Ovzduší na Mostecku je horší. Pomoci by měly lepší továrny a doprava

Mostecko - Most se letos opět zařadil mezi nejšpinavější města. Ovzduší v Ústeckém kraji se zhoršuje hlavně v zimním období. Jak to bylo v průběhu posledních dvanácti let? A co ještě můžeme očekávat?

„Prach vážně ohrožuje životy lidí. Podle zprávy Státního zdravotního ústavu má znečištění ovzduší prachem na svědomí za loňský rok přes šest tisíc předčasně zemřelých lidí a dva tisíce nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže," říká lékař a odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika Miroslav Šuta.

Od roku 2001 do roku 2010 docházelo v Ústeckém kraji k překračování denního imisního limitu pro tzv. suspendované částice v ovzduší. „Největší rozsah oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší byl zaznamenán v letech 2005 a 2010, kdy hodnota denního imisního limitu byla překročena na víc než polovině Ústeckého kraje," uvádí Český Hydrometeorologický ústav (ČMHÚ). Z těchto důvodů je nutné situaci v oblasti imisní zátěže Ústeckého kraje považovat za velice vážnou.

Překračování imisních limitů pro oxid siřičitý a oxid dusičitý mělo v hodnoceném období spíše lokální charakter a týkalo se části území některých měst a obcí kraje, ale týká se i Litvínova.

Maximální denní koncentrace na stanicích Most, Litoměřice a Ústí nad Labem byly zaznamenány v prosinci. „Hodnota denního imisního limitu byla během zimních měsíců překročena na stanici Litoměřice 41x, Most 35x a Ústí nad Labem Kočkov 26x. To znamená, že již během tohoto období na dvou stanicích byl vyčerpán povolený počet překročení limitu," uvádí ČMHÚ.

Z předběžných výsledků vyplývá, že na území Ústeckého kraje došlo v roce 2011 k překročení imisního limitu na stanicích Most, kde hodnota imisního limitu byla překročena 89x, Ústí nad Labem 72x, Děčín 70x, Lom 65x.

„Oficiální statistiky ukazují, že obyvatelé regionu se stále dožívají o několik let méně než v jiných regionech České republiky," dodává Šuta.

A jaké jsou vyhlídky? „V oblasti rozvoje veřejné dopravy na úrovni kraje lze v budoucnu očekávat zlepšení integrace dopravního systému kraje, který bude posílen kvalitní městskou a regionální dopravou. V energetickém průmyslu lze výhledově očekávat modernizaci výroby, jejímž cílem bude jednak zvýšení účinnosti technologického procesu a také snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší," uvádí integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší vydaný v květnu.

MILOSLAVA PÜSCHELOVÁ

Zdroj: http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/ovzdusi-na-mostecku-je-horsi-pomoci-by-mely-lepsi-tovarny-a-doprava-20121126.html

Likvidace ostravských lagun (Česká televize: Nedej se)

ČT2 25.11.2012 11:35 Nedej se

Další příběh ohrožené přírody a lidí

Nad ostravskými lagunami opět visí otazníky. Kdo, kdy a jak dokončí likvidaci této staré ekologické zátěže? Jak už jsme informovali, sanaci dosud provázel jeden skandál za druhým: stížnosti obyvatel, protesty sousedního státu, trestní oznámení, pokuty atd.

Odkaz na video: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095913550-nedej-se/212562248420034/

Skládka Celio žádá o rozšíření prostoru, souvislost s kaly odmítá

Most Obavy lidí v Ústeckém kraji z uskladnění dalších 100 tisíc tun kalů, které zbývají k odtěžení v ostravských lagunách, patrně nejsou liché.
Provozovatel skládky Celio, která leží mezi Litvínovem a Mostem, žádá úřady o povolení pro rozšíření její kapacity. Prostor pro komunální odpad chce navýšit o 19,5 procenta tím, že založí nové patro. Mocnost skládky se tím zvedne až na 30 metrů. Šéf firmy Jindřich Kauca ČTK řekl, že nová žádost nemá se skládkou nebezpečného odpadu nic společného. Nicméně návozu dalších ropných kalů by se ale nebránil, prostor i povolení na ně prý má. „Na další Geobal (hmota vzniklá mícháním ropných kalů) v té kazetě nebezpečného odpadu prostor mám. Kdyby někdo chtěl a bylo zajištěné spalování, nemám s tím problém,“ uzavřel Kauca.

