Kauza GEOBAL 4 - nejnovější příspěvky

pondělí 31. října 2011

Dopis z Mostu hejtmance Ústeckého kraje

 Dopis JUDr. Hany Jeníčkové, náměstkyně primátora statutárního města Most hejtmance Ústeckého kraje

Most 31. října 2011
Č.j.: MmM/143633/2011/VM/HJ
Vážená paní hejtmanko,
obracím se na Vás jako na vrcholného představitele Ústeckého kraje ve věci likvidace ostravských lagun a přesunu tzv. výrobku „alternativního paliva“ do našeho kraje.
Určitě víte, že jsem odpůrce přesunu upraveného odpadu z Ostravska přes republiku do našeho kraje a jeho likvidaci u nás v regionu. Jsem si vědoma skutečnosti, že rozhodování probíhalo v oblasti čisté státní správy, do které nepřísluší samosprávě a politikům mluvit. Stejně tak jsem přesvědčena, že rozhodování probíhalo v zákonných regulích a všechny potřebné doklady a podklady byly v patřičné kvalitě předloženy.
Přesto musím apelovat a požádat o zodpovězení několika otázek už jen vzhledem k obrovskému objemu „výrobku“, době jeho skladování a likvidace.
1) Vnitropodniková norma pro palivo Geobal 4 : č. PN 1/Geobal 4/2010 rev č.1 uvádí:
palivo se připravuje in-situ pomocí CaO a následným „vyzráním“ upraveného materiálu.... Po zreagování následuje odtěžba a v případě potřeby je zavápněná směs (sludge) míchána s černouhelným nebo hnědouhelným hruboprachem. Mísení substancí se provádí v takovém poměru, aby výsledným produktem byla směs pevného skupenství, sypká, s požadovanými vlastnostmi.
a) Dle našeho názoru má přídavek černouhelného nebo hnědouhelného hruboprachu zajistit sorpci případných tekutých nebo polotekutých složek. Použité činidlo – hruboprach však nevykazuje příliš příznivé vlastnosti z hlediska tohoto požadavku – nedefinované složení, nehomogenita, nízký měrný povrch. Může tedy krátkodobě pomoci, otázkou je dlouhodobá stabilita a nebezpečí desorpce složek kyselých dehtů (obsah v palivu min. 80 %). Působením tlaků a teplot při skladování bude velice pravděpodobně docházet k jejich odloučení. Může tedy dojít k opětovnému vytvoření laguny na místě skladování.
b) Otázkou je kvalita používaného CaO – pokud není dodržena kvalita použitého činidla a je nahrazováno nedefinovanými „odpadním frakcemi“ z vápenek, může při dlouhodobém skladování působením vody, tlaku a teplot dojít ke zborcení krystalické struktury vzniklého síranu vápenatého a může v extremním případě dojít k opětovnému vytvoření polotekuté laguny s odloučenou olejovou vrstvou na povrchu.
c) Při zvoleném způsobu neutralizace „in-situ“ přímo v laguně probíhá proces stabilizace – „solidifikace“ - prakticky nekontrolovaně. Podle doložené podnikové normy není ukončení a kvalita stabilizace nijak kontrolována. Je tedy velice pravděpodobné, že při evidentní snaze o překotný přesun obsahu lagun z ostravského regionu neproběhne proces dokonale. O nekontrolovaném procesu svědčí např. zprávy z Ostravy o velkých únicích oxidu siřičitého do okolí lagun. Ve vnitřní struktuře stabilizátu proto mohou nadále probíhat reakce s nezreagovanou zbytkovou kyselinou sírovou za vývoje tepla. Je zde tedy velké nebezpečí samovznícení. Toto nebezpečí potvrzuje i bezpečnostní list paliva.
2) Bezpečnostní list paliva uvádí , že přípravek není klasifikován jako nebezpečná látka – dle přílohy 1 směrnice č.67/548/EHS, ve znění pozdějších předpisů. Nejsou např. uvedeny žádné R-věty.
a) Přitom většina ropných uhlovodíkových frakcí a obzvláště těžké ropné frakce, které jsou svou povahou a původem nejbližší obsahu lagun v Ostravě jsou téměř vždy (podle způsobu použití) klasifikovány R větou „R45 : Může vyvolat rakovinu“ a větou „R65 : Zdraví škodlivý: při požití může vyvolat poškození plic“. Vzhledem k obsahu 80% kyselých dehtů by palivo mělo být klasifikováno minimálně stejně. Vzhledem k nedefinovanému složení lagun a obsahu dalších nebezpečných látek jako jsou PCB – polychlorované bifenyly, je taková klasifikace určitě žádoucí. Přitom bezpečnostní list přímo výslovně neuvádí žádné nepříznivé účinky ani na zdraví člověka, ani na životní prostředí.
b) Bezpečnostní list dále obsahuje řadu nedostatečných nebo nelogických údajů – např. v části chemické složení paliva je uveden obsah 25 % vody a 55% popela. Palivo je však tvořeno min. z 80 % kyselými dehty. Tyto údaje se zdají být neslučitelné.
c) Vlastní chemické složení z hlediska obsahu organických látek není v této části definováno vůbec, přitom můžeme očekávat obsah řady těžkých aromatických sloučenin, polyaromatických uhlovodíků a ostatních uhlovodíkových sloučenin. Je definován pouze obsah PCB. Obsah polyaromatických uhlovodíků je naznačen pouze v části bezpečnostního listu týkající se přípustných expozičních limitů. Zde je najednou uveden benzo(a)pyren. Je nutno podotknout, že kromě legislativně stanovené a kontrolované přípustné expozice par v pracovním prostředí, přichází v případě manipulace s palivem do úvahy také významná expozice prašnými podíly, které budou vzhledem k předpokládanému složení paliva daleko nebezpečnější pro lidské zdraví i životní prostředí.
d) V kapitole 10. „Stálost a reaktivita“ bezpečnostního listu se uvádí, že není klasifikována hořlavost výrobku – „paliva“. Přitom na jiných místech je uvedeno, že „s výrobkem je nutno nakládat jako s uhlím, je nutno zamezit záparu a následnému zahoření. Při požáru se uvolňují dráždivé a toxické plyny“. V kapitole 10. je potom „jako nebezpečný produkt rozkladů při hoření uveden pouze oxid uhličitý a oxid uhelnatý“. To vzhledem k obsahu a předpokládanému složení organických látek nejsou jediné zplodiny hoření. V úvahu přichází masivní tvorba a uvolňování polyaromátů, polychlorovaných bifenylů, dibenzofuranů a dibenzodioxinů a jejich chlorovaných derivatů. Tyto zplodiny jsou z hlediska životního prostředí a lidského zdraví mnohem nebezpečnější.
e) V kapitole 11. „Toxikologické informace“ je uvedeno, že nebyla klasifikována (testována) řada potenciálních rizik, které není možno vzhledem k povaze a
Telefonní ústředna: +420 476 448 111 IČ: 00266094 Bankovní spojení:
Fax: +420 476 703 172 DIČ: CZ00266094 Česká spořitelna, a.s.
E-mail: posta@mesto-most.cz www.mesto-most.cz č. ú.: 1041368359/0800
Stránka: 3 z 4
předpokládanému chemickému složení vyloučit. Jako příklad je možno opět uvést karcinogenitu a mutagenitu. Z tohoto důvodu je s palivem nakládáno jako s nebezpečným odpadem a je tak také skladováno, ačkoli je bezpečnostním listem v úvodu klasifikováno jako přípravek, který není nebezpečný.
3) Přeprava paliva z ostravského regionu na skládku Celio v okrese Most je realizována pomocí velkoobjemových uzavřených kontejnerů po železnici. Kontejnery mají být a pravděpodobně jsou zabezpečeny proti průniku vody do paliva během přepravy a také proti případným úkapům odloučené vody. Vlaky jsou přistavovány na železniční vlečku Podkrušnohorského technického musea v blízkosti skládky Celio. Zde je palivo překládáno do nákladních vozidel a přepravováno na skládku, kde má být skladováno jako nebezpečný odpad.
Překládka paliva na nákladní vozidla je realizována pomocí speciálního vysokozdvižného vozu, který kontejner zdvihne z vagónového podvozku, otevře víko kontejneru a převrácením kontejneru palivo přesype do přistaveného nákladního vozidla. Nákladní prostor vozidla má být v průběhu přepravy na skládku zakryt plachtou, aby se zabránilo možnosti průniku vody do paliva z dešťových srážek a aby se omezila emise prachových podílů do životního prostředí.
a) Při překládce a přesypávání paliva na nákladní vozidla dochází k uvolnění prachových podílů, které se mohou deponovat v okolí překladiště a podle povětrnostních podmínek se mohou šířit i do větších vzdáleností. Vzhledem k dříve uvedeným skutečnostem o předpokládaném složení a povaze obsažených chemických látek je tedy tento způsob nepřijatelný jak z hlediska ochrany životního prostředí tak i lidského zdraví. V bezpečnostním listu paliva se uvádí, že při manipulaci s palivem je nutno chránit dýchací cesty respirátorem ! Z tohoto důvodu by měly být stanoveny přípustné limitní hodnoty prašnosti pro tuto operaci a měly by být přísně kontrolovány. Podle zjištěných informací žádné takové měření dosud nebylo prováděno. Stejně tak nebylo dosud prováděno měření obsahu chemických látek v ovzduší při této operaci. Není tak zajištěna ochrana zdraví při práci a dosud ani nebyl kontrolován vliv této operace na okolní komunální prostředí. V tisku však proběhla informace, že jsou stanoveny přísné limity a podmínky pro přepravu a uskladnění paliva. Otázkou tedy je, kdo je kontroluje.
b) Kromě emise prachových částic při překládce dochází také k úsypům paliva na plochu v okolí přistaveného vozidla. Podle zjištění na místě se jedná o zpevněnou betonovou plochu, která je z důvodu váhy speciálního vysokozdvižného vozidla s naloženým kontejnerem ještě chráněna posypem štěrku – kameniva. Na tento ochranný posyp je potom položeno několik vrstev geotextilie, speciální sorpční vrstvy a nepropustné plastové folie. Vzhledem k váze nákladních vozidel je však tato vrstva v místě jejich nakládky již nyní masivně deformována a je otázkou, zda není porušena její ochranná funkce. Vzhledem k povaze a nebezpečí narušení životního prostředí by místo překládky mělo být zajištěno nepropustnou vanou se záchytem průniků vody a měla by být zajištěna její případná bezpečná likvidace. Bezpečnostní list přímo nařizuje, aby při skladování a manipulaci byl znemožněn únik vody do kanalizace a kontaminace půdy. Ze stejného důvodu a vzhledem ke skutečnosti, že s „palivem“ je nakládáno jako s nebezpečným odpadem, by měly být dále stanoveny přípustné limity vyluhovatelnosti jako u klasického odpadu a měly by být kontrolovány.
Telefonní ústředna: +420 476 448 111 IČ: 00266094 Bankovní spojení:
Fax: +420 476 703 172 DIČ: CZ00266094 Česká spořitelna, a.s.
E-mail: posta@mesto-most.cz www.mesto-most.cz č. ú.: 1041368359/0800
Stránka: 4 z 4
c) Příslušné orgány kraje by se měly zabývat otázkou, jakým způsobem je s palivem nakládáno na skládce Celio. Základní otázkou je zjištění, zda je na místě skladování zabráněno průnikům vody do skladovaného paliva. Při předpokládané době skladování a vzhledem k tomu, že dlouhodobá stabilita solidifikované struktury paliva nebyla řešena – v bezpečnostním listu není stanovena doba skladovatelnosti, hrozí nebezpečí opětovného vytvoření netěžitelné laguny.
Závěr : 1) Zvolený postup přípravy paliva Geosan není plně kontrolován a není jisté, zda zajišťuje dlouhodobou stabilitu připraveného paliva a jeho bezpečné skladování. Pravděpodobně proto má být palivo skladováno na skládce nebezpečného odpadu. Tato skutečnost sama o sobě je v pořádku, je zde však nebezpečí opětovného vzniku laguny a tím vlastně přesunu tohoto problému do ústeckého regionu. Jak často – denně, týdně? – je prováděna kontrola a jaký orgán ji provádí?
2) Bezpečnostní list paliva neřeší dostatečným způsobem klasifikaci paliva jako nebezpečného přípravku. Co dělá příslušný orgán Krajského úřadu Ústeckého kraje?
3) Při zvoleném způsobu přesunu a likvidace paliva (nebezpečného odpadu) hrozí kontaminace životního prostředí regionu a ohrožení lidského zdraví. Jak často – denně, týdně? – je prováděna kontrola a jaký orgán ji provádí?
4) Mnohem vhodnějším způsobem by bylo spalování v cementárně nejbližší místu přípravy paliva. Bezpochyby jsou takové cementárny v ostravském regionu k dispozici. Bohužel palivo samo o sobě nemá dostatečnou výhřevnost a právě proto je v jiných cementárnách údajně odmítáno. Cementárna Čížkovice bude muset do své technologie přimíchávat jiné složky, které zajistí dostatečný tepelný profil pece. Je otázkou, jaký to bude mít dopad na emise a imise z této technologie. Není jisté, zda tato otázka byla při vydání povolení posuzována.
Žádám o podrobné prověření a zastavení ohrožení lidí i životního prostředí našich lidí v kraji.
S pozdravem
JUDr. Hana Jeníčková v. r.

