Před zhruba dvěma týdny vyšel na stránkách Asociace Alerta můj první text ke Kauze Geobal 4 pod názvem „Alternativní palivo nebo nebezpečný odpad?“. Od té doby proběhly dvě demonstrace proti navážení a spalování materiálu pocházejícího z ostravských ropných lagun v Ústeckém kraji. Mírně ochladla kampaň oficiálních médií, především Deníku. Byla ukončena petice iniciativy Občané proti kalům (Petici proti dovozu a spalování kalů v Ústeckém kraji podepsalo za 11 dní celkem 9367 občanů!). Vznikla „monitorovací skupina“ dohledu na „speciální veřejnou spalovací zkoušku“. V této skupině jsou zástupci České inspekce životního prostředí, Krajské hygienické stanice a Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem, města Lovosice a Litoměřice a magistrátu města Ústí nad Labem, okolních obcí, občanské iniciativy Občané proti kalům, Ekologického centra Mostu a Kralup a redakcí Deníku a Naše Ústí.
V úterý 22.112011 proběhla v čížkovické cementárně firmy Lafarge Cement a.s. zmíněná spalovací zkouška, pro kterou byl už od soboty navážen Geobal 4 z areálu růžodolské skládky společnosti Celio a.s.. Účastí nejviditelnějších organizovaných odpůrců likvidace kalů prostřednictvím firem z Mostecka a Litoměřicka, tedy iniciativou Občané proti kalům, v monitorovací skupině spalovací zkoušky, jakoby vlastně zmizel i samotný odpor likvidace. Mohlo by se zdát, že celá kauza v podstatě končí, protože pokud zkoušky dopadnou dobře a měření se vejdou do nějakých limitů (a téměř nepochybuji, že se do nich vejdou), ztratí tak odpůrci hlavní páku a argument pro další protesty.
Předpokládám, že všechny zainteresované firmy, které se díky medializaci kauzy dostaly pod tlak a je na ně upřena pozornost médií a veřejnosti, jsou si jisté, že veškeré kladené limity a podmínky splňují a nejdůležitější článek řetězu- čížkovická cementárna Lafarge – měl navíc i nějaký ten čas (minimálně) ke kontrole celé technologie. Přestože se řadím ke kritikům a odpůrcům skladování a spalování Geobalu 4 v tomto regionu, jsem schopen přijmout fakt, že se veškeré nakládání s tímto materiálem na území Ústeckého kraje vejde do limitů a norem stanovených zákony a předpisy.
Ale! Jsem přesvědčený (a v další části textu se to pokusím podpořit argumenty a položením nezodpovězených otázek), že celý projekt neproběhl korektně a transparentně a tím pádem prostě mohou existovat rizika negativního dopadu jak na životní prostředí, tak možnost ohrožení zdraví obyvatel dotčených regionů. Je důležité si uvědomit, že zpracování více než 100 tisíc tun Geobalu 4 bude trvat několik let. Může někdo ze zúčastněných toto možné a dlouhodobě trvající riziko bezpodmínečně vyloučit?
Přitom ještě před vznikem celé Kauzy Geobal 4, tedy udělením Změny č. 20 integrovaného povolení pro zařízení „Skládkový komplex CELIO a.s.“ společnosti CELIO a.s. (dále jen IP Celio), je zpětným pohledem téměř jasné, že tento nejdůležitější dokument celé této kauzy, vznikal vlastně jen jako „úřední posvěcení“ už hotové věci. Bez jakéhokoliv zohlednění nejen možných dopadů na životní prostředí a lidské zdraví a především na možný odmítavý názor obyvatel dotčených regionů.
Firma Geosan Group a.s. postupně ztrácí odběratele materiálu, který vzniká sanací ostravských lagun, a když je vlastně identický materiál, který je do té doby vyvážen do Polska pod názvem Geobal 3, označen tamními úřady za nebezpečný odpad a do hry se tím pádem dostávají firmy z Ústecka (spalování v bližších cementárnách je neúspěšné), protože Geosan je limitován termínem likvidace a hrozí mu finanční ztráta, je materiál „upgradován“, přejmenován a certifikován jako palivo Geobal 4! Dojít k podobnému závěru musí v podstatě každý laik po přečtení článků a vyjádření (nejen)k této „polské“ eskapádě s odpady z lagun.
Vraťme se ale k udělování IP Celio. Nebudu se zabývat tím, že se Geobal na Celio i do Čížkovic začal vozit ještě před skončením řízení a všechny zainteresované firmy postupovaly tak, jako by opravdu IP Celio byla jen formalita. Pominu také původní záměr projektu „Nápravná opatření – Laguny Ostramo“, kterému by řešení spojené s likvidací v Ústeckém kraji mohlo možná odporovat (nemám prostudované, nemohu objektivně posoudit – pozn. autora).
