MŽP: Za chyby při sanaci lagun má Geosan Group zaplatit 5,5 mil.

Ostrava - Za pochybení při sanaci lagun po bývalé chemičce Ostramo v Ostravě, které jsou jednou z největších ekologických zátěží v Česku, má Geosan Group zaplatit pokutu 5,5 milionu korun.

Rozhodlo o tom ministerstvo životního prostředí (MŽP). „Společnost porušila integrované povolení, když loni při překročení denního imisního limitu oxidu siřičitého nezastavila práce na zvápňování laguny. Proti rozhodnutí se nelze dále odvolat," řekl včera mluvčí MŽP Matyáš Vitík. Společnost se sankcí nesouhlasí a považuje ji za nepřiměřenou.

Nyní se Geosan Group podrobně seznamuje s rozhodnutím ministerstva. „Následně zváží možné další právní kroky, které mohou vyústit k podání správní žaloby," uvedla mluvčí Vlasta Končelová.

Firma musí pokutu zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, tedy do konce června.

Nadlimitní množství oxidu siřičitého uniklo loni na podzim do ovzduší několikrát a obyvatelé Ostravy tak byli obtěžováni zápachem. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) obdržela několik stížností. S firmou zahájila správní řízení. I přestože denní limit pro oxid siřičitý byl překročen opakovaně, splnila firma v dalších případech podmínky integrovaného povolení a nebyl důvod vést proti ní další správní řízení.

Inspekce v únoru udělila společnosti Geosan Group pokuty šest milionů korun. Společnost se proti nim odvolala. Pokutu dostala i za to, že při odtěžování kalů překročila denní kapacitu zařízení a provozovatel navíc toto plánované navýšení kapacity neohlásil krajskému úřadu.
Tuto část pokuty ve výši 500 tisíc korun však MŽP, které je odvolacím správním orgánem, zrušilo a vrátilo ji k novému projednání na ČIŽP.

„Jsem rád, že pokuta je citelná, že to není nějaká symbolika. Znamená to, že v rámci dodržování podmínek, které byly stanoveny v rámci integrovaného povolení, byla uložena patřičná sankce," řekl k rozhodnutí MŽP náměstek moravskoslezského hejtmana pro životní prostředí Miroslav Novák (ČSSD). Sanaci lagun provádí pro státní podnik Diamo sdružení firem Čistá Ostrava.

Vedoucí firmou sdružení je Geosan Group. Palivo vyrobené z nebezpečných kalů se převáželo na skládku společnosti Celio v Litvínově a má být spáleno v cementárně Lafarge Cement v Čížkovicích na Litoměřicku, což v severních Čechách vzbuzuje vlnu nevole obyvatel i ekologických sdružení.

Autor: ČTK

Zdroj: http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/mzp-za-chyby-pri-sanaci-lagun-ma-geosan-group-zaplatit-5-5-mil-20120605.html

Geosan Group musí za pochybení při likvidaci ropných lagun v Ostravě zaplatit pokutu 5,5 milionu

OSTRAVA / 13:02, 05. 06. 2012

Ministerstvo životního prostředí uložilo firmě Geosan za nesprávný postup při nadlimitním úniku oxidu siřičitého při likvidaci ropných lagun v Ostravě pokutu 5,5 milionu korun. Mediafaxu to v úterý potvrdil mluvčí ministerstva Matyáš Vitík s tím, že proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.
Pokutu ministerstvo firmě Geosan Group udělilo za porušení podmínek integrovaného povolení, neboť firma při nadlimitním úniku oxidu siřičitého loni v září nezastavila další práce a únik navíc nenahlásila.
"Pokuta tedy měla dvě části a ministerstvo potvrdilo část ve výši 5,5 milionu korun za to, že v momentě, kdy došlo k nadlimitnímu úniku, firma pokračovala v práci," řekl mluvčí a dodal, že druhá část pokuty ve výši 500 tisíc korun byla zrušena a vrácena k novému projednání České inspekci životního prostředí.
Oxidy síry unikající z lagun opakovaně loni na podzim mnohonásobně překročily povolené koncentrace. V září stanice naměřily i 4300 mikrogramů, maximální hodinový limit je přitom 350 mikrogramů, uspokojivá je situace do 120 mikrogramů na metr krychlový.
Ropné laguny v Ostravě likviduje sdružení firem Čistá Ostrava v čele s firmou Geosan, které vyhrálo třímiliardovou státní zakázku. Těžit se začalo v roce 2008.
Ilona Honusová