Vážená paní
Jana Vaňhová hejtmanka Ústeckého kraje
Velká Hradební 3118/48 400 02 Ústí nad Labem

Zdroj: http://www.mediafire.com/?r5ym87gmhshtf6p

Státní zakázka spěchá. Špína z Ostravy musí na sever Čech

Ta hmota je černá jako havraní peří, sypká a lehce mazlavá, jakoby mastná. Na skládce Celio u severočeského Litvínova jí leží už přes čtyřicet tisíc tun. Obří nákladní auta ji tu vysypávají do dvou úhledných, zhruba pět metrů vysokých hald. Všude kolem se nese lehký odér připomínající zápach spálené gumy.

Jindřich Kauca, šéf skládky Celio, nabírá podivný syntetický materiál plnými hrstmi. "Podívejte, klidně se toho můžete dotknout, nic to nedělá," ujišťuje Kauca a na důkaz svých slov si nechává hrudky ropného prachu propadávat mezi prsty.

Materiál nazvaný Geobal 4 sem každý den přivážejí vlaky v 66 obřích kovových kontejnerech. Celkem má k Litvínovu dorazit 110 tisíc tun této látky. Vlaky vyjíždějí od známých ostravských ropných lagun, které zůstaly v areálu někdejší chemičky Ostramo a nyní představují jeden z největších ekologických problémů v zemi.

"Do vytěžených ropných kalů se ještě v Ostravě přimíchává vápno a uhelný prach, aby se z tekutého materiálu stal sypký. K Litvínovu se vozí už jako pevná hmota, téměř nesmrdí a je v podstatě neškodná," rozhazuje rukama Kauca, zatímco kolem rachotí přijíždějící vlak, který veze další ropnou várku přes celou republiku z Ostravy na Ústecko. Tedy do regionu, který je hned po Moravskoslezském kraji druhý nejznečištěnější v Česku.

Právě Ústecko a severní Čechy jako takové představují už od 60. let místo, kde jsou jedny z nejhorších podmínek pro život. Velké množství továren a exhalací zapříčinilo nejen masivní odlesňování, ale především silné znečištění vzduchu. Není divu, že v Ústeckém kraji je nejkratší střední délka života v republice a nejvyšší kojenecká úmrtnost.

Palivo, nebo odpad? Obojí

Toxické ropné odpady v bývalé ostravské chemičce těží firma Geosan Group, vedoucí člen sdružení Čistá Ostrava. Čištění lagun provázejí stálé problémy. Ostravany v okolí obtěžuje hluk, prach i zápach.

Samotné laguny, kde bylo až 200 tisíc tun ropných kalů, mají být odtěženy do konce letošního roku. Stát za to zaplatí 2,6 miliardy korun. Geosan ale minulý týden přišel se zjištěním, že objevil dalších 70 tisíc tun kalů. Nejenže se tak práce o několik měsíců protáhnou, ale cena projektu se navíc zvýší v řádech stovek milionů korun.

Geosan nechal ropné kaly smíchané s uhlím a vápnem certifikovat jako výrobek a dal mu název Geobal 4. Aby se vyřešil problém, co si vlastně s tunami ropné hmoty počít, přišly firmy s návrhem, že se látka použije jako palivo pro teplárny a cementárny. Jenže se ukázalo, že o toto palivo nemá nikdo zájem. Až na jednu cementárnu v malé severočeské obci Čížkovice.

Zplodiny uniknou, ale v limitu

Čížkovická cementárna Lafarge tvrdí, že má takové zařízení, které dokáže chemický odpad spálit, aniž by to významně ohrozilo životní prostředí v okolí.

"Pálí se to při velmi vysokých teplotách. Většina škodlivých látek se zachytí, určitá část zplodin ale do ovzduší unikne. Nepředpokládáme ovšem, že by to překročilo stanovené limity," říká Jana Moravcová, ředitelka ústeckého oddělení České inspekce životního prostředí.

Ale právě to se nelíbí obyvatelům Čížkovic, kteří jsou případným unikajícím exhalacím nejblíže.

"Vadí mi to. Veškeré takové unikající látky jsou toxické," říká zaměstnanec cementárny Tomáš Kreps. Místní se ale proti spalování Geobalu 4 zatím nijak nebrání. "Petici neorganizuji, hned bych ji ale podepsal," dodává Kreps.

Podobně mluví i devadesátiletá Kristýna Šmídová. "Je to blbé, budeme to tu všechno čuchat. Už takhle jsme obklopeni fabrikami ze všech stran a musíme dýchat to svinstvo," křičí stará paní zpoza plotu zahrady čížkovického domku.

To obyvatelé Litvínova, u něhož se zpracované kaly skladují, působí už spíše rezignovaně. "Nepořádku z továren tu máme dost, takhle přibude akorát další. Víc o tom nevím," krčí rameny litvínovský občan Michal Lehký.

Většina škodlivých látek se zachytí. Určitá část zplodin ale do ovzduší unikne.

Jana Moravcová
ředitelka ústeckého oddělení České inspekce životního prostředí

AUTOR: Zuzana Keményová

Zdroj: http://www.enviweb.cz/clanek/sanace/88761/statni-zakazka-specha-spina-z-ostravy-musi-na-sever-cech

pátek 28. října 2011

Politici se najednou bojí rakoviny z ostravských kalů

Most – Mostečtí zastupitelé protestovali proti skladování kontroverzní černé hmoty z Ostravy pár kilometrů od Mostu.

28.10.2011 7:10

Náměstek primátora Karel Novotný (ČSSD) sáhne do saka a vytáhne malý igelitový sáček. Je v něm něco černého. Sál plný politiků a úředníků čeká, co se bude dít. „Zmoklý cirkus voní oproti tomu jako Dior,“ prohlásí Novotný a zvedne tu věc do výšky. Je to vzorek ropného kalu z Ostravska uloženého na skládce Celio u Litvínova. Nikdo k tomu raději nečuchá, nikdo na to nesahá. Novotný cituje odborníky, že je to vyrobené z hmoty, která může vyvolat rakovinu a poškodit plíce.

Rozporuplné práškové palivo, kterého se laici štítí, bylo hlavním tématem čtvrtečního mosteckého zastupitelstva. To se bojí, že 110 tisíc tun staré ekologické zátěže, které se Ostrava zbavuje a která se bude pálit jako nebezpečný odpad v cementárně na Litoměřicku, poškodí Mostecko.

„V Senátu jsme se divili, proč se ta hmota vozí sem přes celou republiku, když jsme tu už zamoření,“ prohlásila zastupitelka, senátorka a dětská neuroložka Alena Dernerová (SMM, Severočeši.cz). Varuje před únikem jedů jako jsou PCB a dioxiny. „Není to žádná legrace. Neměli bychom si to nechat líbit,“ dodala.

Zastupitel a lékař Daniel Drtík (ODS) chtěl vědět, co dělala radnice, když skladování povolil krajský úřad. „Nejsme z toho nadšeni. Most nebyl účastníkem řízení a moc nás to mrzí,“ řekl primátor Vlastimil Vozka (SMM). Skládka je na katastru Litvínova. Podle Vozky je třeba zjistit, co přesně se tam vozí. Most volá po nezávislé chemické analýze, aby se vyloučilo ohrožení. Pokud se prokáže nadbytek jedů, má se vše vrátit do Ostravy. Jak, to nikdo neví. Dernerová vyzvala zastupitele, aby jeli na kontrolu skládky. Primátor chtěl zařídit exkurzi, ale Dernerová navrhla „přepadovku“.

Politici nakonec rozhodli, že ti, kdo jsou zároveň krajští zastupitelé, budou v Ústí protestovat na zasedání krajského zastupitelstva. „My to určitě uděláme. To, co čteme v tisku, je děsivé,“ sdělil Václav Hofmann (ODS).

Novotný kritizoval starostu Litvínova Milana Šťovíčka (VV), že nehájil zájmy regionu. „Město Litvínov nezanedbalo žádnou povinnost,“ sdělil den předtím Šťovíček. Podle něj nebylo možné se odvolat proti rozhodnutí krajského úřadu. Starosta zve lidi na besedu o kalech, která bude v úterý 1. listopadu od 17. hodin v přednáškovém sále Centra bakalářských studií vedle plaveckého bazénu v Litvínově. Přijedou různí experti, hygienik i šéf Celia Jindřich Kauca.

Když Novotný vytahoval z kapsy sáček, o kalech se jednalo i v parlamentu. Poslanec Šťovíček upozornil vládu, že občané Litvínova i Ústeckého kraje jsou znepokojeni převozem odpadů z Ostravy k Litvínovu. Žádal o objektivní informování veřejnosti. „Uložení na skládce společnosti Celio lze považovat za tu zatím nejekologičtější variantu, neboť se jedná o skládku nebezpečných odpadů splňující veškerou platnou legislativu. Byť je palivo označené jako Geobal 4 certifikovaným výrobkem, je jeho uložení právě na této zabezpečené skládce z našeho pohledu spíš vítáno a spíše s ním souhlasíme,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS).

V parlamentu protestoval proti využití Mostecka jako skládky mostecký poslanec a zastupitel Josefa Tancoš (ČSSD). Hovořil o tikající časované bombě.

Zdroj: http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/politici-se-najednou-boji-rakoviny-z-ostravskych.html

čtvrtek 27. října 2011

Pozvánka na seminář k ukládání kalů z Ostravy

Starosta města Litvínova Mgr. Milan Šťovíček
a předseda výboru pro otázky životního prostředí a limitů těžby Ing. Emil Jeníček
zvou na

OTEVŘENÝ SEMINÁŘ
„Problematika meziskladování kalů z lagun OSTRAMO na skládce CELIO“

v úterý 1. listopadu 2011 od 17. hodin
v přednáškovém sále Centra bakalářských studií, Ukrajinská 453, Litvínov (vedle plaveckého bazénu)
Pozvaní hosté:      
                         Mgr. Ing. Oldřich MORAVEC, vedoucí odboru životního prostředí a reg. rozvoje                            
                         Ing. Jindřich KAUCA, ředitel a předseda představenstva společnosti CELIO, a. s.
                         Ing. Monika ZEMAN, zástupce Krajského Úřadu Ústeckého Kraje
                         zástupce České inspekce životního prostředí      
                         zástupce Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje
 
Zodpovídá: Margita CHALÁSOVÁ
Vytvořeno / změněno: 27.10.2011 / 27.10.2011
 
Zdroj: http://litvinov.cz/pozvanka%2Dna%2Dseminar%2Dk%2Dukladani%2Dkalu%2Dz%2Dostravy/d-435641/p1=57728

Kraj mlží kolem spalování nebezpečného odpadu

Ústecký kraj - Stále více otázek vzbuzuje kauza dovozu nebezpečného odpadu na sever Čech. 

27.10.2011 8:56 aktualizováno 27.10.2011 11:02

Krajský úřad v prohlášeních odmítá, že odpad je nebezpečný, přestože se skladuje na speciální skládce Celio určené jen pro nebezpečný odpad a v tomto režimu bude podle informací Deníku i spalován v čížkovické cementárně na Litoměřicku.

Ze změny integrovaného povolení pro Celio, vydané odborem životního prostředí krajského úřadu vyplývá, že úředníci kvůli nebezpečnému odpadu požadují opatření. Zároveň ale mluvčí kraje Magdalena Hanáčková hovoří o výrobku a vedoucí odboru Veronika Vítková dokonce konstatuje: „Odpad není v žádném případě nebezpečný.”

S tím ale nesouhlasí Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ústí nad Labem. Podle jejich názoru je tzv. alternativní palivo Geobal 4 nebezpečný odpad. „Argumenty, že je to alternativní palivo, nelze přijmout, neboť tento odpad je vyráběn z nebezpečných látek, což je v rozporu s evropskou normou,” řekla ředitelka Jana Moravcová.

Jak Deník dále zjistil, ČIŽP Ústí nad Labem dopisem z 9. září žádá o vyjasnění vlastnických vztahů k odpadu a klasifikuje převážený materiál jako nebezpečný odpad. V tomto duchu je následně vydáno Integrované povolení krajským úřadem.

„To konečné rozhodnutí, zda je to odpad nebo není, je ale na krajském odboru životního prostředí, ČIŽP vstupuje jen připomínkami,” doplnila Moravcová. „Díky tomu, že se podařilo zpochybnit, že je to alternativní palivo, můžeme provádět kontrolu, jak v Celiu, tak v Čížkovicích. Pokud by to bylo schváleno jako alternativní palivo, nebylo by možné provádět kontroly.”

Přestože vedoucí odboru životního prostředí na krajském úřadě Veronika Vítková nyní tvrdí, že odpad není v žádném případě nebezpečný ani toxický, přesto se s tzv. alternativním palivem musí podle krajského úřadu zacházet jako s nebezpečným odpadem.

Vyplývá to i z integrovaného povolení, které připouští obsah nebezpečných látek a stanovuje přísné podmínky pro uložení a kontrolu Geobalu 4. Aby mohlo Celio garantovat bezpečnost skladování, končí materiál v kazetě na nebezpečný odpad.

Podle informací Deníku se nebezpečný odpad nebude spalovat v klasickém režimu jako kdyby šlo o alternativní palivo, ale nakonec v režimu spalování nebezpečného odpadu.

