Kauza GEOBAL 4 - nejnovější příspěvky

sobota 31. prosince 2011

Smluvní termín odtěžby kalů v Ostravě dodržen

Sdružení ČISTÁ OSTRAVA se podařilo s předstihem dodržet smluvní termín výroby certifikovaného paliva z obsahu lagun Ostramo. Dne 12. prosince 2011 byla dokončena výroba certifikovaného paliva a následující den z Ostravy odjel poslední vlak s 1.320 tunami certifikovaného paliva GEOBAL 4. Palivo bude nejprve uloženo na skládce společnosti CELIO v Litvínově a následně spáleno v cementárně společnosti Lafarge Cement v Čížkovicích. Sdružení ČISTÁ OSTRAVA tak práce dle zadávací dokumentace v dohodnutém rozsahu dokončilo tři týdny před termínem, který byl sjednán na 31. prosinec 2011.
Operativním doprůzkumem provedeným po odtěžení větší části obsahu lagun bylo v druhé polovině letošního roku zjištěno, že se v lagunách Ostramo nachází větší množství surové sludge, než stanovily výchozí průzkumy. Zadavatel zakázky státní podnik DIAMO, Sdružení ČISTÁ OSTRAVA a dotčené orgány státní správy projednaly na posledním čtvrtletním kontrolním dnu další postup, který povede k vymístění veškeré zbývající sludge. Byly zahájeny práce na Metodické změně č. 18 projektu Nápravná opatření - laguny Ostramo, která bude řešit dokončení etapy po stránce technologické, organizační, legislativní, časové a finanční ve vazbě na ostatní činnosti, které na lokalitě probíhají a budou probíhat. Mimo jiné bude nezbytné nalézt řešení pro mezideponování vyrobeného certifikovaného paliva do doby jeho uplatnění u koncových energetických zdrojů.
Zahájení prací na odtěžbě zbývajícího množství kalů je plánováno bezprostředně po schválení metodické změny a po uplynutí technologické přestávky, v rámci níž bude provedena repase techniky nasazené dosud na zpracování surové sludge. Termín bude respektovat rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, kterým byly upraveny podmínky integrovaného povolení (IPPC) týkající se délky pracovní doby, množství aplikovaného vápna za den a dalších postupů, které mají eliminovat možné vlivy na lidské zdraví a životní prostředí.
GEOSAN GROUP je vedoucím účastníkem sdružení ČISTÁ OSTRAVA, které pro státní podnik DIAMO realizuje veřejnou zakázku Nápravná opatření –laguny Ostramo. Dalšími členy sdružení jsou společnosti AQUATEST a. s. a OHL ŽS, a. s.

Zdroj:  http://www.cistaostrava.cz/article.asp?mid=1&sid=8&aid=62

čtvrtek 29. prosince 2011

Cementáři obavy nezažehnali. Na rozptylovou studii se čeká

Čížkovice - Vedení čížkovické cementárny chtělo speciální zkouškou a prezentací výsledků měření rozptýlit obavy až strach ze spalování upravených kalů vyrobených z nebezpečných ostravských lagun. Pravděpodobně se to nepovedlo.

29.12.2011 6:10 aktualizováno 29.12.2011 12:01


„Kdyby neměli povoleny zvýšené emisní limity u SO2 a TOC, tak by to nemohli spalovat,” upozornil na „nejkřiklavější” výjimku v integrovaném povolení cementárny Libor Pisklák z občanské iniciativy Proti kalům. Toho také mrzí, že v den prezentace výsledků cementáři členům monitorovací skupiny nerozdali písemné materiály s výsledky. „Dívali jsme se na kino, do ruky mně ani úředníkům a odborníkům nic nedali.”

Lafarge se nakonec rozhodla prezentaci alespoň „pověsit” na svůj web. „Jenže dodatečně. Původně to odmítla jak cementárna, tak laboratoř Proekos s tím, že je to jejich know-how,” kontroval Pisklák. Iniciativa je odhodlána výsledky předat odborníkům. „Nezávisle si uděláme rozbor. Současně nyní právníci pro nás zpracovávají posudky integrovaného povolení. K některým věcem je nutné se vrátit.”

Cementáři se obhajují, že plní emisní limity. U zkoušky se ale prokázala i poměrně vysoká prašnost v areálu. Právě na ni, jako na velké zdravotní riziko, upozornil imunolog Josef Richter z ústeckého Zdravotního ústavu.

„Nikdo to v Česku neřeší, přitom právě tyto částice PM10 a PM2,5 jsou nosiči toxických těžkých kovů,” znovu připomněl nezávislý odborník, lékař Josef Richter. „Zaznamenáváme zvýšený výskyt alergií právě na Litoměřicku, konkrétně v okolí Libochovic. Dále je světovými studiemi potvrzeno, že ve Švédsku se lidé dožívají o osm let více než v Česku a v Ústeckém kraji o tři roky méně než v ostatních regionech.”

Právě doktor Richter, který je členem Světové zdravotnické organizace, vnímá cementárnu kvůli prašnosti jako rizikovou. Geobal 4 přitom obsahuje podle bezpečnostního listu k výrobku společnosti Geosan Group síru, chlor, fluor, polychlorované bifenyly, měď, zinek, nikl, olovo, kadmium, chrom, arsen, rtuť čithalium.

Cementáři si jako odborníka na zhodnocení výsledků měření pozvali děkana fakulty životního prostředí UJEP Miroslava Richtera. Ten zhodnotil výsledky, že všechny měřené látky se vešly pod limit. „Jsou plněny s rezervou. Za pozornost ale stojí těžké kovy jako arsen, ten ostravské kaly obsahují poměrně hodně.”

Děkan Richter dále nevyvrátil, že by spalování v cementárně bylo jedinou možností, jak se ekologicky zbavit ostravských kalů.

„Je evidentní, že docent Richter je příznivcem spalování v cementárnách. Jako jediný dostal písemně výsledky zkoušky ještě před jejich zveřejněním. Na to, že je členem akademické obce, vůbec se nezajímal o proces ostravských kalů jako celek, že je to ekotendr za 2,6 miliardy korun, zda nejsou jiné metody likvidace apod. Jak bylo zřejmé z průběhu monitorovací skupiny, úzce se zaměřil jen na spalování v Čížkovicích,” zhodnotili další účastníci monitorovací skupiny.

Přítomné zarazilo i vyjádření generálního ředitele cementárny Ivana Mareše. Ten sdělil podstatnou věc, že Geobal 4 je jejich majetkem, což je oproti předchozímu vyjádření změna. Na otázku členů monitorovací skupiny, zda bude cementárna pálit Geobal 4, když v průběhu následujících šesti let změní kaly konzistenci, a to ovlivní emise cementárny, odpověděl, že nebudou. V tom případě by kaly patrně zůstaly na Mostecku.

Ředitel cementárny Ivan Mareš dále uvedl, že na rozptylové studii, kterou podnik slíbil zpracovat, se pracuje. „Má to na starost pan Špaček, měla by být do března. Do té doby vyřešíme v Paříži i to, aby se kontinuální výsledky měření zveřejňovaly na firemním webu.”

Vedoucí litoměřického odboru životního prostředí městského úřadu Pavel Gryndler upozornil v den prezentace výsledků zkoušky na poměrně větší tok rtuti, jak vyplynulo z měření. „Pracuji na vlastním zhodnocení výsledků a závěry sepíšu,” dodal v tomto týdnu.

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/cementari-obavy-nezazehnali-20111228.html

středa 28. prosince 2011

Vyjádření iniciativy Občané proti kalům k výsledkům spalovací zkoušky

Spalovací zkouška proběhla za přítomnosti odborníků z řad ČIŽP, Státního  zdravotního  ústavu, odborů životního prostředí KÚ i města Litoměřice a Lovosice a dalších institucí včetně nezávislých ekologických iniciativ dne 22. listopadu 2011

Oceňujeme vstřícnost firmy LAFARGE, že byla zkoušku provedena. Výsledky spalovací zkoušky jsou přístupné na webu firmy Lafarge  www.lafarge.cz

Během samotné zkoušky i během jejího vyhodnocení proběhla otevřená diskuse o průběhu měření, způsobu i technologii provedení samotné zkoušky. Výsledky necháme posoudit odborné veřejnosti, aby bylo možné nezávisle porovnat předkládaná data.

Požádali jsme firmu Lafarge o výsledky jednorázových zkoušek za posledních 5 let a denní průměrné koncentrace jednotlivých škodlivin měřených v kontinuálním režimu za stejné období.  Dále pak požadujeme data z kontinuálního měření za posledních pět měsíců provozu cementárny v hodinových průměrných koncentracích vypouštěných látek.

Zdroj:http://www.protikalum.cz/

Kaly: Chalupův úřad posvětil nezákonné rozhodnutí kraj

LITVÍNOV/PRAHA/ společná tisková zpráva Greenpeace ČR, o.s. Kořeny a Arniky 

Ministerstvo životního prostředí promarnilo svou šanci zvrátit vývoj navážení nebezpečných odpadů z ostravských ropných lagun do severních Čech, kde mají být spáleny v cementárně.(1) Ministerstvo posvětilo rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje a zamítlo odvolání organizace Greenpeace, sdružení Kořeny a Arnika, které byly v řízení o navážení odpadů opominuty.(2) Všechny dotčené organizace považují jak rozhodnutí kraje, tak rozhodnutí ministerstva za nezákonná, a připravují proto podání žaloby. Ministerstvo životního prostředí tímto krokem převzalo spoluzodpovědnost za hazard se životním prostředím již tak zatíženého severu Čech.

„Zatímco v médiích na sebe krajský úřad a ministerstvo životního prostředí svalují vinu, ve skutečnosti obě instituce spolupracují na tom, aby nebezpečné kaly z Ostravska mohly v poklidu prolétnout komínem čížkovické cementárny, a pokračují tak ve šlendriánu, který likvidaci kalů provází od samého počátku. Kraj i ministerstvo mohly dát zapravdu našemu odvolání proti nezákonnému rozhodnutí, které celý problém způsobilo. Ale toto odvolání alibisticky smetl ze stolu nejprve kraj a nyní i chomutovský odbor výkonu státní správy ministerstva životního prostředí,“ uvedl Jan Freidinger, vedoucí toxické kampaně Greenpeace ČR.