Projednávání Změny č. 20 IP Celio probíhalo v tzv. režimu nepodstatných změn. To znamená především omezený počet účastníků a zkrácené řízení!!! Po problémech s udáním materiálu nejen v Polsku, ale i s ohledem převozu materiálu Geobal 4 ke zpracování na takovou vzdálenost a jeho několikaleté uskladnění na růžodolské skládce se mi zdá více než zvláštní, že nikdo z účastníků neměl (téměř) žádné námitky a celé povolení považovali za „nepodstatné“!
K povolení se vyjadřovala nejobsáhleji Česká inspekce životního prostředí Ústí nad Labem (dále jen ČIŽP), jenže ne jako účastník řízení a tím pádem nemusel Krajský úřad brát na její vyjádření zřetel. Vyjádření ČIŽP je součástí rozhodnutí o vydání Změny č. 20 IP Celio. Dovolím si odcitovat několik pasáží z připomínek ČIŽP a jejich „vypořádáním“ krajským úřadem (nutně se k sobě citáty nemusí vázat – pozn. autora).
Vyjádření ČIŽP z hlediska odpadového hospodářství
- …předložené dokumenty žádným uceleným způsobem neformulují, jakým způsobem by mělo být s výrobky z lagun Ostramo v zařízení společnosti CELIO a.s. nakládáno a bez uvedení jasných souvislostí nemají žádný podstatný význam pro možnost posouzení rizik spojených s plánovaným přesunem výrobků… (připomínka)
- V průběhu řízení zdejší úřad dospěl k závěru, že GEOBAL 4 (…) splňuje definici odpadu… (vypořádání)
- …zcela nevyjasněné vlastnické vztahy přinášejí podstatná rizika při případné kontrolní činnosti a určení odpovědnosti. (připomínka)
- Dle názoru ČIŽP je mimo to, jaké vlastnosti mají dané výrobky (můžeme totiž bezesporu polemizovat o způsobu vydání certifikátů), což tvoří většinu předložených dokladů, podstatné i to, aby s těmito „výrobky“ bylo nakládáno pro nás co možná nejvíce kontrolovatelným způsobem. (připomínka)
- V žádné z analýz nebyl stanovován obsah těkavých organických látek nižších než C10, i když podle záznamu z plynového chromatogramu se tyto látky v „palivech“ vyskytují… (připomínka)
- Pro zabránění vzniku emisí znečišťujících látek do ovzduší doporučuje ČIŽP při případném povolení spalování tohoto materiálu („paliva“ GEOBAL 4) ve společnosti Lafarge Cement, a.s. Čížkovice dopravovat tento materiál z místa jeho vzniku (Ostrava) přímo do společnosti Lafarge Cement, a.s. Čížkovice (bez mezideponie)… (připomínka)
- Odpad by mohl být dopraven přímo do společnosti Lafarge Cement, a.s. Čížkovice s tím, že úpravu by prováděla přímo cementárna. V tomto případě by byl ale odpad z lokality Laguny Ostramo dopravován na místo odstranění po dobu dalších 6 let (cementárna nevlastní odpovídající skladovací plochy). Tento způsob nakládání by zabránil pokračovat v sanaci kontaminovaných zemin v lokalitě Laguny Ostramo. (vypořádání)
- Z předloženého bezpečnostního listu k „palivu“ GEOBAL 4 plyne, že toto není z hlediska zákona č. 356/2003 Sb. klasifikováno jako nebezpečné, nicméně kapitoly týkající se požadavků na skladování a manipulaci uvádějí informace, ze kterých lze dovodit, že toto „palivo“ nese určité riziko pro životní prostředí. (připomínka)
- …v rámci předložené dokumentace nebyly předloženy k „palivu“ GEOBAL 3 a 4 protokoly o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů. (připomínka)
- Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vidíme jako nezbytné změnu integrovaného povolení projednat v režimu podstatné změny. (připomínka)
Jedním z účastníků řízení bylo město Litvínov. Opravdu se však tohoto řízení město aktivně účastnilo? Ve výše uvedeném dokumentu není uvedeno ani to, že město Litvínov nemá připomínky. Pouze že se může jako účastník řízení odvolat. Při sbírání podkladů jsem na internetu narazil na (pravděpodobně) pracovní dokument Odboru životního prostředí a regionálního rozvoje města Litvínov, který jsem později už nenalezl. V tomto dokumentu se o účasti města v řízení o udělení IP Celio mluví takto:
- Město Litvínov jako účastník řízení (ke všem 20 změnám integrovaného povolení – pozn. autora) nemělo nikdy žádné připomínky, resp. se k těmto řízením nijak nevyjadřovalo. Bylo to z toho důvodu, že není určen žádný pracovník, který by reprezentoval město coby samosprávu jako účastníka řízení. Pro tuto oblast (zákon o integrované prevenci) by se muselo jednat o průřezového odborníka na problematiku životního prostředí a současně člověka, který dokáže posoudit, kdy je třeba problematiku změny IP projednat samosprávným orgánem města a kdy lze uplatnit zmocnění a vyjádřit se samostatně.
