Odpověď: Zkoušky Geobalu 4 na skládce Celio

ODPOVĚĎ pro Radka Pešouta, Deník, ze 6. března 2012

 

Dotaz (v původním znění):

Dobrý den, paní Kárová, paní Hanáčková,

vzhledem k tomu, že Krajský úřad Ústeckého kraje je státní instituce, která hospodaří s veřejným rozpočtem (Krajský úřad Ústeckého kraje zaměstnává 503 zaměstnanců. Roční náklady na provoz úřadu činily v loňském roce 44 milionů korun), žádám Vás, jako novinář, o zveřejnění laboratoří, které KÚÚK oslovil a kdo je vítězem. Dále o zveřejnění podmínek zadávacího řízení (samozřejmě se jedná o zkoušky Geobalu 4 na skládce Celio).

Odpověď:

Jak Vám již bylo řečeno, úřad nedělal výběrové řízení na zkoušky Geobalu, ale vypsal veřejnou zakázku malého rozsahu na služby s názvem  „Monitoring odpadů, výrobků z odpadů, podzemních a povrchových vod v Ústeckém kraji – zajištění odběru vzorků a jejich analýz“

Pro kontrolu plnění podmínek stanovených pro provoz zařízení ke sběru, výkupu, využívání a odstraňování odpadů, a to především z hlediska kvality přijímaných odpadů, je potřeba zajistit autorizovanou osobu schopnou provádět kvalifikovaný odběr vzorků odpadů či výrobků z odpadů všech skupenství a jejich analytické rozbory. Vzhledem k plánované systematické kontrolní činnosti krajského úřadu by tato kvalifikovaná osoba měla být schopna provádět odběry vzorků a jejich rozbory v průběhu roku 2012. Dále by měla být schopna zajistit rozbor podzemních vod a povrchových vod s ohledem na potřebu kontroly vlivu provozovaných zařízení (či nelegálních černých skládek) na životní prostředí a s ohledem na ověření předkládaných výsledků monitoringu samotnými provozovateli skládek.

Nezávislý monitoring bude zahrnovat kontrolu kvality přijímaných odpadů či materiálů na všechny skládky skupiny S-NO, vybrané skládky S-IO, S-OO3, do vybraných zařízení k využívání odpadů na povrchu terénu, k rekultivacím vytěžených povrchových důlních děl, k rekultivacím lidskou činností postižených pozemků. Dále by měl pokrývat i upravené odpady či výrobky, které jsou výsledkem schválené technologie a v případě potřeby krajského úřadu rovněž kontrolu kvality odpadů na nelegálních skládkách či odpadů pocházejících z přeshraniční přepravy.

Osloveny byly tyto laboratoře:

        Vodní zdroje GLS Praha, a.s., Jana Masaryka 26, 120 00 Praha 2. IČO: 45273171

        BIOANALYTIKA CZ, s.r.o.,Píšťovy 820, 537 01 Chrudim, IČO: 25916629

        EMPLA, společnost s ručením omezeným, Za Škodovkou 305, 503 11 Hradec Králové, IČO: 42195667

Výsledky ještě nejsou známy.

Připravila:

Mgr. Magdalena Hanáčková, tisková mluvčí

odbor kanceláře hejtmana Ústeckého kraje

Velká Hradební 48, 400 02 Ústí nad Labem

tel. 475 657 726

mob. 737 203 666

hanackova.m@kr-ustecky.cz

 

Zodpovídá: Mgr. Alena Tichá
Vytvořeno / změněno: 9.3.2012 / 9.3.2012 | Účinnost do: 9.4.2012

 

Zdroj:  http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1665775

Únor s Geobalem: Odpad nebo palivo a čekání na pálení

Publikováno na webu Asociace ALERTA 8.3.2012

Přinášíme shrnutí medializovaných událostí kolem sanace ostravských ropných lagun a likvidaci vzniklého odpadu v Ústeckém kraji. Čížkovická cementárna Lafarge zatím nezačala spalovat už navezené „palivo“ Geobal 4, kterého leží na litvínovské skládce Celio přes 110 tisíc tun. Spalování by mělo být zahájeno v březnu. Další tisíce tun tohoto paliva/odpadu momentálně na Ostravsku nemají jasnou budoucnost.   

