Ta hmota je černá jako havraní peří, sypká a lehce mazlavá, jakoby mastná. Na skládce Celio u severočeského Litvínova jí leží už přes čtyřicet tisíc tun. Obří nákladní auta ji tu vysypávají do dvou úhledných, zhruba pět metrů vysokých hald. Všude kolem se nese lehký odér připomínající zápach spálené gumy.
Jindřich Kauca, šéf skládky Celio, nabírá podivný syntetický materiál plnými hrstmi. "Podívejte, klidně se toho můžete dotknout, nic to nedělá," ujišťuje Kauca a na důkaz svých slov si nechává hrudky ropného prachu propadávat mezi prsty.
Materiál nazvaný Geobal 4 sem každý den přivážejí vlaky v 66 obřích kovových kontejnerech. Celkem má k Litvínovu dorazit 110 tisíc tun této látky. Vlaky vyjíždějí od známých ostravských ropných lagun, které zůstaly v areálu někdejší chemičky Ostramo a nyní představují jeden z největších ekologických problémů v zemi.
"Do vytěžených ropných kalů se ještě v Ostravě přimíchává vápno a uhelný prach, aby se z tekutého materiálu stal sypký. K Litvínovu se vozí už jako pevná hmota, téměř nesmrdí a je v podstatě neškodná," rozhazuje rukama Kauca, zatímco kolem rachotí přijíždějící vlak, který veze další ropnou várku přes celou republiku z Ostravy na Ústecko. Tedy do regionu, který je hned po Moravskoslezském kraji druhý nejznečištěnější v Česku.
Právě Ústecko a severní Čechy jako takové představují už od 60. let místo, kde jsou jedny z nejhorších podmínek pro život. Velké množství továren a exhalací zapříčinilo nejen masivní odlesňování, ale především silné znečištění vzduchu. Není divu, že v Ústeckém kraji je nejkratší střední délka života v republice a nejvyšší kojenecká úmrtnost.
Palivo, nebo odpad? Obojí
Toxické ropné odpady v bývalé ostravské chemičce těží firma Geosan Group, vedoucí člen sdružení Čistá Ostrava. Čištění lagun provázejí stálé problémy. Ostravany v okolí obtěžuje hluk, prach i zápach.
Samotné laguny, kde bylo až 200 tisíc tun ropných kalů, mají být odtěženy do konce letošního roku. Stát za to zaplatí 2,6 miliardy korun. Geosan ale minulý týden přišel se zjištěním, že objevil dalších 70 tisíc tun kalů. Nejenže se tak práce o několik měsíců protáhnou, ale cena projektu se navíc zvýší v řádech stovek milionů korun.
Geosan nechal ropné kaly smíchané s uhlím a vápnem certifikovat jako výrobek a dal mu název Geobal 4. Aby se vyřešil problém, co si vlastně s tunami ropné hmoty počít, přišly firmy s návrhem, že se látka použije jako palivo pro teplárny a cementárny. Jenže se ukázalo, že o toto palivo nemá nikdo zájem. Až na jednu cementárnu v malé severočeské obci Čížkovice.
Zplodiny uniknou, ale v limitu
Čížkovická cementárna Lafarge tvrdí, že má takové zařízení, které dokáže chemický odpad spálit, aniž by to významně ohrozilo životní prostředí v okolí.
"Pálí se to při velmi vysokých teplotách. Většina škodlivých látek se zachytí, určitá část zplodin ale do ovzduší unikne. Nepředpokládáme ovšem, že by to překročilo stanovené limity," říká Jana Moravcová, ředitelka ústeckého oddělení České inspekce životního prostředí.
Ale právě to se nelíbí obyvatelům Čížkovic, kteří jsou případným unikajícím exhalacím nejblíže.
"Vadí mi to. Veškeré takové unikající látky jsou toxické," říká zaměstnanec cementárny Tomáš Kreps. Místní se ale proti spalování Geobalu 4 zatím nijak nebrání. "Petici neorganizuji, hned bych ji ale podepsal," dodává Kreps.
Podobně mluví i devadesátiletá Kristýna Šmídová. "Je to blbé, budeme to tu všechno čuchat. Už takhle jsme obklopeni fabrikami ze všech stran a musíme dýchat to svinstvo," křičí stará paní zpoza plotu zahrady čížkovického domku.
To obyvatelé Litvínova, u něhož se zpracované kaly skladují, působí už spíše rezignovaně. "Nepořádku z továren tu máme dost, takhle přibude akorát další. Víc o tom nevím," krčí rameny litvínovský občan Michal Lehký.
Většina škodlivých látek se zachytí. Určitá část zplodin ale do ovzduší unikne.
Jana Moravcová
ředitelka ústeckého oddělení České inspekce životního prostředí
AUTOR: Zuzana Keményová
Zdroj: http://www.enviweb.cz/clanek/sanace/88761/statni-zakazka-specha-spina-z-ostravy-musi-na-sever-cech
