V roce 2012 bylo v cementárně bez problémů spáleno cca 10.500 tun odtěženého obsahu ostravských lagun

V roce 2012 bylo v cementárně společnosti Lafarge Cement v Čížkovicích spáleno cca 10.500 tun GEOBALU 4, tj. přepracovaných kalů, které se nacházely v tzv. ostravských lagunách. Kaly v množství cca 110 tisíc tun v roce 2011 z lagun odtěžila společnost GEOSAN GROUP v rámci realizace veřejné zakázky „Nápravná opatření– laguny Ostramo. Tyto kaly byly následně uloženy do zabezpečeného skládkového komplexu společnosti CELIO v Litvínově, odkud je společnost CELIO postupně převáží ke spálení do cementárny v Čížkovicích.

„Uložení GEOBALu na skládce společnosti CELIO a jeho následné spalování v Čížkovicích proběhlo bez jediného problému či výtky ze strany státních orgánů,“ uvedl Jiří Šalda, člen představenstva a výrobní ředitel společnosti GEOSAN GROUP. „Tento výsledek považuji za obrovský úspěch zejména proto, že do prosince 2012 bylo v souvislosti s uložením a energetickým využitím paliva provedeno ze strany orgánů státní správy a samosprávy celkem 44 kontrol a v jejich rámci i 10 odběrů vzorků. Všechny tyto kontroly i odběry přitom potvrdily, že veškeré podmínky integrovaného povolení jsou důsledně dodržovány,“ dodal Jiří Šalda.

GEOSAN GROUP je vedoucím účastníkem sdružení ČISTÁ OSTRAVA, které pro státní podnik DIAMO realizuje veřejnou zakázku Nápravná opatření – laguny Ostramo. Dalšími členy sdružení jsou společnosti AQUATEST a.s. a OHL ŽS, a. s.

Zdroj: http://www.cistaostrava.cz/article.asp?mid=1&sid=8&aid=65

Žádost skládkového komplexu CELIO o rozšíření skládky

ODPOVĚĎ pro Radka Pešouta, Deník, ze 17. prosince 2012

Dotaz (v původním znění):

Dobrý den, paní Hanáčková,
chtěl bych Vás požádat o informaci, v jaké fázi je žádost skládkového komplexu CELIO o rozšíření skládky, resp. proces změny integrovaného povolení.

Odpověď:

Dobrý den,
řízení o změnu IP pro CELIO bylo přerušeno, mimo jiné i kvůli EIA, kterou vede MŽP.

Připravila:
Mgr. Magdalena Hanáčková, tisková mluvčí
odbor kanceláře hejtmana Ústeckého kraje
Velká Hradební 48, 400 02 Ústí nad Labem
tel. 475 657 726
mob. 737 203 666
hanackova.m@kr-ustecky.cz

Zodpovídá: Mgr. Alena Tichá
Vytvořeno / změněno: 20.12.2012 / 20.12.2012 | Účinnost do: 19.1.2013

Zdroj: http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1671708&p1=96797

Ostravské ropné kaly spolknou další miliardy

Vyčištění ostravských ropných lagun, kde jsou uloženy tisíce tun odpadů z rafinerské výroby, se prodraží o dalších 3,1 miliardy korun. A protáhne se minimálně o pět let. O navýšení státních záruk nyní jedná podnik Diamo a ministerstvo průmyslu a obchodu. Již příští měsíc by další peníze na rekultivaci měla schválit vláda.

"Objevily se nové skutečnosti, se kterými jsme původně nepočítali," říká Jiří Jež, šéf státního podniku Diamo, který sanaci pro stát zajišťuje. Má tím na mysli, že se v lagunách našlo téměř o sto tisíc tun více kalů, než kolik vyčíslil původní průzkum. Diamo už připravilo vypsání tří nových zakázek na jejich likvidaci, které by měly navýšit konečnou cenu ze čtyř až na 7,1 miliardy korun. "Jedná se pouze o garance, konečná cena může být nižší," říká náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc.

Dokončení sanace se stále odsouvá. Nyní až na rok 2022. Od konce minulého roku čištění stojí a jen udržovací práce přijdou stát na miliony korun měsíčně. Toxické látky, které se z ropných odpadů uvolňují, navíc kontaminují okolí.

Původní zakázku vyhrálo v roce 2003 s nabídkou 2,7 miliardy korun Sdružení Čistá Ostrava, v němž hrála vedoucí úlohu společnost Geosan. Sdružení mělo vytěžit přes 474 tisíc tun kontaminovaných zemin a 200 tisíc tun ropných kalů. Ty byly po desítky let uloženy ve třech ropných bazénech. Loni ale našel Geosan v lagunách dalších 92 tisíc tun kalů, které prý průzkumy neodhalily. Do okolí začaly navíc prosakovat vysoce kontaminované vody, tzv. solanky, a speciální linka, která měla zeminu čistit, nefungovala. Při čištění se totiž začalo uvolňovat značné množství vodíku, který hrozil výbuchem.

