Litoměřice /DOKUMENT/ - Usilovat o změnu
integrovaného povolení pro čížkovickou cementárnu bude odbor životního
prostředí litoměřického městského úřadu.
19.1.2012 8:16 aktualizováno 19.1.2012 9:40
Ten zkontroloval to současné, vydané Krajským úřadem Ústeckého kraje. A na základě podrobné analýzy došel k několika závěrům.
„Naše celkové snažení sice patrně nezabrání spalování kalů, ale v konečném důsledku by mělo vést k výraznému snížení emisní zátěže okolí z tohoto podniku,“ vysvětlil angažovanost litoměřického odboru životního prostředí vedoucí Pavel Gryndler. Ví totiž, že změna je pouze v kompetenci krajského úřadu. Navíc na cementárnu může více „tlačit“ životní prostředí v Lovosicích, kam Čížkovice spadají.
„Na našem stanovisku, že je nesprávné převážet kaly z jedné postižené oblasti do druhé postižené oblasti přes celou republiku, i nadále trváme,“ uvedl Gryndler. Proto jeho lidé budou usilovat o změnu integrovaného povolení.
„A to tak, aby neumožňovalo spalování celých pneumatik, neboť spalování celých pneumatik způsobuje nárazové zvýšení obsahu oxidu uhelnatého (CO) ve spalinách, které následně vede k technologickým výpadkům elektroodlučovače a tím k zvýšeným emisím prachových částic,“ konstatoval vedoucí odboru životního prostředí.
„Dále se budeme snažit o přehodnocení stanovených současně platných emisních limitů pro tuhé znečišťující látky (TZL), oxid siřičitý (SO2) a celkový organický uhlík (TOC),“ upřesnil Gryndler.
Důvod? „Cementárna se nalézá v oblasti s dlouhodobě zhoršenou kvalitou ovzduší a není tudíž možné nastavovat v integrovaném povolení emisní limity méně přísné než ty, které stanoví nařízení vlády č. 354/2002 Sb. uvedené v bodě 2.1 přílohy č.2, i když toto zákon umožňuje u TOC a SO2, pokud však nevznikají ze spalování odpadu,“ argumentoval šéf životního prostředí v Litoměřicích.
„Dle § 6 odst. 2 je provozovatel spoluspalovacího zařízení na odpad (cementárna) povinen jej provozovat v souladu se specifickými emisními limity stanovenými dle přílohy č.2 k tomuto nařízení. Avšak dle § 6 odst. 3 je provozovatel spoluspalovacího zařízení na odpad (cementárna), kde více jak 40 % tepla vzniká spalováním nebezpečného odpadu, povinen jej provozovat v souladu s emisními limity stanovenými dle přílohy č.5 k tomuto nařízení, které jsou výrazně přísnější,“ zanalyzoval Gryndler.
„V integrovaném povolení je sice uvedeno jako hlavní (primární) palivo pro výpal slínku používání hnědouhelného multiprachu a těžkého topného oleje, popř. pyrolýzního oleje, ale dle našich informací se z ekonomických důvodů používá jako palivo převážně hnědouhelný multiprach a různé druhy odpadů,“ dále zdůvodnil požadované změny vedoucí odboru.
„Vzhledem k tomu, že palivový mix cementárny ukazuje na to, že více jak 40 % tepla vzniká spalováním odpadů, budeme usilovat o prověření tohoto stavu a v případě,že se náš předpoklad potvrdí, budeme usilovat o stanovení emisních limitů dle přílohy č.5. K tomuto závěru nás vede i ustanovení bodu 4.1.14 integrovaného povolení, ve kterém je uvedeno, že smísením odpadů kategorie ostatní (např. drcené pneumatiky) s odpady z kategorie nebezpečných odpadů (např.kaly) vznikne upravený odpad zařazený jako spalitelný odpad pod katalogovým číslem 19 12 10, který je veden jako odpad O/N, tedy nebezpečný,“ popsal Gryndler.