„Považujeme rozhodnutí ministerstva životního prostředí za velmi nebezpečný precedens do budoucna. Obáváme se toho, že by firma Geosan mohla na Mostecko navážet i další nebezpečné kaly z Ostravska nebo dokonce nebezpečné odpady ze zahraničí. Desetitisíce tun nebezpečných kalů byly totiž údajně „nově objeveny“ v ropných lagunách chemičky Ostrama. Podobné množství bylo vyvezeno do Polska, které nyní požaduje jejich navrácení do Česka, a my se obáváme, aby se náš region nestal obětním beránkem,“ uvedl Ing. Miroslav Otcovský ze sdružení Kořeny.

„Od ministerstva životního prostředí jsme očekávali, že bude bdít nad tím, aby se při rozhodování o ostravských kalech dodržely podmínky mezinárodní Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách a nařízení Evropského parlamentu a Rady, které ji promítá do evropského práva. Kaly z lagun Ostramo podle opakovaných měření obsahují polychlorované bifenyly a dá se předpokládat, že i dioxiny. Koncentrace těchto látek v kalech je značně proměnlivá a nelze se proto řídit jen měřením materiálu například z jedné z lagun. To podle nás ministerstvo ignorovalo,“ řekl RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.

„Nyní prosazovaný postup porušuje základní principy evropské politiky v oblasti životního prostředí obecně a odpadové politiky zvláště. Z nebezpečných odpadů se vytváří údajný „výrobek“ jejich naředěním, je porušován princip předběžné opatrnosti a dálkovým transportem odpadů pak také princip blízkosti. Ministerstvo životního prostředí by mělo zasáhnout, celý proces zastavit a zajistit, aby se starý problém Ostravska neřešil na úkor životního prostředí severních Čech. Ministerstvo by mělo řádně posoudit dostupné technologie (3), které jsou modernější a šetrnější pro lidské zdraví a životní prostředí, než je pálení odpadů v cementárně,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik.

Poznámky pro novináře:
(1)   Státní zakázku na likvidaci ostravských lagun ve výši 2,6 miliardy korun získala firma Geosan, která původně plánovala kaly z ostravských lagun spalovat v polských elektrárnách. Polská inspekce životního prostředí ovšem materiál prohlásila za nebezpečný odpad a Geosan tak přišel pro ostravské kaly o odbyt. Tím firmě vyvstala velká komplikace: do konce roku 2011 se totiž dle původní zakázky musí kalů zbavit a odtěžení kalů dokončit. Ačkoli v Česku existuje celá řada mnohem bližších skládek nebezpečného odpadu, rozhodla se firma Geosan vozit kaly přes celou republiku právě na litvínovskou skládku Celio a spalovat je v čížkovické cementárně na Litoměřicku.
(2)   Krajský úřad obě odvolání svévolně označil za nepřípustná a v rozporu se zákonem znemožnil ostatním účastníkům řízení, aby se k nim mohli vyjádřit.
(3)    Pro likvidaci kalů s obsahem PCB a dalších persistentních organických je z pohledu ochrany životního prostředí i lidského zdraví vhodnější likvidace moderními nespalovacími technologiemi, ke kterým patří například BCD (zásaditý katalytický rozklad - Base Catalysed Decomposition) anebo GPCR (chemická redukce v plynné fázi - Gas Phase Chemical Reduction), u nichž je menší pravděpodobnost vzniku dioxinů a které mohou ošetřit vyčištění odpadů daleko flexibilněji než spalovny anebo cementárny. Je u nich také snadnější kontrolovat kvalitu výstupů.

Kontakty:
Jan Freidinger, vedoucí toxické kampaně Greenpeace ČR, e-mail: jan.freidinger@greenpeace.org, tel.: 7š4620843
Ing. Miroslav Otcovský, o. s. Kořeny, e-mail: oskoreny@email.cz, tel.: 777 205 704
MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika, e-mail: miroslav.suta@centrum.cz, tel. 777 75 75 11
RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika, e-mail: jindrich.petrlik@arnika.org, tel. viz kontakt na tiskovou mluvčí sdružení Arnika

Zdroj: http://arnika.org/kaly-chalupuv-urad-posvetil-nezakonne-rozhodnuti-kraj

úterý 27. prosince 2011

Greenpeace při rozhodování o kalech zaspalo, obhajuje se Ústecký kraj

    Ondřej Černý 27. prosince 2011  9:53

    Ústecký kraj se na svém webu ostře pustil do hnutí Greenpeace. Vyčítá mu malou aktivitu v boji proti dovozu nebezpečných kalů z Ostravy na skládku Celio u Litvínova. Ekologové totiž nedávno upozornili na to, že se kraj vyhnul poslední, byť teoretické, možnosti postavit se likvidaci kalů na svém území.

    Přístup Ústeckého kraje ke spalování kalů je zvláštní. Krajský úřad na jedné straně zamítl odvolání, v němž se Greenpeace a litvínovské sdružení Kořeny snažily upozornit, že když se projednávalo povolení pro skladování odpadu z ostravských lagun na skládce Celio, byli ekologové takzvaným opomenutým účastníkem řízení, a nemohli tak vznést své připomínky (více zde).
   
    Na druhé straně ředitel krajského úřadu Milan Zemaník napsal dopis premiérovi a žádal ho o pomoc se zastavením dovozu a pálením kalů, protože krajský úřad podle něj "vyčerpal všechny zákonné možnosti, jak zasáhnout do této státní zakázky" (čtěte zde).

    Greenpeace tento zjevný rozpor v přístupu kraje ke kalům kritizoval a představitele kraje to rozlítilo.

    "Sdružení Greenpeace, které je známo mnoha aktivitami na ochranu životního prostředí v zájmu planety Země, se najednou nechalo slyšet, že se výsostně zajímá o problematiku tzv. ostravských kalů. Kde aktivisté tohoto sdružení a další ,ochranáři‘ byli, když se rozhodovalo o projektu Nápravná opatření - Laguny Ostramo? Proč zaspali, když se v zákonných lhůtách rozhodovalo o možnostech likvidace kalů z Ostravska v Ústeckém kraji?" pranýřují aktivisty na krajském webu.
    Krajský úřad kolem sebe kope, reaguje Greenpeace

    Úřad tvrdí, že odvolání ekologů jsou nepřijatelná. "Občanská sdružení Kořeny ani Greenpeace nejsou účastníky řízení, protože nesplnily podmínku účasti v řízení podle zákona o integrované prevenci. Proto krajský úřad odvolání spolu se spisovým materiálem předložil odvolacímu orgánu a navrhl, aby obě odvolání jako nepřípustná zamítl," stojí v textu.

    Mluvčí Greenpeace Lucie Jakešová řekla, že organizace se o dovoz kalů do kraje zajímá již delší dobu a právě díky její aktivitě se veřejnost loni v prosinci dozvěděla o záměru pálit kaly v teplárně v Komořanech. Představitelé kraje se tehdy vůči tomuto záměru postavili.

    "Kraj nás obvinil, že jsme se do řízení o navážení kalů na Celio nepřihlásili. Těžko jsme se mohli přihlásit do řízení, jehož zahájení kraj v rozporu se zákonem nezveřejnil. Nicméně chápeme, že krajský úřad kolem sebe kope. Příště nás může rovnou obvinit, že se kaly na Celio vozí kvůli nám," reagovala Jakešová.

Zdroj: http://usti.idnes.cz/greenpeace-pri-rozhodovani-o-kalech-zaspalo-obhajuje-se-ustecky-kraj-1jc-/usti-zpravy.aspx?c=A111227_1706414_usti-zpravy_alh

neděle 25. prosince 2011

Týden s Geobalem → 19.12. – 25.12.2011

Přinášíme poslední díl seriálu, který několik týdnů informoval o dění kolem kauzy tzv. ostravských kalů. Po událostech v uplynulém týdnu je pro mnoho lidí Kauza Geobal 4 uzavřena. Pro nás však kauza nekončí a budeme se jí dále věnovat.  
 
pondělí - Společnost Lafarge Cement a.s. oznámila na svých webových stránkách, že prezentaci výsledků „Spoluspalování Geobalu 4 v kalcinátoru“, které proběhlo 22. listopadu, se uskuteční ve středu 21.12. v 9.00 hod. v administrativní budově firmy v Čížkovicích.
 
středa - ČTK přinesla zprávu o výsledcích měření při listopadové spalovací zkoušce. Přesné výsledky měření vedení cementárny zatím jen ukázalo přes projektor, podrobnou tabulku ale novinářům zatím dát nechtělo. Z výsledků vyplývá, že oxidy dusíku odpovídají zhruba 70 procentům limitů, oxidy síry zhruba 55 procentům a organické sloučenin asi 40 procentům. „Jsme rádi, že se ukázalo, že emise limity splňují,“ řekl ředitel továrny Ivan Mareš. „Nevidíme proto důvod, proč to palivo nezařadit do našeho palivového mixu,“ dodal Mareš. V něm tvoří uhlí jen asi 40 procent; zbytek jsou drcené plasty, gumová drť a jiné kaly, zejména ty zpod litvínovského Chemopetrolu. Spalování ostravských kalů začne na přelomu února a března po pravidelné zimní technologické odstávce provozu.
 
čtvrtek - Většina regionálních mutací Deníku přináší informace o výsledcích spalovací zkoušky v cementárně Lafarge.
 
Web Lafarge Cement a.s. informuje také o výsledcích spalovací zkoušky a zveřejňuje dokumenty s „podrobnějšími“ informacemi.
 
