Čížkovice – Státní podnik Diamo připravuje ekologickou zakázku na likvidaci zhruba 100 000 tun kalů, které zbyly v Ostravě. Náměstkyně podniku Kamila Trojáčková uvedla, že zneškodňování kalů z lagun Ostramo v cementárně Čížkovice a jejich dočasné uložení na skládce firmy Celio je jednou z nejlepších variant řešení tohoto problému.
Deník hovořil s generálním ředitelem a předsedou představenstva Lafarge Cement Ivanem Marešem.
Několikrát jste veřejně deklaroval, že další kaly nad rámec toho, co už je uloženo na skládce u Litvínova, už cementárna nepřijme. Platí to i v této chvíli?
Ano.
Může vás Diamo, potažmo stát, jeho ministerstva či vláda nějakým způsobem přesvědčit, že své stanovisko přehodnotíte?
Ne
Ani když použijí legislativní či ekonomický tlak? Kdyby vám nabídli super cenu: 5 nebo 50 korun za tunu, tak nic?
Mě osobně ne. A firmu také ne. Já reprezentuji firmu, takže ne.
Jenže vloni v březnu jste také říkali, že cementárna ostravské kaly nechce a pak se to změnilo. Co se stalo tak zásadního?
Geosan v určitou chvíli přišel s nabídkou, která byla pro nás ekonomicky zajímavá. Stále hledáme zdroje alternativních paliv a máme na to všechna povolení v rámci integrovaného povolení. Pro nás to byla nabídka, jako kdyby nám někdo nabídl levnější uhlí. My jsme ho prostě koupili. Pro nás to bylo ekonomicky výhodné.
Takže stále trváte na kategorickém ne?
Trvám. A já vám řeknu proč. Všichni jsme se přesvědčili o tom, že spoluspalování toho materiálu, kterému se říká Geobal 4, je naprosto ekologicky nezávadné a nemá naprosto žádné vlivy na zdraví obyvatel. Za normálních okolností je to pro nás palivo jako každé jiné. Kvůli tomu, co se z toho udělalo, tak nám to za to nestojí. Ušetřit pár korun či eventuálně za to dostat zaplaceno, nám za to nestojí.
I kdyby se s vámi dohodla nějaká firma? Ptám se na to z toho důvodu, že tentokrát státní podnik Diamo ve výběrovém řízení na likvidaci zbylých ostravských kalů bude požadovat po zájemcích, kteří se do tendru přihlásí, způsob konečné likvidace. A to je posun, protože Geosan před několika lety zakázku získal, aniž stát řešil, kde a jakým způsobem budou kaly likvidovány.
S paní Kamilou Trojáčkovou jsem snad nikdy nemluvil. Možná jednou na veřejném slyšení v Mostě, kde byla přítomna jedna paní z Diama. Ale nevím, zda to byla ona. Paní Trojáčková řekla, že z určitých důvodů čížkovická cementárna je nejvhodnějším způsobem likvidace těchto kalů. A to je pravda. Ale ani paní Trojáčková či kdokoliv jiný z Diama či ministerstva životního prostředí, ministerstva průmyslu a obchodu mě nekontaktoval a nezeptal se mě. V současnosti putují spekulace a fámy, které žijí svým životem. Podstatné je, že mě nikdo nezavolal a neřekl: Máte o to zájem za těchto podmínek?
Nikdo vás nekontaktoval z ministerstva životního prostředí? Ani třeba zástupce Geosanu, neboť tato firma se určitě do nového výběrového řízení na likvidaci zbylých kalů přihlásí? Vypadá to, že stát má vše dopředu připraveno a čížkovická cementárna je poslední klíčový hráč a všichni by si přáli, abyste řekli ano.
Ne, Geosan se mnou nejednal. Já jsem ten poslední, který se k tomu, co se v současnosti děje, vyjadřuje. Všichni se k tomu už vyjádřili, všichni už vědí, že se to bude spalovat v Čížkovicích, jenom nás se nikdo nezeptal. Diamo řeklo, že nejlepší způsob jak se toho zbavit je spálení v cementárně. Pak ještě dodalo, že je nejlepší to spálit v Čížkovicích, neboť je na to technologie a první várka 110 tisíc tun cementárna koupila. Z hlediska Diama je to ideální způsob, jak se toho zbavit. MŽP ví, ačkoliv to nikdy nahlas neřeklo, že nejlepší způsob jak likvidovat tento typ odpadu je spálení v cementárně. Ale nikdo nezvedl telefon, nenapsal mail, nikdo nepřijel a nezeptal se: Pane Mareši, máte o to zájem? A teprve poté, kdybych řekl, že o to máme zájem, tak oni by mohli začít uvažovat o tom, jak to vyřešit. Rozumím i stanovení si té podmínky, že s tím musí souhlasit Ústecký kraj. Chybí ale to prvotní, zeptat se nás.
