.geosan-group.cz/cz/116/clanek/aktuality/geosan-group-se-brani-neopravnene-exekuci/?print=1

Měření proběhlo bez komplikací

Mimořádná měřicí zkouška spoluspalování Geobalu 4, jejíž předmětem bylo autorizované měření emisí dle vyhl. MŽP č. 354/2002 Sb. a vyhl. č. 205 / 2009 Sb., skončila  podle plánu ve středu 23.11. Monitorovací skupina složená z odborníků i laické veřejnosti dohlížela na průběh měření v úterý 22.11. a sešla se hned po skončení zkoušky na zhodnocení jejího průběhu.

"Naplánované měření emisí v rozsahu dle platné legislativy proběhlo podle standardních operačních postupů, během měření se nevyskytly žádné překážky či neočekávané události", uvedl Jan Bek, zástupce firmy CS Proekos. Pracovníci akreditované firmy se snažili maximálně zpřístupnit monitorovací skupině celý proces měření a operativně odpovídali na dotazy i v jeho průběhu. Členové monitorovací skupiny byli už na první schůzce 16.11. seznámeni s tím, které plynné škodliviny a tuhé znečišťující látky budou měřeny. V terénu se pak mohli přesvědčit, jak takové měření např. i tolikrát médii zmiňovaných di-dioxinů a těžkých kovů probíhá. Výsledky měření budou zpracovány do protokolu o měření v akreditovaném rozsahu a formě a budou zaslány provozovateli.

Na postupy firmy CS Proekos navíc dohlížela měřící skupina České inspekce životního prostředí, která zkonstatovala, že i avizované dávkování 3 t/hod. Geobalu 4 bylo dodrženo.

Jan Votava, koordinátor mimořádné spalovací zkoušky ze strany cementárny, poděkoval členům monitorovací skupiny za čas, který problematice věnovali. Celkem třikrát měli její členové možnost velmi otevřeně se zástupci cementárny diskutovat. „ Jsem přesvědčen, že se nám podařilo zodpovědět všechny otázky vyvolávající znepokojení ze spoluspalování Geobalu 4. Věříme, že otevřenou komunikací a vstřícným přístupem se nám podaří rozptýlit pochybnosti a obavy veřejnosti. Dalším krokem v transparentnosti bude potom samozřejmě zveřejnění výsledků měření", doplňuje Jan Votava. Protokol o měření by měla firma obdržet přibližně za měsíc. Do té doby cementárna Geobal 4 spoluspalovat nebude.

Z diskuse vznikla i řada podnětů, kterými se cementárna dále bude zabývat a které by do budoucna pomohly zlepšit informovanost veřejnosti. 

Kontakt:
Milena Hucanová
Tel.: 416 577 215, 725 862 117
e-mail: milena.hucanova@lafarge.com

Zdroj: http://www.lafarge.cz/wps/portal/cz/7_2_1-Archiv-tiskovych-zprav?WCM_GLOBAL_CONTEXT=/wps/wcm/connectlib_cz/Site_cz/AllPR/2009/Press+release+Exemple_1322131660539/PR_Header

Kraj odmítá upravit limity

Ústí nad Labem - Ředitel krajského úřadu Milan Zemaník informoval krajské radní, že neexistuje zákonný důvod k přehodnocení integrovaného povolení pro čížkovickou cementárnu platného od roku 2007. 


24.11.2011 13:50

„V letech 2010 a 2011 se 5x uskutečnilo vyhodnocení plnění podmínek provozu zařízení. V rámci kontrolní činnosti nebylo nikdy zjištěno žádné porušení závazných podmínek integrovaného povolení,” uvádí se v prohlášení.

„Lafarge Cement je při dodržení všech těchto podmínek oprávněn v cementárně Čížkovice spoluspalovat odpadní kaly z ostravských lagun, stejně jako dosud pálil kaly z lagun kolínských, pardubických nebo litvínovských, a krajský úřad jí v tom nemůže zabránit.”

Výsledky speciální monitorovací zkoušky mají být známy do čtyř až šestí týdnů.

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/kraj-odmita-upravit-limity20111124.html

Geosan, který likviduje ropné laguny v Ostravě, je v exekuci

Kolín - Společnost Geosan Group, která likviduje ropné laguny v Ostravě, je v exekuci. Nesmí tak nakládat se svým majetkem. Okresní soud v Kolíně exekuci nařídil kvůli pohledávce 74,6 milionu korun liberecké firmy Baltom, která na likvidaci lagun bývalé ostravské chemičky Ostramo až do letošního jara zajišťovala většinu prací. Vyplývá to z Insolvenčního rejstříku. Podle serveru Týden.cz tak není zřejmé, jak bude pokračovat převážení kalů do Litvínova a jeho spalování v cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku.

Soud exekuci nařídil na základě říjnového nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. "Doufáme, že nastalá situace nebude mít vliv na rychlost a způsob realizace už tak problematické státní zakázky," řekla dnešnímu Právu mluvčí Moravskoslezského kraje Šárka Vlčková. Kraj bude podle ní situaci pečlivě monitorovat.