Čížkovická cementárna Lafarge má licenci na spalování, médiím ale tvrdila, že odpad je alternativním palivem. Mluvčí firmy Milena Hucanová to ale odmítla potvrdit. „Lidé, kteří k tomu mají co říci, momentálně ve firmě nejsou.”

Vítková odmítla, že by její odbor přehodnotil souhlas, ale bude sledovat plnění všech podmínek integrovaného povolení. „Nejbližším možným místem, kde by mohly být kaly z ostravských lagun spalovány, je cementárna v Hranicích. Tam byla spalovací zkouška provedena, ale bez pozitivních výsledků. V Čížkovicích byla zkouška úspěšná. Ve spalovacím procesu vzniká pouze spalitelný odpad, který lze při výrobě slínku energeticky využít, a tím ušetřit ušlechtilá paliva,” konstatovala úřednice.

Zpracovali Radek Pešout a Martin Vokurka

Zdroj: http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20111027-celio-skladka-odpad-kraj.html

Verze Mostevkého deníku: Kraj mlží o odpadu z Ostravy. Ví, že je nebezpečný

26.10.2011 4:39

Krajský úřad v prohlášeních odmítá, že odpad je nebezpečný, přestože se skladuje na speciální skládce Celio určené jen pro nebezpečný odpad a v tomto režimu bude podle informací Deníku i spalován v čížkovické cementárně na Litoměřicku.

Ze změny integrovaného povolení pro Celio, vydané odborem životního prostředí krajského úřadu vyplývá, že úředníci kvůli nebezpečnému odpadu požadují opatření. Zároveň ale mluvčí kraje Magdalena Hanáčková hovoří o výrobku a vedoucí odboru Veronika Vítková dokonce konstatuje: „Odpad není v žádném případě nebezpečný.”

S tím ale nesouhlasí Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ústí nad Labem. Podle jejich názoru je tzv. alternativní palivo Geobal 4 nebezpečný odpad. „Argumenty, že je to alternativní palivo nelze přijmout, neboť tento odpad je vyráběn z nebezpěčných látek, což je v rozporu s evropskou normou,” řekla ředitelka Jana Moravcová.

ČIŽP říká: Je to nebezpečný odpad

Jak Deník dále zjistil, ČIŽP Ústí nad Labem dopisem z 9. září žádá o vyjasnění vlastnických vztahů k odpadu a klasifikuje převážený materiál jako nebezpečný odpad. V tomto duchu je následně vydáno Integrované povolení krajským úřadem.

„To konečné rozhodnutí, zda je to odpad nebo není, je ale na krajském odboru životního prostředí, ČIŽP vstupuje jen připomínkami,” doplnila Moravcová. „Díky tomu, že se podařilo zpochybnit, že je to alternativní palivo, můžeme provádět kontrolu jak v Celiu, tak v Čížkovicích,” dodala.

Přestože vedoucí odboru životního prostředí na krajském úřadu Veronika Vítková nyní tvrdí, že odpad není v žádném případě nebezpečný ani toxický, přesto se s tzv. alternativním palivem musí podle krajského úřadu zacházet jako s nebezpečným odpadem.

Vyplývá to i z integrovaného povolení, které připouští obsah nebezpečných látek a stanovuje přísné podmínky pro uložení a kontrolu Geobalu 4. Aby mohlo Celio garantovat bezpečnost skladování, končí materiál v kazetě na nebezpečný odpad.

Spalování jako nebezpečný odpad

Podle informací Deníku se nebezpečný odpad nebude spalovat v klasickém režimu jako kdyby šlo o alternativní palivo, ale nakonec v režimu spalování nebezpečného odpadu.

Čížkovická cementárna Lafarge má licenci na spalování, médiím ale tvrdila, že odpad je alternativním palivem. Mluvčí firmy Milena Hucanová to ale odmítla potvrdit. „Lidé, kteří k tomu mají co říci, momentálně ve firmě nejsou.”

Vítková odmítla, že by její odbor přehodnotil souhlas, ale bude sledovat plnění všech podmínek integrovaného povolení. „Nejbližším možným místem, kde by mohly být kaly z ostravských lagun spalovány, je cementárna v Hranicích. Tam byla spalovací zkouška provedena, ale bez pozitivních výsledků. V Čížkovicích byla zkouška úspěšná. Ve spalovacím procesu vzniká pouze spalitelný odpad, který lze při výrobě slínku energeticky využít a tím ušetřit ušlechtilá paliva,” konstatovala úřednice.

Bude Celio Litvínovu platit?

Pochybnosti tkví i v tom, zda Celio bude podle zákona o odpadech platit poplatky Litvínovu a Státnímu fondu životního prostředí za uskladňování na katastru obce, neboť se jedná o nebezpečný odpad. Placením by se totiž přiznal, že je uskladňován nebezpečný odpad. „Žádný poplatek se za dočasné uložení neplatí,“ interpretoval zákon o odpadech Jindřich Kauca, obchodně provozní ředitel Celia. Podle hrubých výpočtů by přitom Litvínov mohl získat za 110 tis. tun až 187 milionů korun.

Radek Pešout, Martin Vokurka

Zdroj: http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/kraj-mlzi-o-odpadu-z-ostravy-vi-ze-je-nebezpecny.html

Stát ztratil přehled o odpadech

Ústecký kraj - Nebezpečný odpad pocházející z ostravských lagun se nemusí vyskytovat jenom na skládce Celio, ale i na jiných lokalitách v severních Čechách. Ovšem nelegálně.  

27.10.2011 6:17 aktualizováno 27.10.2011 9:40

Stát totiž ztratil kontrolu nad sto tisíci tunami jedů. Ty se staly předmětem podnikání obchodních firem, které ale nyní nikdo neumí dohledat. Nyní se o to snaží v Polsku, kam byla část odpadu vyvezena. Zbytek má být na českém území. K události se mělo stát v minulosti.

Současné problémy měly vzniknout v době vlády Mirka Topolánka. Už tehdy se vedl spor, zda přepracované kaly jsou odpadem, nebo palivem.

V roce 2008 schválila vláda usnesení, podle kterého se směsi z lagun za nebezpečný odpad nepovažují. Výrobek dostal certifikát a začalo se s ním obchodovat jako s palivem. Jenže se zjistilo, že elektrárny a cementárny, pro které „palivo” bylo určeno, odpad neumí spálit.

Dnes ale nikdo neví, kde všude je odpad nelegálně uložen.

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/stat-ztratil-prehled-o-odpadech20111027.html

středa 26. října 2011

Vyjádření starosty města Litvínova k ukládání odpadů z ostravských lagun na skládce CELIO

Společnost GEOSAN GROUP, a. s., požádala společnosti Lafarge Cement, a. s., Čížkovice,  a Celio, a. s., aby se podílely na řešení uskladnění a následného energetického využití vyrobeného paliva GEOBAL 4. Úpravu odpadů ropného nebo uhelného původu za účelem dalšího energetického využití se Celio zabývá mnoho let a má s tím bohaté zkušenosti. Čížkovická cementárna má vhodné technologické zařízení umožňující tyto materiály, případně odpady, energeticky využívat. Odpad z Ostravy se na základě souhlasného stanoviska krajského úřadu k provoznímu řádu na tento odpad dováží do Litvínova.

„Především je třeba zdůraznit, že město Litvínov nezanedbalo žádnou povinnost ve vztahu k vydanému stanovisku Krajského úřadu Ústeckého kraje pro převoz a ukládání odpadů z ostravských lagun.

O povolení požádala společnost Celio krajský úřad a ten stanovil přísné podmínky. Jejich dodržování průběžně kontroluje. Odbor životního prostředí Městského úřadu Litvínov přezkoumal ve správním řízení všechny předložené informace a neshledal právní důvod pro odvolání proti tomuto rozhodnutí krajského úřadu. Z důvodu množících se dotazů občanů i jejich obav z poškození životního prostředí zadala z mého popudu Rada města Litvínova úkol prověřit možnosti opravných prostředků pro případ nedodržení podmínek povolení či zjištění nových skutečností (například množství ukládaného odpadu).

Současně chci také využít své funkce poslance parlamentu a ve čtvrtek 27. října budu interpelovat v této souvislosti ministra životního prostředí i ministra průmyslu a obchodu. Od ministerstva průmyslu, jako zadavatele celé zakázky na likvidaci ostravských lagun, chci především vědět, zda realizace plní podmínky státní zakázky, kterou stát společnosti GEOSAN zadal. Budu požadovat zpracování odborného posudku na plnění této státní zakázky, který posoudí všechny aspekty a vybaví nás úplnými a objektivními informacemi. Po ministerstvu životního prostředí také požaduji informace,  jak využívá svých kontrolních mechanizmů a s jakými výsledky. Požádal jsem v této souvislosti oba ministry o osobní projednání ještě při probíhající schůzi poslanecké sněmovny.

Mým cílem je vybavit zastupitelstvo i občany našeho města úplnými a nezkreslenými informacemi, které na jedné straně zamezí různým spekulacím a na straně druhé umožní městu, kraji i státu účinně a rychle zasáhnout v případě ohrožování životního prostředí.“

Mgr. Milan Šťovíček, starosta města Litvínova a poslanec Parlamentu ČR

Zodpovídá: Margita CHALÁSOVÁ
Vytvořeno / změněno: 26.10.2011 / 26.10.2011

Zdroj: http://litvinov.cz/vyjadreni%2Dstarosty%2Dk%2Dukladani%2Dostravskeho%2Dodpadu/d-435594/p1=57728

úterý 25. října 2011

Jiří Paroubek z neznalosti šíří poplašné zprávy

Jiří Paroubek, poslanec za Ústecký kraj, se na své tiskové konferenci vyjadřoval k problematice likvidace ostravských lagun. Za zodpovědné označil také vedení Ústeckého kraje.
Opakovaně musíme upozornit na fakt, který by Jiří Paroubek jako dlouholetý politik měl dobře znát, a to že povolení pro skladování odpadu z lagun na skládce CELIO u Litvínova je věcí úředníků. Při správním řízení měl Krajský úřad Ústeckého kraje jediného partnera a tím byla společnost CELIO.


Tisková zpráva z 25. října 2011


Odbor životního prostředí Krajského úřadu Ústeckého kraje v rámci správního řízení o změně integrovaného povolení CELIA využil všech zákonných možností a povolil změnu s tím, že stanovil velmi přísné podmínky pro skladování i jakost přepravovaného certifikovaného výrobku. Byl důsledně zajištěn systém vnějšího dohledu nad jakostí přepraveného výrobku a harmonogram jeho přepravy byl upraven tak, aby bylo možno při nesplnění závazných jakostních parametrů přepravu neprodleně ukončit. Integrované povolení řeší i množství, jaké smí být dovezeno. Zároveň musí být splněny všechny požadavky krajského úřadu a dotčených správních úřadů, směřující k eliminaci případných rizik spojených s dlouhodobým skladováním i přepravou tohoto výrobku na území Ústeckého kraje. Jednou z podmínek je pravidelný monitoring. Krajský úřad za účasti akreditované nezávislé laboratoře provádí pravidelně odběry a analýzy skladovaného odpadu. Na dodržování důsledně dohlíží krajský úřad ve spolupráci s dalšími orgány ochrany životního prostředí. Při splnění veškerých podmínek je ochrana životního prostředí v Ústeckém kraji zajištěna.

„Jiří Paroubek svými nekompetentními výroky nezodpovědně šíří poplašné zprávy,“ řekl Arno Fišera, náměstek hejtmanky. Dále doplnil: „Záležitost ostravských lagun řeší Vláda České republiky již od konce devadesátých let a Jiří Paroubek měl v roli premiéra možnost zasáhnout.“

Připravila:
Mgr. Magdalena Hanáčková, tisková mluvčí
odbor kanceláře hejtmana Ústeckého kraje
Velká Hradební 48, 400 02 Ústí nad Labem
tel. 475 657 726
mob. 737 203 666
hanackova.m@kr-ustecky.cz

Zodpovídá: Mgr. Magdalena Hanáčková
Vytvořeno / změněno: 25.10.2011 / 25.10.2011 

Zdroj: http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1662924&p1=84858

pondělí 24. října 2011

Povolení pro CELIO je věcí úředníků

Vedení Ústeckého kraje několikrát vyjádřilo nesouhlas s tím, aby se ekologická zátěž jednoho kraje přesouvala do kraje druhého. Zakázka Ministerstva průmyslu a obchodu vysoutěžená před lety neřešila konečné nakládání s odpady z lagun. V současné době se jedná o dohodu mezi soukromými subjekty, do níž Ústecký kraj nemůže zasahovat.

Jelikož se opakují dotazy k této záležitosti, přinášíme informace již dříve zveřejněné.

Odbor životního prostředí Krajského úřadu Ústeckého kraje v rámci správního řízení o změně integrovaného povolení CELIA využil všech zákonných možností a povolil změnu s tím, že stanovil velmi přísné podmínky pro skladování i jakost přepravovaného certifikovaného výrobku. Byl důsledně zajištěn systém vnějšího dohledu nad jakostí přepraveného výrobku a harmonogram jeho přepravy byl upraven tak, aby bylo možno při nesplnění závazných jakostních parametrů přepravu neprodleně ukončit. Zároveň musí být splněny všechny požadavky krajského úřadu a dotčených správních úřadů, směřující k eliminaci případných rizik spojených s dlouhodobým skladováním i přepravou tohoto výrobku na území Ústeckého kraje. Jednou z podmínek je pravidelný monitoring. Na dodržování bude krajský úřad důsledně dohlížet ve spolupráci s dalšími orgány ochrany životního prostředí. Při splnění veškerých podmínek je ochrana životního prostředí zajištěna. Společnost CELIO splnila všechny zákonné požadavky pro vydání změny integrovaného povolení.

