Otázka pro... Ivana Mareše, ředitele Lafarge Cement

Jaké jsou ekonomické výsledky cementárny Lafarge Cement Čížkovice za rok 2011? Před dvěma dny se objevila informace, že společnost vydělala miliardu korun.

Cementárna nevydělala vloni miliardu, tržby se nezvedly meziročně o 50% a nebyly 1,52 mld Kč. Ve skutečnosti tržby činily 1,079 mld, což představuje meziroční nárůst 6%. Tržby sice nejlépe popisují obchodní výkony společnosti, ale je krajně zavádějící interpretovat je jako výdělek. Výši „výdělku" udává jiný ekonomický ukazatel čistý zisk a ten za rok 2011 činil 199 mil. Kč. Po odečtení především kurzových vlivů tak čistý zisk meziročně vzrostl „ pouze" o 1 mil. Kč. Příprava energetického využití ropných zbytků z ostravských lagun na hospodaření společnosti neměla vůbec žádný vliv. Společnost na daních (včetně sociálního a zdravotního pojištění) za předchozí rok českému státu zaplatí přibližně 85 mil. Kč.

Autor: Redakce

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/otazka-pro-ivana-marese-reditele-lafarge-cement-20120523.html

Cementárna vloni vydělala přes miliardu korun

Čížkovice - Zatímco čížkovická cementárna vloni sponzorovala pár okolních obcí částkou 50 tisíc korun ročně, akcionáři francouzské továrny se radují z čistého zisku 199 milionů korun. 

Tržby českého závodu cementáren Lafarge se vloni zvedly meziročně skoro o polovinu na 1,52 miliardy korun, o 50 procent je vyšší i čistý zisk.

 Tržby okolo 1,5 miliardy zaznamenávala čížkovická cementárna v nejlepších letech hospodářské konjunktury, recese je ale od roku 2009 výrazně srazila. V roce 2010 činily tržby jen 1,02 miliardy.

Příčinu vysokého meziročního růstu ředitel společnosti Ivan Mareš komentovat nechtěl. Čížkovická cementárna má okolo 180 zaměstnanců. Cementárna se vloni rozhodla začít pálit ropné kaly vytěžené z ostravských lagun.

Autor: ČTK

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/cementarna-vloni-vydelala-pres-miliardu-kc-20120521.html

Duší Čisté Ostravy je neprůhledný Geosan

Sdružení Čistá Ostrava, jež v roce 2004 vyhrálo soutěž na likvidaci lagun Ostrama a vyčištění celého areálu, tvoří tři firmy: OHL ŽS Brno, Aquatest a Geosan Group. Právě Geosan je lídrem sdružení a hlavním partnerem státu u subdodavatelů.
Geosan je původně stavební firma, kterou založil podnikatel Luděk Kostka z Velimi. Ten však skupinu dnes vlastní jen z 35 procent, jeho společníky se v roce 2008 staly firmy Duplessa Investment Limited z Kypru (50 %) a Britten Developments z Velké Británie (15 %).
Právě největší vlastník - Duplessa - je zcela neprůhledný. "O našich vlastnících nelze uvádět bližší informace," uvedla už dříve mluvčí Geosanu Vlasta Končelová, která pouze ujistila, že jde o české majitele. "Zahraniční akcionáři byli přizváni proto, aby měl Geosan snadnější přístup k zahraničním zakázkám," dodala.
Kromě likvidace škod po firmě Ostramo získal Geosan i jiné velké státní zakázky na likvidaci starých průmyslových ekologických zátěží, podílel se například na čištění neratovické Spolany. Největší kontrakt Geosan uzavřel před několika lety na práce v plzeňské Škodě (přes 10 miliard korun).
A právě se Škodou bývá dodnes spojován, i když na napojení jeho majitelů na akcionáře plzeňské strojírenské jedničky nejsou přímé důkazy.
Jistým pojítkem však může být muž jménem Martin Vnouček. Ten podle dokladů dostupných v obchodním rejstříku zastupoval společnost Duplessa na valné hromadě Geosanu. A Vnouček se angažuje hned v několika firmách, v nichž působí - nebo dříve působil - spolumajitel Škody Holding Michal Korecký.

