31.01.2012 | zdroj: HN
Jiří Jež, ředitel státního podniku Diamo
Rozhovor
Státní podnik Diamo drží prst na jedné z nejkomplikovanějších státních zakázek v zemi. Hlídá kontrakt na likvidaci ropných lagun, které zbyly po zkrachovalé ostravské chemičce Ostramo. Nyní je zřejmé, že zakázka, jejímž dodavatelem je sdružení Čistá Ostrava, se minimálně o miliardu prodraží. Už jednou bylo třeba posunout termín dokončení o rok, teď hrozí nové zdržení. K tomu se řadí další komplikace. Kaly z lagun, smíchané s vápnem a uhelným prachem jako palivo pro cementárny, vyvezli obchodní partneři Čisté Ostravy na nelegální skládky v Polsku. Poláci nyní žádají jejich odvoz zpět do Česka - podle nich nejde o palivo, ale o nebezpečný odpad. Čistá Ostrava teď kaly zpracované na palivo vozí do severních Čech, kde se mají spalovat. Proti tomu se ale bouří místní lidé.
Ředitel Diama Jiří Jež, který firmu vede od roku 2000, přesto soudí, že projekt je víceméně úspěšný. "Kdyby se zvolilo jiné řešení, stálo by to mnohonásobně více než čtyři miliardy, které stát na likvidaci lagun vyhradil," říká.
OTÁZKA: HN: Čistá Ostrava vyhrála v roce 2003 tendr na tuto zakázku díky plánu, že z kalů Ostrama bude vyrábět palivo. Ale kaly jsou nebezpečný odpad a evropská legislativa zakazuje výrobu paliv z nebezpečného odpadu. Nebyla chyba, že stát toto řešení přijal a platí jej?
Víte, co je u nás výrobků z nebezpečných odpadů? Z popílků a podobně? Používají se například ve stavebnictví.
OTÁZKA: HN: Ale neklasifikují se jako palivo. Poláci tvrdí, že k nim nelegálně vozíme nebezpečný odpad.
Tady to bylo certifikované jako palivo a jako palivo to bylo do Polska vyvezeno.
OTÁZKA: HN: Certifikát na palivo vydala firma VVUÚ (dříve Vědeckovýzkumný uhelný ústav). Podle Českého institutu pro akreditaci ale tato společnost neměla k vydání takového certifikátu oprávnění.
Poslouchejte. Diamo vyhlásilo veřejnou soutěž a Čistá Ostrava to vyhrála. Nemáme sebemenší právo mluvit do toho, co s materiálem kdo potom dělá či kam to vyváží. Kdyby se sanace neřešila přes to palivo, mohla být dražší. Nestála by čtyři, ale třeba dvanáct miliard korun. My jsme VVUÚ o žádný certifikát nežádali a ani jsme žádný neobdrželi. To žádala firma Baltom (do loňska obchodní partner Čisté Ostravy, odpady zpracovával na palivo a odvážel je - pozn. red.).
OTÁZKA: HN: Co se s kaly v Polsku stane, kdo je odveze? Kdo je za to zodpovědný?
To musí říct někdo jiný, není to náš problém. Naši zaměstnanci se tam ale byli podívat. Poláci tvrdí, že je toho u nich dvacet tisíc tun, ale to není pravda, my jsme našli jen deset tisíc. My to vozit zpátky rozhodně nebudeme. Někdo vyhrál zakázku, je to na něm.
OTÁZKA: HN: Ale vy jste garantem zakázky, kontrolujete to. Musíte přece být schopen říct, kdo je za nelegální dovoz odpadu do Polska odpovědný, ne?
To já nejsem schopen říct. Ale ty firmy měly certifikát na palivo, měly právo to vyvézt.
OTÁZKA: HN: Ovlivní problémy v Polsku cenu či časové lhůty celého projektu?
Lhůty vůbec ne. A cenu, to záleží na tom, kdo a z čeho to bude platit. Ceny za čištění lagun by to ovlivnit nemělo. Ale je věcí ministerstva životního prostředí, aby si tohle ošéfovalo. Třeba se najde cesta, že se to zlikviduje v Polsku. Ne že by nám to nevadilo či nás to netrápilo, ale jakoukoliv zodpovědnost odmítám.