A cementárna to sama iniciovat nebude? Že byste vyjednávali o souhlasu Ústeckého kraje?
Určitě ne.
Probíhalo něco podobného před rokem, kdy Ústecký kraj nejprve řekl ne, a o pár dní později řekl ano? Nejprve jste se jako firmy dohodly a pak jste šly vyjednávat s krajem?
S hejtmankou Vaňhovou jsem mluvil jednou a to v době, když jsem se dozvěděl, že je kategoricky proti. Chtěl jsem se jí jenom zeptat, proč je kategoricky proti. Na základě čeho, zda se něčeho bojí. Nechápu, proč znovu se to dostalo do médií.
Třeba proto, že instituce, které musí problém s ostravskými kaly vyřešit, začaly nějakým způsobem opět konat a probíhá připomínkový proces.
Nic proti tomu.
Několikrát jste říkal, že Čížkovice se od cementárny v Hranicích liší v tom, že na spalování kalů máte technologii, např. speciální halu. Je to skutečně vaše investice nebo jste na ní dostali peníze od státu v souvislosti s likvidováním litvínovských kalů či z nějaké evropské dotace?
Především cementárna není spalovna. My ten materiál využíváme k energetickému zpracování. Tvoří jen 5,5 procenta v našem palivovém mixu a přiznávám, jeho výhřevnost není velká. Hala a další opatření nevznikla v souvislosti s Litvínovem. Veškerý cementářský průmysl hledá alternativní zdroje paliva, neboť je energeticky náročný. Náklady na energie jsou obrovské. Snažíme se hledat co nejlevnější energetické zdroje. Také do toho vstupuje celý mechanismus emisních povolenek. Jinak to byla naše investice z našich peněz. Netočte to do té pozice, že nám někdo něco zaplatil, abychom začali něco likvidovat.
Autor: Radek Pešout Ing.
Deník hovořil s generálním ředitelem a předsedou představenstva Lafarge Cement Ivanem Marešem.
Několikrát jste veřejně deklaroval, že další kaly nad rámec toho, co už je uloženo na skládce u Litvínova, už cementárna nepřijme. Platí to i v této chvíli?
Ano.
Může vás Diamo, potažmo stát, jeho ministerstva či vláda nějakým způsobem přesvědčit, že své stanovisko přehodnotíte?
Ne
Ani když použijí legislativní či ekonomický tlak? Kdyby vám nabídli super cenu: 5 nebo 50 korun za tunu, tak nic?
Mě osobně ne. A firmu také ne. Já reprezentuji firmu, takže ne.
Jenže vloni v březnu jste také říkali, že cementárna ostravské kaly nechce a pak se to změnilo. Co se stalo tak zásadního?
Geosan v určitou chvíli přišel s nabídkou, která byla pro nás ekonomicky zajímavá. Stále hledáme zdroje alternativních paliv a máme na to všechna povolení v rámci integrovaného povolení. Pro nás to byla nabídka, jako kdyby nám někdo nabídl levnější uhlí. My jsme ho prostě koupili. Pro nás to bylo ekonomicky výhodné.
Takže stále trváte na kategorickém ne?
Trvám. A já vám řeknu proč. Všichni jsme se přesvědčili o tom, že spoluspalování toho materiálu, kterému se říká Geobal 4, je naprosto ekologicky nezávadné a nemá naprosto žádné vlivy na zdraví obyvatel. Za normálních okolností je to pro nás palivo jako každé jiné. Kvůli tomu, co se z toho udělalo, tak nám to za to nestojí. Ušetřit pár korun či eventuálně za to dostat zaplaceno, nám za to nestojí.