„Kromě uvedeného budeme usilovat o stanovení emisního limitu pro CO, což nařízení vlády č. 354/2002 Sb. umožňuje. Tyto naše požadavky vycházejí z faktu, že okres Litoměřice je dlouhodobě jednou z nejvíce zatížených oblastí v ČR z hlediska mnoha znečišťujících látek v ovzduší zvláště pak prachu PM10. Je proto nutné nepovolovat žádné výjimky u emisních limitů zdrojů nacházejících se v tomto území,“ doplnil šéf odboru.
„Závěrem bych chtěl doplnit, že spalovací zkouška kalů sice neprokázala překročení emisních limitů u žádné sledované látky, avšak u emisí rtuti se jeho hodnoty pohybovaly na 40 % povoleného limitu. Tento těkavý prvek se jen velice obtížně zachycuje a uvážíme-li obrovské množství kalů a jejich problematickou možnost homogenizace, je zde určitá pravděpodobnost , že v některých obdobích jejich spalování nebude složení emisí tak příznivé jako při vlastní spalovací zkoušce. Je proto třeba tomuto prvku věnovat zvýšenou pozornost zavedením vyšší četnosti jeho měření, než co ukládá integrované povolení. Vzhledem k tomu, že Hg obsažená v kalech se jen obtížně zachytává ve slinku, budeme usilovat o přehodnocení schváleného technologického postupu jejich spalování,“ upozornil Gryndler.
„Kaly se budou spalovat v kalcinátoru, tedy za výstupem z rotační pece, kde je sice potřebná teplota 950 °C, ale pro zvýšení účinnosti spalování a hlavně záchytu Hg by bylo daleko vhodnější jejich palování provádět přímo v hlavním hořáku rotační pece, kde je teplota výrazně vyšší (2000°C) a doba zdržení je podstatně delší. Kaly (Geobal 4) mají dle poskytnutých informací podobné fyzikální vlastnosti jako hnědé uhlí a je tedy možné je spalovat v hlavním hořáku v rotační peci, čímž by se výrazně omezil negativní vliv na složení emisí,“ uzavřel vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu v Litoměřicích.
Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/spalujte-kaly-jinak-zada-litomericky-urad-20120119.html
„Naše celkové snažení sice patrně nezabrání spalování kalů, ale v konečném důsledku by mělo vést k výraznému snížení emisní zátěže okolí z tohoto podniku,“ vysvětlil angažovanost litoměřického odboru životního prostředí vedoucí Pavel Gryndler. Ví totiž, že změna je pouze v kompetenci krajského úřadu. Navíc na cementárnu může více „tlačit“ životní prostředí v Lovosicích, kam Čížkovice spadají.
„Na našem stanovisku, že je nesprávné převážet kaly z jedné postižené oblasti do druhé postižené oblasti přes celou republiku, i nadále trváme,“ uvedl Gryndler. Proto jeho lidé budou usilovat o změnu integrovaného povolení.
„A to tak, aby neumožňovalo spalování celých pneumatik, neboť spalování celých pneumatik způsobuje nárazové zvýšení obsahu oxidu uhelnatého (CO) ve spalinách, které následně vede k technologickým výpadkům elektroodlučovače a tím k zvýšeným emisím prachových částic,“ konstatoval vedoucí odboru životního prostředí.
„Dále se budeme snažit o přehodnocení stanovených současně platných emisních limitů pro tuhé znečišťující látky (TZL), oxid siřičitý (SO2) a celkový organický uhlík (TOC),“ upřesnil Gryndler.
Důvod? „Cementárna se nalézá v oblasti s dlouhodobě zhoršenou kvalitou ovzduší a není tudíž možné nastavovat v integrovaném povolení emisní limity méně přísné než ty, které stanoví nařízení vlády č. 354/2002 Sb. uvedené v bodě 2.1 přílohy č.2, i když toto zákon umožňuje u TOC a SO2, pokud však nevznikají ze spalování odpadu,“ argumentoval šéf životního prostředí v Litoměřicích.