OTÁZKA: HN: Z vašeho pohledu tedy Čistá Ostrava podmínky, jež má ve smlouvě se státem, plní?
To, co bylo ve smlouvách, splnili. Jinak bychom jim mohli dát až 150 milionů pokutu. Oni ten materiál nevyváželi, oni ho prodali. Vyvážel někdo jiný.
OTÁZKA: HN: Podle smlouvy měla Čistá Ostrava kaly z lagun odtěžit do konce loňského roku. Když říkáte, že smlouvu plní, je tam opravdu hotovo?
Není. Je hotovo vše, co bylo podle smlouvy, tedy asi 216 tisíc tun. Zůstává tam 70 tisíc tun kalů, ale ty před patnácti lety během průzkumu nebyly objeveny.
OTÁZKA: HN: Manažer Diama Josef Havelka to vysvětlil tak, že pracovníci při průzkumu narazili v jedné z jímek ve třech metrech hloubky na tvrdé dno, mysleli, že jsou to betonové panely. Pak se ukázalo, že jde o ztvrdlou krustu, pod níž je odpad. To je možné, splést si ztvrdlý kal s betonem?
Já ten průzkum nedělal. My jsme ho měli objednaný, dodavatel to takhle vyhodnotil.
OTÁZKA: HN: Celá zakázka běží pět let, laguny měly být prázdné do loňského prosince. Jak je možné, že ani ne dva měsíce před vypršením termínu se objevilo dalších 70 tisíc tun kalů?
Asi ten průzkum nebyl kvalitní. Dřív se na to nemohlo přijít, než se do toho materiálu hráblo.
OTÁZKA: HN: V zadávací dokumentaci zakázky je uvedeno, že dodavatel měl v roce 2005 provést další průzkum, v ceně na něj dokonce bylo vyčleněno 6,5 milionu korun. Dělala Čistá Ostrava vůbec ten průzkum?
To já teď nevím, jak to bylo.
OTÁZKA: HN: A vy jste ty průzkumy nějak ověřovali?
Kompletně to kontrolujeme, máme i nezávislého supervizora zakázky, kterého platí ministerstvo financí.
OTÁZKA: HN: Jaký bude mít 70 tisíc tun kalů navíc dopad na celou zakázku?
Prodlouží se a bude dražší. Teď se jedná, jak se to bude dál řešit.
OTÁZKA: HN: O kolik se sanace zdrží? Celé území má být podle smlouvy s Čistou Ostravou kompletně vyčištěno do roku 2018.
Celou sanaci dodatečně objevené množství nakonec ani prodloužit nemusí. Nyní termín závisí na tom, jak dlouho bude trvat čištění zemin a pevných zbytků. Linka, na které se to má dělat, není dodělaná.
OTÁZKA: HN: Na Ostramu ale stojí už od předloňského listopadu. Proč nefunguje?
Při vysoké teplotě se na ní tvoří ve velkém množství vodík, který hrozí výbuchem. Linka se musí dodělat, plus přidat protivýbušná opatření. To bude trvat nejméně půl roku. Ale dodavatel tvrdí, že termín stihne.
OTÁZKA: HN: Čistá Ostrava už loni chtěla kvůli komplikacím s linkou zvýšit cenu zakázky. Dostane příplatek?
O ceně jsme zatím nejednali. Čistá Ostrava musí požadavek předložit a odůvodnit. My to posuneme na ministerstvo průmyslu a to na vládu. Musí to také ohodnotit odborníci.
OTÁZKA: HN: O kolik celou sanaci prodraží nově objevené kaly?
Očekávám tak přes 200 milionů. Záleží ale taky, kde se to bude spalovat. Pokud to vezmou cementárny, bude to tak. Když se to bude muset pálit ve spalovnách, tak to může stát dvě miliardy.
OTÁZKA: HN: Čistá Ostrava má smlouvu na pálení kalů s cementárnou Lafarge v severočeských Čížkovicích. Hrozí, že Čížkovice nevezmou další dodávky?