Geosan ale už dříve uvedl, že podá žalobu na zrušení rozhodčího nálezu. "Chceme, aby bylo rozhodnuto v náš prospěch," řekla mluvčí Geosanu Vlasta Končelová a dodala, že po firmě Baltom navíc Geosan vymáhá dalších 220 milionů korun. "Tyto peníze nám dluží na pokutách za neplnění termínu a za to, že řádně neodvážel alternativní palivo koncovým odběratelům," uvedla mluvčí.

Baltom, který je kvůli druhotné platební neschopnosti v insolvenčním řízení, se na arbitrážní soud obrátil v srpnu, protože mu Geosan zůstal údajně dlužen asi 100 milionů korun. Navíc mu prý neoprávněně vypověděl smlouvu a nahradil jej dalším partnerem - pardubickým Šamonilem. Baltom požadoval celkem téměř 393 milionů korun, rozhodčí soud ale uznal nárok jen na zmíněných víc než 74 milionů. Podle médií rozhodčí nález také stanovil, že v čištění kontaminovaného území má místo firmy Šamonil pokračovat Baltom. To ale Končelová odmítla.

Baltom těžil ropné kaly z ostravských lagun a zpracovával je na alternativní palivo, určené ke spalování v elektrárnách či cementárnách. V lednu objevila Česká inspekce životního prostředí na Ostravsku dva tajné sklady, kde Baltom palivo nelegálně skladoval. Firma za to dostala pokutu. Proti sankci se odvolala, brání se právě nedoplatky od Geosanu. Spor vedl právě k vypovězení smlouvy s Baltomem ze strany sdružení Čistá Ostrava, kde Geosan figuruje.

Část paliva vyrobeného z odtěžených ropných látek skončila v Polsku. V jihopolských Katovicích leží 20.000 tun tohoto podle Poláků nebezpečného odpadu. Polská strana to považuje za nelegální vývoz odpadů a požaduje, aby byla směs vytěžená z ropných lagun v Ostravě odvezena zpět. Okolnosti vývozu odpadu do Polska šetří české ministerstvo životního prostředí a plánovala se jím zabývat také polská prokuratura.

Na podzim začal Geosan veškeré vyrobené palivo z lagun vyvážet na skládku firmy Celio v Litvínově. Následně má být spáleno v cementárně Lafarge Cement v Čížkovicích. Toto řešení v srpnu Ústecký kraj zásadně odmítl, později ale firma splnila všechny podmínky. Cementárna zkušebně spálila několik dávek ropných kalů, a pokud se neprokáže porušení emisních limitů, bude cementárna kaly pálit příštích šest let. Na protest proti spalování se uskutečnily demonstrace v Teplicích, Lovosicích a Litoměřicích.

Autor: ČTK
www.ctk.cz

Zdroj: http://regiony.impuls.cz/zpravy/719290

10 000 lidí vzkazuje kraji: Kaly tu nechceme!

Ústecký kraj - Proti dovozu a spalování kalů v Ústeckém kraji protestuje formou podpisu pod tzv. litoměřickou peticí 9367 občanů.

24.11.2011 6:40

Čížkovická cementárna - zahájení spalovací zkoušky spoluspalování materiálu Geobal (ostravské kaly). Akce je spojená s měřením emisí akreditovanou laboratoří.
Čížkovická cementárna - zahájení spalovací zkoušky spoluspalování materiálu Geobal (ostravské kaly). Akce je spojená s měřením emisí akreditovanou laboratoří.
Autor: Deník/Karel Pech

Petici iniciovanou městem Lovosice zatím podepsalo zhruba 560 lidí. Podpisy jsou i pod tzv. čížkovickou peticí.

Petici občanské iniciativy Proti kalům nepodepisovali jen lidé v Litoměřicích, kde byly archy dostupné na různých místech včetně obchodů. „Bylo možné si ji stáhnout z webu a podepsanou nám ji odeslat. Archy přišly například z Třebenic, Čížkovic, Teplic nebo Roudnice nad Labem,” sdělil jeden ze signatářů, sochař Libor Pisklák. „Jen v Čížkovicích podepsalo z občanů 420 lidí,” dodal další ze signatářů Pavel Kimmer, čížkovický místostarosta.

Litoměřická petice už skončila, podepisovalo se do 18.11. „Petice bude předána na krajský úřad a na ministerstvo životního prostředí,” doplnil Pisklák. „Vedení Ústeckého kraje, příp. Krajský úřad Ústeckého kraje, se zabývá každou peticí ve chvíli, kdy ji obdrží,” řekla mluvčí Magdalena Hanáčková. „Pak je vyřízena standardním způsobem a je na ni odpovězeno.”

Nyní je mezi lidmi ještě tzv. lovosická petice, jejíž signatářkou je starostka města Lenka Lízlová (ČSSD). Ta má podpořit usnesení zastupitelstva Lovosic, které rovněž nesouhlasí s kaly v Ústeckém kraji. „Petice je k podepsání v informačním centru do 30. listopadu,” uvedla jedna z pracovnic. Třetí petice je i na čížkovickém obecním úřadě.

