Stát zahodil stovky milionů, daroval je Geosanu

05:30 | 5.1.2012 Tomáš Netočný

Společnost Geosan ze sdružení firem Čistá Ostrava tvrdí, že v ropných lagunách je o 70 tisíc tun odpadů více a že o nich nikdo nemohl vědět. Odborníci říkají, že je to nesmysl.

Ostrava - Státní podnik Diamo se dobrovolně připravil o možnost získat stovky milionů korun. Sdružení Čistá Ostrava totiž neuložil penále za průtahy se zakázkou na vyčištění olejových lagun v Ostravě.
Sdružení firem, jehož hlavním lídrem je společnost Geosan Group, mělo do konce roku 2011 vytěžit a ekologicky zlikvidovat ropné kaly, které laguny v Ostravě obsahují.
Jenže firma Geosan přišla s informací, že v lagunách objevila dalších sedmdesát tisíc tun kalů, a termín pro úplné vytěžení tedy nedodrží. Geosan má přitom od začátku projektu s těžbou a likvidací kalů problémy a úřady přiznaly, že nad částí materiálu z lagun ztratily kontrolu.
Celkem asi třicet tisíc tun se objevilo na černých skládkách například ve Vratimově a v Polsku a přes protesty obyvatel i ekologických aktivistů teď sto tisíc tun skončilo v meziskladu společnosti Celio nedaleko Litvínova.
Vedení státního podniku Diamo přesto na informaci o údajně nových desítkách tisíc tun přistoupilo a tvrdí, že za těchto okolností nemůže penále ve stovkách milionů korun udělit. "Sdružení Čistá Ostrava už plánovaných 200 tisíc tun kalů vytěžilo a termín tedy splnilo," uvedl ředitel Diama v Ostravě Josef Havelka.

Co řekli experti

Území ostravských ropných lagun patří k nejvíce znečištěným místům v České republice. Celá státní zakázka přijde na 2,6 miliardy korun a patří mezi nejsledovanější případy odstraňování starých ekologických zátěží.
Redakce Aktuálně.cz proto oslovila několik odborníků především na geologický průzkum a příbuzné obory. Zjišťovala, zda je možné, aby před uzavřením miliardového kontraktu nebylo přesně jasné, jak velké množství nebezpečných odpadů laguny v Ostravě obsahují.

Experti se shodli v tomto:
- dostupné technologie a metody pro průzkum umožňují zjistit naprosto přesně, jak velké množství ropných kalů laguny v Ostravě obsahují,
- pokud měl státní podnik Diamo i firmy ze sdružení Čistá Ostrava o celkovém množství kalů špatné informace, byl průzkum udělán špatně, což mohlo být způsobeno nedbalostí, snahou ušetřit, nebo v tom hrál roli jiný záměr,
- "nových" sedmdesát tisíc tun ropných kalů může být také výsledkem machinací s dokumenty a vzniklo pouze na papíře, aby se Geosan vyhnul povinnosti uhradit státu stovky milionů na penále za nesplněný termín.

Kauza laguny

• Olejové laguny v Ostravě jsou produktem chemičky, která byla v provozu téměř celé 20. století.
• Obsahují asi dvě stě tisíc tun ropných látek, včetně starých motorových olejů, které se svážely z celého Československa.
• V 90. letech prodal stát podnik Ostramo podnikateli Vítězslavu Vlčkovi, který se zavázal i k sanaci území. Firma ale zkrachovala.
• Stát nakonec laguny odkoupil za korunu zpět. Hrozilo totiž, že odpady zamoří okolí.
• Území převzal státní podnik Diamo, který do přípravy na likvidaci lagun investoval 400 milionů korun.
• Soutěž na likvidaci vyhrálo v roce 2004 sdružení Čistá Ostrava, které získalo smlouvu na 2,6 miliardy korun.
• Sdružení mělo ropné látky vytěžit, vyrobit z nich palivo a prodat například elektrárnám.
• S těžbou začala Čistá Ostrava v roce 2008, hotova měla být do konce roku 2010.
• V říjnu 2011 však není jasné, kolik odpadu je skutečně zlikvidováno. Od státu sdružení dosud inkasovalo miliardu korun.
• Celkem třicet tisíc tun materiálu z lagun leží na skládkách v Polsku a ve Vratimově nedaleko Ostravy.
• Další desítky tisíc tun teď přes protesty obyvatel a ekologických aktivistů vozí Čistá Ostrava na skládku nedaleko Litvínova.
• Odpady by měly shořet v cementárně Lafarge v Čížkovicích.