Celio provozuje celý skládkový komplex, který zahrnuje skládku komunálního a nebezpečného odpadu a další zařízení. Komunální odpad se tam vozí hlavně ze skoro stotisícového dvojměstí Mostu a Litvínova. Skládka postupně vytváří útvar podobný menšímu kopci, který by měl být po ukončení provozu rekultivován.

Pokud povolení získá, bude moci ve stávajících sektorech skládky založit novou etáž, která zvedne mocnost skládky z 18 až na 30 metrů. Její kapacita se díky tomu zvedne z 1,65 na 1,92 milionů metrů krychlových.

„Jsme zhruba v nějaké poloviční zaplněnosti. Tohle je prostor tak na tři roky,“ řekl Kauca. Firma má povolení na pět skládkových sektorů, fyzicky hotové jsou ale jen čtyři a přípravu pátého chce zatím odložit. „Když budu stavět tu další etapu, tak to bude stát deset až 15 milionů korun,“ dodal Kauca.

Firma vloni získala od krajského úřadu upravené integrované povolení, které jí umožnilo uskladnit asi 110 000 tun ropných kalů z Ostravska. Už je postupně spaluje cementárna v Čížkovicích, v kraji se z toho ale stalo ožehavé téma. Kauca připouští, že i kvůli kauze kalů bude mít získávání dalších povolení složitější, a na komunální odpad si raději nechal zpracovat plnohodnotnou žádost v systému EIA. Souvislost s kaly kategoricky odmítá.

„Je to úplně separátní sklad komunálního odpadu, který jde o etáž výš, ne nebezpečný odpad,“ řekl. (čtk, rp)

Zdroj: http://teplicky.denik.cz/kratce/1155936-skladka-celio-zada-o-rozsireni-prostoru-souvislost.html

Propojení finské a české technologie jako řešení likvidace kalů?

Kemi - Likvidace ostravských lagun stojí státní pokladnu miliardy, podobných lokalit je v Česku však více. Státní podnik Diamo se sídlem ve Stráži pod Ralskem u České Lípy řeší otázku, jak laguny sanovat a jak vyčistit kontaminovanou zeminu. Jednou z možností je řešení české firmy Hedviga a finské Savaterra Oy.

Právě firma z laponského Rovaniemi tvrdí, že je schopna ostravské laguny zlikvidovat, aniž by musel vzniknout nějaký další Geobal a dovážet se na Mostecko. Tím pádem by nebylo nutné kaly spalovat v čížkovické cementárně na Litoměřicku.

„Zkoušeli jsme paliva Geobal 1,2,3,4 a vždy jsme zjistili, že nehoří. Toto palivo například do elektrárny Dětmarovice dodávali tak, že Geobalem cukrovali palivo na pásu a dělali, že něco spálili. Jakmile se podíl tohoto paliva zvyšoval, tak se projevila vlastnost, o které se vědělo předem, že se tvoří shluky a slepence. Ty přestávají hořet. Takže v práškovém kotli se to použít nedá, ve fluidním kotli se nám to slepí, čili neví se, co s tím," říká děkan Strojní fakulty ČVUT profesor František Hrdlička.

Ach ten Geobal...

„Jediná cesta byla, že se to přidávalo do paliva v čížkovické cementárně. Dokonce se to nedalo používat nikde jinde, protože čížkovická cementárna má míchací zařízení, jsou v rotační peci vysoké teploty, dojde k vyhoření Geobalu, ale nesmí ho být zase tolik, aby neovlivnil vlastnosti slínku. To byla jediná cesta pro Geobal, která se ukázala jako schůdná. Potvrdilo se, že to není produkt, který se může používat jako standardní palivo," konstatuje František Hrdlička z ČVUT.

