Kauza GEOBAL 4 - nejnovější příspěvky

čtvrtek 1. prosince 2011

Cementárna si vyjednala na kraji maximální limity emisí

Čížkovice - Čížkovická cementárna francouzské firmy Lafarge má povoleny vyšší emise pro TOC, což je označení pro celkový organický uhlík, a pro SO2, neboli oxid siřičitý. Podle platné legislativy není nic porušeno, ale důvod „krajské výjimky“ není zcela objasněn.


1.12.2011 9:27 aktualizováno 1.12.2011 12:18

Deník zkontroloval integrované povolení pro Lafarge a porovnal ho s dokumentem, který pro cementárnu v Hranicích schválil Olomoucký kraj. Moravská cementárna byla jedním z adeptů pro spalování ostravských kalů. Dále se porovnávalo i integrované povolení jihomoravské cementárny Mokrá.

Čížkovická cementárna má evidentně nejlepší podmínky.

Emisní limit podle platné legislativy určuje, že při spoluspalování odpadů lze vypouštět do vzduchu maximálně 50 mg/m3 SO2 a 10 mg/m3 TOC. Lafarge má ale odborem životního prostředí krajského úřadu Ústeckého kraje stanovený emisní limit u SO2 400 mg/m3 a u TOC 50 mg/m3.

A jak vypadají emisní limity cementáren v Hranicích a v Mokré? Olomoucký kraj ponechává limity SO2 a TOC tak, jak je stanovuje zákon o ochraně ovzduší. Jihomoravský kraj s odvoláním na nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limit zvyšuje u SO2 na 260 mg/m3 a TOC na 25 mg/m3.

Z tohoto porovnání jsou nejvyšší limity právě u čížkovické cementárny.

V nařízení vlády č. 354/2002 Sb., o které se opírá Jihomoravský i Ústecký kraj, je na straně 23 tato věta: „Dále mohou být schváleny úlevy v případech, kdy emise TOC a SO2 nevznikají ze spalování odpadu.“ A na základě této věty krajský úřad 29.11.2005 vydal Rozhodnutí o schválení úlev pro emisní limit SO2 a TOC, ovšem při spoluspalování odpadů. Mluvčí krajského úřadu Magdalena Hanáčková to zdůvodnila takto:

„Úleva od plnění emisních limitů pro SO2 a TOC byla Krajským úřadem Ústeckého kraje povolena v souladu s platnou legislativou na základě předložených rozborů vstupní suroviny a následné bilance emisí. Horní hranice byla povolena z důvodu stále se zhoršující kvality těžené suroviny.“ To, že Lafarge by nesplňovala emisní limity, pokud by ji Krajský úřad Ústeckého kraje „nepomohl“, dokazuje vyjádření bývalého ředitele cementárny Jana Votavy, který je nyní koordinátorem speciální spalovací zkoušky.



„Emisní limit TOC je 50 mg/m3. Průměrná roční koncentrace těchto emisí činila v roce 2008 asi 28 mg/m3. Emisní limit oxidu síry je 400 mg/m3. Naše průměrná roční koncentrace SO2 byla v roce 2008 58 mg/m3,“ řekl Votava v rozhovoru 30. června 2009 pro Lovosický dnešek.

Vyšší emisní limity oproti konkurenci ale nejsou jedinou „výhodou“, kterou od krajského úřadu Lafarge získalo. Z integrovaného povolení totiž vyplývá, že odbor životního prostředí a zemědělství 17. ledna 2005 vydal Rozhodnutí o upuštění od kontinuálního měření emisí HCl, HF a vlhkosti.

Část rozhovoru s bývalým ředitelem cementárny



„V souladu s nařízením vlády č. 354/2002 Sb., v platném znění, lze od kontinuálního měření emisí HCl a HF upustit a nahradit ho jednorázovým měřením, pokud jsou splněny stanovené podmínky. Provozovatel tyto podmínky plní, proto bylo jeho žádosti vyhověno,“ odpověděla na důvod rozhodnutí krajská mluvčí Magdalena Hanáčková.

„Tyto látky se musí i nadále sledovat, protože je pro ně stanoven emisní limit, ale nesledují se kontinuálně, ale pomocí jednorázových autorizovaných měření. Proto i při spalovací zkoušce byly měřeny,“ dodala.

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/cementarna-si-vyjednala-20111201.html