Přes veškeré sliby a deklarace výrobního ředitele společnosti Geosan pana Jiřího Šaldy, bude tato společnost požadovat navýšení finančních prostředků a posun termínu o sedm měsíců.
„Budeme se určitě pohybovat v řádech stovek milionů, které bude tato sanace stát navíc. Rádi bychom to zhruba do 3 týdnů celé zprocesovali a podali tuto žádost, protože víme, že to bude velice složité legislativně celou tuto žádost projednat,“ sdělil Radiožurnálu Šalda.
Tato reakce je naprosto logická. Společnost Geosan Group, a.s., vedoucí účastník Sdružení Čistá Ostrava, které realizuje sanaci Lagun Ostramo počítal s tím, že bude odpady vozit do Litvínova a pálit v Čížkovicích jako palivo, které si nechalo certifikovat pod názvem Geobal 4. Stejně jako v minulosti takto byly vyváženy paliva do Polska pod názvem Geobal 2 a jiné.
Proti tomuto se však postavila ČIŽP Ústí nad Labem, která označilo palivo Geobal 4 za nebezpečný odpad a v tomto duchu bylo Odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje vydána změna č.20 Integrovaného povolení pro „Skládkový komplex CELIO a.s.“.
ČIŽP Ústí nad Labem dopisem z 9.září žádá o vyjasnění vlastnických vztahů k odpadu a klasifikuje převážený materiál jako nebezpečný odpad. V tomto duchu je následně vydáno Integrované povolení. S tímto však nepočítá rozpočet projektu.
Dopad rozhodnutí ČIŽP Ústí nad Labem je pro Geosan Group, a.s. zdrcující. Podle zákona o odpadech (§46 následující zákona 185/2001 Sb. v platném znění) za každou tunu nebezpečného odpadu musí zaplatit obci Čížkovice a Státnímu Fondu Životního prostředí ČR poplatek ve výši 6.200,-Korun což při množství 110.000 tun, které mají převezeny a být spáleny znamená částku 682 milionů korun, ale ta dnes v rozpočtu projektu chybí.
Je otázkou, zda i přes tyto okolnosti bude odpad spálen. Ze zákona vyplývá, že každý měsíc musí cementárna v Čížkovicích, dle skutečně spáleného množství odpadu, zaplatit obci v jejímž katastru se nalézá 1.700,-korun a Státnímu fondu životního prostředí ČR 4.500,-korun za každou spálenou tunu nebezpečného odpadu.
Paradoxem je, že o tyto peníze se připravil Moravskoslezský kraj tím, že prostřednictvím Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu povolil společnosti Geosan Group, a.s. výrobu paliva z nebezpečného odpadu z lagun.
Citace z integrovaného povolení pro zařízení „Nápravná opatření – Laguny Ostramo“ :
A. Zařízení pro zpracování kyselých dehtů – NOLO
Bude obsahovat následující technologické postupy:
* odtěžení a separace kapalné fáze ropných kalů 13,37 t/den
* předúprava tuhé a kašovité fáze ropných kalů 1 500 t/den
* odtěžení předupraveného obsahu lagun 1 500 t/den výroba výrobku 3 200 t/den (dle požadavků mísení složek)
Do zařízení bude přijímán pouze odpad ze staré ekologické zátěže Laguny Ostramo, tj. náplň laguny R2, R3 a částečně R1. Odpad je zařazen jako nebezpečný odpad katalogového čísla 05 01 07 Kyselé dehty. Výstupem ze zařízení bude výrobek označený jako TPS - NOLO nebo TPS - NOLO 1.
Toto rozhodnutí je dnes rozporováno Polským Inspektorátem ochrany životního prostředí, který poukazuje na skutečnost, že palivo nelze vyrobit z nebezpečného odpadu – stejně jako jej zpochybnila ČIZP Ústí nad Labem ve svém dopise ze dne 9.9.2011.
Takto pořízený výrobek je neustále odpadem a Polský inspektorát požaduje, aby se do Čech vrátilo dvacet tisíc tun odpadů z Ostravských lagun složených na skládce v Katovicích.
Takto se Moravskoslezský kraj připravil o více než šest set milionů korun, které mohl požadovat na Státním fondu životního prostředí ČR, protože přibližně jedna polovina odpadů z lagun byla zlikvidována přepracováním na palivo na základě jeho souhlasu.
Tyto prostředky budou citelně chybět a místo peněz zůstane smrad z odtěžovaných lagun ještě většinu roku 2012.
Aleš Grof
Autor je obchodní ředitel Simul Trustu, společnosti zaměřené na mezinárodní spolupráci v oblasti nakládání s odpady a likvidaci ekologických zátěží.
Zdroj: http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ales-grof-geosan-group-a-s-nesplni-termin-odstraneni-lagun-a-pozaduje-navyseni-penez-na-jeho-spaleni-v-cizkovicich