A tak se stát, potažmo státní podnik Diamo, rozhodl, že se 110 tisíc tun kalů, neboli Geobalu 4 doveze přes celou republiku z Ostravy do Litvínova, aby se kaly poté vozily do Čížkovic. „Náhle se zjistilo, že těch kalů je víc, než se uvádělo. Stále jich je významné množství a nebylo dobře, že se kaly převážely přes celou republiku. Je tady technologie Savaterra, kterou lze použít ve spojení s jinou technologií (Hedviga), protože kaly s Ostrama obsahují velké spektrum znečišťujících součástí, které obsahují těžké složky," říká děkan Strojní fakulty ČVUT. „Ty lehké lze využít jako palivo a těžké složky se likvidují technologií Savaterra."

I podle vedoucího Ústavu plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší VŠCHT docenta Karla Ciahotného je technologie zajímavá z několika důvodů. „Lze ji použít na místě ostravských lagun, lze ji dopravit a vyčištěné zeminy opět použít na tom samém místě," konstatuje.

Vyzkoušený stroj

Zařízení Savaterra je nyní v provozu například ve finském Kemi, ve dvacetitisícovém průmyslovém městě u švédských hranic na pobřeží Botnického zálivu.

Finská technologie funguje na principu přímé kontinuální vysokoteplotní termické desorpce. Na začátku procesu jsou kontaminované zeminy prosíťovány a rozemlety. Pokud je zemina výrazně kontaminována třeba 50 % objemu je kontaminant, pak musí dojít ke smíchání s čistou zeminou, aby se podíl kontaminace snížil na přípustnou mez okolo 20 %.

„Proto má násypka dvě síta, na jedno sypeme kontaminovanou zeminu a na druhé dle potřeby čistou. Dále je ze zeminy odstraněn veškerý kovový odpad a předměty větší než 10 cm, pak pásovým přepravníkem zamíří do rotační pece. Z ní po termickém procesu odpadne vyčištěná zemina, která je chlazena," vysvětluje technický ředitel Savaterra Oy Jussi Uotila v areálu, kde se čistí kontaminované zeminy.

Kontaminant je odsát do cyklony, kde jsou z něho odloučeny prachové částice, pak do oxidizéru, kde je rozložen v teplotě 800 až 1150 stupňů Celsia. Uhlíkaté řetězce a na ně navázané prvky či sloučeniny jsou zde roztrženy. „Při ohřátí zemin se často uvolňuje vodík obzvláště, pokud je vysoká přítomnost síry, ale v našem zařízení je vítán, protože podpoří proces rozkladu v oxidizéru." říká Jussi Uotila.

Následně musí dojít k ochlazení na teplotu okolo 200 stupňů, aby s plynem šlo dále pracovat. „Prochází pak filtrací a dochází k dalšímu odloučení mikroskopických prachových částic a následně jdou do pračky, kde dojde k odloučení posledních příměsí. Prací směs se nastavuje dle kontaminantu, jsme schopni zde odloučit veškeré zbytkové kontaminace. Nakonec se z komína valí masivní vodní pára, která splňuje veškeré emisní limity," dodává technický ředitel Savaterra Oy Jussi Uotila.

„Tento stroj je mobilní, je na kolečkách. Přiveze ho 16 velkých kamionů a zařízení se postaví v Ostravě. Stroj byl použit na mnoha sanacích, splňuje veškeré limity Evropské komise, má za sebou pročištění více než jednoho milionu tun kontaminovaných zemin o jeho vhodnosti a funkčnosti nemůže být pochyb," tvrdí Aleš Grof z projektového týmu Skanska Savaterra Hedviga.

Není nutný vývoj

„Čištění zemin je součástí sanace lagun, jejichž obsah je částečně tekutý a částečně tuhý. Ty se rozloží pomocí pyrolytické jednotky, ta společnosti Hedviga je v tuto chvíli vyzkoušená, není ale certifikovaná. Je možné dodat z Finska mobilní pyrolytickou jednotku, která je odzkoušená a certifikovaná, stejně jako linka Savaterry. Kaly se přepracují na pyrolytický olej. Tento produkt už je odzkoušený. Máme z Finska potvrzeno, že pyrolytický olej vyrobený z kalů je vhodné palivo pro technologii Savaterra.," říká Aleš Grof.