Zdroj: http://www.mediafax.cz/ekonomika/4064734-Geosan-Group-musi-za-pochybeni-pri-likvidaci-ropnych-lagun-v-Ostrave-zaplatit-pokutu-5-5-milionu

Za chyby při sanaci lagun zaplatí Geosan 5,5 milionu

Ostrava - Za pochybení při sanaci lagun po bývalé chemičce Ostramo v Ostravě má Geosan Group zaplatit pokutu 5,5 milionu korun. Rozhodlo o tom ministerstvo životního prostředí (MŽP). Společnost porušila integrované povolení, když při loňském úniku nadměrného množství oxidu siřičitého do ovzduší nezastavila práce na zvápňování laguny.
Proti rozhodnutí se nelze dále odvolat, řekl mluvčí MŽP Matyáš Vitík.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) v únoru udělila společnosti Geosan Group pokuty v celkové výši šest milionů korun. Společnost se však proti nim odvolala. Pokutu dostala mimo jiné i za to, že při odtěžování kalů překročila denní kapacitu zařízení a provozovatel navíc toto plánované navýšení kapacity neohlásil krajskému úřadu.

 

Tuto část pokuty ve výši 500 000 korun však MŽP, které je odvolacím správním orgánem, zrušilo a vrátilo ji k novému projednání na ČIŽP.
"Ministerstvo dospělo k závěru, že uložení správní sankce za potenciální delikt nelze pro jeho nedostatečnou a nejednoznačnou skutkovou kvalifikaci akceptovat a je nezbytné tento výrok zrušit a věc v příslušné části vrátit k novému projednání," vysvětlil Vitík.
Laguny po bývalé chemičce Ostramo, která byla v provozu celé minulé století, jsou jednou z největších ekologických zátěží v Česku. Sanaci lagun provádí pro státní podnik Diamo sdružení firem Čistá Ostrava. Vedoucí firmou sdružení je Geosan Group.

Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/moravskoslezsky/clanek.phtml?id=747628

Geosan zaplatí 5,5 milionu kvůli úniku SO2, rozhodlo ministerstvo

Ostrava – Kvůli chybám při likvidaci odpadu z ropných lagun v Ostravě dostala společnost Geosan Group od ministerstva životního prostředí pokutu 5,5 milionu korun. Proti rozhodnutí se nelze odvolat. Podle ministerstva firma Geosan porušila integrované povolení, když při loňském úniku nadměrného množství oxidu siřičitého do ovzduší nezastavila práce na zvápňování laguny.
Výše pokuty je o půl milionu nižší než původní trest uložený Českou inspekcí životního prostředí, kvůli kterému se Geosan odvolal. Inspekce dodatečným půlmilionem pokutovala i další činnost firmy – při odtěžování kalů překročila denní kapacitu zařízení a neohlásila to krajskému úřadu.
Druhou a drobnější část postihu však ministerstvo zrušilo a vrátilo k přezkoumání ČIŽP. "Ministerstvo dospělo k závěru, že uložení správní sankce za potenciální delikt nelze pro jeho nedostatečnou a nejednoznačnou skutkovou kvalifikaci akceptovat a je nezbytné tento výrok zrušit a věc v příslušné části vrátit k novému projednání," vysvětlil mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.
Geosan Group je vedoucí firmou sdružení Čistá Ostrava, které těží ropné kaly z areálu bývalé chemičky Ostramu. Laguny vznikaly sto let a jsou jednou z největších ekologických zátěží v Česku.

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/179917-geosan-zaplati-5-5-milionu-kvuli-uniku-so2-rozhodlo-ministerstvo/

Květen s Geobalem: Kdo a kdy zpracuje zbylé kaly?