"Nalezení desítek tisíc tun je naprostým nesmyslem. Je jen otázkou, co stát Geosanu ještě odpustí," říká bývalý šéf Geosanu Aleš Grof, který původní smlouvu podepisoval a pak začal pracovat pro konkurenční Simul Trust (ten o likvidaci ostravských kalů usiloval). Podle Grofa byly všechny průzkumy udělány dobře a 92 tisíc tun kalů se nemohlo náhle jen tak objevit. Diamo a Geosan si ale stojí za svým.

Hladce neprobíhala ani likvidace kalů. Část paliva, které se z nich vyrábělo, se vyvezla do Polska, kde ho ale úřady označily za toxický odpad a vrátily zpět. Přes 110 tisíc tun kalů se nakonec převezlo na skládku u Litvínova, z níž je odebírá a spaluje čížkovická cementárna Lafarge. Jenže ta už také řekla, že s pálením končí. Vítěz nových tendrů proto bude muset najít jiné spalovny.

Ostravská zakázka není první, která se výrazně prodražuje a je u toho Geosan. Raketově mu vzrostly náklady i při čištění plzeňské Škodovky. Ty se z odhadovaných jedné až dvou miliard korun vyšplhaly na konečných jedenáct miliard.

Kolik stojí likvidace

7,1 MILIARDY KČ

Na tolik chce ministerstvo průmyslu navýšit státní záruky na likvidaci ostravských ropných kalů. Původně se počítalo jen se čtyřmi miliardami.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

 Zdroj: http://www.enviweb.cz/clanek/sanace/94182/ostravske-ropne-kaly-spolknou-dalsi-miliardy

Chyby na každém kroku

Pokud někde doslova platí Murphyho zákon "co se může pokazit, to se pokazí", je to u odstraňování ekologických škod. Těžko se najde projekt, kde by se výrazně nepřekročila cena a termín. Čištění ostravských lagun, které se podle současných odhadů (což znamená, že se to může kdykoliv změnit k horšímu) dvojnásobně prodraží a protáhne o pět let, není výjimkou.

Právě laguny ukazují chyby na každém kroku. Ty začínají už u samotného odhadu škod. I když těžko rozporovat tvrzení, že sto procent informací o stavu lokality nelze nikdy předem zjistit, přesto "netušené" objevení 92 tisíc tun kalů vzbuzuje pochyby. Stejně jako "překvapivé zjištění", že výrobní linka, která ze špinavých kalů vyrábí kromě "čistého" alternativního paliva i vodík v množství, jež by při výbuchu srovnalo se zemí i přilehlý městys, ukazuje, že schválená technologie zjevně nebyla tak úplně odzkoušená. Tedy pokud nešlo o přímou dodávku technologie z vojenských laboratoří, jejímž původním účelem bylo ze "sajrajtu" vyrobit výbušninu. Putování netoxického paliva, které nikdo nechce, protože všichni tvrdí, že je toxické, po celé republice i přilehlém zahraničí (což znamená další ekologickou zátěž ze zbytečných cest) jen potvrzuje absurditu projektu, který sice stát zadal, ale zjevně neohlídal.

Ostravská anabáze je jen malou ukázkou velkých problémů, které mohly nastat při schválení celostátního ekotendru. Je dobře, že se u něj objevily takové nesrovnalosti, že se stal přes veškeré tlaky politicky neprůchodným. Což neznamená, že to nějakou další vládu znovu nenapadne, a už proto je nutné zůstat ve střehu. Ve střehu by měla ale hlavně být státní správa, která sanaci ekologických škod platí. Zatím ale selhává ve všech krocích, od zadání podmínek při výběrovém řízení přes smlouvy o dílo až po průběžnou kontrolu.

AUTOR: Julie Hrstková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: http://www.enviweb.cz/clanek/sanace/94183/chyby-na-kazdem-kroku

Stát vypíše nové tendry na likvidaci ostravských lagun

Státem kontrolovaná firma Diamo vypíše v lednu dvě samostatná výběrová řízení na další fázi likvidace ostravských ropných lagun. Na jaře by pak měla přidat ještě jedno. Podle informací deníku Insider stát na zakázky vyčlení nejvýše 3,1 miliardy korun.

    "První lednový tendr bude otevřený pro všechny zájemce a půjde v něm o likvidaci kalů, které zůstaly po předchozích operacích. V druhém případě stát osloví přímo sdružení Čistá Ostrava, které se už na předchozí likvidaci podílelo. V tomto případě jde o likvidaci zeminy a pevných zbytků," píše deník. Podle generálního ředitele Diama Jiřího Ježe dolaďuje firma poslední detaily tendrů s ministerstvem životního prostředí.

    Sanaci lagun provádí pro státní podnik Diamo sdružení firem Čistá Ostrava. Vedoucí firmou sdružení je Geosan Group, dále jsou v něm zastoupeny akciové společnosti OHL ŽS a Aquatest.