- Jelikož řízení o změně č. 20 probíhalo stejně jako v případě předchozích změn (v režimu nepodstatné změny – pozn. autora), o jeho průběhu nedozvědělo ani vedení města ani vedoucí OŽPRR.
Když vezmeme v potaz, že Změna č. 20 integrovaného povolení pro zařízení „Skládkový komplex CELIO a.s.“ společnosti CELIO a.s. byla vydána 26.9.2011 a novináři se o „projekt“ začínají zajímat ještě v průběhu řízení a kdy 11.8.2011 v Tiskové zprávě z 82. jednání Rady Ústeckého kraje stojí: „Rada po projednání Nesouhlasí a striktně odmítá záměr přepravit upravené kaly lagun Ostramo na území Ústeckého kraje za účelem jejich skladování v zařízení CELIO a.s a následného spálení společností Lafarge Cement a.s. Čížkovicích.“, je až s podivem, jak rychle se všichni účastníci řízení vzdali možného odvolání. Obrovský zájem veřejnosti a medializace celého projektu – teď už kauzy – se objevuje začátkem listopadu, tedy pro všechny zúčastněné firmy naštěstí až v době, kdy je vše už v pohybu a posvěceno daným povolením společnosti Celio.
Tady spatřuji největší důvody k zpochybnění legitimity průběhu a vydání změny IP Celio. Do Celia jezdí z Ostravy vlak za vlakem a veškerá pozornost se upírá na spalovací zkoušku v cementárně v Čížkovicích, která je jen gestem a z mého úhlu pohledu snahou odvrátit zájem od skutečného problému, kterým je právě průběh a vydání změny IP Celio.
Považuji se za soudného člověka a bez hlubších znalostí a po přečtení spousty článků, názorů a vyjádření k likvidaci ostravských odpadů na území regionu kde žiju, jsem ochoten přijmout to, že využití Geobalu 4 a jeho likvidace spalováním (spoluspalováním) v cementárně v Čížkovicích, která by na to měla být podle (nejen) svých vyjádření plně vybavena (včetně upravených horních limitů emisí), nemusí nutně znamenat ani ohrožení životního prostředí ani lidského zdraví (i když třeba podle Greenpeace existují šetrnější technologie likvidace ostravských kalů). Co však nejsem ochoten přijmout je v tomto případě víc než evidentní upřednostnění ekonomických zájmů nad zájmy a právy obyvatel regionů, kterých se tato kauza přímo týká (nehledě na fakt, že dotčených regionů je mnohem víc v důsledku přepravy materiálu přes území téměř celého Česka).
Jak jinak si vysvětlit fakt, že bylo znemožněno jakékoliv vyjádření obyvatel dotčených regionů, než právě upřednostněním zisků soukromých společností. I kdyby kdokoli celou kauzu sledoval od začátku, neměl by šanci se k tomu jakkoliv vyjádřit. Na první medializované výstupy, ještě v době průběhu řízení o IP Celio, se objevily hlasy veřejnosti, že se jim záměr nezamlouvá. Krajský úřad vydal zprávu, že „striktně odmítá“ dovážení materiálu na Ústecko a pak se všechny subjekty v den vydání rozhodnutí vzdají práva na odvolání. Když se kauza medializuje, jsou najednou všichni překvapeni odmítavým postojem veřejnosti a předhání se v tom, na koho svalit vinu.
Myslím, že z toho, co jsem napsal výše, jasně vyplývá, že tento případ je dalším důkazem upřednostňování ekonomických zájmů nad zájmy a právy obyčejných lidí. Důkazem nefunkčnosti a nezodpovědnosti zastupitelských orgánů a v důsledku i nelegitimity celého konceptu zastupitelské demokracie!
Nenechme se obelhat populistickými výroky a postoji politiků, kteří (nejen v tomto případě) reagují podle toho, jak se vyvíjí veřejné mínění, svalují zodpovědnost jeden na druhého, ale jediným motorem není zájem společnosti, ale jejich vlastní prospěch, ať už ekonomický nebo volební.
Nenechme odvádět svou pozornost od příčin a kořenů problémů. V Kauze Geobal 4 jde sice i o možné negativní dopady na životní prostředí a lidské zdraví, ale skutečné těžiště je v práci zastupitelských úřadů a jejich upřednostňování a podřizování se ziskům podnikatelských subjektů.
A co dodat k probíhající Kauze Geobal 4 závěrem? Nepřekročení emisních limitů nestačí. Braňme se!
Pro Asociaci Alerta zpracoval Josef Strašlipka