 Krajský úřad vydal změnu integrovaného povolení dle platné legislativy firmě Celio, a.s., spočívající ve změně provozních řádů zařízení tak, aby mohly být v zařízení dlouhodobě skladovány vápnem neutralizované a stabilizované kaly před jejích využitím v cementárně Lafarge Cement,a s., Čížkovice. KÚ ve svém rozhodnutí stanovil podmínky zajišťující ochranu ŽP a zdraví občanů.

Cementárna Lafarge Cement má se spalováním tohoto typu odpadu dlouholeté zkušenosti a má platná všechna potřebná povolení.

Zodpovídá: Mgr. Magdalena Hanáčková

Vytvořeno / změněno: 24.10.2011 / 24.10.2011

Zdroj: http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1662733&p1=84858

pátek 21. října 2011

Tiskové prohlášení společnosti CELIO a.s. ke spolupráci při řešení sanace „Laguny Ostramo"

Projekt „Sanace lagun Ostramo" spočívá v odstranění obsahu ropných lagun, jeho úpravě na energeticky využitelné palivo (tzv. GEOBAL 4) a v následné rekultivaci území na budoucí lesopark. Sanace byla zahájena před několika lety a bylo jí pověřeno sdružení "Čistá Ostrava" (GEOSAN, AQUATEST, OHL ŽS). Došlo však k situaci, kdy původní dodavatel prací nebyl schopen dostát svým závazkům a sanace byla pozastavena.

V květnu letošního roku jsme byli, společně se společností Lafarge Cement, a.s. Čížkovice, požádáni spol. GEOSAN GROUP a.s., abychom se podíleli na řešení uskladnění a následného energetického využití vyrobeného paliva GEOBAL 4. Důvodem, proč byla naše společnost kontaktována, je skutečnost, že obdobnou činnost - úpravu odpadů ropného nebo uhelného původu za účelem jejich dalšího energetického využití - provádíme již mnoho let a máme s tím bohaté zkušenosti. Čížkovická cementárna má vhodné technologické zařízení umožňující tyto materiály, případně odpady, energeticky využívat. Během minulých let jsme takto upravených odpadů dodali do cementárny řádově desítky tisíc tun ročně a lze konstatovat, že za celou dobu nedošlo k žádnému environmentálnímu problému - jak na straně Celia, tak na straně cementárny. Původem uvedených odpadů jsou a byly podobné ekologické zátěže, jako je ta v Ostravě. Nutno uvést, že LAFARGE Cement, a.s. garantuje, že celé množství energeticky využije.

Úprava odpadu (ropného původu) z ostravských lagun probíhá již na lokalitě Ostramo podle schváleného technologického postupu - odpad se neutralizuje vápnem, vytřídí a rozdrtí. Následně se v akreditované laboratoři ověří, že takto upravený materiál odpovídá podnikové normě pro jeho výrobu a poté se expeduje. Materiál má charakter uhelného hruboprachu, nepráší a je lehce cítit po "spálené gumě". Tento zápach je znát do vzdálenosti cca pěti metrů od deponie.


V případě příjmu materiálu typu GOEBAL 4 nebo jim obdobných společností Celio se jedná o činnost, kterou má společnost již několik let povolenu integrovaným povolením. Společnost Celio žádala Krajský úřad pouze o rozšíření povolení o dlouhodobé skladování (6 let) materiálu GEOBAL 4, kdy bude během těchto let energeticky využit v cementárně.
Toto povolení bylo vydáno v měsíci září a jeho vydání předcházelo testování fyzikálních a kvalitativních ukazatelů materiálu ze strany Krajského úřadu, Celia a Geosanu. Teprve po ověření vlastností, s tím že materiál GEOBAL 4 nepředstavuje riziko negativních vlivů na životní prostředí i obyvatele, bylo povolení vydáno. V povolení byly stanoveny zpřísněné podmínky pro skladování materiálu a monitoring jeho případných vlivů na životní prostředí.

Dne 20.9.2011 byla zahájena přeprava GEOBALu 4 do společnosti Celio. Doprava probíhá ve speciálních zakrytovaných kontejnerech, kdy je z Ostravy cca denně vypraven vlak o cca 22 vagonech a 66 kontejnerech (v množství mezi 1300 - 1400 tunami). Vykládacím místem je vlečka Podkrušnohorského technického muzea, kde je pomocí unikátní techniky obsah kontejneru (cca 20 tun) vysypán do přistavěného nákladního automobilu (viz foto). Ten se zaplachtuje a po účelové komunikaci (90% na pozemcích CELIO) je dopraven přes vážní systém spol. Celio k uskladnění v kazetě nebezpečného odpadu, jejíž konstrukce odpovídá nejpřísnějším požadavkům na vodohospodářské zabezpečení. (viz foto).

Zmiňovaná skládka nebezpečného odpadu, jejíž celková kapacita činí 280.000 m3, v současnosti neslouží pro skládkování odpadů. Zde bude do konce roku 2011 postupně, v několika sekcích, umístěno cca 110 tis. tun materiálu GEOBAL 4, což představuje zaplnění skládky cca z jedné třetiny. Materiál bude průběžně monitorován a dle požadavků cementárny bude převážen do čížkovické cementárny k energetickému využití v množství cca 4 nákladních souprav denně.

Je nutné upozornit na skutečnost, že materiál GEOBAL 4 není toxický ani karcinogenní, jak je neustále prezentováno. Prošel celou řadou zkoušek, kdy byly tyto vlastnosti vyloučeny. Aktuální bezpečnostní list to potvrzuje. I my průběžně a v předstihu provádíme desítky až stovky analýz a pokud nevyhoví GEOBAL 4 definovaným parametrům, nebude k nám expedován.
Energetické využití těchto materiálů ušetří primární zdroje fosilních paliv v množství vyšším než 50 tisíc tun hnědého uhlí a cca 20 tisíc tun vápence využívaného v cementářské výrobě. To je jistě pozitivní vliv, na který by se nemělo zapomenout. Zároveň se vyřeší dlouholetý problém Ostravy, kde uvedené ropné laguny zatěžují obyvatelstvo několik desítek let.

Obdobně byly řešeny i např. zátěže Litvínovska (Záluží), kdy se cca 100 tisíc tun nebezpečných odpadů obdobně využilo v Karlovarském kraji. Bylo by sobecké tvrdit, že si své problémy má řešit každý kraj sám. Na to je Česká republika příliš malá. Rozhodně se nejedná o přesunutí problému do jiného kraje, ale o to, že problém pomáhá řešit ten, kdo to umí, byť je z jiného kraje.
Společnost CELIO nabízí možnost přijet se podívat do zařízení společnosti s tím, že zájemcům bude celý proces nakládání s odpady ve společnosti a to nejen ve vazbě na Ostramo vysvětlen. Kontaktní osoba: Zdeněk Hubáček, tel. 736 758 018, e-mail: zdenek.hubacek@celio.cz, (v době 8,00 - 13,00 hod.)

Ing. Jindřich Kauca
CELIO a.s., předseda představenstva a obchodně provozní ředitel
V Růžodolu 2, 435 14 Litvínov 7, www.celio.cz

Zdroj: http://www.celio.cz/pg_zprava1.php

čtvrtek 20. října 2011

Strašák, hrozba či prostě jenom „jiná“ paliva?

Vážení spoluobčané,

v poslední době se media zabývají „nebezpečnými toxickými odpady", které se přivážejí z Ostravy do Severních Čech a které údajně ohrozí zdraví obyvatel i životní prostředí! V souvislosti s tím se vyskytuje mnoho nepřesností, někdy i polopravd či mýtů, které mohou u řady z vás vyvolají zákonitě mnohé otázky či obavy.

V první řadě - cementárna není spalovna a není v ní rozhodně možné pálit cokoliv! Je to závod na výrobu cementu. A jeho technologické zařízení - cementářská rotační pec - je zároveň ideálním zařízením k energetickému využívání spalitelných odpadů podle předem přesně daných pravidel. Při teplotě plamene  2 100 °C  a při zdržení hořícího paliva v až 15 m dlouhém plameni několik sekund dojde k dokonalému a bezezbytkovému spálení všech organických látek.

Spalitelný odpad, který lze  při výrobě slinku energeticky využít se tak stává alternativou k ušlechtilým, nenahraditelným palivům jako je uhlí nebo plyn. Při spalování v cementárnách  rovněž nevzniká žádný další odpad, např. škvára nebo popel. Ten se stává součástí slinku a nahrazuje tak část suroviny. Odpadá tedy nutnost dále s ním cokoliv udělat.

Jedním z typů paliv, které jsou pro cementárnu vhodné, jsou odpady ze starých ekologických zátěží. Ty vznikaly především při zpracování ropy anebo uhlí. Jedním z nejekologičtějších a nejšetrnějších způsobů odstranění těchto materiálů je právě jejich spálení v cementárnách. Cementárny jsou již řadu let součástí řešení odstranění těchto starých ekologických zátěží. Naše společnost se mimo jiné podílela na likvidaci ropných lagun v Koramu Kolín, Paramu Pardubice a Unipetrol Livínov.

Energetické využívání odpadů spoluspalováním je upraveno řadou  přísných evropských a českých norem, především zákonem o Integrované prevenci a omezování znečištění, tzv. IPPC.

Krajský úřad po mnoha, 18 měsíců trvajících analýzách, velmi přísných spalovacích zkouškách a měřeních naší společnosti toto Integrované povolení k provozu v roce 2007 vydal. Toto povolení m.j. stanoví, za jakých podmínek smíme jednotlivé odpady energeticky využívat tedy spoluspalovat.

Cementárna kontinuálně měří předepsané ukazatele a Krajský úřad i Česká inspekce životního prostředí pravidelně a velmi přísně výkazy kontrolují. Navíc minimálně 2 x ročně k nám přichází nezávislá akreditovaná laboratoř provádět kontrolní měření emisí.

Můžeme prokázat, že nepřekračujeme zákonem dané limity emisí.

A nyní co se týká aktuálně zmiňovaného paliva Geobal 4.

Z každého vlaku, který materiál převáží, se ještě v Ostravě odebírají vzorky a dělají chemické analýzy, zaměřené na úroveň škodlivin, v materiálu obsažených. Cílem je získat jistotu, že všechny hodnoty jsou v předepsaných limitech před tím, než se vlak vůbec vydá na cestu.  K dnešnímu dni bylo provedeno 36 měření, která jednoznačně dokazují, že zjištěné hodnoty jsou hluboko pod danými limity.

Například :

Chlor - limit je 1 % hmotnosti, skutečnost je 0,1 % hmotnosti

Olovo - limit je 2000 mg v 1 kg, skutečnost je 565 mg v 1 kg

Síra - limit je 8 % hmotnosti, skutečnost je 0,78 %

V podstatě je většina hodnot zhruba 10x nižší, než dané limity.


Kovy, těžké kovy, a všechny ostatní anorganické zbytky  jsou všude kolem v nás. V půdě, na šatech, v potravinách, všude.  Jsou i ve slinku, na který se navážou při spalování jakýchkoliv paliv.

Často se zmiňují  PCB, neboli polychlorované bifenyly. V palivu Geobal 4 jich bylo naměřeno zhruba 60 x méně, než stanoví norma. A jelikož v něm prakticky není ani chlór a téměř nezměřitelné minimum PCB látky, nemohou z tohoto paliva ani vznikat dioxiny.

Z komína se „kouří" proto, že se v procesu uvolňují vodní páry, které na komínu kondenzují. 99,9 %  prachu zachytí vysoce účinné elektrofiltry, do kterých společnost Lafarge v devadesátých letech investovala značné prostředky. Pětistupňový výměníkový systém zajišťuje druhý stupeň čištění kouřových plynů s mnohem vyšší účinností. Veškeré zbylé anorganické částice se navážou na jemně mletý vápenec, který proti nim padá z horních částí výměníku.

Geobal 4 bude jen jedním z paliv, které cementárna používá a bude používat. Proto bude spalování 110 tisíc tun trvat několik let. Před každou dodávkou do cementárny budeme prověřovat soulad jednotlivých naměřených hodnot s předepsanými limity.

Toto palivo je pro nás samozřejmě levnější, než uhlí nebo plyn. To je - snad pochopitelný - důvod, proč to děláme. Kromě toho použitím některých odpadů jako paliv snižujeme emise  CO2 a přispíváme tak k zlepšení životního prostředí.

Mnozí z vás se zákonitě ptají, proč se tento odpad má pálit právě v našem kraji. Odpověď je jednoduchá. Naše cementárna je momentálně jediným zařízením v republice, které může tento typ odpadu bez jakýchkoliv dalších investic bezpečně spálit.

Společnost Lafarge Cement, a.s. je velmi otevřená. Několikrát ročně pořádáme Den otevřených dveří při kterém umožňujeme nejširší veřejnosti poznat provoz cementárny a nakonec se i velmi podrobně seznámit se vším, co se týká energetického využívání odpadu včetně měření a jejich výsledků

Kdokoliv se letos na našich webových stránkách www.lafarge.cz  mohl zaregistrovat na prohlídku cementárny! Stejnou možnost bude mít veřejnost i v příštím roce.