Stránky státního podniku DIAMO přináší lakonické oznámení: Dne 19. prosince 2011 oznámila společnost GEAOSAN GROUP a. s. dokončení dílčího plnění prací na lagunách Ostramo v souladu se stanoviskem MŽP. Dne 13. prosince 2011 bylo zajištěno využití 200 679 tun odpadů z lagun. Tímto byl splněn závazný termín dle Realizační smlouvy mezi DIAMO, s. p. a Sdružením ČISTÁ OSTRAVA.
 
Kratičkou zprávu k výsledkům spalovací zkoušky vydala také Česká inspekce životního prostředí: „(ČIŽP) zatím nemůže potvrdit závěry ze spalovacích  zkoušek, které včera na své tiskové konferenci prezentovalo vedení čížkovické cementárny Lafarge. Výsledky měření emisí znečišťujících látek byly včera České inspekci životního prostředí  předány k dispozici. Inspekce se nyní musí  podrobně seznámit s protokolem a teprve potom vydá k celé věci konečné stanovisko.  Vzhledem k tomu nemůže inspekce zcela jednoznačně potvrdit závěry, které na tiskové konferenci zazněly.“
 
pátek - Krajský úřad Ústeckého kraje vydal tiskové prohlášení, kterým vlastně celou kauzu Geobal uzavírá: „Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, vydal 26. září 2011 litvínovské společnosti CELIO rozhodnutí „Změna č. 20 integrovaného povolení pro zařízení Skládkový komplex CELIO a. s. Toto povolení nabylo právní moci 30. 9. 2011, odvolaly se však proti němu v průběhu listopadu občanské sdružení Kořeny za zachování Horního Jiřetína a rozvoj Litvínovska a také pražské GREENPEACE a Arnika-Toxické látky a odpady.  Zmíněná odvolání postoupil krajský úřad Ministerstvu životního prostředí ČR. Tento odvolací orgán vydal po přezkoumání konečný výrok. Jím se odvolání všech tří jmenovaných institucí proti rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje jako nepřípustná zamítají. Ministerstvo tak potvrdilo správný postup krajského úřadu. Rozhodnutí odeslalo ministerstvo ŽP 19. prosince, na krajský úřad bylo doručeno 22. 12. 2011″
……………………………………………………..
pozn. Tento text je chronologickým soupisem událostí. Jeho cílem není popisované události či informace schvalovat, kritizovat nebo jinak hodnotit. To necháváme na čtenářích a čtenářkách samotných!

Zdroj: http://alerta.cz/?p=3272

pátek 23. prosince 2011

Povolení pro CELIO: Odvolání byla zamítnuta

Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, vydal 26. září t.r. litvínovské společnosti CELIO rozhodnutí „Změna č. 20 integrovaného povolení pro zařízení Skládkový komplex CELIO a. s.“

Tisková zpráva ze dne 23. 12. 2011


Toto povolení nabylo právní moci 30. 9. 2011, odvolaly se však proti němu v průběhu listopadu občanské sdružení Kořeny za zachování Horního Jiřetína a rozvoj Litvínovska a také pražské GREENPEACE a Arnika-Toxické látky a odpady.  Zmíněná odvolání postoupil krajský úřad Ministerstvu životního prostředí ČR. Tento odvolací orgán vydal po přezkoumání konečný výrok. Jím se odvolání všech tří jmenovaných institucí proti rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje jako nepřípustná zamítají. Ministerstvo tak potvrdilo správný postup krajského úřadu.

   Rozhodnutí odeslalo ministerstvo ŽP 19. prosince, na krajský úřad bylo doručeno 22. 12. t. r.

Zodpovídá: Mgr. Zbyněk Šebesta
Vytvořeno / změněno: 23.12.2011 / 23.12.2011 | Schváleno / Zrušeno: 23.12.2011 / 22.1.2012

Zdroj: http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1664200

čtvrtek 22. prosince 2011

Závěry ze spalovacích zkoušek inspekce zatím nemůže potvrdit

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zatím nemůže potvrdit závěry ze spalovacích  zkoušek, které včera na své tiskové konferenci prezentovalo vedení čížkovické cementárny Lafarge.

Výsledky měření emisí znečišťujících látek byly včera České inspekci životního prostředí  předány k dispozici. Inspekce se nyní musí  podrobně seznámit s protokolem a teprve potom vydá k celé věci konečné stanovisko.  Vzhledem k tomu nemůže inspekce zcela jednoznačně potvrdit závěry, které na tiskové konferenci zazněly.

V Paze dne 22.12.2011

Ivana Awwadová,mluvčí ČIŽP

Zdroj: http://www.cizp.cz/default.aspx?id=3146&sh=-1159340764

Oznámení

Dne 19. prosince 2011 oznámila společnost GEAOSAN GROUP a. s. dokončení dílčího plnění prací na lagunách Ostramo v souladu se stanoviskem MŽP. Dne 13. prosince 2011 bylo zajištěno využití 200 679 tun odpadů z lagun.
Tímto byl splněn závazný termín dle Realizační smlouvy mezi DIAMO, s. p. a Sdružením ČISTÁ OSTRAVA.   



Zdroj: http://www.diamo.cz/20111222180/oznameni/menu-id-139

Výsledky mimořádného měření byly zveřejněny

 Tisková zpráva ze dne 22.12.2011

Ve středu 21.12. dopoledne se v sídle společnosti  Lafarge Cement sešla monitorovací skupina, aby se účastnila prezentace výsledků mimořádného měření dle vyhl. MŽP 354/2002 Sb. a vyhl. č. 205/2009 Sb. - „Spoluspalování Geobalu 4 v kalcinátoru", které proběhlo 22. a 23. listopadu. „Cílem tohoto mimořádného měření bylo přinést konkrétní a objektivní fakta vypovídající o vlivu spoluspalování Geobalu 4 na životní prostředí. Cílem monitorovací skupiny bylo především kontrolovat soulad měření s platnými zákony.",  řekl na úvod Ivan Mareš, generální ředitel Lafarge Cement, a.s.

Hodnoty naměřených emisí,  zpracovaných do několika protokolů a jejich porovnání s platnými emisními limity prezentovali členům monitorovací skupiny zástupci autorizované laboratoře  CS Proekos, jež měření realizovala. „Všechny emise měřené dle platné legislativy byly pod limity, v řadě případů  s velikou rezervou," uvedl Michal Švehla, vedoucí laboratoře CS Proekos.

Schůzky se rovněž zúčastnila nezávislá odborná autorita, doc. Ing. Miroslav Richter, Ph.D., EUR Ing., děkan Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, který potvrdil, že prezentované výsledky jsou v souladu s protokolem, který v jednom výtisku obdržel. Výsledky označil jako důvěryhodné a rovněž potvrdil, že limity jsou plněny s velikou rezervou. V závěru svého vystoupení rovněž řekl, že spoluspalování odpadů v cementárnách není nic neobvyklého, naopak, při splnění technologických podmínek jsou k tomu využívány cementářské pece od Ameriky přes Evropské země až po Japonsko.

„Ve srovnání s dosavadními měřeními lze konstatovat, že hodnoty všech měřených látek oscilují kolem průměrných hodnot a že ani  spoluspalování Geobalu 4 nezpůsobilo  žádné výkyvy. Bylo potvrzeno, že i při spoluspalování Geobalu 4 byly předepsané limity bezpečně plněny a že spoluspalování tohoto paliva ovzduší v okolí cementárny nezhorší. Výsledky přinášíme v grafické podobě včetně červeně vyznačeného emisního limitu pro každý typ emise. Např. emise skupiny devíti těžkých kovů dosáhly 2% limitu, emise di-dioxinů a di-furanů jen 4% povoleného limitu", dodává Dr. Ing. Jan Votava, koordinátor mimořádné spalovací zkoušky ze strany cementárny.

Poměrně rozsáhlá diskuse se rovněž rozvinula kolem výjimek či přesněji úlev na emise SO2 a TOC, které cementárně na základě měření a analýz poskytl Krajský úřad. Vychází z toho, že dodatečné emise SO2 a TOC pocházejí ze suroviny, která je odlišná od suroviny jiných cementáren.

Blíže k tomu na naší webové stránce.

Závěrečné shrnutí provedl Ivan Mareš zhruba takto:

1. Cementárna není spalovna. Je to závod na výrobu cementu.

2. Jedním z řady používaných paliv při výrobě slinku jsou i ropné zbytky, mezi něž Geobal 4 patří. Platné integrované povolení stanovuje jeho maximální hodinové dávkování. Předpokládáme, že nepřesáhne 20 %  z celkového objemu paliva.

3. Monitorovací skupina potvrzuje, že vlastní měření i interpretace jeho výsledků proběhlo korektně a objektivně.

4. Kontrolní měření prokázalo, že všechny naměřené hodnoty byly pod úrovní zákonem stanovených limitů.

V nejbližších dnech cementárna zastaví provoz a přejde do období každoročních zimních oprav. Během dvou měsíců budou prováděny opravy na několika různých zařízeních.

V rámci těchto oprav bude provedena i komplexní rekonstrukce elektrofiltru. Společnost od ní očekává další zvýšení jeho účinnosti a snížení emisí prachu. Tato oprava nesouvisí s diskutovaným spoluspalováním odpadů a byla naplánována již na jaře tohoto roku.

 „Vzhledem k tomu, co zde dnes bylo prezentováno akreditovanou laboratoří nevidíme žádný důvod, proč bychom po znovunajetí provozu po zimních opravách koncem února či začátkem března nezačali přidávat Geobal 4 do palivového mixu. Výsledky měření potvrdily, že naše technologie je stabilní a palivo z ropných zbytků nezpůsobí žádnou vyjímečnou situaci ani neohrozí zdraví obyvatel či životní prostředí. Cementárna zároveň předpokládá, že po najeti začne  informovat veřejnost o úrovni kontinuálně měřených emisí na svých webových stránkách ", řekl Ivan Mareš.