70 tisíc tun? Nesmysl

Předseda Moravskoslezské hornické společnosti Ivo Černý, který je soudním znalcem v oboru hornictví a těžby nerostů, pak Aktuálně.cz řekl, že považuje za naprosto nesmyslné, aby nebylo předem jasné, jak velké množství kalů laguny obsahují. "Možná chtěli ušetřit, a proto průzkum odbyli. Nebo v tom byl nějaký jiný záměr," sdělil.
"S použitím průzkumných vrtů, moderních geofyzikálních technologií a klasických geodetických metod bylo teoreticky možné zjistit obsah lagun dokonce s přesností na jednotky kubíků," potvrdil také Karel Hortvík z Ústavu geoniky Akademie věd České republiky.
"Všechny dostupné způsoby průzkumu to mohly přesně určit. Odchylka sedmdesát tisíc kubíků je nepochopitelná," sdělil expert z akademie věd. "U přípravy zakázky za téměř tři miliardy bych důkladný průzkum předpokládal."

Průzkum starý 11 let

Sdružení Čistá Ostrava vedené Geosanem tedy sice přišlo s novou informací, že v lagunách je až o třetinu kalů více oproti původnímu plánu, podle smlouvy na celou zakázku však za to samotné sdružení nese odpovědnost.
Aktuálně.cz má smlouvu ze srpna 2004 k dispozici. Ta obsahuje také ustanovení, ve kterém se Čistá Ostrava zavazuje k takzvanému doprůzkumu lagun. Výsledky pak měly být součástí projektové dokumentace.
Společnost Geosan Group se však k tomu dnes nehlásí a na otázku, zda bylo možné udělat přesný průzkum, její vedení neodpovědělo. "Zadavatelem a investorem zakázky je státní podnik Diamo. Své otázky proto směřujte tam," sdělila mluvčí Geosanu Vlasta Končelová.
Z vyjádření ředitele ostravského závodu Diama Josef Havelky je patrné, že sdružení Čistá Ostrava už žádný další průzkum nedělalo.
Ředitel totiž uvedl, že poslední průzkum, který byl také podkladem pro celou zakázku, je z roku 2000, kdy ho dělala společnost Geologický průzkum Ostrava, jež je dnes v likvidaci.
"Na dně laguny číslo tři mělo být uloženo velké množství stavební sutě a firma při průzkumu vyhodnotila toto místo jako dno laguny. Dnes se ukazuje, že nešlo o sutě, ale o ztuhlé směsi uhlovodíků, které povolily až v průběhu odtěžování lagun," uvedl Josef Havelka.

Odpuštěno už podruhé

Konečný termín pro vytěžení všech toxických kalů z ostravských lagun prodloužily úřady Geosanu už podruhé. Podle smlouvy z roku 2004 měla těžba a zpracování skončit už v prosinci 2010.
Ministerstvo životního prostředí však změnu termínu povolilo a ani tehdy stát nepožadoval žádné penále, přestože smlouva umožňuje uložit sankce přibližně od 250 do 300 milionů korun.
Celou kauzu likvidace ropných lagun komplikuje skutečnost, že úřady ztratily kontrolu nad tím, kde část dosud vytěžených odpadů skončila.

 

Podle původního projektu mělo celkem 200 tisíc tun ve směsi s uhlím a vápnem shořet v několika elektrárnách v Polsku. K tomu však nakonec nedošlo a jak Aktuálně.cz zjistilo, s nebezpečným dopadem teď například v Katovicích a okolí obchodují firmy dodávající palivo například do běžných kotlů na vytápění rodinných domů.
Toxický odpad obsahující například karcinogenní polychlorované bifenyly a těžké kovy jako olovo, arzen a chrom se takto stal běžným palivem a emise vzniklé jeho spalováním mohou unikat do regionu, který má zřejmě nejhorší ovzduší v Evropské unii.

Polsko, Vratimov, severní Čechy

Ministerstvo životního prostředí má už čtyři měsíce na stole žádost polských úřadů, aby zajistilo odvoz asi dvaceti tisíc tun nebezpečného odpadu původem z Ostravy, které leží na hromadě nedaleko centra Katovic.
A není proto v tuto chvíli navíc jasné, kde se další desítky tisíc tun tohoto materiálu skutečně nacházejí. Dalších osm tisíc tun navezly soukromé firmy do areálu bývalých papíren ve Vratimově u Ostravy, o zbytku nemá státní podnik Diamo přehled.

 

Materiál z lagun, který se teď nachází v Polsku a Vratimově, obsahuje tedy jen část odpadů  vytěžených v Ostravě.
Poté, kdy polské úřady na případ upozornily, začalo sdružení Čistá Ostrava vozit obsah lagun do severních Čech. Tam by mělo asi 100 tisíc tun odpadů shořet v cementárně Lafarge v Čížkovicích.
Obyvatelé i nevládní ekologické organizace s tím však nesouhlasí a žádají Ústecký kraj, ministerstvo životního prostředí i vládu, aby akci zastavily a našly jiný způsob, jak nebezpečný odpad zlikvidovat.

Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=725607