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/lidi-vzkazuje-kraji-kaly-tu-nechceme20111124.html

Tisková zpráva z 90. jednání Rady Ústeckého kraje ve III. volebním období

Tato zpráva má pouze informativní charakter

výňatek: 

Shrnutí správního řízení a informací ve věci „ostravských kalů“

Ředitel krajského úřadu informoval Radu Ústeckého kraje, že neexistuje zákonný důvod k přehodnocení integrovaného povolení pro čížkovickou cementárnu platného od roku 2007.

Spoluspalování odpadů v Čížkovicích je povoleno nejméně od roku 1998 (před vznikem krajů) příslušnými orgány. Za tu dobu zde bylo energeticky využito desetitisíce tun kalů, např. z Pardubic, Kolína a Růžodolu.

Integrované povolení vydal v roce 2007 Krajský úřad Ústeckého kraje dle zákona o integrované prevenci v návaznosti na dřívější povolení příslušných orgánů. K platnému integrovanému povolení provádí krajský úřad pravidelné kontroly. V letech 2010 a 2011 se 5x uskutečnilo vyhodnocení plnění podmínek provozu zařízení. V rámci kontrolní činnosti Krajského úřadu Ústeckého kraje nebylo nikdy zjištěno žádné porušení závazných podmínek integrovaného povolení.

Lafarge Cement a.s. je při dodržení všech těchto podmínek oprávněna v cementárně Čížkovice spoluspalovat odpadní kaly z ostravských lagun, stejně jako dosud pálila kaly z lagun kolínských, pardubických nebo litvínovských, a krajský úřad jí v tom nemůže zabránit.

Zodpovídá: Mgr. Magdalena Hanáčková
Vytvořeno / změněno: 23.11.2011 / 23.11.2011

Zdroj: http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1663505

Nebezpečný odpad začali pálit! Zatím na zkoušku

Čížkovice /AKTUALIZOVÁNO/ - První tuny nebezpečného odpadu z ostravských lagun včera začali pálit v čížkovické cementárně.


22.11.2011 21:03 23.11.2011 11:59

Až do čtvrteční desáté hodiny tam bude probíhat spalovací zkouška. Test má ověřit, že spoluspalováním Geobalu 4 nejsou zvýšeny emise nad rámec povolených limitů. Zkouška se koná na základě protestů veřejnosti.

Měření o délce 24 hodin provádí akreditovaná laboratoř CS Proekos z Prahy. Zkouška zahrnuje měření devíti těžkých kovů, rtuti, HCl, HF, PAH, polychlorovaných bifenylů, di-dioxinů a di-furanů. Spáleno má být 150 až 200 tun Geobalu 4.

V monitorovací skupině jsou zástupci České inspekce životního prostředí, Krajské hygienické stanice a Zdravotního ústavu v Ústí n. L., měst Lovosice a Litoměřice a magistrátu města Ústí n. L., okolních obcí, občanské iniciativy Proti kalům, ekologického centra Mostu a Kralup. Dorazila i početná skupina novinářů.

Skupinka zhruba 20 členů monitorovacího týmu si včera prošla provoz, v němž se emise měří. Viděla i halu, kde se míchají sekundární paliva, mezi nimiž byla i hromada kalů z Ostravska, podobná hmota z okolí litvínovské rafinerie nebo drcená guma a plasty.

„V našem palivovém mixu tato paliva mají podíl zhruba 65 procent, zatímco uhlí jen 35,” řekl provázející zaměstnanec z cementárny. Odpůrce tím ale spíš nepříjemně překvapil.

„Dodržovat normy mohou, ale to, jak jsou nastavené, to zaráží i hodně odborníků,” řekl sochař Libor Pisklák, který v nedalekých Litoměřicích organizuje protestní akce i petici, na níž se sešlo už kolem 10 000 podpisů. Odborníci na životní prostředí z okolních samospráv zase vyjadřovali pochybnosti, zda lze vůbec objektivně změřit množství vypouštěného jemného prachu.

„Tím integrovaným povolením otevřel kraj Pandořinu skřínku, která umožňuje pálit kdeco. A už se tu připravuje pálení podobného materiálu z Německa,” tvrdí Pisklák.

Lafarge to odmítá. „Dělali jsme tu jednou spalovací zkoušku materiálu ze spřízněné německé továrny, ale šlo jen o zkoušku, na kterou nic navazovat nebude,” řekl ředitel firmy Ivan Mareš.

Materiál, který vznikl z ostravských kalů a je dovážen na skládku Celia u Mostu, má být v cementárně francouzské firmy Lafarge spálen v následujících pěti letech. „Jsem rád, že krajský úřad toto palivo překlasifikoval jako nebezpečný odpad,” prohlásil koordinátor spalovací zkoušky Jan Votava, bývalý ředitel cementárny.

Zdroj: http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20111122-pes-nebezpecny-odpad-paleni-zkouska.html