Je lepší jednou vidět, než 10 x slyšet nebo číst.

Ing. Ivan Mareš
předseda představenstva
Lafarge Cement, a.s.

Zdroj: http://www.lafarge.cz/wps/portal/cz/7_2_1-Archiv-tiskovych-zprav?WCM_GLOBAL_CONTEXT=/wps/wcm/connectlib_cz/Site_cz/AllPR/2009/Press+release+Exemple_1319102553809/PR_Header

Vaňhová ke kalům: Rozhodnou vzorky

Litoměřice - Spor o dovoz, ukládání a spalování kalů z ropných zbytků v Ústeckém kraji je prý uměle vytvořen. Naznačila to hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová při návštěvě prezidenta Václava Klause v Litoměřicích.


20.10.2011 8:41 aktualizováno 20.10.2011 10:43

„Byla bych ráda, aby se věci narovnaly a nešířily se poplašné zprávy,” prohlásila Vaňhová. „Česká inspekce životního prostředí, ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu - jednání probíhají na této úrovni. Byla bych ráda, aby se nepletla samospráva a státní správa.”

„V tomto sporu jsou samozřejmě zainteresováni i ti, kteří vědí, že alternativní palivo, které se dováží do čížkovické cementárny, má své opodstatnění,” dodala hejtmanka.

Podle Vaňhové se nyní dělají vzorky, které „putují” mezi firmou Celio, ministerstvem životního prostředí a Českou inspekcí životního prostředí. „Necháme to na rozhodnutí těchto institucí, podle toho, jak dopadnou vzorky,” poznamenala hejtmanka.

Prezident Klaus současné spory na dotaz Deníku označil za politické hrátky. "Nějaké nebezpečné látky by se určitě neměly vozit po České republice,” konstatoval, ale vzápětí dodal: „To není tak jednoduché, jak se o tom hovoří.”

Město Most se nyní snaží najít cestu, jak zamezit dopravě odpadu z Ostravy na skládku Celio. Chystá proto sérii dotazů na krajský odbor životního prostředí a ministerstvo životního prostředí. Rovněž chce zakázat využívání vlečky na skládku.

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/vanhova-ke-kalum-rozhodnou-vzorky20111020.html

pondělí 17. října 2011

Zamíří k nám o 70 tisíc tun odpadu více?

Ústecký kraj - Vlaky z Ostravy dovezou mnohem více tun jedovatého odpadu, než se předpokládalo. 


17.10.2011 13:04 aktualizováno 17.10.2011 15:28

Ekologická kauza narůstá do obřích rozměrů. Nyní se totiž ukazuje, že do Ústeckého kraje může z Ostravy vlaky dorazit o desítky tisíc tun odpadu, který je považován za jedovatý, více, než bylo původně uváděno.

Sdružení Čistá Ostrava, resp. firma Geosan Group nyní přišla s prohlášením, že odpadu z ropných kalů, který se těží v bývalém areálu ostravské chemičky Ostramo, je mnohem více, než firma čekala. „Zhruba do tří týdnů chceme připravit veškeré podklady a podat příslušnou žádost,“ řekl v prohlášení výrobní ředitel Geosanu Jiří Šalda.
Prodlouží termín

Podle něho navíc bude nutné prodloužit termín sanace na severní Moravě minimálně o sedm měsíců a zvýšit cenu ekotendru. Ta je nyní 3,5 miliardy korun, platí ji stát. Přitom ještě 4. října Šalda tvrdil, že první etapa sanace lagun bude dokončena řádně a bez negativních vlivů na životní prostředí.

Čistá Ostrava svůj projekt postavila na plánu spalovat kaly z lagun v cementárnách a elektrárnách. Za jeho odběr zákazníkům platí. Ani tak o materiál ale nebyl až dosud velký zájem. Ten projevila až čížkovická cementárna Lafarge a firma Celio.

Spálit se podařilo pouze menší část z vytěžených zhruba 100 tisíc tun. Asi 90 tisíc tun odpadu z toxických kalů se tak hromadí na skládkách v Česku a Polsku, kam jej ukládají obchodní partneři Čisté Ostravy.

„Alternativní palivo“ GEOBAL 4 dostal certifikaci od soukromé firmy VVUÚ (dříve Vědeckovýzkumný uhelný ústav), který si za svým rozhodnutím stojí.
Zakopaný pes

Spor je v tom, že podle evropské normy, s níž argumentuje i polský inspektorát, nesmí být pro výrobu tuhých paliv využity nebezpečné látky. Základem „alternativního paliva“ jsou ale kyselé dehtové zbytky z rafinace minerálních olejů, tedy nebezpečný odpad. Nyní bylo uváděno, že na skládku Celio bude do konce roku navezeno 110 tisíc tun odpadu. Ve hře je ale až 200 tisíc tun těchto ropných zbytků. To znepokojuje severočeskou veřejnost.

„Zastavte akci, dokud je čas! Odborné posouzení nebezpečného paliva kvalifikovanými osobami hovoří jasně! Je to snad nesrozumitelné?“ napsala do redakce Dana Tschakertová z Lovosic. „Již několik let marně bojujeme také proti nadměrnému hluku a bezvýsledně. Jsem přesvědčená, že se už tyto kaly zde spalují a dochází k enormním únikům,“ reagovala Pavla Soukupová.
Výzva politikům

„Ráda bych touto cestou vyzvala všechny politiky ve městě a v kraji, aby zastavili neuvěřitelný projekt stěhování jedovatého odpadu z ostravských lagun do skladiště na okraji Litvínova,“ napsala Jana Konečná z Litvínova.

Krajský úřad tento týden provede opakovaný kontrolní odběr vzorků ze skládky Celio. Odebrané vzorky zašle úřad k odborné analýze do akreditované laboratoře.

Zdroj: http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20111017-kaly-laguny-odpad-kraj.html

sobota 15. října 2011

Ústecký kraj kontroloval skládku, kam vozí ropné kaly z Ostravy

Ústí nad Labem - Ústecký kraj kontroloval skládku u Litívnova, kam vozí upravené ropné kaly z Ostravy. Výsledky odpovídaly jeho požadavkům, další kontrola bude 20. října.

15.10.2011 4:04 aktualizováno 15.10.2011 12:32

Skládka funguje jako překladiště před převozem paliva do cementárny v Čížkovicích, kde je budou po šest let spalovat. ČTK o tom v tiskové zprávě informovala mluvčí Ústeckého kraje Magdaléna Hanáčková.

"Kontrolní odběr dosud provedený krajským úřadem potvrdil hodnoty deklarované společnostmi Geosan a Celio a vyhověl rovněž požadavkům na vodný výluh. Mimo rámec integrovaného povolení bude krajský úřad přibližně jednou měsíčně provádět vlastní kontrolní odběry a analýzy prostřednictvím akreditované laboratoře," sdělila Hanáčková. Analýza jednoho vzorku stojí podle ní 10 tisíc korun.

Další kontrolu kraj plánuje na 20. října, výsledky bude znát do deseti dnů. Ještě před naložením materiálu v Ostravě se odebírají vzorky z každé zásilky. Taková, která testováním neprojde, nesmí být odvezena. "Pokud by došlo ze strany společností realizujících likvidaci odpadu na našem území k porušení jakékoli podmínky stanovené v integrovaném povolení, bude vyvozena odpovědnost," dodala mluvčí.

Vedení Ústeckého kraje využití paliva z ostravských lagun ke spalování v srpnu odmítlo. Odbor životního prostředí krajského úřadu ale nakonec povolení ke skladování kalů na skládce u Litívínova vydal, prý neměl jinou možnost. Ročně se má v cementárně Lafarge v Čížkovicích na Litoměřicku spálit zhruba 20 tisíc tun paliva, přitom z Ostravy do skladu u Litvínova má být do konce letošního roku převezeno asi 110 tisíc tun. Ekologové z toho nejsou příliš nadšení, je to prý ale mnohem lepší řešení než spálení v elektrárně.

Ropné kaly se v Ostravě shromažďovaly celé minulé století, jako odpad je produkovala tamní chemička Ostramo. Výsledné laguny jsou považovány za jednu z největších ekologických zátěží v Česku, celkem v nich bylo uloženo asi 200.000 tun kalů.

O využití kalů jako paliva se hovoří už několik let. První plány v roce 2008 vzbudily na Ostravsku značné obavy ze znečištění ovzduší a totéž se opakovalo i v Ústeckém kraji. Podle kritiků obsahují kaly těžké kovy, polychlorované bifenyly i další toxické látky.

Zdroj: http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/ustecky-kraj-kontroloval-skladku-kam-vozi-ropne.html

pátek 14. října 2011

Aleš Grof: Geosan Group, a.s. nesplní termín odstranění lagun a požaduje navýšení peněz na jeho spálení v Čížkovicích

Přes veškeré sliby a deklarace výrobního ředitele společnosti Geosan pana Jiřího Šaldy, bude tato společnost požadovat navýšení finančních prostředků a posun termínu o sedm měsíců.

„Budeme se určitě pohybovat v řádech stovek milionů, které bude tato sanace stát navíc. Rádi bychom to zhruba do 3 týdnů celé zprocesovali a podali tuto žádost, protože víme, že to bude velice složité legislativně celou tuto žádost projednat,“ sdělil Radiožurnálu Šalda.

Tato reakce je naprosto logická. Společnost Geosan Group, a.s., vedoucí účastník Sdružení Čistá Ostrava, které realizuje sanaci Lagun Ostramo počítal s tím, že bude odpady vozit do Litvínova a pálit v Čížkovicích jako palivo, které si nechalo certifikovat pod názvem Geobal 4. Stejně jako v minulosti takto byly vyváženy paliva do Polska pod názvem Geobal 2 a jiné.

Proti tomuto se však postavila ČIŽP Ústí nad Labem, která označilo palivo Geobal 4 za nebezpečný odpad a v tomto duchu bylo Odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje vydána změna č.20 Integrovaného povolení pro „Skládkový komplex CELIO a.s.“.

ČIŽP Ústí nad Labem dopisem z 9.září žádá o vyjasnění vlastnických vztahů k odpadu a klasifikuje převážený materiál jako nebezpečný odpad. V tomto duchu je následně vydáno Integrované povolení. S tímto však nepočítá rozpočet projektu.

Dopad rozhodnutí ČIŽP Ústí nad Labem je pro Geosan Group, a.s. zdrcující. Podle zákona o odpadech (§46 následující zákona 185/2001 Sb. v platném znění) za každou tunu nebezpečného odpadu musí zaplatit obci Čížkovice a Státnímu Fondu Životního prostředí ČR poplatek ve výši 6.200,-Korun což při množství 110.000 tun, které mají převezeny a být spáleny znamená částku 682 milionů korun, ale ta dnes v rozpočtu projektu chybí.

Je otázkou, zda i přes tyto okolnosti bude odpad spálen. Ze zákona vyplývá, že každý měsíc musí cementárna v Čížkovicích, dle skutečně spáleného množství odpadu, zaplatit obci v jejímž katastru se nalézá 1.700,-korun a Státnímu fondu životního prostředí ČR 4.500,-korun za každou spálenou tunu nebezpečného odpadu.

Paradoxem je, že o tyto peníze se připravil Moravskoslezský kraj tím, že prostřednictvím Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu povolil společnosti Geosan Group, a.s. výrobu paliva z nebezpečného odpadu z lagun.

Citace z integrovaného povolení pro zařízení „Nápravná opatření – Laguny Ostramo“ :

A. Zařízení pro zpracování kyselých dehtů – NOLO

Bude obsahovat následující technologické postupy:

* odtěžení a separace kapalné fáze ropných kalů 13,37 t/den

* předúprava tuhé a kašovité fáze ropných kalů 1 500 t/den

* odtěžení předupraveného obsahu lagun 1 500 t/den výroba výrobku 3 200 t/den (dle požadavků mísení složek)

Do zařízení bude přijímán pouze odpad ze staré ekologické zátěže Laguny Ostramo, tj. náplň laguny R2, R3 a částečně R1. Odpad je zařazen jako nebezpečný odpad katalogového čísla 05 01 07 Kyselé dehty. Výstupem ze zařízení bude výrobek označený jako TPS - NOLO nebo TPS - NOLO 1.

Toto rozhodnutí je dnes rozporováno Polským Inspektorátem ochrany životního prostředí, který poukazuje na skutečnost, že palivo nelze vyrobit z nebezpečného odpadu – stejně jako jej zpochybnila ČIZP Ústí nad Labem ve svém dopise ze dne 9.9.2011.

Takto pořízený výrobek je neustále odpadem a Polský inspektorát požaduje, aby se do Čech vrátilo dvacet tisíc tun odpadů z Ostravských lagun složených na skládce v Katovicích.

Takto se Moravskoslezský kraj připravil o více než šest set milionů korun, které mohl požadovat na Státním fondu životního prostředí ČR, protože přibližně jedna polovina odpadů z lagun byla zlikvidována přepracováním na palivo na základě jeho souhlasu.

Tyto prostředky budou citelně chybět a místo peněz zůstane smrad z odtěžovaných lagun ještě většinu roku 2012.
Aleš Grof
Autor je obchodní ředitel Simul Trustu, společnosti zaměřené na mezinárodní spolupráci v oblasti nakládání s odpady a likvidaci ekologických zátěží.

