Lovosicko – Iniciativa Občané proti kalům chystá
na 21. dubna protestní pochod k čížkovické cementárně. Libor Pisklák v
rozhovoru připomíná, o co v kauze kalů vlastně jde.
Cementárna již několik dní spoluspaluje nebezpečný odpad. Takže to vypadá, že vedení cementárny neakceptuje vůli občanů, která byla vyjádřena nejen peticí a demonstrací, ale i nesouhlasnými stanovisky měst a dokonce nově i svazku obcí Integro. Má tedy smysl bojovat proti pálení, když vedení cementárny je de facto „proti všem“ a minimálně šest let bude upravené kaly spalovat?
Domníváme se, že ta situace je natolik závažná, že je zapotřebí i nadále vyvíjet tlak na politiky, dotčené orgány a firmy tak, aby se z této situace nestal precedent. V tuto chvíli z vyjádření institucí a vedení čížkovické cementárny vyplývá, že zde byla vyvolána v souvislosti s kauzou ostravských kalů zbytečná hysterie a občané jsou dezorientováni médii. Bylo by zapotřebí se vrátit na začátek likvidace těchto toxických látek a připomenout, v jakém konspirativním způsobu se transport realizoval. Je nutné rovněž připomenout, že již samotné zpracování těchto látek v Ostravě neprobíhalo v režimu, který byl schválen vládou a byl vysoutěžen v roce 2004.
Už ten fakt, že se z toxických látek vyprodukoval výrobek, je protizákonné, což následně potvrdila i polská strana, kam byly tyto odpady nelegálně vyvezeny. Rovněž rozhodování krajského úřadu, kdy jeho původní zamítnutí se během pár týdnů změnilo v povolení v režimu nepodstatné změny, dávalo dost důvodů občanům, kteří celou kauzu sledovali, k vzniku obav. Fakt, že se v Ostravě nakládal výrobek a do skládky Celio u Litvínova přijel nebezpečný odpad, mohl být i argumentem pro krajský úřad, aby v dané věci rozhodoval jinou formou, než bylo činěno, tzn. změna integrovaného povolení měla jít ve standardním režimu, což se nestalo.
Proč si myslíte, že to přijelo zrovna do Čížkovic?
Domníváme se, že čížkovická cementárna svým rozhodnutím řešila své ekonomické zájmy, ale svým způsobem pomohla dotčeným firmám řešit pro ně velmi nepříjemnou situaci. Pokud by kaly z Ostravy nezmizely, vznikl by pro ně velký problém a hrozila jim ztráta ve výši 250 milionů korun. Domníváme se proto, že zde nešlo ani o technologické možnosti samotné cementárny, která je na pálení těchto odpadů od roku 2007 cíleně orientovaná, ale především o ohrožení termínu této státní zakázky se všemi dopady na dotčené firmy.
Průběh celé realizace je ukázkovým příkladem propojení byznysu a politiky se všemi negativními dopady. Tvrdíme od začátku, že to je zásadní systémová chyba, kdy převoz takového obrovského množství toxických látek z jednoho těžce ekologicky zkoušeného regionu do druhého se stejnou zkušeností a zátěží je velkou chybou, která by se již neměla opakovat.
Cementárna ale nyní neustále tvrdí, že spalovací zkouška potvrdila, že do vzduchu továrna nic škodlivého nevypouští a že dodržuje své emisní limity. Co vy na to?
Je důležité připomenout, že vedení cementárny bylo překvapeno a zaskočeno negativním ohlasem jejich rozhodnutí, a proto odložilo spalování Geobalu 4. Pod tlakem veřejnosti, a zde bychom měli zdůraznit, že připravilo pod tlakem veřejnosti spalovací zkoušku. A pokud nebudeme tuto zkoušku dále komentovat a říkat jenom následná fakta, aby si občané mohli udělat svůj obraz o jejím průběhu, zkoušku realizovala firma Proekos, která byla vybrána cementárnou. V průběhu té zkoušky a během čekání na její vyhodnocení najížděly vlaky s odpadem do Litvínova a vyhodnocení zkoušky proběhlo dva dny poté, co byl vyložen poslední vlak na Celiu.
Pro nás, kteří se zúčastnili samotné zkoušky, bylo překvapivé, jak reagovali pracovníci této firmy na přítomná média a jak nervózně pracovníci reagovali na focení jejich zařízení, kterými byla zkouška monitorována. Velkým problémem bylo i zveřejňování výsledků zkoušky, kdy po nátlaku přítomných byly uvolněny širší informace o průběhu a výsledcích měření. Na náš dotaz, zda by mohlo být měření prováděno náhodně vybranou firmou mající příslušné licence v náhodně vybraném termínu v průběhu výroby, nám bylo sděleno, že by to bylo finančně nákladné a organizačně komplikované.
