Litvínov(Mostecko)/Ostrava - Státní podnik Diamo začal chystat těžbu zbylých ropných kalů z takzvaných Ostravských lagun. Vypsal výběrové řízení na firmu, která má zbylých 91.500 tun kalů ze země dostat. Cenu zakázky odhaduje na zhruba jednu miliardu korun bez DPH. Problém ale může vyvstat s uskladněním. Na svém území kontaminovanou hmotu nechce ani Moravskoslezský kraj, ani Ústecký kraj, kde nakonec první várka kalů skončila. ČTK to zjistila od obou hejtmanů.
Zbytky z rafinérské výroby se pod chemičkou Ostramo ukládaly během celého 20. století. Většinu z nich už zlikvidovalo sdružení Čistá Ostrava vedené firmou Geosan, které za to od státu dostalo asi 2,5 miliardy korun, po vytěžení 200.000 tun se ale zjistilo, že jich je v zemi ještě víc. Sdružení míchalo kaly s vápnem a nabídlo je průmyslovým podnikům jako alternativu k uhlí. První várku nakonec uskladnila litvínovská skládka Celio a pálí ji cementárna v Čížkovicích na Litoměřicku. Vyvolalo to ale takové kontroverze, že Ústecký kraj už žádné další kaly na svém území nechce.
"Myslíme si, že jsme vyšli vstříc jednou a to stačilo. Podruhé už bychom s tím nesouhlasili," řekl dnes ČTK ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM). Kraj zvažuje možnosti, jak případnému dalšímu návozu zabránit. Striktně proti je i litvínovská radnice. "Další kaly tu nechceme," řekl dnes starosta Milan Šťovíček (VV).
Kaly nechce uskladnit ani Moravskoslezský kraj. Už vloni se postavil proti plánům Geosanu na dočasné uskladnění kalů přímo v Ostramu. "Musí být známá koncovka toho procesu a nemám informaci, že by něco takového Čistá Ostrava v tuto chvíli měla," řekl ČTK hejtman Miroslav Novák (ČSSD). Jediný odběratel kalů, cementárna v Čížkovicích, už v minulosti vzkázala, že o nic dalšího nestojí. Na uhlí sice díky přimíchávání kalů úšetří miliony korun ročně, zároveň ale musela čelit protestům až několika tisícovek místních. Na příští čtyři roky je navíc palivem zásobená.
Moravskoslezský hejtman si přeje, aby se kaly hned zlikvidovaly a případně v nějakém mezistádiu odvezly. "Může to klidně likvidovat někdo jiný a za jiných podmínek. Ten dosavadní způsob transformace samozřejmě není jediný, který se nabízí," řekl Novák. Ekologové v minulosti tvrdili, že výhodnější by bylo biologické rozložení kalů mikroorganismy.
Aktuální vyjádření sdružení Čistá Ostrava ČTK zjištuje, Geosan se v minulosti opakovaně odmítl k tématu vyjádřit. Z jeho loňského dopisu krajskému úřadu vyplývá, že jednání s odběrateli paliva pokračují. Společnost tvrdí, že kvůli negativní kampani v médiích má komplikovanou pozici. Uvádí, že pokud vyrobené palivo nebude moci být v areálu uskladněno, může být neutralizace kalů zahájena až těsně před odvozem, což může posunout termín dokončení této části sanace.
Zdroj: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zpravy/892581
Zbytky z rafinérské výroby se pod chemičkou Ostramo ukládaly během celého 20. století. Většinu z nich už zlikvidovalo sdružení Čistá Ostrava vedené firmou Geosan, které za to od státu dostalo asi 2,5 miliardy korun, po vytěžení 200.000 tun se ale zjistilo, že jich je v zemi ještě víc. Sdružení míchalo kaly s vápnem a nabídlo je průmyslovým podnikům jako alternativu k uhlí. První várku nakonec uskladnila litvínovská skládka Celio a pálí ji cementárna v Čížkovicích na Litoměřicku. Vyvolalo to ale takové kontroverze, že Ústecký kraj už žádné další kaly na svém území nechce.
"Myslíme si, že jsme vyšli vstříc jednou a to stačilo. Podruhé už bychom s tím nesouhlasili," řekl dnes ČTK ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM). Kraj zvažuje možnosti, jak případnému dalšímu návozu zabránit. Striktně proti je i litvínovská radnice. "Další kaly tu nechceme," řekl dnes starosta Milan Šťovíček (VV).
Kaly nechce uskladnit ani Moravskoslezský kraj. Už vloni se postavil proti plánům Geosanu na dočasné uskladnění kalů přímo v Ostramu. "Musí být známá koncovka toho procesu a nemám informaci, že by něco takového Čistá Ostrava v tuto chvíli měla," řekl ČTK hejtman Miroslav Novák (ČSSD). Jediný odběratel kalů, cementárna v Čížkovicích, už v minulosti vzkázala, že o nic dalšího nestojí. Na uhlí sice díky přimíchávání kalů úšetří miliony korun ročně, zároveň ale musela čelit protestům až několika tisícovek místních. Na příští čtyři roky je navíc palivem zásobená.
Moravskoslezský hejtman si přeje, aby se kaly hned zlikvidovaly a případně v nějakém mezistádiu odvezly. "Může to klidně likvidovat někdo jiný a za jiných podmínek. Ten dosavadní způsob transformace samozřejmě není jediný, který se nabízí," řekl Novák. Ekologové v minulosti tvrdili, že výhodnější by bylo biologické rozložení kalů mikroorganismy.
Aktuální vyjádření sdružení Čistá Ostrava ČTK zjištuje, Geosan se v minulosti opakovaně odmítl k tématu vyjádřit. Z jeho loňského dopisu krajskému úřadu vyplývá, že jednání s odběrateli paliva pokračují. Společnost tvrdí, že kvůli negativní kampani v médiích má komplikovanou pozici. Uvádí, že pokud vyrobené palivo nebude moci být v areálu uskladněno, může být neutralizace kalů zahájena až těsně před odvozem, což může posunout termín dokončení této části sanace.
Zdroj: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zpravy/892581