Kontakt:
Milena Hucanová
Tel.: 416 577 215
e-mail: milena.hucanova@lafarge.com


Přílohy:
Výsledky měření emisí tuhých a plynných znečišťujících látek - http://www.mediafire.com/?1jg1b9y4vr5orll
Výsledky měření emisí - http://www.mediafire.com/?rlx5mk7n25uofjj
Porovnání naměřených hodnot s emisními limity pro spoluspalovaní odpadů - http://www.mediafire.com/?3zdmnfurd65rb68

Zdroj: http://www.lafarge.cz/wps/portal/cz/7_2_1-Archiv-tiskovych-zprav?WCM_GLOBAL_CONTEXT=/wps/wcm/connectlib_cz/Site_cz/AllPR/2009/Press+release+Exemple_1324543506793/PR_Header

Kaly: Cementárna je začne pálit od března

Čížkovice - Na přelomu února a března, po zimní přestávce a instalaci nového elektrofiltru, plánuje čížkovická cementárna spoluspalovat palivo Geobal 4. To je vyrobeno z ostravských ropných lagun obsahující nebezpečné látky.

22.12.2011 6:10


Vedení Lafarge Cement se tak rozhodlo po zveřejnění výsledků speciální měřící zkoušky, kterou si firma nechala kvůli obavám veřejnosti objednat u laboratoře Proekos.

„Nevidíme žádný důvod, proč Geobal 4 nepřidávat do palivového mixu,” uvedl generální ředitel Lafarge Ivan Mareš. Ten dále sdělil, že palivový mix obsahuje z 50 procent různé typy odpadů. Jaké konkrétně, představitelé cementárny nechtěli specifikovat.

Cementárna považuje měřící zkoušku za úspěšnou. Podle představitelů Lafarge prokázala, že firma neporušuje zákonem dané emisní limity, ani výjimku vydanou krajským úřadem pro SO2 a TOC v režimu spoluspalování odpadu. „Důvodem, proč limity máme zvýšeny, je kvalita suroviny,” reagoval Mareš.

Ten se zástupci měřící firmy prezentoval výsledky, v písemné podobě je však vedení cementárny nechtělo členům monitorovací skupiny - ve které byli například zástupci Zdravotního ústavu, České inspekce životního prostředí či vedoucí odboru ŽP v Lovosicích a Litoměřicích - předat. K dispozici je nedostali ani novináři.

Z promítané prezentace vyplynulo, že při zkoušce byla u SO2 naměřena průměrná hodnota 227 mg/m3, zatímco limit je 400 mg/m3. U TOC byla průměrná hodnota 23 mg/m3 při limitu 50 mg/m3. Pokud by ale cementárna neměla výjimku od kraje, emisní limit je při spoluspalování odpadu u SO2 50 mg/m3 a u TOC 10 mg/m3.

Zkouška dále například měřila těžké kovy, di-furany, di-dioxiny, polychlorované bifinely či chloridy a fluoridy. Ty se rovněž vešly do emisních limitů. „Za pozornost stojí arsen, ten ostravské kaly obsahují poměrně hodně,” uvedl Miroslav Richter, děkan Fakulty životního prostředí UJEP. Například Pavel Gryndler, šéf litoměřického OŽP, dále upozornil na poměrně větší tok rtuti, jak vyplynulo z měření.

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/kaly-cementarna-je-zacne-palit-od-brezna20111222.html

středa 21. prosince 2011

Výsledky spalovací zkoušky v Lafarfe hovoří jasně: Znečišťování životního prostředí je legální.

Dnes proběhla schůzka monitorovací skupiny kvůli výsledkům spalovací zkoušky v čížkovické cementárně Lafarge. Výsledky testů a jejich prezentace vedením cementárny jsou klasickým příkladem toho, když špinavý byznys vítězí nad lidskými právy. 

Podle výsledků testů čížkovická cementárna Lafarge spalováním ostravských kalů neporušuje emisní limity. Na našem webu jsme již informovali o tom, že Lafarge má mírnější emisní limity než jiné dvě cementárny. Výsledky testů tedy nelze považovat za uspokojivé a za záruku bezpečnosti provozu cementárny.

Vedení cementárny tvrdí, že mírnější normy na emisní limity má proto, že používá jiné vstupní suroviny, v nichž může být více organických zbytků než v klasickém pevném vápenci. „Navýšení je možné, pokud k emisím nedochází z důvodu spalovacího procesu. A naše emise nejsou výsledkem spalovacího procesu,“ prohlásil ředitel cementárny Ivan Mareš. Zřejmě tím odkazuje na obsah textu, který byl mimo jiné zveřejněn i na našem webu. V něm se píše: „Orgán státní správy může povolit výjimky v případech, kdy emise SO2 a TOC nevznikají spalováním odpadů“ V další části je uvedeno, že ke zvyšování emisí z kalů dochází již při manipulaci s „palivem“ během procesu dávkování před zahájením samotného spalovacího procesu.

Jsou-li tato tvrzení pravdivá, co z nich pak vyplývá? Především to, že cementárna zpracováním kalů skutečně výrazně navyšuje množství škodlivých emisí a snaží se to obhájit tím, že jí to zákon umožňuje. Argumentem pro zvýšenou produkci škodlivin se stává pochybné tvrzení, že když část emisí nepochází ze samotného spalovacího procesu, tak je vlastně vše v pořádku. To je však hrubé ignorantství! Zde totiž nejde o to, jak škodlivé emise v cementárně vznikají, ale o to v jakém množství! Je-li toto množství zvýšené, pak je z hlediska ochrany přírody a z hlediska ochrany zdraví obyvatelstva zcela nepodstatné, že část emisí z cementárny vzniká ještě před zahájením spalování. Podstatné je, že tyto emise ve velkém množství vůbec vznikají a že je možné tomu předejít jednoduše tak, že kaly v cementárně nebudou využity ke spalování.

Zdroj: http://alerta.cz/?p=3180

Emise z ostravských kalů limity neporušují, ukázalo měření

Čížkovice (Litoměřicko) - Čížkovická cementárna Lafarge spalováním ostravských kalů imisní limity neporušuje. Vyplynulo to z měření, které firmě vypracovala nezávislá laboratoř. Odpůrce spalování to ale příliš neuklidnilo: povolené hodnoty prý uměle navýšila výjimka od krajského úřadu a i jim se blíží výsledky měření až ze 70 procent. Vedení firmy i krajského úřadu pak aktivisté kritizovali ještě víc než před samotným měřením. Vedení firmy už i rozhodlo, kdy s přimícháváním kalů začne - bude to na přelomu února a března.

Přesné výsledky měření vedení cementárny zatím jen ukázalo přes projektor, podrobnou tabulku ale novinářům zatím dát nechtělo. Z výsledků vyplývá, že oxidy dusíku odpovídají zhruba 70 procentům limitů, oxidy síry zhruba 55 procentům a organické sloučenin asi 40 procentům. "Jsme rádi, že se ukázalo, že emise limity splňují," řekl ředitel továrny Ivan Mareš.

"Nevidíme proto důvod, proč to palivo nezařadit do našeho palivového mixu," dodal Mareš. V něm tvoří uhlí jen asi 40 procent; zbytek jsou drcené plasty, gumová drť a jiné kaly, zejména ty zpod litvínovského Chemopetrolu. Spalování ostravských kalů začne na přelomu února a března po pravidelné zimní technologické odstávce provozu.

Cementárna si zadala měření hlavně proto, aby uklidnila veřejnost. Během listopadu se v Litoměřicích i Teplicích proti spalování kalů dokonce demonstrovalo na náměstích a petici podepsalo za několik týdnů asi 10.000 lidí. Minimálně u odpůrců ale výsledky mnoho klidu nevyvolaly. "Na co jsme odsiřovali elektrárny, když tu teď budeme vypouštět jiná kvanta síry?" ptal se rozzlobeně místostarosta Čížkovic Pavel Kimmer.

Další odpůrci tvrdě kritizovali krajský úřad, který podle nich nese hlavní díl viny. Dal totiž cementárně v roce 2007 povolení, které stanovilo volnější limity než při spalování uhlí a mírnější limity mají Čížkovice i ve srovnání s ostatními cementárnami v Česku. Bez toho by podle nich cementárna limity nesplnila. Zástupci úřadu na kritiku příliš nereagovali. "Obraťte se na tiskové oddělení," odpověděla jedné z nespokojených žen zástupkyně kraje. Tiskové oddělení kraje už dříve vzkázalo, že úřad nemá k přehodnocení zákonný důvod.

Cementárna tvrdí, že mírnější normy má proto, že používá jiné vstupní suroviny, v nichž může být více organických zbytků než v klasickém pevném vápenci. "Navýšení je možné, pokud k emisím nedochází z důvodu spalovacího procesu. A naše emise nejsou výsledkem spalovacího procesu," prohlásil Mareš. Výsledky dalších průběžných měření chce firma do budoucna zveřejňovat na svém webu.

V Čížkovicích by se mělo spálit v příštích šesti letech asi 110.000 tun hmoty, vzniklé smícháním vápna a ropných kalů zpod ostravské chemičky Ostramo. Plán budí v severních Čechách velké emoce i proto, že do 90. let platily za nejznečištěnější část Československa a lidé jsou na znečištění ovzduší velmi citliví. Zainteresované firmy a některé státní instituce vysvětlují záměr tím, že čížkovická cementárna je pro likvidaci podobných odpadů nejvhodnějším zařízením v Česku. Výhodné je to i pro firmu, která tak ušetří ročně několik milionů korun za uhlí.

Vítězem současné bitvy mezi odpůrci a cementárnou se stalo sdružení Čistá Ostrava, míní litoměřický sochař Libor Pisklák, který stál u začátku protestů. "Zatímco my jsme tu čekali na výsledky spalovací zkoušky, potichu se sem navezl i zbytek odpadů. Můžeme Geosanu (vedoucí firma Čisté Ostravy) pogratulovat, na poslední chvíli unikl pokutě za čtvrt miliardy," řekl dnes Pisklák. Zakázka za zhruba 2,5 miliardy korun běží už od roku 2004 a kdyby Čistá Ostrava kaly nezlikvidovala do konce roku, přišla by o desetiprocentní penále.