Čížkovice mají smlouvu jen na to, co je nyní uskladněno u Litvínova. Ale teď, po tom mediálním tlaku, je otázka, zda vezmou i to množství navíc. Jestli ne, bude sanace mnohonásobně dražší.
OTÁZKA: HN: Na kolik celá sanace přijde? Čistá Ostrava ji vyhrála s cenou 2,6 mld. Kč, to s DPH dělá asi tři miliardy.
Ony tam byly nějaké vícepráce, zhruba za 650 milionů. S těmi se v projektu původně nepočítalo. K tomu jde cena za dodatečně objevené kaly, celkem to bude ke čtyřem miliardám korun.
OTÁZKA: HN: Jak celou sanaci hodnotíte?
Podívejte se, to je obrovská ekologická zátěž, která tu byla přes sto let. Jen naivkové řeknou, že předem vědí, v jakém rozsahu znečištění přesně je. Kolem lagun mohly být větší problémy - zabránilo se průsaku znečištění, okolí jsme téměř neohrozili. Když se tam začínalo, uvažovalo se o tom, že se sousední sídliště Fifejdy úplně vystěhuje. Zvládli jsme to bez toho. Nebýt mediálního tlaku... víte, tím se znevážila poctivá práce. Včetně toho Polska. Nebýt toho, že to naše noviny začaly rozvrtávat, tak s tím žádný problém nebyl. V Ostravě byl tento odpad přes sto let a je zlikvidovaný.
HN: Z toho materiálu byl ale zatím skutečně zlikvidován, tedy spálen, jen zlomek.
Bylo odtěženo 210 tisíc tun, s přísadami 246 tisíc tun. Spáleno je 130 tisíc tun.
OTÁZKA: HN: Víte to určitě? Většina kalů se měla spálit v Polsku. Nemohou se tam někde objevit další černé skládky?
Nemám doklady. Nevíme přesně, co bylo spáleno. Víme, co bylo dovezeno do Polska, podle dokladů sto tisíc tun, zbývá tam deset tisíc. A zhruba třicet tisíc tun mělo být spáleno v Čechách.
OTÁZKA: HN: Proč se kaly nepovedlo spalovat v okolí Ostravy, jak dodavatel původně sliboval?
Protože všichni byli proti. Já bych to taky za barákem nechtěl spalovat. Ale to palivo je dobré, spalovací zkoušky dopadly výborně. Spalují se i horší věci, spálila se třeba celá Pozďátka, to byla skládka nebezpečných odpadů u Třebíče, taky jsme ji likvidovali. Nikdo o tom pořádně ani nevěděl, spálila se bez problémů. Tady se někdo rozhodl, že to zveřejní, že to bude komplikovat.
OTÁZKA: HN: Myslíte, že by se mělo před veřejností tajit, co se děje s nebezpečným materiálem v okolí?
Ale vůbec ne. Neříkám, aby o tom veřejnost nevěděla. Ale je potřeba rozumný přístup. Ne že o tom veřejnosti řekneme, a ona řekne "ne, v žádným případě". Veřejnost musí potom říct, co s tím. To jsme měli nechat ty laguny smrdět v Ostravě dalších sto let?
Co je to KAL?
Laguny v Ostramu obsahují kašovité, tekuté i tuhé zbytky ze sto let trvající chemické výroby. Jsou v nich jedovaté ropné látky, takzvané kyselé dehty. Ty jsou klasifikovány jako nebezpečný odpad. Materiál silně zapáchá, zvláště za tepla. Obsahuje jedovaté látky, například tzv. polychlorované bifenyly (PCB), které mohou způsobit rakovinu.Odpady v Ostravě: tak šel čas
Laguny Ostrama jsou nejsložitější ekologickou zakázkou v zemi. Chemické látky se v nich ukládaly přes sto let, tolik ropného odpadu se nikde jinde nenahromadilo. Případ řeší už několikátá vláda.1888
V Ostravě vzniká rafinerie na výrobu petroleje a topného oleje, výrobní program se časem rozrůstá. Od roku 1965 se tu regenerovaly použité oleje. Z ukládaného odpadu postupně vznikly "laguny".