3,84 MILIARDY KORUN
byly výnosy skupiny Geosan v roce 2010, ze kterého jsou zatím její poslední známé výsledky. Čistý zisk firmy tehdy činil 90,5 milionu korun.
50 %
firmy Geosan ovládá kyperská firma Duplessa Investment Limited. Její majetková struktura není známá.
AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:  http://www.enviweb.cz/clanek/sanace/91338/dusi-ciste-ostravy-je-nepruhledny-geosan

Ostravské laguny v datech

1888
V Ostravě vzniká továrna na výrobu petroleje a topného oleje (později známá jako Ostramo). Od roku 1965 se tu regenerovaly použité oleje. Z ukládaného odpadu postupně vznikly "laguny".
2003
Státní podnik Diamo vypisuje tendr na likvidaci lagun. Ze 4 zájemců vítězí sdružení Čistá Ostrava s cenou tři miliardy korun (včetně DPH). Laguny slibuje zlikvidovat do konce roku 2010, celý areál má být čistý do konce 2015. Později vláda termíny posunula na roky 2011 a 2018.
2009
Práce na lagunách přebírá Baltom. Kaly neutralizuje vápnem a přidáním uhlí z nich dělá palivo pro cementárny podle vlastního know-how. Partneři Baltomu palivo prodávají dalším firmám. Podle Čisté Ostravy tím její odpovědnost za kaly končí.
Leden 2011
Baltom má problém s odbytem paliva, to hromadí na nelegálních skládkách. Státní dohled však konstatuje, že Baltom smlouvu plní.
Jaro 2011
Čistá Ostrava přestává Baltomu platit za odvedenou práci, ten padá do insolvence. Poté Baltom vypovídá smlouvu a Čistou Ostravu žaluje (u arbitráže pak vysoudí 75 milionů korun). Čistá Ostrava najímá místo Baltomu nové partnery.
Léto 2011
Kaly z Ostrama objevují úředníci v Polsku, žádají jejich návrat do Česka. Čistá Ostrava uzavírá smlouvu o skladování kalů u Litvínova a pálení v cementárně Lafarge.
Podzim 2011
V listopadu hlásí Čistá Ostrava, že objevila v jedné z jímek dalších 70 tisíc tun kalů, s nimiž se ve smlouvě nepočítalo. Přesto koncem roku oznamuje ukončení sanace v termínu. Baltom sice vyhrál arbitráž, peníze ale nedostal a míří k bankrotu.
Současný stav
Sto deset tisíc tun paliva z Ostrama leží na skládce u Litvínova, spalovat se bude pět až šest let. Polsko považuje uskladněné kaly za nelegálně dovezený odpad, stěžuje si v Bruselu. Do vlády míří žádost o navýšení garance. Diamo chystá dvě další veřejné soutěže na dodavatele prací, jež zbyly nad rámec smlouvy s Čistou Ostravou.

