23.11.2011 10:17
Kaly. Jejich dovoz do kraje odstartovala změna integrovaného povolení pro litvínovské Celio. Mohli jednotliví účastníci řízení Ústecký kraj, město Litvínov nebo Unipetrol RPA změnu zamítnout?
Mohli s ní samozřejmě nesouhlasit nebo mohli alespoň požadovat podmínky.
Pak by krajský úřad, který tvrdí, že neměl zákonné důvody změnu nevydat, nesměl změnu povolit?
To by sice směl, ale musel by se s připomínkami účastníků náležitě vyrovnat a samozřejmě by musel počítat s jejich odvoláním, a tedy tím, že by celé řízení přezkoumávalo MŽP.
Víme, že Geosan Group, Celio a Lafarge s podpisem vzájemné obchodní smlouvy čekaly právě na toto povolení. Kdyby ale krajský úřad změnu integrovaného povolení nevydal, mohlo by Celio i přesto kaly uskladnit?
Mohlo. Celio povolení na skládkování takového odpadu mělo již z minulosti. Kaly by zde ale muselo uložit natrvalo. Za to by muselo zaplatit poplatek Státnímu fondu životního prostředí a městu Litvínov řádově miliony korun a jistě by si tuto částku zaúčtovalo do ceny za skládkování, kterou by Celio účtovalo Geosanu.
- Celio mohlo Geobal skladovat bez změny integrovaného povolení jen 3 roky
- ČIŽP měla na posouzení pouhý týden
- Geobal se vozil do kraje již před vydáním povolení
- Není zaručené, že Geobal během 6 let nezmění konzistenci
Geosan o svém Geobalu 4 tvrdí, že je to alternativní palivo, určené k energetickému využití. Do doby, než to tamní inspekce životního prostředí zakázala, ho pod různými obchodními názvy vyvážel do Polska. Teď ho chce spálit v cementárně Lafarge.
Litvínovské Celio mohlo Geobal, pokud byl určený ke konečné likvidaci spoluspalováním v cementárně, přechodně skladovat ze zákona pouze 3 roky. Cementárna Lafarge by 110 tisíc tun kalů nestačila za tři roky spálit, potřebuje k tomu až šest let. Geosan tedy v Litvínově mohl bez změny integrovaného povolení uložit jen poloviční množství a pro zbytek materiálu hledat jiné uskladnění. V žádném případě to ale nemohlo být přímo v areálu cementárny Lafarge, která na skladování tohoto odpadu nemá povolení ani kapacitu. Problém Geosanu byl, že zbývající objem sludge z lagun, a to právě 110 tisíc tun, musí odvézt do konce tohoto roku. Kdyby nestihl tento termín, propadla by mu tzv. garance, 270 milionů korun, kterou složil na účet Diama.
Odbor životního prostředí krajského úřadu řešil změnu integrovaného povolení pro Celio v tzv. režimu nepodstatné změny. Co to znamenalo pro ČIŽP, která žádost posuzovala?
Žádost k nám byla doručena 2. září 2011. Termín pro vyjádření nám byl stanoven do 9.9. 2011. Tedy sedm dní, normální správní lhůta pro podstatnou změnu integrovaného povolení je třicet dnů. Z podkladů nebylo zřejmé, jestli by se mělo jednat o odpad nebo o výrobek, a tedy ani to, v jakém režimu by měla celá akce probíhat. Poukázali jsme na možná rizika spojená jak s převozem, tak se spalováním dotčeného materiálu. Nebyla jasná ani právní odpovědnost v jednotlivých fázích průběhu akce. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem ČIŽP viděla jako nezbytné změnu integrovaného povolení projednat v režimu podstatné změny. Dále ČIŽP zpochybňovala logiku i rentabilitu celého převozu a likvidace na Ústecku.
Jana Moravcová, ředitelka ČIŽP
Ing. Jana Moravcová se narodila v květnu roku 1977 v Ústí nad Labem. Vystudovala Gymnázium v Jateční ulici v Ústí nad Labem (ukončení 1995). Ve studiu pokračovala na České zemědělské univerzitě v Praze, na fakultě lesnické, obor krajinné inženýrství a aplikovaná ekologie. Studium ukončila státnicemi v roce 2000.