Přinášíme květnový přehled medializovaných událostí kolem sanace ostravských ropných lagun a likvidace vzniklého odpadu v Ústeckém kraji….

---

 

Litoměřický deník publikoval 3. května článek^[1] nazvaný „Stát neví, co s kaly. Bude hledat, kdo je spálí,“ Který shrnuje dosavadní anabázi kolem Kauzy Geobal a pokračuje aktuální situací. „Sanační práce nyní stojí, sdružení nefunguje čistící linka. Tamní úřady navíc odmítly skladování vytěžených kalů v areálu a požadují plynulý odbyt ke koncovému odběrateli. Ten ale poté, co čížkovická cementárna řekla „ne“, není. Stát tak vypíše soutěž na nového dodavatele. Zároveň se rozjela jednání, jak ostravské kaly klasifikovat. Zda opět se bude upravený odpad prodávat jako energetické palivo, nebo se označí za nebezpečný odpad. Paradoxně totiž to, co leží v Ústeckém kraji, je oficiálně certifikovaný výrobek,“ uzavírá svůj článek Deník. 

4. května vychází v Moravskoslezském deníku poměrně obsáhlý článek^[2] o tom, že stále neodtěžené ropné laguny obtěžují zápachem obyvatele sídlišť v okolí areálu lagun Ostramo. Dále připomíná i to, že kaly měly být již dávno odtěženy a zlikvidovány a také to, že sdružení Čistá Ostrava, zodpovědné za sanaci, odmítá v podstatě cokoliv komentovat a neodpovídá na otázky.

Na webu Asociace ALERTA je publikován předcházející díl tohoto přehledu – Duben s Geobalem: Taškařice a ropáci^[3]

EnviWeb publikuje od 10. května články, které vyšly v Hospodářských novinách už koncem dubna v jejich placené sekci. První, nazvaný „Stát zaplatil, přesto jedy v Ostramu zůstaly“ ^[4], se zabývá aktuálním stavem na Ostravsku. Podle státního dohledu dodavatel zakázky – Sdružení Čistá Ostrava – splnil, co měl. Přitom celá čtvrtina jedovatých ropných kalů v areálu zůstala a na jejich odstranění musí nyní stát vydat další stovky milionů, možná víc než miliardu korun. Libor Antoš z ministerstva financí, jež sanaci financuje, varuje, že „pokud vláda navýšení garance neschválí, bude lokalita zakonzervována a může v Ostravě zapáchat ještě dalších 30 let,“ citují Hospodářské noviny.

Další článek Hospodářských novin publikovaný pod titulkem „Zkrachovat je možné i kvůli lukrativní práci pro stát“ ^[5] se pokouší rozkrýt vztahy mezi společností Geosan Group, která stojí v čele Sdružení Čistá Ostrava, a jejím bývalým subdodavatelem firmou Balton. Společnost Balton fakticky pro Geosan těžila odpad z ropných lagun a vlastně vyráběla Geobal. Jenže se jí nedařilo jej dále udávat a tak se dostala do sporu s Geosanem a nakonec byla nucena vyhlásit bankrot. Podle protokolů z kontrolních dnů na Ostramu z loňského roku upozorňovali zástupci státu Geosan opakovaně, že vůči Baltomu jedná nefér. „Geosan postupoval způsobem, který nemohla společnost Baltom akceptovat,“ píše se například v protokolu z 5. května loňského roku. Státní dohled, jímž je pověřena firma Diamo, i ministerstvo financí, jež práce platí, upozorňovaly, že Baltom plní smlouvu a na peníze, jež mu přes Geosan posílají, má nárok. Přesto k dodavateli peníze nejdou.