Zdroj: http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ales-grof-geosan-group-a-s-nesplni-termin-odstraneni-lagun-a-pozaduje-navyseni-penez-na-jeho-spaleni-v-cizkovicich

INFORMACE O POSTUPU PRACÍ NA LAGUNÁCH OSTRAMO V OSTRAVĚ

„Nápravná opatření – laguny Ostramo“ (NO-LO), což je název pro sanaci skládky odpadů státního podniku DIAMO v Ostravě, kterou provádí Sdružení ČISTÁ OSTRAVA plynule pokračují. Zastavení prací v březnu letošního roku ze strany společnosti BALTOM, s. r. o. (subdodavatele společnosti GEOSAN GROUP a. s.) z důvodu neplnění smluvního vztahu ze strany GEOSAN GROUP a. s. znamenalo více jak dvouměsíční výpadek ve zpracování náplně lagun. Počátkem června nás společnost GEOSAN GROUP a. s. informovala, že již zajistila náhradní subdodavatele za účelem neprodleného pokračování v provádění díla tak, aby část díla spočívající v odtěžení sludge a jejím přepracování na certifikované palivo byla dokončena do konce roku 2011.
Novými subdodavateli GEOSAN GROUP a. s. se staly společnosti VODNÍ ZDROJE, a. s. a ŠAMONIL s. r. o. Současně byl ze strany GEOSAN předložen nový harmonogram pro zpracování obsahu lagun, dle kterého mělo být od července měsíčně aplikováno do lagun 1 600 t vápna a vyrobeno 20 500 t paliva. GEOSAN GROUP a. s. předpokládal výrobu certifikovaného paliva GEOBAL 4, které má obsah uhlí 0-10%, obsah neutralizovaných kalů pak je 90-100%. Držitelem certifikátu a vlastníkem vyrobeného paliva je společnost GEOSAN GROUP a. s. Nově schválení subdodavatelé pro GEOSAN realizují vlastní výrobu paliva, jeho odbyt je zajišťován přímo GEOSAN GROUP a. s.
A jak tedy práce ve skutečnosti pokračují? Zavápňování obsahu lagun bylo novým subdodavatelem VODNÍ ZDROJE, a. s. zahájeno 4.6.2011 a do 10. 7. 2011 bylo celkem aplikováno cca 1 470 t vápna. Předložený harmonogram předpokládal v červnu aplikaci 500 t vápna, od července to pak bylo 1 600 t vápna za měsíc. Dne 10. 7. 2011 firma VODNÍ ZDROJE, a. s. práce na zavápňování lagun ukončila a přesunula své zařízení na jinou, dříve nasmlouvanou zakázku. Od 12. 7. 2011 zahájila zavápňování lagun firma ŠAMONIL s. r. o, a to s novým zařízením, které dorazilo na základě objednávky GEOSAN GROUP a. s. z Finska počátkem července. V období 12. až 31. 7. 2011 aplikovala společnost ŠAMONIL s. r. o. do lagun cca 1 259 t vápna, přičemž od 15. 7. 2011 byl dosahován denní průměr vyšší než 50 t vápna, což byl předpoklad pro dokončení vápnění obsahu lagun v listopadu letošního roku tak, aby mohl být splněn termín pro odtěžení náplně lagun a její přepracování na palivo do 31. 12. 2011. Celkem bylo v červenci do lagun aplikováno 1 605 t vápna, v srpnu 2 403 t, v září 3 721 t, což znamenalo denní průměr 124 t aplikovaného CaO. V měsíci říjnu 2011 bylo po aplikaci 1994 t vápna zavápňování lagun ukončeno, neboť již bylo aplikováno takové množství CaO, které mělo být dostačující k neutralizaci předpokládaného množství kalů umístěných v lagunách a uvedeného v zadání této veřejné zakázky, což bylo množství cca 201 000 t kalů. Z dosavadního průběhu prací tedy vyplynulo, že množství kalů deponované v lagunách bude o cca 60 až 70 tisíc tun vyšší než se předpokládalo. Tato skutečnost bude řešena Metodickou změnou projektu NO-LO tak, aby mohly práce související s výrobou paliva plynule pokračovat a náplň lagun byla i přes vyšší obsah kalů co nejdříve odstraněna.
Pokud tedy shrneme důležitá fakta výroby paliva na lagunách od června letošního roku, budou vypadat následovně: aplikováno do lagun bylo cca 10 846 tun vápna, odtěženo ve formě neutralizovaných kalů bylo cca 83 786 tun a následně bylo vyrobeno, odvezeno a do vlastnictví předáno konečnému odběrateli cca 70 000 tun paliva GEOBAL 4.
Strana 2 (celkem 2)
Zde se nabízí otázka, kdo tím konečným odběratelem paliva GEOBAL 4 vlastně je? Vzhledem k rozsáhlé medializaci současné situace kolem „Lagun Ostramo“ by se možná zdálo zbytečné o tom psát, ale opak je pravdou a řadu věcí je třeba uvést na pravou míru. Palivo GEOBAL 4 je od září letošního roku v množství cca 1 320 t denně přepravováno po železnici koncovému odběrateli, společnosti Lafarge Cement, a. s. Přeprava se uskutečňuje ve speciálních kovových kontejnerech společnosti INNOFREIGHT, které jsou na lagunách naplněny palivem GEOBAL 4 a po zvážení a uzavření automobily přepraveny na kolejovou vlečku, kde speciální vysokozdvižný vozík přeloží kontejner na železniční podvalník. Denně takto opouští Ostravu vlak s 66 kontejnery naplněnými cca 20 tunami GEOBALU 4 a směřuje do blízkosti skládky CELIO a. s. u Litvínova. Zde jsou kontejnery opět pomocí speciálního vysokozdvižného vozíku ze železničního podvalníku sundány a palivo GEOBAL 4 vysypáno do nákladních automobilů, které jej následně převezou na skládku nebezpečného odpadu CELIO. Zde je palivo uloženo do zabezpečené kazety o objemu cca 280 000 m3 a bude zde mezideponováno před konečným využitím (spálením) v zařízení společnosti Lafarge Cement, a. s. Konečný odběratel paliva GEOBAL 4, Lafarge Cement, a. s., měsíčně vydává prohlášení o převzetí paliva GEOBAL 4 do svého vlastnictví s tím, že toto palivo bude energeticky využito na jejím zařízení Cementárna Čížkovice. Celkem by takto mělo být do skládkového komplexu CELIO, a. s. převezeno z Lagun Ostramo 110 000 t paliva GEOBAL 4, což vyplývá ze změny integrovaného povolení pro CELIO, a. s., které vydal v září 2011 odbor životního prostředí Krajského úřadu Ústeckého kraje.
Za účelem transparentnosti tohoto řešení proběhla dne 26. 10. 2011 prohlídka procesu výroby, ukládání a energetického využití výrobku GEOBALU 4 za účasti všech zástupců, kteří pravidelně kontrolují průběh sanace lagun a zájemců z řad jednotlivých úřadů, kteří si chtěli celý proces prohlédnout. Po ukončení této akce nemohl mít asi nikdo pochybnosti o tom, že se skutečně jedná o nejekologičtější a nejšetrnější způsob konečného odstranění kalů z ostravských lagun a tento názor pochopitelně sdílí i DIAMO, s. p. Cementárna Čížkovice má pro spálení materiálu jako je GEOBAL 4 nejvhodnější technologické vybavení a má povoleno spoluspalování odpadů, což vede ke skutečnosti, že má emisní limity nastaveny mnohem přísněji než při běžném provozu cementárny. Navíc je nutno podotknout, že ze spalování odpadů v cementárně jsou emise srovnatelné nebo nižší, než by byly ze spalování uhlí, což bylo potvrzeno provedenými spalovacími zkouškami.

DIAMO, státní podnik
odštěpný závod ODRA Ostrava
Listopad 2011

Zdroj: http://www.diamo.cz/20111114177/informace-o-postupu-praci-na-lagunach-ostramo-v-ostrave/menu-id-139

Krajský úřad odebírá pravidelně vzorky ze skládky CELIO

Krajský úřad Ústeckého kraje příští týden provede opakovaný kontrolní odběr vzorků ze skládky CELIO, na kterou se tento měsíc začalo dovážet 110 tisíc tun neutralizovaných kalů za účelem skladování a jejich následného spálení v cementárně Lafarge Cement a.s. v Čížkovicích. Odebrané vzorky zašle krajský úřad k odborné analýze do akreditované laboratoře 20.10.2011. Výsledky analýz by měly být k dispozici dle předpokladů do 10 dnů.

Tisková zpráva z 14. října 2011

Ústecký kraj opakovaně trvá na tom, že není možné přijímat řešení, která spočívají v pouhém přesunutí problému z jednoho ekologicky postiženého kraje na druhý. Jakost a využitelnost předmětných kalů zcela závisí na způsobu jejich úpravy a na jejich vlastnostech v nativním stavu. Z veřejně dostupných zdrojů je přitom známo, že v tomto ohledu již došlo k problémům, které jsou řešeny soudní cestou. Aby se obdobné problémy nevyskytly v našem kraji, stanovil krajský úřad v integrovaném povolení pro společnost CELIO závazné podmínky.

Aby nevznikly pochybnosti, zda dovážený materiál na skládku CELIO odpovídá materiálům podle předložené dokumentace, jsou odebírány a analyzovány vzorky z každé jednotlivé zásilky ještě před naložením. Materiál, který nevyhoví, nesmí být v Ostravě naložen a expedován. Ústecký kraj trvá na dodržení podmínek, které krajský úřad stanovil v integrovaném povolení a bez jejich splnění nebude možné na našem území realizovat skladování ani spalování těchto odpadů. Pokud by došlo ze strany společností realizujících likvidaci odpadu na našem území k porušení jakékoli podmínky, bude vyvozena odpovědnost.

Kontrolní odběr dosud provedený krajským úřadem potvrdil hodnoty deklarované společnostmi GEOSAN a CELIO a vyhověl rovněž požadavkům na vodný výluh. Mimo rámec integrovaného povolení bude cca 1x za měsíc krajský úřad provádět vlastní kontrolní odběry a analýzy prostřednictvím akreditované laboratoře.

Kontakt: OTI

Zodpovídá: Mgr. Magdalena Hanáčková

Vytvořeno / změněno: 14.10.2011 / 14.10.2011

Zdroj: http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1662825&p1=84858

čtvrtek 13. října 2011

Toxický odpad, nebo palivo? Firmy a odborníci se přou

Ústecký kraj – Kontroverzní kauza dovozu nebezpečného odpadu napříč republikou z Ostravy přes Litoměřice a Ústí n.L. do Mostu vyvolává stále více otázek, co vlastně bude na skládce Celio u Litvínova uloženo na následujících pět šest let. 


13.10.2011 21:02

A co konkrétně se bude spalovat v čížkovické cementárně Lafarge.

Zástupci soukromých firem, které nyní s odpadem z ostravských ropných lagun obchodují, svorně tvrdí, že se jedná o alternativní palivo. To vzniká termickou reakcí po zvápnění a dostalo jméno GEOBAL 4. Jenže v surovině zůstávají těžké kovy i polychlorované bifenyly, což uznal i ředitel Celia Jindřich Kauca. „Ale jen ve stopovém množství odpovídajícím normám. Materiál není toxický ani karcinogenní,“ tvrdí.

Celio, potažmo Lafarge Cement, se odvolává na bezpečnostní list a desítky až stovky analýz.

Jiný názor ale má Aleš Grof, který v roce 2004 byl obchodním ředitelem Geosanu a za něj podepsal se státní firmou Diamo smlouvu na ekologickou zakázku, tedy odstranění ostravských lagun. Nyní se od svého podpisu distancuje, neboť tvrdí, že je s rizikovým odpadem nakládáno nevhodně.

Co jsou dioxiny?
Dioxiny vznikají nedokonalým spalováním chlorovaných organických látek popř. při spalování jakýchkoli organických látek v přítomnosti chloridových iontů. Na rozdíl od většiny jiných toxických látek či karcinogenů není pro dioxin stanovena bezpečná dávka; předpokládá se, že je škodlivý v jakékoliv koncentraci.

„Lidé se bojí jedů a oprávněně. Evropská norma zakazuje výrobu paliva z nebezpečného odpadu. A to, bezesporu, odpady z ostravských lagun jsou,“ řekl Aleš Grof.

Pro Polsko je odpad toxický
Jak dále Deníku sdělil, existuje pouze jediná norma, která definuje alternativní palivo, a ta vylučuje výrobu z nebezpečného odpadu: ČSN CEN/TS 15357. „Kaly z Ostravy jsou nebezpečným odpadem dle katalogu odpadů klasifikované jako: 05 01 07 kyselé dehty N (vlastní obsah lagun),“ vyjmenoval Grof a pokračoval: „Převážené palivo nesplňuje požadavky evropské normy, která je platná i v Česku. Pokud by toto palivo překročilo hranice naší republiky, bylo by označeno za nebezpečný odpad a navráceno zpět.“

A to se nyní stalo. Poláci dali České republice ultimátum, aby okamžitě se převezlo zpět na naše území dvacet tisíc tun materiálu, který je nyní dovážen k Litvínovu. „Na základě laboratorních zkoušek jsme zjistili, že materiál, který byl dovezen do Polska, není alternativní palivo, ale odpad, na svém území ho nechceme,“ zní podle České televize prohlášení Inspektorátu životního prostředí v Polsku.