Autor: ČTK
www.ctk.cz

Zdroj: http://regiony.impuls.cz/zpravy/731679

pondělí 19. prosince 2011

Výsledky mimořádného měření emisí budou prezentovány 21.12.

Schůzka monitorovací skupiny s prezentaci výsledků mimořádného měření dle vyhl. MŽP 354/2002 Sb. a vyhl. č. 205/2009 Sb. - „Spoluspalování Geobalu 4 v kalcinátoru", které proběhlo 22. listopadu, se uskuteční ve středu 21.12. v 9.00 hod. v administrativní budově Lafarge Cement, a.s. Prezentaci výsledků provedou zástupci firmy CS Proekos, jež měření realizovala. Schůzky se rovněž zúčastní nezávislá odborná autorita, pan Ing. Miroslav Richter, Ph.D., EUR Ing., děkan Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.

Zdroj: http://www.lafarge.cz/

neděle 18. prosince 2011

Týden s Geobalem →12.12. – 18.12.2011

Přinášíme třetí díl seriálu Týden s Geobalem, který každý týden shrnuje dění v Kauze Geobal 4 za uplynulých sedm dní.  Kolem „kauzy ostravských kalů“ se v podstatě každý den něco děje, takže pro lepší přehled jsme se rozhodli zkusit každý týden vydat jakousi svodku událostí.   

Pondělí - Mostecký deník se zabývá převozem Geobalu 4 z litvínovské skládky Celio do cementárny Lafarge v Čížkovicích. Autoři článku se mimo jiné upozorňují na to, že se odpad vozí přes nebo v těsné blízkosti několika měst a obcí a navíc z části trasa vede přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří. Zajímavostí je také to, že podle koordinátora spalovací zkoušky a bývalého ředitele čížkovické cementárny Jana Votavy je odpad do doby, než projede branou cementárny, ve vlastnictví skládky. (Z informací státního podniku Diamo však vyplývá, že složením Geobalu 4 na skládce Celio došlo k „předání do vlastnictví“ konečnému odběrateli, kterým je Lafarge Cement a.s., tedy cementárna. – pozn. autora)
 
Iniciativa Občané proti kalům zveřejnila na svém webu odpověď Krajského úřadu na jejich petici proti dovozu a spalování nebezpečného odpadu, pod kterou se podepsalo 10 tisíc lidí, a jejich otázky a požadavky. Kraj si za svými rozhodnutími stojí, víc se z odpovědi vyčíst nedá, přestože má tři strany textu.
 
Úterý - Server iDnes informuje o názoru hnutí Greenpeace, kteří kritizují Krajský úřad, že nevyhověl jejich odvolání, což mohlo v důsledku také znamenat, že by se odpad na Celio vůbec nevozil. Odvoláním Greenpeace a O.s. Kořeny se nyní bude zabývat chomutovský odbor Ministerstva životního prostředí. Rozhodnout má do 30 dnů.
 
Firma Lafarge Cement a.s. uveřejnila na svém webu „zdůvodnění jejich výjimek na emise SO2 a TOC“.
 
Středa - Deník.cz ve všech svých mutacích přináší rozhořčení zástupců sdružení Občané proti kalům nad reakcí Krajského úřadu na petici proti dovozu a spalování kalů s deseti tisíci podpisů. „Považujeme odpověď za výsměch všem lidem, co podepsali petici. I těm ostatním, co s kaly nesouhlasí. Konání kraje lze vnímat tak, že přestože všichni věděli a ví, z čeho jsou ostravské kaly, úředníci i politici vyšli tomuto byznysu vstříc,” říká doslova Libor Pisklák, jeden z iniciátorů petiční akce.
 
Greenpeace vydalo tiskovou zprávu k aktuálnímu stavu jejich odvolání proti změně povolení pro Celio. Ve zprávě je zdůrazněno, že Krajský úřad Ústeckého kraje nevyužil svých pravomocí, aby této situaci zabránil, a naopak převezení kalů posvětil. „Poté co kraj naše odvolání alibisticky smetl ze stolu, o něm rozhoduje odbor výkonu státní správy ministerstva životního prostředí, který sídlí v Chomutově,“ uvedl Jan Freidinger, vedoucí toxické kampaně Greenpeace ČR. Miroslav Otcovský ze sdružení Kořeny pokračuje: „Ministr Tomáš Chalupa ve svém rozhovoru z počátku prosince pro regionální Deník tvrdil, že jeho ministerstvo životního prostředí údajně není ve věci kalů kompetentní orgán. Ve skutečnosti je to naopak, právě jeho úřad má v tuto chvíli v rukou klíčové rozhodnutí o osudu nebezpečných odpadů z Ostravska. Jeho podřízení právě teď rozhodují o našem odvolání proti povolení navážet kaly z Ostrama na Mostecko.“ Odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Miroslav Šuta k tomu dodává:„Ministerstvo životního prostředí by mělo zasáhnout, celý proces zastavit a zajistit, aby se starý problém Ostravska neřešil na úkor životního prostředí severních Čech“ a měly by být posouzeny dostupné šetrnější technologie likvidace kalů.
 
Tiskovou zprávu „Krajský úřad odpověděl na petici k ostravským kalům“, vydal Krajský úřad Ústeckého kraje. Zpráva v podstatě vůbec nereaguje na podanou petici, ale opakuje stále stejný postoj Krajského úřadu: „Při vydání souhlasu se změnou integrovaného povolení úřad respektoval podmínky dané zákonem. Je třeba jasně říci, že pokud by v takovém případě úřad změnu nevydal, postupoval by nezákonně.“ 
 
Litoměřický deník informuje o kontrole na skládce Celio, kterou prováděla Česká inspekce životního prostředí. Obchodně provozní ředitel společnosti Celio Jindřich Kauca říká, že během dvou měsíců proběhlo na skládce už deset kontrol orgánů státní správy. „Mám potvrzeno, že podobný rozsah kontrol jednoho subjektu během dvou měsíců nemá obdoby,“ sdělil Deníku Jindřich Kauca.
 
Večer se na webu Krajského úřadu objevilo vyjádření k výše zmíněné tiskové zprávě Greenpeace a O.s. Kořeny, podepsané RNDr. Zdeňkem Rytířem. V poměrně emotivním vyjádření se mimo jiné píše: „Ekologisté z organizace Greenpeace dnes svojí tiskovou zprávou, která se záměrně opírá o nepravdivá tvrzení, je tendenční, záměrně zkreslující a zavádivá, obrátili na česká média se sdělením, která opakovaně lživě napadá práci Krajského úřadu (KÚ) Ústeckého kraje v tzv. kauze kalů Ostramo.“ V následujícím textu však slova Greenpeace potvrzuje, když Rytíř k odvoláním uvádí: „krajský úřad odvolání spolu se spisovým materiálem předložil odvolacímu orgánu a navrhl, aby obě odvolání jako nepřípustná zamítl.“
 
Čtvrtek - Asociace ALERTA zveřejnila na svém webu e-mail podepsaný Generálním řiditelem společnosti Lafarge Cement Ing. Ivanem Marešem, ve kterém je sdružení zváno k návštěvě čížkovické cementárny, kde jim ukáže „jak to s těmi kaly vlastně je“.
 
Pátek - Deník.cz přinesl graficky zpracované vztahy v rámci kauzy jak mezi firmami a úřady na Ostravsku tak v Ústeckém kraji. Zajímavé je mimo jiné citované prohlášení hejtmanky Jany Vaňhové z 9. srpna 2011 „Do Ústeckého kraje by se mělo převézt 110 tis. tun toxických kalů z ostravské nechvalně známé laguny Ostramo. Tento jedovatý odpad by měl být u nás skládkován a následně spálen. (…) Rizika spojená s přepravou, skládkováním a zejména spalováním těchto kalů jsou totiž zřejmě to poslední, co náš kraj v oblasti péče o životní prostředí potřebuje.“ (…) Nejedná se totiž o řešení problému, ale o jeho pouhé přesunutí z jednoho postiženého kraje do druhého. Ústecký kraj se stále potýká s odstraňováním svých vlastních ekologických škod a záměr převézt kaly mi přijde jako z jiné planety.“
 
Sobota - Web Asociace ALERTA přinesl reakce na výše zmíněný e-mail ředitele čížkovické cementárny. První je osobní reakcí sympatizanta sdružení, druhá pak už reakcí kolektivu Asociace ALERTA.
 
Deník.cz se vrací k „přestřelce o hlasech“, tedy k hlasování Rady Ústeckého kraje ze dne 24.8.2011, kdy se vyjadřovala ke správnímu řízení o změně Integrovaného povolení pro Celio. V říjnu někteří radní tvrdili, že byli proti, ale jak se ukázalo ze zápisu, bylo 8 z devíti přítomných pro a jeden se zdržel. Deník.cz si vyžádal zvukovou nahrávku, ale Krajský úřad měl nejprve prohlásit, že jí nepořídil, později připustil, že existovala, ale že už byla smazána. „Jedinými dokumenty, které z neveřejného zasedání rady existují, je zápis a materiály radních. V zápise je kromě názvu bodu, textu usnesení a poměru hlasování jen jediná zmínka: Diskuse neproběhla,“ píše Deník.
……………………………………………………..
pozn. Tento text je chronologickým soupisem událostí. Jeho cílem není popisované události či informace schvalovat, kritizovat nebo jinak hodnotit. To necháváme na čtenářích a čtenářkách samotných!

Zdroj:http://alerta.cz/?p=3149

sobota 17. prosince 2011

Hlasování o kalech: Klíčový záznam kraj údajně vymazal

Ústecký kraj - Deník si chtěl poslechnout zvukovou nahrávku z jednání krajské rady o kalech, ale žádná prý už neexistuje. Radní o hlasování novinářům lhali.