I kdyby se s vámi dohodla nějaká firma? Ptám se na to z toho důvodu, že tentokrát státní podnik Diamo ve výběrovém řízení na likvidaci zbylých ostravských kalů bude požadovat po zájemcích, kteří se do tendru přihlásí, způsob konečné likvidace. A to je posun, protože Geosan před několika lety zakázku získal, aniž stát řešil, kde a jakým způsobem budou kaly likvidovány.
S paní Kamilou Trojáčkovou jsem snad nikdy nemluvil. Možná jednou na veřejném slyšení v Mostě, kde byla přítomna jedna paní z Diama. Ale nevím, zda to byla ona. Paní Trojáčková řekla, že z určitých důvodů čížkovická cementárna je nejvhodnějším způsobem likvidace těchto kalů. A to je pravda. Ale ani paní Trojáčková či kdokoliv jiný z Diama či ministerstva životního prostředí, ministerstva průmyslu a obchodu mě nekontaktoval a nezeptal se mě. V současnosti putují spekulace a fámy, které žijí svým životem. Podstatné je, že mě nikdo nezavolal a neřekl: Máte o to zájem za těchto podmínek?
Nikdo vás nekontaktoval z ministerstva životního prostředí? Ani třeba zástupce Geosanu, neboť tato firma se určitě do nového výběrového řízení na likvidaci zbylých kalů přihlásí? Vypadá to, že stát má vše dopředu připraveno a čížkovická cementárna je poslední klíčový hráč a všichni by si přáli, abyste řekli ano.
Ne, Geosan se mnou nejednal. Já jsem ten poslední, který se k tomu, co se v současnosti děje, vyjadřuje. Všichni se k tomu už vyjádřili, všichni už vědí, že se to bude spalovat v Čížkovicích, jenom nás se nikdo nezeptal. Diamo řeklo, že nejlepší způsob jak se toho zbavit je spálení v cementárně. Pak ještě dodalo, že je nejlepší to spálit v Čížkovicích, neboť je na to technologie a první várka 110 tisíc tun cementárna koupila. Z hlediska Diama je to ideální způsob, jak se toho zbavit. MŽP ví, ačkoliv to nikdy nahlas neřeklo, že nejlepší způsob jak likvidovat tento typ odpadu je spálení v cementárně. Ale nikdo nezvedl telefon, nenapsal mail, nikdo nepřijel a nezeptal se: Pane Mareši, máte o to zájem? A teprve poté, kdybych řekl, že o to máme zájem, tak oni by mohli začít uvažovat o tom, jak to vyřešit. Rozumím i stanovení si té podmínky, že s tím musí souhlasit Ústecký kraj. Chybí ale to prvotní, zeptat se nás.
A cementárna to sama iniciovat nebude? Že byste vyjednávali o souhlasu Ústeckého kraje?
Určitě ne.
Probíhalo něco podobného před rokem, kdy Ústecký kraj nejprve řekl ne, a o pár dní později řekl ano? Nejprve jste se jako firmy dohodly a pak jste šly vyjednávat s krajem?
S hejtmankou Vaňhovou jsem mluvil jednou a to v době, když jsem se dozvěděl, že je kategoricky proti. Chtěl jsem se jí jenom zeptat, proč je kategoricky proti. Na základě čeho, zda se něčeho bojí. Nechápu, proč znovu se to dostalo do médií.
Třeba proto, že instituce, které musí problém s ostravskými kaly vyřešit, začaly nějakým způsobem opět konat a probíhá připomínkový proces.
Nic proti tomu.
Několikrát jste říkal, že Čížkovice se od cementárny v Hranicích liší v tom, že na spalování kalů máte technologii, např. speciální halu. Je to skutečně vaše investice nebo jste na ní dostali peníze od státu v souvislosti s likvidováním litvínovských kalů či z nějaké evropské dotace?
Především cementárna není spalovna. My ten materiál využíváme k energetickému zpracování. Tvoří jen 5,5 procenta v našem palivovém mixu a přiznávám, jeho výhřevnost není velká. Hala a další opatření nevznikla v souvislosti s Litvínovem. Veškerý cementářský průmysl hledá alternativní zdroje paliva, neboť je energeticky náročný. Náklady na energie jsou obrovské. Snažíme se hledat co nejlevnější energetické zdroje. Také do toho vstupuje celý mechanismus emisních povolenek. Jinak to byla naše investice z našich peněz. Netočte to do té pozice, že nám někdo něco zaplatil, abychom začali něco likvidovat.
Autor: Radek Pešout Ing.