V témže roce nastoupila na oddělení ochrany přírody České inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát v Ústí nad Labem. Od roku 2003 pracovala jako vedoucí oddělení ochrany přírody, v lednu roku 2006 byla zároveň pověřená řízením inspektorátu. V říjnu roku 2006 byla jmenována do funkce ředitelky oblastního inspektorátu.
Mezi její zájmy patří především práce a příroda, dále pak sport, a to jízda na koni.
Krajský úřad změnu integrovaného povolení pro Celio nakonec vydal 26. září. Už v průběhu tohoto správního řízení ale Celiu povolil Geobal 4 v omezeném množství navážet. Nyní to zdůvodňuje tak, že si chtěl ověřit možnosti přepravy, překládky a manipulace v zařízení.
Vyjádření úřadu k návozu 20 000 tun neutralizované sludge GEOBAL 4 do zařízení Skládkový komplex CELIO a.s., které úřad vydal 9. září, bylo na náš oblastní inspektorát doručeno až 12. září. Z něj vyplynulo, že obdobným „vyjádřením“ povolil návoz 200 tun Geobalu 4 do Celia už 2. září, ale to úřad inspekci vůbec neoznámil. Těmito kroky povolil úřad činnost, jež byla předmětem samostatného správního řízení. Vážně pochybil a jeho postup byl podle ČIŽP nezákonný. ČIŽP s vědomím, že není dotčeným orgánem a krajský úřad nemusí brát na ni při „vyjádření“ zřetel, se nakonec snažila alespoň navrhnout takové podmínky, za kterých by mohl být materiál na skládce CELIO skladován tak, aby bylo nakládání s ním kontrolovatelné.
Geobal 4 podle odborníků není homogenní hmota, takže není záruka jeho stálého složení a může obsahovat kdykoli cokoli.
Podle postupu „přípravy“ Geobalu 4 v Ostravě, který průběžně kontrolují i naši ostravští kolegové, je tento materiál ve chvíli, kdy opouští Ostravu opravdu řádně homogenizován, to znamená promíchán tak, aby bylo zajištěno jeho stálé složení. Společnost Celio ještě před vybavením vlaku z Ostravy odebírá vzorky a v případě, že by si na skládku nechali dovézt materiál odlišných vlastností, budou se vystavovat nebezpečí postihu z naší strany, takže je i v jejich zájmu a konečně i v zájmu Lafarge (kvůli technologii výroby), aby měl tento materiál stálé složení. Druhou otázkou ovšem je stabilita GEOBALU 4 společnost Geosan sice tvrdí, že materiál nebude v průběhu těch 6 let měnit konzistenci (což by mohlo měnit i další vlastnosti materiálu), ale to samozřejmě není nijak zaručené bude to jedna z věcí, na které se bude inspekce soustředit.
Krajský úřad tvrdí, že podmínky pro spalování Geobalu 4 se řídí těmi nejpřísnějšími emisními limity. Jenže pro spalování odpadů v cementárnách, a připouští to i vedení čížkovické cementárny, jsou zákonné limity emisí například oxidu siřičitého zmírněny. Místo 50 mg SO2 smí cementárna podle integrovaného povolení emitovat 400 mg/m3. Je nějaká možnost „znovuotevření“ integrovaného povolení pro cementárnu Lafarge v Čížkovicích? A který orgán by to měl udělat?
Co se týče spalování na Lafarge, tak inspekce souhlasí s tím, že když už má být tento odpad spálen, tak určitě v cementárně, která je schopná jej spálit s co možná nejmenším vlivem na životní prostředí, a ne třeba v elektrárnách, jak bylo původně také plánováno. Otázkou však zůstává, jestli má být tento odpad likvidován zrovna v Ústeckém kraji. „Znovuotevření“ integrovaného povolení Lafarge by podle našeho názoru nebylo od věci, a to nejen kvůli některým limitům.
Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/20111123geosan-kaly.html