Dnes se ví, že cementárna si Geobal 4 koupila a je na její zodpovědnosti, co s ním bude dále. A nikdo neví, jak se ta hmota během těch šesti let změní. Dnes třeba pálí něco jiného, než budou pálit za dva roky. Co si o tomto názoru myslíte?
Je to jedna věc, která nás velmi znepokojuje. Máme informace z Polska a Vratimova, kde Geobal již nějakou dobu leží, že dochází k destrukci těchto látek a že se materiál spéká a jeho nová konzistence působí problémy již při samotném nakládání. Z integrovaného povolení vydaném Celiu je zřejmé, že by se s Geobalem nemělo dále manipulovat, neboť hrozí vytěkání nebezpečných látek do ovzduší a je tedy otázkou, jak si cementárna poradí při likvidaci takto změněné hmoty.
Teď všichni tvrdí, že čížkovická cementárna je tím nejlepším zařízením, tedy i tím nejlepším způsobem na likvidaci tohoto odpadu. Myslí si to i sdružení Občané proti kalům?
Domníváme se, že Čížkovice se neliší od jiných podobných zařízení. Cementárna se od roku 2005 orientovala na spalování odpadů. Jak lze vyčíst z výročních zpráv, v tuto chvíli vyrábí na 50 procent své kapacity a její palivo tvoří ze 60 % odpady. Továrna investovala prostředky do speciálního přidavače těchto látek ve výrobním procesu a haly na uskladnění těchto nebezpečných odpadů, což je asi jediné, co je odlišuje od ostatních. Navíc díky tomu, že prý zpracovává surovinu s vysokým obsahem fosilních zbytků ve vápenci, má navýšené limity pro vypouštění emisí u ovzduší. A to se také promítlo při konečném rozhodování, neboť ostatní cementárny tuto výjimku nemají. Dle původního projektu, schváleném vládou, se měly kaly likvidovat v sedmi vytipovaných zařízeních podobného typu v Česku.
Jenže ještě v únoru 2011 to nikdo nechtěl, a to ani Čížkovice, což dokládá vyjádření: „Oslovené české koncovky jsou vybírány po konzultaci s odborníky v oblasti energetického využití alternativních paliv. Jednání s českými odběrateli jsou však zatím neúspěšná.“ Vše se ale najednou změnilo v květnu, kdy se muselo rozhodnout, co s kaly. Jsme přesvědčeni, že existují a jsou dostupné technologie, které jsou šetrnější a minimalizují dopad na životní prostředí a zdraví lidí. Například v současnosti často zmiňované a problematicky likvidované přítomnosti azbestu v budovách lze ukázat, že tehdy zcela legální a normálně realizovaná výroba těchto komponentů se dnes jeví jako fatální omyl.
Domníváme se, že generace našich dětí nás bude proklínat už jenom proto, že jsme zcela nečinně přihlíželi k tomu, jakým způsobem se kontaminuje nebezpečnými látkami životní prostředí, ve kterém oni a jejich děti budou muset žít. Překotný vývoj nových technologií, jako např. nanovlákna, ukazuje, že to co se nám dnes jeví jako to nejlepší řešení, může během několika let vypadat jako fatální omyl. Na to, že jsou i jiné možnosti likvidace kalů, poukazují i odborníci již od samého počátku realizace této zakázky.
Jak byste reagovali na odboráře, kteří vydali tiskovou zprávu a v ní v podstatě píší, že se útočí na jejich pracovní místa?
Domníváme se, že je to velké nedorozumění. Vítáme jakýkoliv podnik včetně cementárny, který přispěje k zaměstnanosti a rozvoji regionu. U těchto podniků je však důležité připomenout, že proces výroby, ve kterém pracuje například 180 zaměstnanců, významně ovlivňuje životní prostředí regionu, ve kterém po součtu přilehlých měst a obcí žije 100 tisíc obyvatel. Když se podniky budou chovat eticky a budou přispívat svými novými technologiemi k zlepšování zatíženého prostředí, bude jejich činnost veřejně pozitivně vnímána.
Autor: Radek Pešout Ing.
Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/pisklak-cementarna-resila-sve-ekonomicke-zajmy-20120331.html