    Čistá Ostrava vyhrála v roce 2004 původní tendr s nabídkou, že celé území dá do pořádku za 2,6 miliardy korun. Do ekologické obnovy území, které patří k nejzamořenějším v republice, stát ale už investoval zhruba čtyři miliardy korun.

    Původně se odhadovalo, že v lagunách se nachází asi 215.000 tun kalů. Při likvidaci se postupně ukázalo, že kalů je přibližně o 70.000 tun více. Čistá Ostrava mimoto také nárokovala takzvané vícepráce, což je další důvod, proč konečná suma, kterou stát zaplatí, převýší původní o jednotky miliard.

    Ropné laguny v Ostravě jsou jedním z nejvíce znečištěných míst v České republice. Likvidovaný odpad se odtud odváží do různých míst po celé zemi, kde se pak spaluje.

Zdroj: http://www.enviweb.cz/clanek/sanace/94161/stat-vypise-nove-tendry-na-likvidaci-ostravskych-lagun

Petice: NEDEJME SE! - proti zrušení pořadu Nedej se!

Text petice: http://www.jednej.cz/petition.php?id=111

NEDEJME SE!

Veřejnoprávní televize nepatří, jak se mnozí domnívají, politickým stranám, ale veřejnosti. Těm, kdo ji jako koncesionářï platí, a prostřednictvím svých nezávislých zástupců (tzv. mediálních rad) by ji měli i kontrolovat. Jedním z nezastupitelných úkolů veřejnoprávního média je péče o zachování kulturních a přírodních hodnot, a odhalování všeho, co tyto hodnoty ohrožuje. V tomto smyslu naplňuje cyklus Nedej se / Přidej se, t.č. jediný investigativní TV pořad v oblasti životního prostředí, veřejnoprávní zadání přímo vzorně. Už přes dvacet let hájí kontinuálně práva občanů nejen na zdravý vzduch, čistou vodu a uchování přírodní a kulturní rozmanitosti, ale je i významným nástrojem při odhalování korupce v této oblasti. Ač na něj byly ze strany „potrefených hus“ podány desítky stížností a trestních oznámení, prakticky vždy daly soudy za pravdu tvůrcům proti stěžovatelům. Cyklus je totiž opřen o nezpochybnitelné poznatky vědců, má stoprocentní podporu českých univerzit a výzkumných ústavů, a není divu, že první, kdo se proti rozhodnutí, zastavit jeho výrobu, postavil, byli renomovaní vědci z Akademie věd ČR (viz Otevřený dopis řediteli ČT ze dne 11. 12. 2012).

I my se k tomuto protestu připojujeme a ještě jej rozšiřujeme, protože pořad nehájí jen zájmy české vědy, ale celé občanské společnosti. Naši představitelé rádi mluví o korupci, a přitom mlčí k likvidaci jedné z posledních platforem, jež tento mor dlouhodobě pojmenovává. Magazínů či dokumentů o krásách přírody produkují média víc než dost, co by ale citelně scházelo, je investigativní pořad, dívající se na prsty znečišťovatelům chemickým i etickým. Nechápeme, proč má být (pod komunistickým trikem „inovace“) likvidováno něco, co se osvědčilo. Svědčí o tom i první historicky udělená cena Václava Havla za přínos občanské společnosti, kterou cyklu letos udělila porota Trilobitu – ceny Českého filmového a televizního svazu, udělované nikoli za popularitu, nýbrž za kvalitu. Dostat během jednoho roku prestižní cenu i padáka, to je snad možné jen u nás v Kocourkově. Pořad přes 20 let nekompromisně hájil zájmy občanů – nyní je na čase, aby občané stejně nekompromisně hájili tento pořad

Vyzýváme proto se vší naléhavostí vedení České televize, aby od plánovaného zrušení jediného investigativního pořadu v oblasti ochrany životního prostředí a od jeho eventuálního nahrazení „neutrálním“ dokumentem o přírodě upustilo a aby byl pořad naopak, s ohledem na jeho obecně prospěšný význam při obhajování veřejného zájmu, rozšířen.

Petiční výbor:

Prof. PhDr. Vladimír Just, VŠ pedagog a TV kritik

Doc. Mg.A. Olga Sommerová, filmová režisérka

RNDr. Martin Bursík, ekolog a bývalý ministr životního prostředí

Prof. Ing. Josef Fanta CSc, ekolog (ekologie krajiny a ekologie lesa)

Tuto petici podporují: Jan Dusík, Jan Haverkamp (Greenpeace, Pavel Kindlmann, Prof. PhDr. Vladimír Just, VŠ pedagog a TV kritik, Doc. Mg.A. Olga Sommerová, filmová režisérka, RNDr. Martin Bursík, ekolog a bývalý ministr životního prostředí, Prof. Ing. Josef Fanta CSc, ekolog (ekologie krajiny a ekologie lesa, Jan Rovenský, Eva Tylová, Edvard Sequens,

Zdroj: http://www.protikalum.cz/aktuality.html