17.12.2011 9:13

Když se devět krajských radních 24. srpna dostalo ke klíčovému hlasování, které mohlo zamezit nebo alespoň zkomplikovat dovoz ostravských kalů do Ústeckého kraje, ani jeden z nich nepromluvil. Nakonec osm z nich podpořilo stanovisko, kterým podmíněně souhlasili se změnou integrovaného povolení, což v konečném důsledku umožnilo současné skladováním kalů na Mostecku. Jeden se hlasování zdržel. To vše jen dva týdny poté, co ti samí radní kategoricky odmítli dovážení a spalování kalů v regionu. Vyplývá to z oficiálních dokumentů kraje, jejichž fotokopie má redakce k dispozici.

Redakce Deníku o nahlédnutí do dokumentů požádala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím poté, co se ukázalo, že většina radních o hlasování lhala. Na začátku října totiž většina z nich tvrdila, že hlasovali proti, nebo si na nic údajně nepamatovali. Nakonec ale vyšlo najevo, že osm z devíti přítomných bylo pro. Jedinými dokumenty, které z neveřejného zasedání rady existují, je zápis a materiály radních. V zápise je kromě názvu bodu, textu usnesení a poměru hlasování jen jediná zmínka: „Diskuse neproběhla.”
Kde je nahrávka?

Deník chtěl slyšet i zvukovou nahrávku ze zasedání rady, která by prokázala, jak jednání probíhalo. Kraj ale prohlásil, že ji nepořídil. „Podle jednacího řádu není náležitostí zápisu z jednání rady zvukový záznam. Z uvedeného důvodu povinný subjekt zvukový záznam nepořizuje,” uvedl vedoucí odboru informatiky a organizačních věcí kraje Jan Jelínek.

Bývalí krajští radní se takovému sdělení podivují. „Každá rada, na které jsem byl, se nahrávala. Praxe byla taková, že se nahrávalo oficiální jednání, při neformální části se mikrofony vypínaly,” tvrdí Petr Benda, který ve funkci radního skončil na konci léta. Podle zápisu na jednání 24. srpna přítomný byl. I Mirko Bernas, který byl radním do jara letošního roku, tvrdí totéž. „Mezi stoly byly dva mikrofony ,” prohlásil.

Mluvčí kraje Magdalena Hanáčková nakonec včera přiznala, že záznam existoval ale kraj ho prý již nemá. „Pracovníci organizačního oddělení si pořizují technický záznam pro účely vyhotovení zápisu. Záznam se po vyhotovení zápisu maže,” uvedla

Pokud by nahrávka existovala, musel by její kopii kraj redakci poskytnout. Jestli ji kraj zatajuje nebo ji smazal, bude obtížné dokázat. „V takovémto případě jde o běžnou situaci rozporu dvou tvrzení,” vysvětlil odborník na zákon o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek.

Hlasováním 24. srpna radní dovoz kalů nepovolili, ale rada se jako účastník řízení vyjádřila ke správnímu řízení o změně integrovaného povolení pro skládku Celio. Ta ho potřebovala, aby mohla na šest let uskladnit 110 tisíc tun kalů.

Vít Lukáš

Zdroj: http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/hlasovani-o-kalech-klicovy-zaznam-kraj-udajne.html

Kolektivní reakce na „dopis“ od ředitele čížkovické cementárny


Na zprávu, která nám přišla s podpisem ředitele čížkovické cementárny Lafarge již reagoval náš sympatizant Josef Strašlipka. Po jeho osobní reakci nyní zveřejňujeme také kolektivní reakci Asociace ALERTA.  
↓ ↓ ↓
V dopisu nás již na samém začátku překvapuje zvláštní tón, kterým je psán. Na jednu stranu je dopis psán ve vstřícném „přátelském duchu“ a s projevenou ochotou vést dialog. Na druhou stranu, je ale dopis také značně mentorský. Je psán v duchu jakéhosi „tatíkovského“ moralizování a poučování.

Úvodní oslovení „Vážení spoluobčané ze sdružení Alerta“ stejně jako závěrečné rozloučení slovy „S přátelským pozdravem, Ing. Ivan Mareš“ má zřejmě za cíl budit dojem vstřícnosti, respektu a ochoty přistupovat k Asociaci ALERTA jako k plnohodnotnému partnerovi pro diskuzi. Nicméně Ivan Mareš zřejmě bude zklamán! Asociace ALERTA totiž rozhodně ředitele cementárny nepovažuje za „sociálního partnera“, se kterým by chtěla vést přátelský dialog!

Naše asociace vychází z antikapitalistických a antiautoritářských pozic. Mimo jiné to znamená, že elity (kapitalisty, ředitele, vyšší managment…) stojící ve vysokých patrech hierarchie firem (i společnosti jako celku!) považujeme za škůdce a nepřátele svobody, nikoliv za partnery. To vše bez ohledu na to, zda firmy, které tyto elity vedou, produkují společensky potřebné hodnoty. Produkce těchto hodnot totiž v kapitalismu probíhá v rámci procesů a vztahů zatížených vykořisťováním zaměstnanců, drancováním přírodních zdrojů a znečišťováním životního prostředí. Ekonomické elity – jejichž součástí je i Ivan Mareš - jsou těmi, kdo z tohoto vykořisťování, drancování a znečišťování těží: akumulují zisk a upevňují vlastní mocenské podstavení. To jim umožňuje vykořisťování a drancování nejen dále reprodukovat, ale také jej dovést k expanzi a vysoké intenzitě.

Přívrženci volného trhu – a mezi nimi zřejmě i ředitel cementárny Lafarge – často trvají na tom, že jejich motivy v procesu výroby a distribuce jsou jaksi altruistické – tedy, že neregulovaný volný pohyb průmyslových produktů a kapitálu je ze své podstaty dobrý nejen pro ně, ale i pro zbytek společnosti. To je ale nesmysl! Skutečným motivem vedení cementárny Lafarge je produkovat co nejvíce komodit, co nejvíce jich prodat na trhu a maximálně tím navýšit osobní zisk. To znamená co nejvíce snížit výrobní náklady – např. vykořisťováním pracovní síly nebo získáním co nejlevnějšího paliva bez ohledu na možné následky. Jde tedy o zájmy úzké skupiny (majitelů firmy, ředitele, managementu) nikoliv zájem společnosti jako celku.

Ivan Mareš se snaží budit dojem, že mu v první řadě záleží na šetrném zpracování ostravských kalů a snaží se čtenáře přesvědčit o tom, že právě provozem cementárny, které je ředitelem, tento cíl sleduje. Kapitalistická realita ukazuje něco zcela jiného! Primárním důvodem proč cementárna chce spalovat ostravské kaly, není altruistická snaha odstranit staré ekologické zátěže. Primárním důvodem je spíše snaha minimalizovat provozní náklady cementárny (bez ohledu na možné dopady pro okolí) a tím maximalizovat zisk, který připadne vedení firmy. Použití kalů jako „alternativního paliva“ se Marešovi k tomuto účelu hodí. Jeho využití (ve srovnání s užitím jiných paliv) ušetří vedení firmy mnoho peněz. Toto je skutečná motivace pro spalování kalů, nikoliv ekologická uvědomělost a altruismus. Pokud by ostravské kaly představovaly větší náklady než jiná paliva, dalo by se předpokládat, že by o ně čížkovická cementárna nejevila sebemenší zájem a nesnažila by se nás obelstít pohádkou o cementárně, které jde v první řadě o šetrné zlikvidování ekologické zátěže.
Tento fakt je klíčový a určující pro jednotlivé kroky cementárny. Bez ohledu na existující šetrnější alternativy zpracování kalů, je v zájmu vedení cementárny, aby kaly byly spalovány při výrobě v rámci jejího provozu. Tento zájem, je ale kapitalistickým zájmem firmy, nikoliv zájmem zbytku společnosti. Jejím zájmem je naopak zpracování kalů co nejšetrnějšími způsoby, což není spalování v cementárně, jak si ukážeme v další části tohoto textu.

Vyplývá z toho tedy jedna zásadní věc. To co „běžný“ obyvatel sdílí s ředitelem čížkovické cementárny je antagonismus – tedy protiklad zájmů. Ten se projevuje v rámci konfliktu, ve kterém se každá strana snaží prosadit svůj zájem na úkor zájmů strany druhé. Prosazení našeho zájmu nelze docílit přistoupením na hru „sociálního partnerství“, ve kterém by se antagonismus měl odstranit „přátelským dialogem“. Náš zájem – tedy použití šetrných nespalovacích postupů při zpracování kalů – můžeme dosáhnout jedině v opozici vůči vedení cementárny a navzdory jeho zájmům. Nikoliv vyjednáváním, které bude kapitalistické zájmy zohledňovat a ustupovat jim. Nejsou to totiž naše zájmy a nehodláme je zohledňovat, stejně jako kapitalisté nezohledňují zájmy zaměstnaců ani naše právo na život v nezdevastovaném životním prostředí.

Nespalovací technologie

Ředitel Lafarge se ve svém dopisu táže: „Máte nějaký alternativní způsob jak (ovšem ne po kilogramech a v laboratorních podmínkách) ekologicky a bez ohrožení zdraví kohokoliv zlikvidovat 100 až 200 tisíc tun (!) toxických kalů, které už po desetiletí doopravdy ohrožují zdraví dětí, které poblíž těch lagun v Ostravě bydlí a hrají si?“

Ivan Mareš zřejmě pozorně nestudoval náš web. V neděli 4.12.2011 jsme na něm totiž zveřejnili text Nespalovací postupy pro zpracování kalů a nebezpečných odpadů. Tento text je v podstatě odpovědí na položenou otázku. Poskytuje popis nespalovacích metod, které se mohou stát šetrnou alternativou ke spalování kalů v cementárně. Ivan Mareš však zřejmě pochybuje, že tyto metody mohou být využity pro zpracování většího množství odpadu. Praxe však dokazuje, že tyto metody jsou využitelné i pro velká množství.

