Uplynulo teprve několik týdnů od
doby, kdy byl na litvínovskou skládku Celio navezen nebezpečný odpad z
ostravských ropných lagun a už se vede diskuze o možnosti navést sem
další tisíce tun tohoto materiálu.
Ostravské laguny měly být původně
vytěženy do konce loňského roku, firma Geosan nakonec ale tvrdí, že je v
nich o 70 tisíc tun ropných kalů více, než bylo původně uvedeno v
záznamech. Díky těmto informacím ožila diskuze o tom, zda odpad
skladovat v areálu bývalé chemičky Ostramo v Ostravě nebo jej uskladnit
na skládce Celio nedaleko Litvínova. V celé kauze Geobal 4 se tak opět
objevují nejen informace o nových zdrojích rizik pro životní prostředí,
ale také se dostávají na povrch další informace o pochybných postupech
zodpovědných osob.
Kde a proč se stala chyba?
Průzkumné vrty, moderní geofyzikální
technologie a klasické geodetické metody mohou zjistit obsah lagun s
celkem velkou přesností. Jak je tedy možné, že najednou na povrch
vyplouvá informace, že kalů je více než se původně tvrdilo? Zda šlo
během průzkumu o nedbalost, snahu ušetřit, nebo v tom hrál roli jiný
záměr, je nyní součást veřejné diskuze. Je těžké prozatím dojít k
jasnému závěru v této otázce. Už nyní je ale jasné, že došlo k
pochybení, které nás nutí řešit nové problémy.
Diskuze se nyní točí především kolem otázky: „kam s těmi kaly?“. Ve skutečnosti ale nejdůležitější je odpovědět si na otázku: „co s těmi kaly?“ – neboli, jak je zpracovat, aby přestaly být výraznou ekologickou zátěží. Převezení kalů z bodu „A“ do bodu „B“
za účelem pouhého skladování, rozhodně nepovažujeme za rozumné řešení.
Nepovažujeme za něj ani případné spalování kalů v cementárnách či
elektrárnách. Řešení vidíme v nespalovacích technologiích a postupech o kterých jsme již informovali na našem webu.
Zdroj: http://alerta.cz/?p=3604