„V Ostravě by se olej v lagunách přepracoval na pyrolytický olej, ten by šel do linky. Přínos je v tom, že technologie Savaterra funguje. To, co je nyní od Geosanu v Ostravě, to nefunguje. Nejsou nutné státní peníze na vývoj a na výrobu zařízení. Výhoda je v tom, že by se to zlikvidovalo v Ostravě na funkčních zařízeních a výhoda pro Ústecký kraj je v tom, že se to nemusí dovážet a spalovat v Čížkovicích. A nikdo nemusí experimentovat, jestli se oprava nefunkčního zařízení podaří, nebo ne," dodává Aleš Grof z projektového týmu.

„Koncept je tento: Sludge bychom „prohnali" pyrolytickou jednotkou a rozdělili na pyrolytický olej a plyn, který by nám vyráběl elektrický proud pro pyrolytickou pec. Zbyl by nám olej a pevný zbytek. Ten bychom přidali ke kontaminovaným zeminám a pročistili jej v zařízení Savaterra. Olejem bychom provozovali linku Savaterra."

Technický ředitel Savaterra Oy Jussi Uotila pro Deník říká:

„To co je v Ostravě, jsme měli i ve Finsku"

Rovaniemi - Technický ředitel finské firmy Savaterra Oy Jussi Uotila se byl v Ostravě podívat na tamní laguny. V současnosti se v areálu po bývalé chemičce Ostramo nachází zhruba 100 tisíc tun kalů, které je nutné zlikvidovat. „Dva naše stroje by to zvládly za půl roku," tvrdí.

Co je Savaterra?
Je to rodinná firma, která je součástí Sava Group. Skupina se věnuje širokému spektru činností. Mezi ty hlavní patří oblast strojírenství. Vyvíjíme zařízení pro různé účely. Věnujeme se třeba enviromentálním řešením. Dále obchodu nebo třeba turismu, máme například v Laponsku hotely.

Znáte laguny v Ostravě? Jste schopni tamní laguny vyčistit?
Byli jsme se na místě podívat. Je to stejný případ jako jsme měli ve Finsku, kde byla znečištěna půda. Vyčistili jsme 175 tisíc tun kontaminované zeminy, ve které bylo skoro 22 až 25 procent oleje. Takže ano, jsme schopni tu zakázku zvládnout.

Za jak dlouho? Ostravský problém je totiž dlouhodobý.
Dva stroje by to zvládly za půl roku. Je to bezpečné, nehlučné, splňuje to předpisy EU, jsou neustále kontrolovány.

Teď jsou tam laguny oleje a kontaminovaná zemina různými nebezpečnými látkami. Co vaše technologie vlastně vyrobí?
Finálním produktem je čistá hlína.

Jak dlouho se věnujete sanací kontaminovaných půd?
Od roku 2000. O osm let později jsme se začali věnovat i využíváním čistírenských kalů. Máme například areál u Helsinek, kde vyrábíme hnojiva.

Autor: Radek Pešout Ing.

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/z-regionu/propojeni-finske-a-ceske-technologie-jako-reseni-likvidace-kalu-20121109-sgqt.html

Kaly: Zvýšené koncentrace SO2 zatím nemají původce

Mostecko - Protože v ostravských kalech je více síry, jsou problematičtější na likvidaci. Slova docenta Karla Ciahotného, vedoucího Ústavu plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší VŠCHT, ilustrují komplikace, se kterými se potýkají v Ostravě při čištění kontaminovaných zemin.

Síru obsahují i tekuté kaly přeměněné na tzv. Geobal 4. Množství 110 tisíců tun už rok leží na skládce Celio u Litvínova. Postupně se spalují v Čížkovicích. Vypařuje se z kalů oxid siřičitý do ovzduší na Mostecku?

„Podle meteorologických podmínek při epizodách krátkodobě zvýšených koncentrací SO2 zaznamenaných na stanici Lom v letním období nelze vyloučit ale ani potvrdit že jedním z potenciálních zdrojů by mohla být skládka Celio," konstatoval Martin Novák, vedoucí Regionálního předpovědního pracoviště ČHMÚ v Ústí nad Labem. „Přenos škodlivin obecně probíhá v různých měřítkách. Obecně lze říci, že se při některých situacích na imisní situaci v Lomu podílejí i emise z elektráren Tušimice a Prunéřov, jindy ale třeba i z Ledvic nebo zcela jiných neelektrárenských zdrojů v blízkém či vzdálenějším okolí."