Například ve Spolaně Neratovice nespalovací technologie zpracovala za méně jak rok přibližně 30 000 tun materiálu. Vyčistila ho mimo jiné i od dioxinů a dalších nebezpečných látek. Nutné je zdůraznit, že šlo o materiál více kontaminovaný, než jsou ostravské kaly! Použita byla technologie zvaná zásaditý katalytický rozklad (BCD – Base Catalysed Decomposition). Ta samá technologie, o které jsme již na našem webu informovali a odkazovali na odbornou literaturu, která se využitím této technologie zabývá.
Zpracování 30 tisíc tun za několik měsíců rozhodně nelze považovat za provoz v laboratorních podmínkách, ale za plné provozní podmínky pro zpracování vysokého množství kontaminovaných odpadů. Podobné technologie jaké využívá Spolana Neratovice, používají běžně i v Austrálii, Kanadě, USA, Novém Zélandě. Použily se ale také ve Španělsku, Polsku či Německu. Nespalovací technologie slouží k čistění starých ekologických zátěží nebo likvidaci chemických zbraní a zpracovávají velká množství materiálu.

Samozřejmě chápeme, že je v rozporu se zájmem čížkovické cementárny podobné nespalovací metody využívat na zpracování ostravských kalů. Tento fakt nás však nechává klidnými. Jak jsme již uvedli: podnikatelské zájmy vedení cementárny nejsou našimi zájmy a nehodláme je jakkoliv zohledňovat, nebo dokonce usilovat o jejich naplnění. Místo toho budeme navzdory cementárně prosazovat využití nespalovací technologií, protože to je náš skutečný zájem.

Zdroj informací

Mezi další otázky ze strany Ivana Mareše patří tato: Kde jste čerpali informace?“

Tato otázka má zřejmě naznačit, že zdroje, ze kterých čerpáme, jsou podle Mareše nedůvěryhodné a nepřesné. Abychom to uvedli na pravou míru. Naše stanoviska nejsou pouhým reprodukováním informací z jednoho zdroje a nevznikají bez předcházející reflexe a porovnání různých zdrojů. Čerpáme z mnoha zdrojů – od masmédií, nevládních organizací a vyjádření zastupitelstev, přes odborné studie a úřední záznamy až po vyjádření subjektů jako je Ostramo, Čistá Ostrava, skládkový komplex Celio a.s. či cementárna Lafarge Cement, a.s. Mnoho informací z těchto zdrojů nám pomáhá shromaždovat náš sympatizant na blogu http://kauza-geobal4.blogspot.com

Je však důležité zdůraznit, že některé zdroje (logicky!) považujeme za důvěryhodnější než jiné. Tam kde dva zdroje přinášejí odlišná či dokonce protikladná stanoviska, hledíme na postavení a zájmy těch co je zveřejnili. Například tržní subjekt, který má ekonomický zájem na spalování kalů ve své provozovně (např. cementárna Lafarge Cement, a.s.) pro nás v ekologických otázkách bude méně důvěryhodný zdroj než nezávislá odborná studie či vyjádření experta na toxické odpady z nevládní organizace. Člen „nevládky“, nebo autor odborné studie nemá v posuzování ekologických dopadů různých variant ekonomický či mocenský zájem na prosazení jedné konkrétní varianty. Vždy bude v jeho zájmu prosadit variantu nejšetrnější k životnímu prostředí a zdraví lidí, což se o cementárně říct nedá. Ta bude vždy v první řadě sledovat ekonomický a mocenský zájem – akumulaci kapitálu. Zájem ekosystému či lidí pro ni bude vždy podružný.

Ivan Mareš ve svém dopise tvrdí že: „Lafarge celosvětově, naši společnost nevyjímaje, velmi dbá o soulad s přírodou, o její ochranu ale především o ochranu zdraví a bezpečnost všech, kteří jsou s námi v jakémkoliv vztahu.“ Mareš však nějak zapomněl dodat, že na tyto hodnoty jejich firma dbá jen do té míry, dokud jí to umožňuje expandovat a zvyšovat zisk. Brzdí-li však zájmy lidí či ekosystému expanzi firmy, pak zapracují zákony trhu a soulad s přírodou i ochranou zdraví letí přes palubu.

Nemyslíme si ale, že firma Lafarge je v tomto nějak výjimečná. Podobně jednají i ostatní kapitalistické subjekty, které chtějí zachovat svou existenci v konkurenčním prostředí trhu. Tento antisociální přístup je obsažen v samotném základu tržní ekonomiky a jejích zákonů. Ten kdo se těmto neetickým zákonům trhu vzpírá, sice může získat označení dobrý člověk, nikoliv však dobrý podnikatel. Projevování altruismu a důsledného environmentalismu pro tržní subjekt totiž znamená prohru v konkurenčním boji a tedy konec existence jakožto podnikatelského subjektu. Altruismus a úcta k životnímu prostředí vždy budou v protikladném vztahu ke kapitalismu a jeho zákonům svobodného trhu! „Altruistický kapitalismus“ je stejnou utopií jako „zelený kapitalismus“.

Pohádka o emisních limitech

Ivan Mareš se v dopise snaží obhájit neobhajitelné: Stanovení emisních limitů pro cementárnu Lafarge, které jsou vyšší než u jiných cementáren. Za obhajobu považuje doložení důkazů o tom, že stanovené emisní limity jsou v souladu s tzv. evropskou i národní legislativou. Mareš ale zcela ignoruje fakt, že naše kritika emisních limitů není založena na zpochybňování jejich legality, ale na zpochybňování jejich legitimity! Netvrdíme, že stanovené emisní limity nejsou v souladu s legislativou. Tvrdíme, že nejsou v souladu s našim zájmem a právem žít v nezdevastovaném životním prostředí a bez zvýšeného ohrožení našeho zdraví. V několika textech na našem webu jsme již zdůraznili, že legislativní stanovení emisních limitů nepovažujeme za záruku bezpečnosti provozu. Je-li emisní limit legální, nemusí to automaticky znamenat, že jeho dodržení garantuje minimalizaci negativních dopadů na pro životní prostředí a lidi v okolí provozovny. Legální rámec sice zajišťuje podnikatelskému subjektu možnost bezbariérově podnikat a vyžadovat v této oblasti ochranu státní moci. Tento legislativní rámec ale nemusí nic vypovídat o skutečných dopadech na životní prostředí či zdraví lidí. Stačí porovnat legislativní ustanovení v jednotlivých zemích, aby člověk pochopil, že přístup v otázkách emisních limitů se na mnoha místech ve světě výrazně liší. To co je v jedné zemi legislativně posuzováno jako vážné překročení emisních limitů a ohrožení zdraví obyvatelstva, je v jiné zemi naprosto v souladu s legislativou označeno za bezpečné.

Tyto výrazné rozdílnosti mohou být určovány různými faktory. Někde zapracuje lobbing korporací či korupce, jinde „pomáhá“ realizace agendy té či oné vlády či politické strany. V některých zemích Asie, Afriky či jižní Ameriky, ale i Evropy pak významnou roli hrají nadnárodní instituce jako je Mezinárodní měnový fond, Světová banka nebo Světová obchodní organizace. Ty půjčují státům peníze a tyto půjčky podmiňují odstraňováním bariér volnému trhu. Jsou-li tedy bariérou ekologické normy a emisní limity, pak jsou na pokyn těchto institucí předefinovány, tak aby bariérou přestaly být.

Žijeme v období globalizovaného kapitalismu a je tedy důležité si uvědomit, že legislativa jednotlivých států i unií stanovuje normy, které jsou výsledkem střetu zájmů mezi podnikatelskými elitami a neprivilegovanými třídami. Zákony a normy jednotlivých zemí vznikají na základě momentálního poměru sil těchto dvou skupin. Tam, kde ekonomické elity dokážou organizovaně a bezohledně prosazovat své zájmy, tam zákony neskrytě upřednostňují jejich zájmy na úkor zájmů nižších vrstev či životního prostředí. Tam, kde neprivilegované masy přistupují ke kolektivní obraně svých zájmů, jsou legislativní nastavení o něco příznivější pro tento lid.

Neděláme si však žádné iluze, že by státní legislativa mohla někdy plně sloužit zájmům neprivilegovaných lidí nebo k ochraně ekosystémů. Státní zákonodárci a úředníci plní funkci jakési pomocné síly ekonomických elit a jsou pod jejich kontrolou. Tato pomocná síla pomáhá udržovat v chodu ekologicky nestabilní kapitalistický systém a sociální nerovnosti, které elitám zajišťují zvýhodněné mocenské postavení a zisk. Legislativa – a to včetně té co stanovuje emisní limity – bude vždy v první řadě sloužit zachování statusu quo. Stavu ve kterém ekonomický zájem podnikatelských subjektů a vládnoucích tříd bude vždy upřednostňován před zájmy neprivilegovaných vrstev společnosti. Stavu, ve kterém emisní limity zaručují legalitu podnikatelské činnosti, ale obyčejnému člověku dají jen mizivé záruky bezpečnosti.
Asociace ALERTA – 17.12.2011

Zdroj: http://alerta.cz/?p=3093

Osobní reakce na „dopis“ od ředitele čížkovické cementárny

Sympatizant Asociace ALERTA se rozhodl reagovat na dopis, který nám zaslal Ivan Mareš, ředitel cementárny Lafarge Cement a.s. Reakci Josefa Strašlipky zveřejňujeme na následujících řádcích. Dodáváme, že jde o osobní pohled autora a Asociace ALERTA tedy nemusí souhlasit s každou částí. 


Re: Pár otázek a návrh

Když jsem dostal k přečtení e-mail „údajně“ od ředitele Lafarge, myslel jsem, že si ze mne lidé z Asociace ALERTA dělají legraci. Každopádně je to text, který stojí za reakci. Věřím, že reagovat bude i Asociace ALERTA, takže některým pasážím se nejspíš vyhnu.