Dalším příspěvkem v Hospodářských novinách je přehled nazvaný Ostravské laguny v datech^[6]:

1888
V Ostravě vzniká továrna na výrobu petroleje a topného oleje (později známá jako Ostramo). Od roku 1965 se tu regenerovaly použité oleje. Z ukládaného odpadu postupně vznikly „laguny“.
2003
Státní podnik Diamo vypisuje tendr na likvidaci lagun. Ze 4 zájemců vítězí sdružení Čistá Ostrava s cenou tři miliardy korun (včetně DPH). Laguny slibuje zlikvidovat do konce roku 2010, celý areál má být čistý do konce 2015. Později vláda termíny posunula na roky 2011 a 2018.
2009
Práce na lagunách přebírá Baltom. Kaly neutralizuje vápnem a přidáním uhlí z nich dělá palivo pro cementárny podle vlastního know-how. Partneři Baltomu palivo prodávají dalším firmám. Podle Čisté Ostravy tím její odpovědnost za kaly končí.
Leden 2011
Baltom má problém s odbytem paliva, to hromadí na nelegálních skládkách. Státní dohled však konstatuje, že Baltom smlouvu plní.
Jaro 2011
Čistá Ostrava přestává Baltomu platit za odvedenou práci, ten padá do insolvence. Poté Baltom vypovídá smlouvu a Čistou Ostravu žaluje (u arbitráže pak vysoudí 75 milionů korun). Čistá Ostrava najímá místo Baltomu nové partnery.
Léto 2011
Kaly z Ostrama objevují úředníci v Polsku, žádají jejich návrat do Česka. Čistá Ostrava uzavírá smlouvu o skladování kalů u Litvínova a pálení v cementárně Lafarge.
Podzim 2011
V listopadu hlásí Čistá Ostrava, že objevila v jedné z jímek dalších 70 tisíc tun kalů, s nimiž se ve smlouvě nepočítalo. Přesto koncem roku oznamuje ukončení sanace v termínu. Baltom sice vyhrál arbitráž, peníze ale nedostal a míří k bankrotu.
Současný stav
Sto deset tisíc tun paliva z Ostrama leží na skládce u Litvínova, spalovat se bude pět až šest let. Polsko považuje uskladněné kaly za nelegálně dovezený odpad, stěžuje si v Bruselu. Do vlády míří žádost o navýšení garance. Diamo chystá dvě další veřejné soutěže na dodavatele prací, jež zbyly nad rámec smlouvy s Čistou Ostravou

Autor: ihned.cz

Posledním článkem dubnového vydání Hospodářských novin publikovaných na EnviWebu nazvaný „Duší Čisté Ostravy je neprůhledný Geosan“ se zabývá vlastnickými vztahy ve společnosti Geosan Group. Geosan je původně stavební firma, kterou založil podnikatel Luděk Kostka z Velimi. Ten však skupinu dnes vlastní jen z 35 procent, jeho společníky se v roce 2008 staly firmy Duplessa Investment Limited z Kypru (50 %) a Britten Developments z Velké Británie (15 %). Právě největší vlastník – Duplessa – je zcela neprůhledný. Článek dále zmiňuje i další státní zakázky, které tato firma získala.

Koncem května publikoval Litoměřický deník zprávu o hospodaření čížkovické cementárny Lafarge v roce 2011. Titulek článku hlásal, že „Cementárna vloni vydělala přes miliardu korun“^[7]. Na tento údaj prostřednictvím dalšího článku^[8] reagoval ředitel cementárny. Cementárna zaznamenala v roce 2011 tržby ve zmíněné hodnotě. Čistý zisk firmy byl v loňském roce 199 milionů korun. Podle Mareše příprava energetického využití ropných zbytků z ostravských lagun na hospodaření společnosti neměla vůbec žádný vliv.

—–

Čížkovická cementárna pomalu spaluje tuny Geobalu, které jsou dočasně uskladněny na litvínovské skládce Celio. Média v souvislosti s likvidací kalů z ropných lagun Ostramo v Ústeckém kraji tak v podstatě nemají o čem psát. Přestože je prozatím relativní klid i přímo na Ostravsku, kde v lagunách čeká odtěžení dalších desítek tisíc tun ropných zbytků, situace se jistě změní. Sanace lagun Ostramo se dřív nebo později bude muset pohnout kupředu a to bude znamenat jednak investice veřejných financí, tak hlavně a především vyřešení otázky „kam s tím?“.

Pro Asociaci ALERTA zpracoval Josef Strašlipka

(autor je sympatizantem Asociace ALERTA)

Původně publikováno 4.6.2012 na webu Asociace ALERTA: http://alerta.cz/?p=5091