Dopis JUDr. Hany Jeníčkové, náměstkyně primátora statutárního města Most hejtmance Ústeckého kraje
Most 31. října 2011
Č.j.: MmM/143633/2011/VM/HJ
Vážená paní hejtmanko,
obracím se na Vás jako na vrcholného představitele Ústeckého kraje ve věci likvidace ostravských lagun a přesunu tzv. výrobku „alternativního paliva“ do našeho kraje.
Určitě víte, že jsem odpůrce přesunu upraveného odpadu z Ostravska přes republiku do našeho kraje a jeho likvidaci u nás v regionu. Jsem si vědoma skutečnosti, že rozhodování probíhalo v oblasti čisté státní správy, do které nepřísluší samosprávě a politikům mluvit. Stejně tak jsem přesvědčena, že rozhodování probíhalo v zákonných regulích a všechny potřebné doklady a podklady byly v patřičné kvalitě předloženy.
Přesto musím apelovat a požádat o zodpovězení několika otázek už jen vzhledem k obrovskému objemu „výrobku“, době jeho skladování a likvidace.
1) Vnitropodniková norma pro palivo Geobal 4 : č. PN 1/Geobal 4/2010 rev č.1 uvádí:
palivo se připravuje in-situ pomocí CaO a následným „vyzráním“ upraveného materiálu.... Po zreagování následuje odtěžba a v případě potřeby je zavápněná směs (sludge) míchána s černouhelným nebo hnědouhelným hruboprachem. Mísení substancí se provádí v takovém poměru, aby výsledným produktem byla směs pevného skupenství, sypká, s požadovanými vlastnostmi.
a) Dle našeho názoru má přídavek černouhelného nebo hnědouhelného hruboprachu zajistit sorpci případných tekutých nebo polotekutých složek. Použité činidlo – hruboprach však nevykazuje příliš příznivé vlastnosti z hlediska tohoto požadavku – nedefinované složení, nehomogenita, nízký měrný povrch. Může tedy krátkodobě pomoci, otázkou je dlouhodobá stabilita a nebezpečí desorpce složek kyselých dehtů (obsah v palivu min. 80 %). Působením tlaků a teplot při skladování bude velice pravděpodobně docházet k jejich odloučení. Může tedy dojít k opětovnému vytvoření laguny na místě skladování.
b) Otázkou je kvalita používaného CaO – pokud není dodržena kvalita použitého činidla a je nahrazováno nedefinovanými „odpadním frakcemi“ z vápenek, může při dlouhodobém skladování působením vody, tlaku a teplot dojít ke zborcení krystalické struktury vzniklého síranu vápenatého a může v extremním případě dojít k opětovnému vytvoření polotekuté laguny s odloučenou olejovou vrstvou na povrchu.
c) Při zvoleném způsobu neutralizace „in-situ“ přímo v laguně probíhá proces stabilizace – „solidifikace“ - prakticky nekontrolovaně. Podle doložené podnikové normy není ukončení a kvalita stabilizace nijak kontrolována. Je tedy velice pravděpodobné, že při evidentní snaze o překotný přesun obsahu lagun z ostravského regionu neproběhne proces dokonale. O nekontrolovaném procesu svědčí např. zprávy z Ostravy o velkých únicích oxidu siřičitého do okolí lagun. Ve vnitřní struktuře stabilizátu proto mohou nadále probíhat reakce s nezreagovanou zbytkovou kyselinou sírovou za vývoje tepla. Je zde tedy velké nebezpečí samovznícení. Toto nebezpečí potvrzuje i bezpečnostní list paliva.
2) Bezpečnostní list paliva uvádí , že přípravek není klasifikován jako nebezpečná látka – dle přílohy 1 směrnice č.67/548/EHS, ve znění pozdějších předpisů. Nejsou např. uvedeny žádné R-věty.
a) Přitom většina ropných uhlovodíkových frakcí a obzvláště těžké ropné frakce, které jsou svou povahou a původem nejbližší obsahu lagun v Ostravě jsou téměř vždy (podle způsobu použití) klasifikovány R větou „R45 : Může vyvolat rakovinu“ a větou „R65 : Zdraví škodlivý: při požití může vyvolat poškození plic“. Vzhledem k obsahu 80% kyselých dehtů by palivo mělo být klasifikováno minimálně stejně. Vzhledem k nedefinovanému složení lagun a obsahu dalších nebezpečných látek jako jsou PCB – polychlorované bifenyly, je taková klasifikace určitě žádoucí. Přitom bezpečnostní list přímo výslovně neuvádí žádné nepříznivé účinky ani na zdraví člověka, ani na životní prostředí.