„Dle § 6 odst. 2 je provozovatel spoluspalovacího zařízení na odpad (cementárna) povinen jej provozovat v souladu se specifickými emisními limity stanovenými dle přílohy č.2 k tomuto nařízení. Avšak dle § 6 odst. 3 je provozovatel spoluspalovacího zařízení na odpad (cementárna), kde více jak 40 % tepla vzniká spalováním nebezpečného odpadu, povinen jej provozovat v souladu s emisními limity stanovenými dle přílohy č.5 k tomuto nařízení, které jsou výrazně přísnější,“ zanalyzoval Gryndler.
„V integrovaném povolení je sice uvedeno jako hlavní (primární) palivo pro výpal slínku používání hnědouhelného multiprachu a těžkého topného oleje, popř. pyrolýzního oleje, ale dle našich informací se z ekonomických důvodů používá jako palivo převážně hnědouhelný multiprach a různé druhy odpadů,“ dále zdůvodnil požadované změny vedoucí odboru.
„Vzhledem k tomu, že palivový mix cementárny ukazuje na to, že více jak 40 % tepla vzniká spalováním odpadů, budeme usilovat o prověření tohoto stavu a v případě,že se náš předpoklad potvrdí, budeme usilovat o stanovení emisních limitů dle přílohy č.5. K tomuto závěru nás vede i ustanovení bodu 4.1.14 integrovaného povolení, ve kterém je uvedeno, že smísením odpadů kategorie ostatní (např. drcené pneumatiky) s odpady z kategorie nebezpečných odpadů (např.kaly) vznikne upravený odpad zařazený jako spalitelný odpad pod katalogovým číslem 19 12 10, který je veden jako odpad O/N, tedy nebezpečný,“ popsal Gryndler.
„Kromě uvedeného budeme usilovat o stanovení emisního limitu pro CO, což nařízení vlády č. 354/2002 Sb. umožňuje. Tyto naše požadavky vycházejí z faktu, že okres Litoměřice je dlouhodobě jednou z nejvíce zatížených oblastí v ČR z hlediska mnoha znečišťujících látek v ovzduší zvláště pak prachu PM10. Je proto nutné nepovolovat žádné výjimky u emisních limitů zdrojů nacházejících se v tomto území,“ doplnil šéf odboru.
„Závěrem bych chtěl doplnit, že spalovací zkouška kalů sice neprokázala překročení emisních limitů u žádné sledované látky, avšak u emisí rtuti se jeho hodnoty pohybovaly na 40 % povoleného limitu. Tento těkavý prvek se jen velice obtížně zachycuje a uvážíme-li obrovské množství kalů a jejich problematickou možnost homogenizace, je zde určitá pravděpodobnost , že v některých obdobích jejich spalování nebude složení emisí tak příznivé jako při vlastní spalovací zkoušce. Je proto třeba tomuto prvku věnovat zvýšenou pozornost zavedením vyšší četnosti jeho měření, než co ukládá integrované povolení. Vzhledem k tomu, že Hg obsažená v kalech se jen obtížně zachytává ve slinku, budeme usilovat o přehodnocení schváleného technologického postupu jejich spalování,“ upozornil Gryndler.
„Kaly se budou spalovat v kalcinátoru, tedy za výstupem z rotační pece, kde je sice potřebná teplota 950 °C, ale pro zvýšení účinnosti spalování a hlavně záchytu Hg by bylo daleko vhodnější jejich palování provádět přímo v hlavním hořáku rotační pece, kde je teplota výrazně vyšší (2000°C) a doba zdržení je podstatně delší. Kaly (Geobal 4) mají dle poskytnutých informací podobné fyzikální vlastnosti jako hnědé uhlí a je tedy možné je spalovat v hlavním hořáku v rotační peci, čímž by se výrazně omezil negativní vliv na složení emisí,“ uzavřel vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu v Litoměřicích.
Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/spalujte-kaly-jinak-zada-litomericky-urad-20120119.html