Autor textu sice píše, že čte na webu Asociace ALERTA, ale podle položených otázek buď čte něco jiného, nebo čte špatně. Nepovažuji text za „nabídku dialogu“, jak se snaží některé výzvy autora naznačit. Mentorský tón je více než zřejmý. Nedokážu si odpustit hodnocení. Jestli je autor textu, na který reaguji, ředitelem cementárny v Čížkovicích, moje obavy z možného ohrožení životního prostředí jsou mnohem větší, než před jeho přečtením. Stále nemohu uvěřit, že to psal Generální ředitel Lafarge Cement a.s.

Co doopravdy víme o ostravských kalech? Autor textu otázku považuje za provokativní. Já ten dojem nemám a je to v celé kauze jedna z nejzásadnějších otázek. Osobně jsem totiž přesvědčen, že na tuto otázku nejenže nedokážu uspokojivě odpovědět ani já, ale ani lidé z Asociace ALERTA. Na tuto otázku totiž dodneška uspokojivě neodpověděl nikdo. Včetně zástupců společnosti Lafarge. „Alternativní palivo nebo nebezpečný odpad?“ Tuto otázku jsem položil v titulku svého prvního textu k tématu ostravských kalů a do dnes na ní marně hledám odpověď. Myslím, že právě vedení čížkovické cementárny by ji mohlo zodpovědět. Mám totiž ještě jednu otázku, kterou už jistě v Lafarge Cement a.s. slyšeli několikrát, a která by mohla při zodpovězení obou předcházejících výrazně pomoci. Kdo komu a kolik platí za „palivo/odpad“ Geobal 4?

8.10.2011 Otázka Mosteckého deníku pro Jana Špačka, ředitele pro rozvoj a ekologii Lafarge Cement a.s.
Spalování tohoto odpadu je jistě velký byznys. Můžete potvrdit, že za to, že spálíte kaly z lagun, dostanete ještě zaplaceno, přestože tvrdíte, že nejste spalovna, ale jen to používáte jako palivo pro výrobu cementu?
Nezlobte se, ale to nechci a ani nemohu komentovat. Jsme ale průmyslový podnik, který žije v tržním hospodářství.
Zdroj: http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/lafarge-unik-dioxinu-pri-spalovani-je-maximalne-v.html
22.11. až 23.11.2011 Otázka „monitorovací skupiny“ položená při spalovací zkoušce firmě Lafarge Cement a.s.
Jaká je cena Geobalu 4?
Rozhodně není záporná (odpovězeno bez sugesce). Je to někde mezi 0,- Kč až cenou uhelného prachu. Víc vám nemůžeme sdělit.
Zdroj: www.protikalum.cz
Co víme o jejich uložení a spalování? Víme přesně to, co nám řeknou zástupci firem, které ostravské kaly ukládají a spalují. Myslím, že na tuto otázku by měli znát odpověď právě především zástupci Celio a.s. a Lafarge Cement a.s., protože to je jedna z otázek, které v souvislosti s kauzou Geobal 4 padly a která zůstává též nezodpovězená. Jsou obě firmy schopné zaručit, že během minimálně pěti let, po které se má Geobal 4 skladovat a spalovat, nedojde k „nepředvídatelné“ události, která ohrožení znamenat může? Nehledě na informace bývalého ředitele Geosan Group a.s. a vyjádření ředitelky České inspekce životního prostředí o možné změně vlastností skladovaného materiálu.

22.11. až 23.11.2011 Ředitelka ČIŽP v Ústí nad Labem Jana Moravcová pro Litoměřický deník
Není zaručené, že Geobal během 6 let nezmění konzistenci
Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/20111123geosan-kaly.html
1.12.2011 Bývalý obchodní ředitel Aleš Grof pro Českou televizi
Ten odpad se dlouhodobým skladováním speče a začne z něj vytékat žlutý maz, ten ropný zbytek. A to bude potřeba řešit.
Zdroj: http://m.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/155364-kraj-spalovani-kalu-za-vlastni-selhani-nepovazuje-oslovi-vladu 
Víme, jak jejich energetické využití může ohrozit zdraví lidí a dětí, případně přírodu? Také otázka, na kterou bychom rádi znali odpověď. Myslím, že na tuto otázku nemůže spolehlivě odpovědět ani Generální ředitel firmy Lafarge Cement.

8.10.2011 Otázka Mosteckého deníku pro Jana Špačka, ředitele pro rozvoj a ekologii Lafarge Cement a.s.
Jste schopen se zaručit, že k úniku dioxinů nikdy nedojde? Odborníci říkají, že pokud se nedodrží způsob spalování a dojde například k jiné teplotě a chlazení, může dojít k uvolnění dioxinů.
Stát se to může. Pokud se zaznamená, že je problém, okamžitě se zastaví spalování. Máme na to vytvořené postupy. Není se ale čeho obávat. Únik dioxinů je maximálně v tak malém až nezměřitelném množství. Jedná se o desetiny nanogramů, ze kterých se pak vytvoří fáma o kilogramech. Nikdo to ale nechce slyšet. Naše emise dioxinů jsou minimálně o jeden řád nižší, než je povolený limit.
Zdroj: http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/lafarge-unik-dioxinu-pri-spalovani-je-maximalne-v.html

Máme nějaký alternativní způsob jak (ovšem ne po kilogramech a v laboratorních podmínkách) ekologicky a bez ohrožení zdraví kohokoliv zlikvidovat 100 až 200 tisíc tun (!) toxických kalů, které už po desetiletí doopravdy ohrožují zdraví dětí, které poblíž těch lagun v Ostravě bydlí a hrají si? I když si nemyslím, že by bylo mojí povinností „mít“ alternativní způsob likvidace tisíců tun toxických kalů, tak zrovna Asociace ALERTA ovšem o existujících nespalovacích postupech informovala na svých stránkách. A jestliže autor textu tvrdí, že kaly po desetiletí doopravdy ohrožují zdraví dětí v Ostravě, jak je možné, že tedy stejně nebudou ohrožovat zdraví dětí na Mostecku? Pokud je to z důvodu jejich úpravy na „palivo“ a tím pádem už nejsou nebezpečné, proč se potom nevozí z Ostravska rovnou do cementárny v Čížkovicích (nehledě na to, proč se nepálí někde blíž a musí být převáženy přes celou republiku?) a musí být skladovány na Mostecku? Ostatně tak to navrhovala ČIŽP v připomínkách ke změně Integrovaného povolení pro Celio.

Kde čerpáme informace? Nebyl jsem se zeptat v Lafarge, tím pádem mám informace špatné? Nemyslím si to. Od začátku kauzy se snažím ve spolupráci s členy Asociace ALERTA shromažďovat dostupné informace ze všech zdrojů. Pokud by měl některý ze subjektů dojem, že jsou třeba v médiích uveřejňovány zavádějící, nebo nepravdivé informace, měl by se podle mě snažit tyto informace uvádět na pravou míru. Pokud tak činí (nebo by činil), jistě bychom čerpali informace i od něj. V „archivu“ který spravuji, lze nalézt samozřejmě i materiály zainteresovaných firem.

 „Archiv“ Kauzy GEOBAL 4, kde se snažím shromažďovat dostupné informace
http://kauza-geobal4.blogspot.com/


Nemyslím si proto, že abych si na kauzu ostravských kalů udělal názor, musím jet do Ostravy, musím objíždět všechny firmy, které s tím mají něco společného, nebo naopak bezmezně věřit médiím. Celou dobu, co se snažím tento problém sledovat, mi na něm vadí především neprůhlednost. Jsem přesvědčený, že jak já tak Asociace ALERTA, se snažíme hledat informace důsledně. Netvoříme si názor ani podle titulků v novinách, ani podle dogmatického odmítnutí dovozu kalů. Od počátku kritizujeme především přístup politiků a úředníků. Sám jsem až do dneška ve svých článcích dokonce připouštěl fakt, že v případě skladování a spalování Geobalu 4 nemusí nutně dojít k ohrožení ani lidského zdraví ani životního prostředí. Kladl jsem pouze otázky, jestli je toto nebezpečí opravdu vyloučeno. Důrazně odmítám, že bych se svým odmítavým postojem „choval jako něčí loutka“ a „přebíral a reprodukoval“ něčí názory.

Pokud by totiž celý projekt likvidace ostravských kalů prostřednictvím firem z Ústeckého kraje probíhal transparentně a nebyl by důvod pochybovat o „čistotě“ (!) celé záležitosti, ať už z pohledu zmiňovaného možného ohrožení lidí i životního prostředí, kroků zastupitelů všech úrovní a ekonomické stránky zainteresovaných firem, nemyslím si, že bych se vůbec o problém zajímal a později začal spolupracovat s lidmi z Asociace ALERTA.

Pokud je autorem e-mailu, na který reaguji, opravdu Generální ředitel firmy Lafarge Cement a.s. v Čížkovicích inženýr Ivan Mareš, dovolím si mu tedy „se zpožděním“ položit jeho otázku: Proč nám škodíte?

 Díky Kauze Geobal 4 sympatizant Asociace ALERTA Josef Strašlipka (13.12.2011)

Související texty autora:
  • KAUZA GEOBAL 4: ZNAMENÁ SPALOVACÍ ZKOUŠKA KONEC PROTESTŮ? (26.11.2011) http://alerta.cz/?p=2752
  • Alternativní palivo nebo nebezpečný odpad? (9.11.2011) http://alerta.cz/?p=2539
Zdroj: http://alerta.cz/?p=3082

pátek 16. prosince 2011

INFOGRAFIKA: Kdo je kdo v kauze Ostravské kaly

Ústí nad Labem - Zorientujte se v kauze Ostravské kaly... 

16.12.2011 1:56


ZDE si grafiku můžete také stáhnout ve formátu PDF nebo http://www.mediafire.com/?vcxp19bkboj0lf5

Zdroj: http://teplicky.denik.cz/zpravy_region/20111216-grafika-kaly-kdo-je-kdo-2a30.html