Za hranice odpad odvezla firma Simul Trust, ve které je nyní obchodním ředitelem právě Aleš Grof. „Bylo to podle jednotlivých přání polských klientů, využívali ho k energetickému zhodnocení - buď ho pálili přímo, nebo ho přimíchávali do různých směsí,“ reagoval pro Českou televizi.

Obavy ze spalování kvůli dioxinům
Odborníci věnující se ekologii a zdraví, které Deník oslovil, se ale přiklánějí k názoru, že dovážený odpad na sever Čech je pro lidské zdraví nebezpečný. „Největší riziko ve spalování ostravských kalů spočívá v tom, že obsahují polychlorované bifenyly, jejichž spalováním se mohou uvolňovat karcinogenní dioxiny,“ řekl vedoucí toxické kampaně Arniky Jindřich Petrlík.

Josef Richter ze Státního zdravotního ústavu sdělil, že každé zvyšování znečištění ovzduší v Ústeckém kraji bude mít negativní dopad na lidské zdraví. Obává se, že při spalování takových kalů budou vnikat škodliviny, které nejdou ani při nejlepších procesech odstranit a budou v ovzduší ve formě extrémně jemného prachu. Ten je prý pro lidské zdraví velmi nebezpečný. „Podle nové studie amerických vědců nejsou nebezpečné ani tak jednotlivé škodliviny jako oxidy dusíku a síry, ale koktejl, které různé škodliviny a prachové částice vytvářejí,“ varoval.

„V lagunách byly zbytky po rafinaci olejů a ropných látek, skladované mnoho desítek let. Mnohé mohou způsobovat nádorová onemocnění, jsou vývojově toxické, dráždivé a silně zapáchající. Hromadí se v živých organismech,“ uvedl ústecký lékař Ladislav Pyšný.

„Nemám nic proti tomu, aby se tento materiál přidával jako palivo při výrobě v Lafarge Cement Čížkovice,“ řekl litoměřický doktor a ředitel nemocnice Leoš Vysoudil, ale dodal: „Nelíbí se mi ovšem to, že se materiál přepravuje přes celou republiku. Měl být zlikvidován blíže k místu vzniku.“

Na nestandardní proces přepravy materiálu, který je považován za nebezpečný odpad, upozorňuje i Grof. „Dle evropských předpisů je palivo převážené k Litvínovu odpadem, a tak by s ním mělo být i nakládáno. Na železnici je denně vypraveno 66 kontejnerů, tedy 1 320 tun jedů. Přeprava bude trvat minimálně 66 hodin v jednom směru. Takže celkem bude v pohybu cca 350 kontejnerů, tj. přes osm tisíc tun jedů.“

Jako největší riziko je vnímáno spalování v čížkovické cementárně. Odborníci varují, že se při procesu mohou uvolnit dioxiny. To zcela nepopírá ani Jan Špaček, ředitel pro rozvoj a ekologii Lafarge Cement. „Stát se to může. Pokud je problém, okamžitě se zastaví spalování. Únik dioxinů je maximálně v tak malém až nezměřitelném množství. Jedná se o desetiny nanogramů. Naše emise dioxinů jsou minimálně o jeden řád nižší, než je povolený limit.“

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/20111013cizkovice-spalovani-celio.html

středa 12. října 2011

Laguny - zpřísněné podmínky sanačních prací

Na Ústecko míří kaly. Poláci je odmítli jako nebezpečné!

Ústí nad Labem – Tisíce tun nebezpečných kalů bude několik let uloženo na skládce Celio na Mostecku a čekat, až budou spálené v čížkovické cementárně Lafarge Cement. 

12.10.2011 19:58 aktualizováno 13.10.2011 12:51

Naprosto stejné kaly, které pocházejí z ostravských lagun, se jako palivo dostaly do Polska. Česká televize upozornila, že Poláci nyní po České republice chtějí, aby si je odvezla zpět. Podle nich nejde o žádné palivo, ale o nebezpečný odpad.

Čtěte také: Do Ústeckého kraje míří sto tisíc tun kalů

Poláci tvrdí, že na vše mají analýzy z laboratoří. „Na základě laboratorních zkoušek jsme zjistili, že materiál, který byl dovezen do Polska, není alternativní palivo, ale odpad, na svém území ho nechceme,“ uvádí Inspektorát životního prostředí v Polsku.

Do Polska směřovalo 20 tisíc tun materiálu, který byl vyrobený z ostravských ropných lagun. Materiál se měl přímo spalovat nebo přimíchávat do směsí, které by pak byly spálené. Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Michaely Jendekové nyní případ prošetřují.

Společnost Celio, která bude na Mostecku 110 tun kalů skladovat, tvrdí, že o palivo jde a kaly nebezpečné nejsou. „Materiál není toxický ani karcinogenní, jak je neustále prezentováno. Prošel celou řadou zkoušek, kdy byly tyto vlastnosti vyloučeny. Aktuální bezpečnostní list to potvrzuje. I my, průběžně a v předstihu, provádíme desítky až stovky analýz, a pokud nevyhoví definovaným parametrům, nebude k nám expedován,“ uvádí společnost ve svém prohlášení.

Na dovozu a uskladnění kalů na severu Čech se dohodlo sdružení Čistá Ostrava a společnost Celio. Ta za to dostane zaplaceno. Jiří Sochor, mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu, které smlouvu s Čistou Ostravou uzavíralo, tvrdí, že tento krok stát hradit nebude. Podle něho se ale sdružení nejspíše finančně vyplatí skladování na severu Čech hradit ze svého, místo toho, aby odpady vozilo přímo do Čížkovic. „Podle smlouvy musí kaly z Ostravska zmizet do konce roku. Pokud podmínku nesplní, hrozí mu pokuty v řádu stamilionů korun,“ vysvětlil.

Někteří odborníci varují, že skladování a spalování kalů na severu Čech může mít negativní dopady na lidské zdraví. „V lagunách byly zbytky po rafinaci olejů a ropných látek, skladované mnoho desítek let. Mnohé mohou způsobovat nádorová onemocnění, jsou vývojově toxické, dráždivé a silně zapáchající. Hromadí se v živých organismech,“ uvedl lékař Ladislav Pyšný.

Zdroj: http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20111012-odpad-skladka-kaly-laguny-polsko.html

Ostrava se raduje, že laguny míří na Sever

Ostrava, Ústecký kraj – Severní Čechy původně s ostravskými ropnými lagunami neměly mít nic společného.

12.10.2011 13:58 aktualizováno 12.10.2011 19:22

Jenže pár měsíců před koncem termínu likvidace sdružení Čistá Ostrava, jejímž lídrem je Geosan Group, zjistilo, že není nikdo, kdo by odpad chtěl.

Největší ekologická zátěž v Česku začala na konci září zaměstnávat poslance. Premiér Petr Nečas (ODS) nařkl Bohuslava Sobotku (ČSSD) ze špatné smlouvy mezi státem a sdružením Čistá Ostrava. Současný předseda sociálních demokratů totiž v roce 2004, kdy se vysoutěžila ekologická zakázka, seděl na křesle ministra financí. Sobotka ale argumentuje, že smlouvu podepsal ředitel státní firmy Diamo, která na práce dohlíží.

Co je problémem ekotendru, jehož nejnovější cena je 3,5 miliardy Kč a platí ho stát? Neustále se prodlužující lhůta sanace, prodražování a absence řešení, jak bude s odpadem naloženo. Dále zápach z lagun, provádějící firmy totiž na přelomu září a října neuměly zamezit úniku nebezpečného oxidu síry.

Navíc státu hrozí kvůli lagunám arbitráž, žalobu proti němu zvažuje dánský vlastník firmy Baltom, který se jako subdodavatel podílel na sanaci. Český ekotendr také naštval Polsko, neboť na jeho území v okolí Sosnowce byly nalezeny nelegální skládky materiálu, který nyní je uskladňován u Litvínova.

Geosan Group, který s OHL ŽS a Aquatestem čístí laguny po bývalé chemičce Ostramo, se už několikrát dostal do potíží. A to zejména kvůli tzv. „nestíhání“ termínu a neochoty elektráren odpad spálit.

Vzhledem k tomu, že samotné laguny mají být odtěženy do konce letošního roku a na tento termín tlačí Vláda ČR přes Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Moravskoslezský kraj s hejtmanem Jaroslavem Palasem (ČSSD) a Geosanu hrozí mnohamilionová pokuta, pokud to nestihne, narychlo se vymyslel plán: Vše se do konce roku naveze na skládku Celio u Litvínova a poté se spálí v cementtárně Lafarge v Čížkovicích. A to i přesto, že tento odpad tohoto složení z ropných zbytků nikdy nebyl vyzkoušen a cementárna na Lovosicku s ním nemá přímé zkušenosti.

Zavápňování obsahu lagun, následné odtěžování, výrobu paliva přímo v Ostravě a jeho distribuci nyní zajišťuje podle informací na webu Geosanu subdodavatelská firma Šamonil a společnost Vodní zdroje.

„Jsem rád, že se nám přes veškeré komplikace způsobené hlavně selháním našeho původního subdodavatele podařilo najít konečného odběratele pro veškeré palivo,“ prohlásil Jiří Šalda, výrobní ředitel Geosanu. Radují se i Ostravané, kteří si přejí, aby do konce roku byl odpad z lagun v Ústeckém kraji.

CO JSOU OSTRAVSKÉ LAGUNY?

- Laguny po bývalé chemičce Ostramo, která byla v provozu celé minulé století, jsou jednou z největších ekologických zátěží v Česku.
- Bylo v nich uloženo téměř 200 tisíc tun ropných kalů vyprodukovaných jako odpad z chemičky.
- Čištění lagun provázejí stálé problémy, obyvatele v okolí obtěžuje hluk, prach i zápach. Samotné laguny mají být odtěženy do konce letošního roku a po zalesnění se má oblast změnit v lesopark.
- Sdružení, které sanaci lagun provádí pro státní podnik Diamo, se jmenuje Čistá Ostrava. Vedoucí firmou sdružení je Geosan Group, který palivo vyrobené z nebezpečných kalů převáží na skládku společnosti Celio v Litvínově. Následně má být spáleno v cementárně Lafarge Cement v Čížkovicích na Litoměřicku.
- Plán Geosanu vyvézt 110 tisíc tun toxických kalů do severních Čech v srpnu zásadně odmítl Ústecký kraj, nyní ale firma splnila všechny podmínky k uskladnění a spálení odpadu.

Zdroj: http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20111012-ostrava-laguny-litvinov-cizkovice.html

úterý 11. října 2011

Most kritizoval ředitele muzea, který pronajal vlečku na svoz kalů

Záluží - Ředitel Podkrušnohorského technického muzea si od vedení Mostu vysloužil kritiku za pronájem železniční vlečky, po níž se na skládku mezi Mostem a Litvínovem vozí z Ostravy upravené ropné kaly. Během šesti let je pak bude spalovat cementárna v Čížkovicích na Litoměřicku.

11.10.2011 8:27

Náměstkyně mosteckého primátora Hana Jeníčková (Severočeši.cz) a zároveň předsedkyně správní rady muzea řekla, že ředitel pravděpodobně nevěděl, co tam budou vozit.

To ale ředitel muzea Zbyněk Jakš odmítl, muzeum prý neshledalo žádný důvod, proč by vlečku pro převoz certifikovaných odpadů nemělo pronajmout. „Nedopustili jsme se žádného pochybení, jsme jen překladiště. To by mohli kritizovat i ČD Cargo, že to sem z Ostravy vozí,“ řekl Jakš.

Jeníčková chce, aby se situací zabývala správní rada muzea, která zasedne dnes. Že další postup záleží pouze na rozhodnutí správní rady, řekl i Jakš. Ve správní radě obecně prospěšné společnosti Podkrušnohorské technické muzeum zasedá nejen náměstkyně Jeníčková jako její předsedkyně, ale také primátor Vlastimil Vozka. Mezi zakládající členy společnosti patří Hospodářská a sociální rada kraje, Hospodářská a sociální rada Mostecka, město Litvínov nebo Spolek severočeských havířů.

Odpor místních byl marný


Skladování kalů z Ostravy zrovna na skládce mezi Mostem a Litvínovem se nelíbí místním politikům. „Odmítám, aby sem tahali odpad z Ostravska, protože skládky i cementárny jsou jistě i tam,“ kritizovala dnes likvidaci odpadů právě na území Ústeckého kraje Jeníčková.


CO JSOU OSTRAVSKÉ LAGUNY?

Laguny po bývalé chemičce Ostramo, která byla v provozu celé minulé století, jsou jednou z největších ekologických zátěží v Česku.

Bylo v nich uloženo téměř 200 tisíc tun ropných kalů vyprodukovaných jako odpad z chemičky.

Čištění lagun provázejí stálé problémy, obyvatele v okolí obtěžuje hluk, prach i zápach. Samotné laguny mají být odtěženy do konce letošního roku a po zalesnění se má oblast změnit v lesopark.

Sdružení, které sanaci lagun provádí pro státní podnik Diamo, se jmenuje Čistá Ostrava. Vedoucí firmou sdružení je Geosan Group, který palivo vyrobené z nebezpečných kalů převáží na skládku společnosti Celio v Litvínově. Následně má být spáleno v cementárně Lafarge Cement v Čížkovicích na Litoměřicku.