1992
V Ostravě vzniká rafinerie na výrobu petroleje a topného oleje, výrobní program se časem rozrůstá. Od roku 1965 se tu regenerovaly použité oleje. Z ukládaného odpadu postupně vznikly "laguny".
1996
Ostramo má potíže. Rozpadl se systém sběru použitých olejů, na němž firma stála. Podnik upadá do čím dál větších dluhů, postupně zastavuje výrobu. Vláda schvaluje na likvidaci lagun státní garanci 4 miliardy korun.
1997
Povodeň v Ostramu způsobí ekologickou katastrofu. Vlček je obviněn z obecného ohrožení, před soudem jej zachrání amnestie.
Laguny od Vlčka kupuje za jednu korunu stát. Věřitelé dávají návrh na konkurz Ostrama.
2001
Teprve nyní soud vyhlašuje úpadek Ostrama. Vlček mezitím převedl zbytky majetku Ostrama na firmu své ženy. Sanace lagun zůstává na státu. Státní podnik Diamo připravuje veřejnou zakázku na jejich likvidaci.
2003
Diamo vypisuje tendr. Počítá se se sanací 200 tisíc tun kalů, 500 tisíc tun pevných zbytků a s rekultivací dvanáctihektarového pozemku. Hlásí se čtyři zájemci.
2004
Zakázku získává sdružení Čistá Ostrava s cenou 3 mld. korun (včetně DPH). Laguny slibuje zlikvidovat do konce roku 2010 (kaly se mají pálit v regionu), celý areál má být čistý do konce roku 2015.
2007
Sanace dosud nezačala. Ministr Říman žádá Diamo o "zostřený dohled" a postih odpovědných lidí. Vláda posouvá lhůtu na sanaci lagun o rok (do 2011) a na rekultivaci areálu o tři roky (do 2018). Státní garanci navyšuje na 4,2 miliardy korun.
2008
Kaly se konečně začínají těžit. Odebírá je firma Baltom. Baltom a jeho partneři kaly smíchané s uhlím a vápnem vyvážejí do Polska jako palivo. Podle Čisté Ostravy tím její zodpovědnost za kaly končí.
Leden 2011
Baltom má problém s odbytem paliva, kaly se hromadí na nelegálních skládkách na Frýdecko-Místecku, což postihuje Česká inspekce životního prostředí.
Jaro 2011
Čistá Ostrava vypovídá Baltomu smlouvu, ten ji žaluje (u arbitráže pak vysoudí 75 milionů korun). Čistá Ostrava získává místo Baltomu nové partnery - Šamonil a Vodní zdroje.
Léto 2011
Kaly z Ostrama objevují úředníci v Polsku, žádají jejich návrat do Česka. Čistá Ostrava uzavírá smlouvu o skladování kalů u Litvínova a pálení v cementárně Lafarge.
Podzim 2011
V listopadu hlásí Čistá Ostrava, že objevila v jedné z jímek dalších 70 tisíc tun kalů, s nimiž se ve smlouvě nepočítalo. Přesto koncem roku oznamuje ukončení sanace v termínu.
Současný stav
Sto deset tisíc tun paliva z Ostrama leží na skládce u Litvínova, spalovat se bude pět až šest let. Není jasné, kdo odveze kaly z Polska ani kdo odtěží zbývajících sedmdesát tisíc tun kalů, které stále leží v jímkách Ostravě. Není ani známo, jak se těchto celkem asi devadesát tisíc tun kalů (tedy zhruba třetina původního množství v lagunách Ostrama) bude likvidovat, Lafarge je odmítá.Laguny Ostrama jsou nejsložitější ekologickou zakázkou v zemi. Chemické látky se v nich ukládaly přes sto let, tolik ropného odpadu se nikde jinde nenahromadilo. Případ řeší už několikátá vláda.Neříkám, aby o tom veřejnost nevěděla. Ale je potřeba rozumný přístup. Ne že o tom veřejnosti řekneme, a ona řekne "ne, v žádným případě".
Zdroj: http://www.enviweb.cz/clanek/sanace/89955/ja-bych-ten-odpad-za-svym-domem-taky-palit-nechtel (původně vyšlo v placené sekci Hospodářských novin)