b) Bezpečnostní list dále obsahuje řadu nedostatečných nebo nelogických údajů – např. v části chemické složení paliva je uveden obsah 25 % vody a 55% popela. Palivo je však tvořeno min. z 80 % kyselými dehty. Tyto údaje se zdají být neslučitelné.
c) Vlastní chemické složení z hlediska obsahu organických látek není v této části definováno vůbec, přitom můžeme očekávat obsah řady těžkých aromatických sloučenin, polyaromatických uhlovodíků a ostatních uhlovodíkových sloučenin. Je definován pouze obsah PCB. Obsah polyaromatických uhlovodíků je naznačen pouze v části bezpečnostního listu týkající se přípustných expozičních limitů. Zde je najednou uveden benzo(a)pyren. Je nutno podotknout, že kromě legislativně stanovené a kontrolované přípustné expozice par v pracovním prostředí, přichází v případě manipulace s palivem do úvahy také významná expozice prašnými podíly, které budou vzhledem k předpokládanému složení paliva daleko nebezpečnější pro lidské zdraví i životní prostředí.
d) V kapitole 10. „Stálost a reaktivita“ bezpečnostního listu se uvádí, že není klasifikována hořlavost výrobku – „paliva“. Přitom na jiných místech je uvedeno, že „s výrobkem je nutno nakládat jako s uhlím, je nutno zamezit záparu a následnému zahoření. Při požáru se uvolňují dráždivé a toxické plyny“. V kapitole 10. je potom „jako nebezpečný produkt rozkladů při hoření uveden pouze oxid uhličitý a oxid uhelnatý“. To vzhledem k obsahu a předpokládanému složení organických látek nejsou jediné zplodiny hoření. V úvahu přichází masivní tvorba a uvolňování polyaromátů, polychlorovaných bifenylů, dibenzofuranů a dibenzodioxinů a jejich chlorovaných derivatů. Tyto zplodiny jsou z hlediska životního prostředí a lidského zdraví mnohem nebezpečnější.
e) V kapitole 11. „Toxikologické informace“ je uvedeno, že nebyla klasifikována (testována) řada potenciálních rizik, které není možno vzhledem k povaze a
Telefonní ústředna: +420 476 448 111 IČ: 00266094 Bankovní spojení:
Fax: +420 476 703 172 DIČ: CZ00266094 Česká spořitelna, a.s.
E-mail: posta@mesto-most.cz www.mesto-most.cz č. ú.: 1041368359/0800
Stránka: 3 z 4
předpokládanému chemickému složení vyloučit. Jako příklad je možno opět uvést karcinogenitu a mutagenitu. Z tohoto důvodu je s palivem nakládáno jako s nebezpečným odpadem a je tak také skladováno, ačkoli je bezpečnostním listem v úvodu klasifikováno jako přípravek, který není nebezpečný.
3) Přeprava paliva z ostravského regionu na skládku Celio v okrese Most je realizována pomocí velkoobjemových uzavřených kontejnerů po železnici. Kontejnery mají být a pravděpodobně jsou zabezpečeny proti průniku vody do paliva během přepravy a také proti případným úkapům odloučené vody. Vlaky jsou přistavovány na železniční vlečku Podkrušnohorského technického musea v blízkosti skládky Celio. Zde je palivo překládáno do nákladních vozidel a přepravováno na skládku, kde má být skladováno jako nebezpečný odpad.
Překládka paliva na nákladní vozidla je realizována pomocí speciálního vysokozdvižného vozu, který kontejner zdvihne z vagónového podvozku, otevře víko kontejneru a převrácením kontejneru palivo přesype do přistaveného nákladního vozidla. Nákladní prostor vozidla má být v průběhu přepravy na skládku zakryt plachtou, aby se zabránilo možnosti průniku vody do paliva z dešťových srážek a aby se omezila emise prachových podílů do životního prostředí.
a) Při překládce a přesypávání paliva na nákladní vozidla dochází k uvolnění prachových podílů, které se mohou deponovat v okolí překladiště a podle povětrnostních podmínek se mohou šířit i do větších vzdáleností. Vzhledem k dříve uvedeným skutečnostem o předpokládaném složení a povaze obsažených chemických látek je tedy tento způsob nepřijatelný jak z hlediska ochrany životního prostředí tak i lidského zdraví. V bezpečnostním listu paliva se uvádí, že při manipulaci s palivem je nutno chránit dýchací cesty respirátorem ! Z tohoto důvodu by měly být stanoveny přípustné limitní hodnoty prašnosti pro tuto operaci a měly by být přísně kontrolovány. Podle zjištěných informací žádné takové měření dosud nebylo prováděno. Stejně tak nebylo dosud prováděno měření obsahu chemických látek v ovzduší při této operaci. Není tak zajištěna ochrana zdraví při práci a dosud ani nebyl kontrolován vliv této operace na okolní komunální prostředí. V tisku však proběhla informace, že jsou stanoveny přísné limity a podmínky pro přepravu a uskladnění paliva. Otázkou tedy je, kdo je kontroluje.