Avšak ani s tímto tvrzením nesouhlasí krajský úřad. „Neodpovídá to skutečnosti," reagovala mluvčí Magdalena Hanáčková, která Deník poté, co jako první upozornil na možné problémy s SO2, nařkla z neobjektivnosti. Navíc mluvčí zpochybnila autentičnost citací. „Předně je třeba zdůraznit, že dle oficiálních informací od ČHMÚ vyjádření z tisku, které citujete, neodpovídá skutečnosti."

Podle Hanáčkové krajský úřad nepochybil a v integrovaném povolení pro Celio je stanovena kontrola a monitorování zařízení z hlediska ochrany ovzduší.

Deník požádal o fotografie způsobu skládkování Geobalu 4, zda je např. nebezpečný odpad zajištěn zaplachtováním, i Celio. Ovšem bez úspěchu.

„Geobal 4 je skladován plně v souladu s podmínkami stanovenými integrovaným povolením a provozním řádem zařízení pro nakládání s odpady. Ani v letních měsících a ani během asi 14 měsíců nedošlo při každodenním monitoringu ke zjištění, že by Geobal 4 prášil nebo docházelo k vypařování těkavých látek do ovzduší," uvedl Jindřich Kauca, předseda představenstva Celia.

„Vztahem zvýšených koncentrací SO2 a skládkováním jsme se zabývali v únoru, kdy se informace o naměřených zvýšených koncentracích SO2 na stanici AIM Lom a podezření na skladování Geobalu na skládce Celio objevily. Byl odebrán vzorek Geobalu 4 z různých částí skládky a tento byl posuzován," řekl vedoucí oddělení ochrany ovzduší ústecké ČIŽP Jaroslav Hájek. „Podle dosavadního šetření ČIŽP je velice málo pravděpodobné, že ČHMÚ oznámené pozorování nárazově zvýšené koncentrace oxidu siřičitého u Lomu může být z Geobalu 4."

Podle Hájka ČIŽP není dotčeným orgánem pro vydávání integrovaných povolení. „Nemůžeme v tomto případě nic nařizovat. Sledování emisí SO2 podle nás není nutné."

Autor: Radek Pešout Ing.

Zdroj: http://teplicky.denik.cz/z-regionu/kaly-zvysene-koncentrace-so2-zatim-nemaji-puvodce-20121108-f97p.html

Skončí dalších sto tisíc tun kalů v kraji? Co na to naši poslanci

Ústí nad Labem - V listopadu má vláda ČR projednat garanci k zajištění financování sanačních prací akce Nápravné opatření Laguny Ostramo. Jde mimo jiné o odtěžení zbylých asi 100 tisíc tun kalů, které se v ostravských lagunách ještě nacházejí. Ty se přitom mohou opět ocitnout v Ústeckém kraji.

Deník proto oslovil poslance, aby zjistil, jaký mají názor na tento problém a hlavně, zda kvůli kalům budou vládu nějak interpelovat.

Zprávu předkládá do vlády ministerstvo průmyslu a obchodu, které je také zřizovatelem státního podniku Diamo. Ten má po projednání vládou vyhlásit veřejnou zakázku na odtěžení zbylých kalů. Náměstkyně ředitele pro ekologii a sanační práce a statutární zástupce Diama, Kamila Trojáčková, v rozhovoru pro Deník připouští, že „zneškodňování kalů z lagun Ostramo v cementárně Čížkovice a jejich dočasné uložení na skládce firmy Celio je jednou z nejlepších variant řešení tohoto problému," což zakládá důvody k vážným obavám.

Ví to i někteří poslanci. Z jejich odpovědí vyplývá, že někteří již dokonce interpelovali premiéra Petra Nečase nebo ministra životního prostředí Tomáše Chalupu. „Můžete občanům Ústeckého kraje vyslat pozitivní informaci, že se zasadíte o to, aby další navážení ostravských kalů do Ústeckého kraje nebylo?" ptal se minulý týden komunistický poslanec Josef Šenfeld.