Autor:  ihned.cz

Zdroj: http://www.enviweb.cz/clanek/sanace/91337/ostravske-laguny-v-datech

Zkrachovat je možné i kvůli lukrativní práci pro stát

Příběh miliardové zakázky na sanaci ostravských lagun
Podle sedm let staré smlouvy za tři miliardy korun měla sanace Ostrama začít vytěžením odpadních lagun s páchnoucími ropnými kaly, jež se měly bezpečně zlikvidovat. Dodavatelem prací se stalo Sdružení Čistá Ostrava v čele se skupinou Geosan.
Nejdůležitějším hráčem na Ostramu, který až do loňska kaly těžil, však nebyl Geosan, ale liberecká společnost Baltom. Čistá Ostrava vyhrála v roce 2004 tendr na Ostramo díky technickému řešení, jež spočívá v neutralizaci kalů vápnem a v jejich přepracování na palivo pro cementárny. Na práce ale neměla know-how ani kapacity. Likvidaci kalů si objednala právě u Baltomu.
Baltom subdodavatelskou smlouvu plnil. Opakovaně to potvrdil státní dozor a loni na podzim i arbitrážní soud. Stát také Čisté Ostravě za všechny Baltomem provedené práce platil. Přesto nedostal Baltom od Geosanu zaplacených 74 milionů korun za poslední dva měsíce roku 2010.
Geosan svůj postup v případu (stejně jako současný stav prací na Ostramu) odmítá komentovat, opakovaně neodpovídá HN na dotazy. Faktem však je, že libereckou firmu jeho jednání položilo. Toto pondělí nad ní vyhlásil soud konkurz. "Doplatili jsme na spolupráci se státem, přišli jsme o 20 let života," říkají zakladatelé Baltomu, padesátníci Miroslav Balcar a Josef Tomeš.
Baltom, specializovaný na stavby a opravy silnic, založili v roce 1992, o pět let později majoritu prodali dánskému koncernu Inreco. Nechali si něco přes třetinu, dál firmu řídili. Vykazovali více než půlmiliardové tržby, živili 160 lidí.

Problémy s palivem

K Ostramu se dostali v roce 2009, pět let po zahájení zakázky. Z lagun v té době nebylo odtěženo téměř nic. "Oslovili nás, zda bychom neuměli do lagun vkročit. Jako silničáři jsme měli s ukládáním vápna do materiálů zkušenost," líčí Balcar.
Baltom podepsal s Geosanem smlouvu, podle níž slíbil z kalů vyrábět palivo na základě vlastního průmyslového vzoru. Objem kontraktu činil 440 milionů korun.
Lukrativní státní zakázka se ale změnila v noční můru. Začínala krize a o palivo z kalů nebyl zájem. Selhaly všechny pokusy udat ho tuzemským firmám. Baltom začal palivo přes další partnery dodávat do Polska. V půli roku 2010 ale přišly problémy. Inspektoři životního prostředí objevili páchnoucí materiál na nelegálních skládkách v obci Sedliště a městečku Vratimov, Baltomu dali pokutu. A brzy se ozvali jejich polští kolegové, kteří palivo uskladněné u Katovic označili za protiprávně dovezený nebezpečný odpad.
Baltom s Geosanem se začaly přít, kdo je za skládkování materiálu odpovědný. Nakonec Geosan přestal Baltomu za jeho práce platit a od potíží se skládkami dal ruce pryč. Baltom se dostal do platební neschopnosti, dlužil vlastním partnerům včetně klíčového dodavatele vápna. A tak v březnu loňského roku vypověděl Čisté Ostravě smlouvu.
Práce na Ostramu se na několik měsíců zastavily - a to právě v době, kdy se blížil termín dokončení první etapy a měly naopak finišovat. Podle protokolů z kontrolních dnů na Ostramu z loňského roku upozorňovali zástupci státu Geosan opakovaně, že vůči Baltomu jedná nefér. "Geosan postupoval způsobem, který nemohla společnost Baltom akceptovat," píše se například v protokolu z 5. května loňského roku. Státní dohled, jímž je pověřena firma Diamo, i ministerstvo financí, jež práce platí, upozorňovaly, že Baltom plní smlouvu a na peníze, jež mu přes Geosan posílají, má nárok. Přesto k dodavateli peníze nejdou.
Baltom své finanční potíže brzy začíná přenášet na další firmy. A v srpnu podává na Geosan žalobu k arbitrážnímu soudu. Žádá proplacení dlužných faktur a odškodné, celkem 233 milionů.