b) Kromě emise prachových částic při překládce dochází také k úsypům paliva na plochu v okolí přistaveného vozidla. Podle zjištění na místě se jedná o zpevněnou betonovou plochu, která je z důvodu váhy speciálního vysokozdvižného vozidla s naloženým kontejnerem ještě chráněna posypem štěrku – kameniva. Na tento ochranný posyp je potom položeno několik vrstev geotextilie, speciální sorpční vrstvy a nepropustné plastové folie. Vzhledem k váze nákladních vozidel je však tato vrstva v místě jejich nakládky již nyní masivně deformována a je otázkou, zda není porušena její ochranná funkce. Vzhledem k povaze a nebezpečí narušení životního prostředí by místo překládky mělo být zajištěno nepropustnou vanou se záchytem průniků vody a měla by být zajištěna její případná bezpečná likvidace. Bezpečnostní list přímo nařizuje, aby při skladování a manipulaci byl znemožněn únik vody do kanalizace a kontaminace půdy. Ze stejného důvodu a vzhledem ke skutečnosti, že s „palivem“ je nakládáno jako s nebezpečným odpadem, by měly být dále stanoveny přípustné limity vyluhovatelnosti jako u klasického odpadu a měly by být kontrolovány.
Telefonní ústředna: +420 476 448 111 IČ: 00266094 Bankovní spojení:
Fax: +420 476 703 172 DIČ: CZ00266094 Česká spořitelna, a.s.
E-mail: posta@mesto-most.cz www.mesto-most.cz č. ú.: 1041368359/0800
Stránka: 4 z 4
c) Příslušné orgány kraje by se měly zabývat otázkou, jakým způsobem je s palivem nakládáno na skládce Celio. Základní otázkou je zjištění, zda je na místě skladování zabráněno průnikům vody do skladovaného paliva. Při předpokládané době skladování a vzhledem k tomu, že dlouhodobá stabilita solidifikované struktury paliva nebyla řešena – v bezpečnostním listu není stanovena doba skladovatelnosti, hrozí nebezpečí opětovného vytvoření netěžitelné laguny.
Závěr : 1) Zvolený postup přípravy paliva Geosan není plně kontrolován a není jisté, zda zajišťuje dlouhodobou stabilitu připraveného paliva a jeho bezpečné skladování. Pravděpodobně proto má být palivo skladováno na skládce nebezpečného odpadu. Tato skutečnost sama o sobě je v pořádku, je zde však nebezpečí opětovného vzniku laguny a tím vlastně přesunu tohoto problému do ústeckého regionu. Jak často – denně, týdně? – je prováděna kontrola a jaký orgán ji provádí?
2) Bezpečnostní list paliva neřeší dostatečným způsobem klasifikaci paliva jako nebezpečného přípravku. Co dělá příslušný orgán Krajského úřadu Ústeckého kraje?
3) Při zvoleném způsobu přesunu a likvidace paliva (nebezpečného odpadu) hrozí kontaminace životního prostředí regionu a ohrožení lidského zdraví. Jak často – denně, týdně? – je prováděna kontrola a jaký orgán ji provádí?
4) Mnohem vhodnějším způsobem by bylo spalování v cementárně nejbližší místu přípravy paliva. Bezpochyby jsou takové cementárny v ostravském regionu k dispozici. Bohužel palivo samo o sobě nemá dostatečnou výhřevnost a právě proto je v jiných cementárnách údajně odmítáno. Cementárna Čížkovice bude muset do své technologie přimíchávat jiné složky, které zajistí dostatečný tepelný profil pece. Je otázkou, jaký to bude mít dopad na emise a imise z této technologie. Není jisté, zda tato otázka byla při vydání povolení posuzována.
Žádám o podrobné prověření a zastavení ohrožení lidí i životního prostředí našich lidí v kraji.
S pozdravem
JUDr. Hana Jeníčková v. r.
Vážená paní
Jana Vaňhová hejtmanka Ústeckého kraje
Velká Hradební 3118/48 400 02 Ústí nad Labem
Zdroj: http://www.mediafire.com/?r5ym87gmhshtf6p
