Ústecký kraj – Když se v roce 2004 podepisovala realizační smlouva mezi státním podnikem Diamo a Sdružením Čistá Ostrava, jejímž lídrem je Geosan Group, neřešil se konečný způsob likvidace ostravských kalů.
5.1.2012 7:05
Firma jen předpokládala, že se zbytky spálí, původně v dětmarovické elektrárně nebo v Polsku.
Nakonec kvůli různým událostem se Geosan rozhodl spojit s čížkovickou cementárnou a od loňského května se rozjela administrativní mašinérie. Ta vyvrcholila v září tím, že Krajský úřad Ústeckého kraje vydal 20. změnu integrovaného povolení skládce Celio. Nebezpečný odpad se tak mohl začít pálit v cementárně francouzské Lafarge.
Nyní se ukazuje, že spalování kalů nebylo nutností a jedinou možnou variantou. Chyba se ale stala hned na začátku plánování ekotendru. Pravděpodobně kvůli vysokému zisku (aktuální cena, kterou stát za likvidaci lagun v areálu Ostramo zaplatil, se uvádí 2,6 miliardy Kč) Geosan od počátku razil spalovací metodu, místo nespalovacích technologií.
„Kaly z lagun podle opakovaných měření obsahují polychlorované bifenyly a dá se předpokládat, že i dioxiny. Koncentrace těchto látek v kalech je značně proměnlivá a nelze se proto řídit jen měřením materiálu například z jedné z lagun,“ konstatoval Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.
Metoda BCD
Vyvinula ji americká EPA. Skládá se ze dvou oddělených kroků: první představuje nepřímo vyhřívaná termální desorpce při teplotách 200-400 °C a je využíván pro dekontaminaci ošetřovaného media. POPs ve formě čistých sloučenin vyextrahovaných desorpcí jsou potom rozložené chemickou reakcí. Tato technologie umožňuje úpravu tekutých odpadů, zemin, kalů a sedimentů kontaminovaných zejména PCBs a PCDD/Fs. Ošetřená zemina může být použita znovu na původním místě jako výplň.
„Nyní prosazovaný postup porušuje základní principy evropské politiky v oblasti životního prostředí obecně a odpadové politiky zvláště. Z nebezpečných odpadů se vytváří údajný „výrobek“ jejich naředěním, je porušován princip předběžné opatrnosti a dálkovým transportem odpadů pak také princip blízkosti,“ doplnil lékař Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik.
„Ministerstvo životního prostředí by mělo řádně posoudit dostupné technologie, které jsou modernější a šetrnější pro lidské zdraví a životní prostředí, než je pálení odpadů v cementárně.“
To, že čížkovická cementárna není jedinou variantou, jak se kalů zbavit, nevyvrátil v den prezentace výsledků spalovací zkoušky ani děkan fakulty životního prostředí UJEP Miroslav Richter.
BCD a Spolana
Metoda BCD byla po povodních 2002 využita na odstraňování dioxinů z areálu Spolany Neratovice. Najata byla firma BCD CZ britského podnikatele Grahama Hamiltona, který má na technologii evropskou licenci. Firma dioxiny do roku 2008 odstranila, ale stát se nakonec s BCD CZ nepohodl a mobilní technologie stála v areálu „na prázdno“ dva roky. Začalo se mluvit o půlmiliardové arbitráži vůči státu, za údajné milionové nedoplatky a nejasnosti kolem dalších ekologických zátěží. V areálu je i rtuť. Spolana patří mezi největší eko zátěže v Česku.
Ekologové ze sdružení Greenpeace, Arnika a Kořeny upozorňují zejména na to, že pro likvidaci kalů s obsahem PCB a dalších persistentních organických látek je z pohledu ochrany životního prostředí i lidského zdraví vhodnější likvidace moderními nespalovacími technologiemi.
„K těm patří například BCD (zásaditý katalytický rozklad – Base Catalysed Decomposition) anebo GPCR (chemická redukce v plynné fázi – Gas Phase Chemical Reduction), u nichž je menší pravděpodobnost vzniku dioxinů a které mohou ošetřit vyčištění odpadů daleko flexibilněji než spalovny anebo cementárny. Je u nich také snadnější kontrolovat kvalitu výstupů,“ uvedli ekologové ve svém společném prohlášení.
Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/kaly20120104.html