Odpovědí se příliš nedočkal. Podle Nečase totiž ještě zakázka vyhlášená nebyla. „Až se bude v budoucnosti rozhodovat o nejvýhodnějších technologiích a způsobech likvidace nadbilančních kalů, bude nesouhlas obyvatel Ústeckého kraje v rozhodování v této věci určitě zohledněn," tvrdí premiér.

Šenfeld nebyl jediný. „Interpeloval jsem ministra Chalupu také," řekl Deníku poslanec Josef Tancoš. Další interpelaci podal i litvínovský starosta Milan Šťovíček.

Chystají se možná i další. „Podávala jsem již dvě interpelace na toto téma a nebyla jsem jediná, kdo ministra ŽP upozorňoval na katastrofickou situaci. Nezbývá než aktualizovat námět a opět být nepříjemná," uvedla poslankyně Gabriela Hubáčková.

Jiří Paroubek uvedl, že čeká na okamžik, až se materiálem bude zabývat vláda. „Pokud to tak opravdu bude, budu interpelovat předsedu vlády, ministry průmyslu a životního prostředí," řekl.

Někteří poslanci tvrdí, že spoléhají na své kolegy. „Ztotožňuji se s názory kolegy Tancoše, který interpelaci podal," uvedl například Jaroslav Foldyna.

„Ve věci spalování kalů v Ústeckém kraji není nutno prozatím nikoho interpelovat, neboť mně z dostupných informací je zjevné, že se další přesun kalů do Čížkovic z Ostravska nechystá," uvedl poslanec Jiří Šulc.

Další občanský demokrat Jan Kubata tvrdí, že před interpelacemi dává přednost osobním debatám s ministry. „Chci být o všem podrobně informován. Hlavně by se vláda měla zamyslet nad tím, zda by kaly nebylo možné zlikvidovat tam, kde jsou a dát to do podmínek celé zakázky," uvedl Kubata.

Ale někteří poslanci proti nejsou. „Kde jste získal informace, že voliči TOP 09 kaly nechtějí? Já mám informace trochu odlišné. Problematiku kalů prošetřovali odborníci z ŽP a mně známé poslední stanovisko je, že neohrožují bezpečnost obyvatel v ÚK, a když to jinam vozit nejde, tak nevidím důvod, proč by to sem nemohlo," odpověděla Patricie Kotalíková z TOP 09. Podle ní je otázkou, co za to lidé v Ústeckém kraji získají.

Deník oslovil všechny poslance, dokonce je o odpověď urgoval. K problému se i přes to nevyjádřili Jaromír Drábek, David Kádner, Jaroslav Krákora, Ivana Řápková, Jiří Šlégr a Milan Šťovíček. Posledně jmenovaný ale ve sněmovně podle informací Deníku interpeloval.

KDO O ČEM ROZHODOVAL MINULE:

√ Vláda ČR: Vyslovila souhlas s odstraněním staré ekologické zátěže v Lagunách v Ostravě a dala záruku na jeho financování ze státního rozpočtu.

√ Státní podnik Diamo: Vybral zhotovitele této zakázky: sdružení Čistá Ostrava s vůdčím postavením firmy Geosan Group. Zakázka neobsahovala řešení konečné likvidace kalů, to ponechala na obchodním jednání Geosanu.

√ Geosan, Celio (skládka Litvínov), Lafarge (čížkovická cementárna): Byl mezi nimi podepsán kontrakt o dovozu, skládkování a pálení Geobalu 4, což je obchodní název pro tzv. palivo, které z kalů vyrábí Geosan.

√ Ústecký kraj a krajský úřad ÚK: Radní Ústeckého kraje, který byl účastníkem řízení, dali souhlas k udělení výjimky k integrovanému povolení, které poté vydal krajský úřad Skládkovému komplexu Celio Litvínov. Výjimka Celiu umožnila skladovat kaly, určené ke konečné likvidaci spálením, po dobu 6 let, což zákon u meziskladů nepřipouští. Normální lhůta je pouze 3 roky, za něž by ovšem cementárna nestačila 110 tisíc tun kalů spálit. Geosan, kterému za nesplnění termínu do konce roku 2011 hrozila sankce více než čtvrt miliardy korun, by musel hledat jiné řešení.

Autor: Vít Lukáš

Zdroj: http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/nekteri-poslanci-jiz-interpelovali-kvuli-zakazce-na-kaly-20121102.html