Plán Geosanu vyvézt 110 tisíc tun toxických kalů do severních Čech v srpnu zásadně odmítl Ústecký kraj, nyní ale firma splnila všechny podmínky k uskladnění a spálení odpadu.

Zavápňování obsahu lagun, následné odtěžování, výrobu paliva a jeho distribuci nyní zajišťuje podle informací na webu Geosanu subdodavatelská firma Šamonil a společnost Vodní zdroje.

Litvínovský starosta Milan Šťovíček především doufá, že všechno bude podle stanovených podmínek. Obec podle něj proti takovému projektu nic udělat nemohla, skládka splnila všechny zákonné podmínky, které si mohl odbor životního prostřední litvínovské radnice klást. „Není to nic příjemného ani šťastného. Pokud by došlo k překročení limitů, budeme požadovat zastavení projektu,“ řekl ve čtvrtek novinářům litvínovský starosta a poslanec Milan Šťovíček (VV).

Využití paliva z ostravských lagun ke spalování v srpnu odmítlo vedení Ústeckého kraje. Odbor životního prostředí Krajského úřadu ale nakonec povolení ke skladování kalů na skládce u Litívínova vydal. Ročně se má v cementárně Lafarge v Čížkovicích na Litoměřicku spálit zhruba 20 tisíc tun paliva, přitom z Ostravy do skladu u Litvínova má být do konce letošního roku převezeno asi 110 tisíc tun. Ekologové z toho nejsou příliš nadšení, je to prý ale mnohem lepší řešení než spálení v elektrárně.

Ropné kaly se v Ostravě shromažďovaly celé minulé století, jako odpad je produkovala tamní chemička Ostramo. Výsledné laguny jsou považovány za jednu z největších ekologických zátěží v Česku, celkem v nich bylo uloženo asi 200 tisíc tun kalů.

O využití kalů jako paliva se hovoří už několik let. První plány v roce 2008 vzbudily na Ostravsku značné obavy ze znečištění ovzduší a totéž se opakovalo i v Ústeckém kraji. Podle kritiků obsahují kaly těžké kovy, polychlorované bifenyly i další toxické látky.

Zdroj: http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/most-kritizoval-reditele-muzea-ktery-pronajal.html

sobota 8. října 2011

Stáváme se odpadní jámou celé republiky

Mostecko - K Litvínovu přijedou ještě desítky vlaků s kaly z ostravských ropných lagun. Prý to bude bezpečné. Ekologové tvrdí, že při spalování můžeme dýchat jedy 


8.10.2011 16:53 aktualizováno 12.10.2011 19:24

Jsem v jámě o velikosti fotbalového hřiště. Náklaďák do ní sype něco, co vypadá jako štěrk a co je podle celostátních médií toxické. Nabírám si plnou hrst. U nosu je to cítit octem a spálenou gumou, ale z rukou to snadno setřu a umyji mýdlem. Do jámy se toho do Vánoc nasype 110 tisíc tun. Během šesti let si vše odveze a spálí cementárna v Čížkovicích. Nahradí tím 50 tisíc tun uhlí a 20 tisíc tun vápence. Ta hmota zvaná GEOBAL 4 se vyrábí v Ostravě z kalů ropných lagun po chemičce Ostramo. Převoz hmoty do Ústeckého kraje, její uskladnění a spalování vyvolalo negativní reakce místních politiků, ale úřady vše schválily.

„Není to odpad, ale certifikované palivo,“ říká Zdeněk Hubáček, vedoucí obchodního oddělení skládky Celio, kde se výrobek ukládá. Podle firmy je hysterie zbytečná. „Materiál není toxický ani karcinogenní, jak je neustále prezentováno. Prošel celou řadou zkoušek, kdy byly tyto vlastnosti vyloučeny,“ tvrdí Jindřich Kauca, předseda představenstva Celia. Zájemce veřejnost, politiky i školy zvou na prohlídku skládky, kde jim vše ukáží a vysvětlí. „Jsme otevřená společnost. Neděláme žádné lumpárny,“ říká Hubáček.

Palivo z Ostravska vozí v kontejnerech vlaky. Jeden denně dopraví až 1 400 tun. Do aut se sype na vlečce za chemičkou. Zaplachtovaná auta jezdí na nedalekou skládku. Materiál končí v nepropustné jámě, v kazetě nebezpečného odpadu. „Konstrukce odpovídá nejpřísnějším požadavkům na vodohospodářské zabezpečení,“ uvádí Kauca. Požár prý nehrozí, protože směs hoří jen při vysoké teplotě. Když se zvýší prašnost, začne kropení jámy. Už ji prověřila i státní inspekce životního prostředí.

Radnice Mostu nevylučuje protest. „Odmítám, aby sem tahali odpad z Ostravska,“ říká radní Hana Jeníčková.

Podobně se ale řešily i ropné laguny u Litvínova. Sto tisíc tun kalů z místní chemičky se využilo v Karlovarském kraji. „Bylo by sobecké tvrdit, že si své problémy má řešit každý kraj sám. Na to je Česká republika příliš malá,“ říká Kauca.

Zdroj: http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20111008-most-odpad-jama-celio.html

Co si myslíte o spalování v Čížkovicích?

Čížkovice - Co si o spalování ostravských lagun v Čížkovicích myslí někteří představitelé z Litoměřicka a Ústeckého kraje? 

8.10.2011 13:30

Leoš Vysoudil, ředitel Městské nemocnice Litoměřice
„Nemám nic proti tomu, aby se tento materiál přidával jako palivo při výrobě v Lafarge Cement Čížkovice. Pokud mám správné informace, tak technické zařízení je v tomto závodě na úrovni, z hlediska ekologie je vše v pořádku. Nelíbí se mi ovšem to, že se materiál přepravuje přes celou republiku. Měl být zlikvidován blíže k místu vzniku.“

Lenka Lízlová, starostka Lovosic
„Dočetla jsem se to z novin. Cementárna je velký znečišťovatel a mluvili jsme o tom na klubu starostů. Jinak jsem zatím nezaznamenala dotazy občanů k této problematice, mohou ale teprve přijít. Máme obavy ze zvýšené dopravy. Pokud se mám vyjádřit k případným příspěvkům do pokladny města, Lafarge nám nic nedává.“

Pavel Kimmer, místostarosta Čížkovic

Nikdo nás o ničem neinformuje, pravdu nám nechtějí říct. Ví se, že tam už nyní pálí rozemleté pneumatiky a umělé hmoty z automobilky z Mladé Boleslavi. Údajně mají pálit pět tun za hodinu a žádali o výjimku na 6 tun za hodinu. Čížkovicím do rozpočtu dávají jen 50 tisíc korun ročně, aby nám zacpali ústa. Nejvíce toho svinstva půjde na Lukavec, Lovosice, Keblice, Litoměřice. Nejsme z toho nadšení, ale nemůžeme nic dělat.

JAK HLASOVALI NAŠI KRAJŠTÍ RADNÍ?

Deník se zeptal krajských radních, zda hlasovali pro, či proti skládce:

Jana Vaňhová – neznámo
Pavel Kouda – neznámo
Arno Fišera – proti
Radek Vonka – proti
Jana Ryšánková – proti (domnívá se ale, že rada žádný souhlas nedala)
Jiří Šulc – byl na dovolené a nehlasoval, ale je proti
René Budjač – neznámo
Jan Čermák – nepamatuje se, prý bude vědět za týden, až prostuduje zápisy
Petr Jakubec – nepamatuje si, že by hlasoval, prý se mu to nelíbí

CO VYPUSTIL VLONI LAFARGE CEMENT
CO 916.166 kg/rok
CO2 379.909.000 kg/rok
NOx/NO2 488.269 kg/rok
SOx/SO2 185.497 kg/rok
Zdroj: Integrovaný systém znečištění

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/co-si-myslite-o-spalovani-v-cizkovicich20111008.html

Do Ústeckého kraje míří sto tisíc tun kalů

Ústecký kraj - Proč naši regionální politici dopustili, aby se do již tak špatného životního prostředí vozily další jedy z Ostravska?

8.10.2011 12:55 aktualizováno 12.10.2011 19:23

Přes 100 tisíc tun nebezpečných kalů z ostravských lagun bude do konce letošního roku převezeno do Ústeckého kraje na skládku společnosti Celio na Mostecku. V průběhu šesti let pak budou všechny spálené v čížkovické cementárně.

Radní Ústeckého kraje v létě nejprve se záměrem vozit na Mostecko odpad a pak ho spalovat v Čížkovicích nesouhlasili. „Musíme v této souvislosti bez kompromisů a opakovaně trvat na tom, že Ústecký kraj v žádném případě nemůže přijmout řešení, které spočívá v pouhém přesunutí problému z jednoho ekologicky postiženého kraje na druhý,“ uvedla v létě hejtmanka Jana Vaňhová.

Změnili názor

Na konci srpna ale radní názor změnili a souhlasné stanovisko se změnou integrovaného povolení skládce udělili. Mluvčí kraje Magdalena Hanáčková tvrdí, že to bylo lepší, než říci ne. „Rada se vyjadřovala jako jeden z účastníků řízení. Kdyby řekla ne, úřad by povolení vydal. Takto mohla rada stanovit podmínky, které byly do rozhodnutí o změně integrovaného povolení zapracované,“ řekla.

Podle Hanáčkové nemohli úředníci v žádosti postupovat jinak. „Pokud subjekt splní podmínky dané zákonem o integrované prevenci, musí úřad změnu povolit,“ tvrdí.

Vedoucí ústeckého inspektorátu ČIŽP Jana Moravcová tvrdí, že se jim původně nápad vozit a spalovat odpady v Ústeckém kraji nezamlouval. „Nelíbí se nám hlavně skutečnost, že se zde budou odpady skladovat. Bude to nejspíše i dražší, než kdyby se odpad ke spalování vozil přímo,“ vysvětlila. Podle ní to byl ale požadavek, který museli akceptovat. Dodala, že čížkovická cementárna povolení k podobnému spalování již řadu let má a likviduje i kaly horší kvality, než je ten z Ostravy. „Je to asi nejlepší zařízení na jeho spalování u nás,“ uvedla. Dodala, že ČIZP bude jak Celio, tak cementárnu velmi často a přísně kontrolovat.

Spalování je špatně


Podle vedoucího odboru ochrany ovzduší ústeckého ČIŽP Jaroslava Hájka většina škodlivin ze spalování neunikne. „Samozřejmě nějaké škodliviny unikat budou, ale budou splňovat zákonné limity. Cementárna musí dvakrát do roka jejich množství za pomoci certifikované laboratoře měřit. V případě pochybností tam můžeme poslat naše měření,“ uvedl.

Vedoucí toxické kampaně Arniky Jindřich Petrlík tvrdí, že spalování kalů z lagun je principiálně špatné. „Místo něho mělo být přijato řešení spočívající v jejich likvidaci chemickými procesy. Provoz na takové čištění by bylo možné postavit přímo na místě a pak ho bez problémů demontovat,“ uvedl.

Josef Richter ze Státního zdravotního ústavu Deníku řekl, že každé zvyšování znečištění ovzduší v Ústeckém kraji bude mít negativní dopad na lidské zdraví. Obává se, že při spalování takových kalů budou vznikat škodliviny, které nejdou ani při nejlepších procesech odstranit a budou v ovzduší ve formě extrémně jemného prachu. Ten je prý pro lidské zdraví velmi nebezpečný. „Podle nové studie amerických vědců nejsou nebezpečné ani tak jednotlivé škodliviny, jako oxidy dusíku a síry, ale koktejl, který různé škodliviny a prachové částice vytvářejí,“ uvedl.

Škodliviny z Čížkovic může vítr roznést i na hustě obydlené části regionu. Podle Martina Nováka z Českého hydrometeorologického ústavu na Litoměřicku převažuje západní až severozápadní proudění. Spaliny většinou směřují zhruba na Lovosice a Litoměřice.

KRAJŠTÍ RADNÍ: Kdo vlastně hlasoval PRO?

Deník se zeptal krajských radních, zda hlasovali pro, či proti skládce. Dnes jich hodně tvrdí, že proti, nebo že si nepamatují. Někteří raději na emailový ani telefonický dotaz neodpověděli. Pravost odpovědí však nejde ověřit, nikde to není zadokumentované. Jasné je jen to, že při hlasování 24. srpna se doopravdy většina vyslovila PRO!

Jana Vaňhová (ČSSD) neodpověděla
Pavel Kouda (ČSSD) neodpověděl
Arno Fišera (ČSSD) proti
Jana Ryšánková (ČSSD) proti (domnívá se, že rada souhlas nedala)
Petr Benda (ČSSD) prý proti, nebo se zdržel, ale určitě ne pro
Jan Čermák (ČSSD) nepamatuje se, prý bude vědět příští týden, až prostuduje zápisy
Petr Jakubec (CSSD) nepamatuje si, že by hlasoval, záměr se mu nelíbí
Radek Vonka (ODS) proti
Jiří Šulc (ODS) byl na dovolené a nehlasoval, ale je prý proti
René Budjač (ODS) neodpověděl

Zpracovali Vít Lukáš a Radek Pešout

Zdroj: http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20111008-lu-kaly-laguny-ostravsko-kraj-rada.html