Vleklá právní bitva

Také arbitráž, stejně jako předtím státní dohled, dala Baltomu za pravdu. Arbitři uznali, že to byl Geosan, kdo porušil smlouvu, a prohlásili, že kontrakt dál trvá. Jenomže škodu Baltomu vyčíslili jen na 75 milionů, ty firma navíc dodnes nedostala. Geosan se proti verdiktu ohradil u pražského městského soudu a z případu se stává vleklá právní bitva.
Baltom se rozuzlení už nedočká. V průběhu arbitráže na něj podala firma Arsimo Services z Britských Panenských ostrovů konkurzní návrh. Operovala odkoupenou pohledávkou, vzniklou při práci na lagunách. Kdo za Arsimem stojí, není známo. V každém případě ale úpadek Baltomu nahrál Geosanu, jemuž vyhovovalo, že byl protivník v arbitrážní při o stovky milionů oslaben a znevěrohodněn bankrotovým řízením. Navíc zbankrotovalý soupeř nemá sílu na další soudní spory.
Celkové dluhy Baltomu dnes převyšují 200 milionů korun. O své se v konkurzu pokusil přihlásit i Geosan, uplatňuje pohledávku převyšující 200 milionů, kterou ovšem konkurzní správkyně neuznala. Podle ní totiž ani po proběhlé arbitráži není jasné, jaký díl odpovědnosti za vzniklé škody na Ostramu nese Geosan a jaké Baltom. Jeho zakladatelé doufají, že se správkyně pokusí o odškodné do konkurzní podstaty jejich firmy bojovat. Sama advokátka Martina Jinochová Matyášová případ nechce komentovat.
Pro Balcara s Tomkem je bankrot firmy osobní tragédií. Nemusí být však jedinou obětí kauzy. Finanční potíže hrozí i jejich subdodavatelům, především firmě Simul Trust, která palivo od Baltomu kupovala a posílala do Polska. Poláci i přes český certifikát považují palivo z ostravských kalů za nebezpečný odpad, stěžují si na český postup u Evropské komise. Než se pře vyřeší, nesmí Simul Trust palivo dál prodat, zato ale musí dál platit provoz problematických skládek.
AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: http://www.enviweb.cz/clanek/sanace/91336/zkrachovat-je-mozne-i-kvuli-lukrativni-praci-pro-stat

Stát zaplatil, přesto jedy v Ostramu zůstaly

První etapa čtyřmiliardové zakázky na likvidaci stoletých odpadů po ostravské chemičce Ostramo skončila a její dodavatel - Sdružení Čistá Ostrava - podle státního dohledu splnil, co měl. Přitom celá čtvrtina jedovatých ropných kalů v areálu zůstala a na jejich odstranění musí nyní stát vydat další stovky milionů, možná víc než miliardu korun.
"Čistá Ostrava smlouvu splnila," tvrdí dnes Libor Antoš z ministerstva financí, jež sanaci financuje. Za odtěžení lagun už inkasovala Čistá Ostrava miliardu a půl. Celkem má dostat přes tři miliardy korun.
A výsledek? V areálu Ostrama zůstává 70 tisíc tun kalů. Většina vytěženého materiálu byla převezena na skládku u severočeského Litvínova, kde bude minimálně pět let ležet a čekat na spálení v cementárně Čížkovice. Další desítky tun jsou na nepovolených skládkách ve Vratimově a v Polsku.
Sanace měla teď pokračovat čištěním pevných zbytků a zeminy. Práce však od začátku roku stojí. Jednak je třeba zlikvidovat zbylé kaly, jednak Čisté Ostravě nefunguje linka, která měla tuhý materiál čistit. Stát se proto chystá vypsat dvě nové veřejné soutěže na dokončení prací po Čisté Ostravě. To znamená další, neplánované náklady.
Do půli května má dostat vláda na stůl žádost o zvýšení nyní čtyřmiliardové státní garance na Ostramo. O kolik? Záleží na tom, zda se kaly podaří udat jako energetické palivo, nebo zda se budou likvidovat jako nebezpečný odpad. Celá zakázka včetně rekultivace pozemků má být hotova podle smlouvy s Čistou Ostravou do konce roku 2018. Už nyní je jasné, že se termín prodlouží minimálně o dva roky. "Pokud vláda navýšení garance neschválí, bude lokalita zakonzervována a může v Ostravě zapáchat ještě dalších 30 let," varuje Antoš.
AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: http://www.enviweb.cz/clanek/sanace/91335/stat-zaplatil-presto-jedy-v-ostramu-zustaly