Litvínov - Tři hodiny trvala bouřlivá diskuze o šestiletém skladování 110 tisíc tun ostravského kalu na skládce Celio u Litvínova.
3.11.2011 9:21
Zástupci kritizovaných firem, radnice a experti státních institucí se snažili přesvědčit desítky Litvínovanů, že zákony nebyly porušeny, že vše je pod kontrolou a že obyvatelstvo se nemusí bát dočasného uložení ostravské černé hmoty u Litvínova a jejího spalování v čížkovické cementárně. Jenže odpůrci, kteří se v sále povzbuzovali potleskem, už nikomu nevěří. „My to tady nechceme,“ shodli se.
Podle šéfa Celia Jindřicha Kauci vyvolávají zbytečnou paniku některá média, která v honbě za ziskem nesdělují pravdu a píší o jedech. „Nejedná se o toxický a karcinogenní odpad,“ zdůraznil. Přeprava, uložení a spalování je bezpečné a podle předpisů ČR, materiál prošel registrací EU. Mastný hrubý prach, tzv. Geobal 4, nahrazuje desítky tisíc tun uhlí a při jeho spalování nevzniká větší množství škodlivin. A proč se vozí do Ústeckého kraje?
Protože kromě litvínovské firmy Celio a čížkovické Lafarge Cement se prý nenašel nikdo, kdo problém Ostravy uměl řešit lépe a rychleji. Obě firmy navíc dlouhodobě spolupracují. V pecích Lafarge skončily i desítky tisíc tun starých ropných kalů z litvínovské chemičky. „Nikdy s tím nebyl žádný problém,“ uvedl Kauca.
Přijďte se podívat!
Skládku prověřil i hygienik Pavel Pokorný. „Nezjistil jsem žádné porušení zákona nebo předpisů,“ řekl.
„Slyšel jsem, že se má na skládce uložit ne 110 tisíc tun, ale dvakrát tolik,“ řekl Litvínovan Vladimír Tuček, který má strach z kontaminace podzemních vod. Kauca ujistil, že vše je dostatečně izolované. „Každý se může přijít podívat,“ sdělil. Kolem Celia je 27 podzemních sond, které od vzniku skládky v roce 1996 nehlásily žádný únik škodlivin. Když hodně zaprší a nebo roztaje sníh, voda steče do průmyslové čističky. S ukládáním dvojnásobného množství se nepočítá.
K hmotě má ale výhrady státní ekologická inspekce. „Certifikace je jednoduchá, někdy nad tím zůstává rozum stát, z jakých odpadů se může stát palivo,“ řekla Jana Moravcová z České inspekce životního prostředí. Podle ní je materiál jednoznačně odpadem a není zas tak nezávadný. Připustila ale, že Lafarge limity plní a Celio je zabezpečené.
„Emisí je málo, protože cementárna používá vyšších teplot než spalovna,“ sdělil Jan Špaček, ředitel pro rozvoj a ekologii Lafarge Cement. Molekuly kalů se v peci rozpadají při 1 450°C, kdy vzniká tzv. slínek, přísada cementu pohlcující zbytky škodlivin.
Hmotu kontrolují čtyři české laboratoře. Lidé se ale zhrozili, když v protokolu z testu odebraného vzorku Geobalu viděli třeba rtuť, arzen, olovo, PCB. Experti je uklidňovali, že je to zanedbatelné stopové množství běžné v zemské kůře.
A co na to lidé?
„Je mi Ostravy líto, ale my jsme také postižený kraj,“ řekla jedna z žen matek.
Lidem vadí, že Celio nemusí kvůli dočasnému uložení hmoty platit městu poplatek jako u trvalého skládkování. Sálem znělo:
„Je to ostuda!“
„Máme z toho prdlajs!“
„Už je na čase vzít vidle a dát jim na čumák.“
„Žijí tu lidé s poškozeným zdravím a je tu vyšší úmrtnost.”
„Tady máme dost bordelu!“
„Proč taková přísná opatření, když se nemáme čeho bát?“
„Proč diskutujeme, až když je po všem. Kde jsou ekologické organizace?“
„Je to velký kšeft!“
„Je to totální bordel.“
„Ropáci!“
„Z Litvínova je žumpa kraje!“
„Pravdu nám neřeknou. Je to zlodějna a podvod.“
„Nedělám na vás žádné podvody,“ reagoval starosta Milan Šťovíček. Bránil se nařčení, že ničemu nezabránil. Podle starosty to nebylo možné, protože o povolení rozhodl krajský úřad a vše bylo v souladu se zákonem.
„Lidé v Litvínově mají zvýšenou citlivost pro životní prostředí,“ vysvětlil naštvanost lidí radní Vlastimil Doležal, který není z kalů také nadšený.
„Jde nám o život. Obávám se, že za pár let budeme hřbitovem,” prohlásil místostarosta Čížkovic Pavel Kimmer. Pochybuje o nezávislosti laboratoří a kontrolních orgánů. „V cementárně říkají, že blbě kecám,“ dodal.
Radnice bude v příštích dnech jednat o vlastním odběru a testu vzorků, o prověrce transportu a o zárukách státu, kdyby hmota u Litvínova zůstala, což firmy vylučují. Má posílit městský odbor životního prostředí. Radnice hodlá prosadit posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), pokud by se mělo u Litvínova uložit víc než 110 tisíc tun kalů. Šťovíček chce získat podporu ministrů. Dnes kvůli kalům jedná mimořádně zastupitelstvo.
Zdroj: http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/odpurci-ostravskych-kalu-zuri20111103.html