Hned první únorový den informovaly v podstatě všechny zpravodajské servery o pokutě^[1], kterou udělila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) společnosti Geosan Group. Z kontroly, kterou inspekce loni v září provedla, vyplývá, že firma porušila několik podmínek integrovaného povolení. Inspekce s ní proto zahájila správní řízení. Z jeho závěrů je zřejmé, že společnost při překročení denního imisního limitu pro oxid siřičitý nezastavila práce na zvápňování laguny. Při odtěžování kalů zároveň překročila denní kapacitu zařízení a provozovatel navíc toto plánované navýšení kapacity neohlásil příslušnému úřadu. Proti pokutě šest milionů korun, tedy nejvyšší pokutě, kterou kdy oblastní inspektorát ČIŽP v Ostravě udělil, se firma Geosan odvolala.
 

2. února 2012 publikoval Krajský úřad Ústeckého kraje na svém webu obsáhlou reakci^[2] na článek z MFD Severní Čechy (článek není v elektronické verzi k dispozici – pozn. autora) nazvaný „Kraj by měl povolení k pálení zrušit“. Reakce Krajského úřadu působí spíše jako reklamní materiál firem Lafarge a Celio a snaží se přesvědčovat o tom, že úřad nemá žádnou možnost jakkoliv zasahovat do integrovaných povolení oběma firmám. „Příjem kalů z Ostravy nezvýší environmentální rizika ani množství emisí spojená s provozem cementárny mimo jiné i proto, že tyto kaly pouze nahradí jiné, které by zde jinak byly zcela legálně využívány – a to srovnatelné, lepší, anebo v rámci povolených jakostních parametrů naopak horší,“ píše se mimo jiného ve vyjádření.
 

Litoměřický deník^[3] se 2. února vrací k rozhovoru generálního ředitele státního podniku Diamo Jiřího Ježe pro Hospodářské noviny a vybírají pasáže, které naznačují, že likvidace kalů, tedy tzv. paliva Geobal 4, spalováním v Čížkovicích měla proběhnout v tichosti a že kvůli zájmu obyvatel a především medializaci teď vlastně nikdo neví, co bude s dalším odpadem z lagun.
 

Kauzou likvidace kalů se i nadále zabývá redakce Hospodářských novin. 14. února byl na portálu EnviWeb^[4] publikován článek „Česká republika se s Polskem dohodla, že jejich spor o kaly rozsoudí Evropská komise“, který původně vyšel v placené sekci HN (10.2.2012). Článek se zabývá základním kamenem celé kauzy Geobal, tedy označení produktu sanace lagun, kdy se stále v různých regionech označuje tento „výrobek“ různě. Odpad, nebezpečný odpad, palivo či alternativní palivo. Poláci ostravské „palivo“ stále považují za nebezpečný odpad, který nelze volně převážet přes hranice. Spor bude muset rozhodnout Brusel.
 

13. února se spory mezi českými a polskými úřady a konkrétně zmíněné zásadní otázce co vlastně Geobal je věnovala také Česká televize v pořadu Reportéři ČT^[5]. Geobal je pro Polsko nebezpečným odpadem. U nás je to však palivo vyrobené z kalů ostravských lagun na recept Geosanu. Získali jsme vnitřní předpis této firmy. Píše se tady, jak postupovat při manipulaci s uvedeným palivem. Nutnost užití respirátoru či ochranných prostředků při práci s výrobkem je navíc zajímavá proto, že jedním z hlídaných parametrů tohoto paliva je rovněž obsah rakovinotvorných polychlorovaných bifenylů – zkratkou PCB.
 

Litoměřický deník reaguje^[6] 15. února na zmíněné postoupení kauzy k Evropské komisi a připomíná, že začátek spalování Geobalu v Čížkovicích se blíží. Také zmiňuje fakt, že i když ČR (Ministerstvo životního prostředí) odmítá označení Geobalu polskými úřady za nebezpečný odpad, v Ústeckém kraji přes umožnění skladování a plánované spalování Krajský úřad Geobal jako nebezpečný odpad označil.
 

Ve stejném článku se objevuje zmínka o tom, že: „ (…) na skládce Celio u Litvínova neprobíhají ani pravidelné kontroly Geobalu 4, jak sliboval krajský úřad.“ Na to vzápětí reagoval prostřednictvím svého webu Krajský úřad Ústeckého kraje tiskovou zprávou^[7]. Kde na jednu stranu uvádí výčet kontrol, ale také oznamuje vypsání výběrového řízení na akreditovanou laboratoř. Což může znamenat jak to, že skládka sice byla kontrolována, ale v současnosti být pod kontrolou nemusí.
 

22. února na svém webu sdružení Občané proti kalům publikuje sdělené Krajského úřadu k jejich podnětu na změnu Integrovaného povolení pro cementárnu Lafarge, kterým podnět zamítá s tím, že „neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední“.
 

ČTK 23. února informuje^[8] o rozhodnutí Krajského úřadu, tentokrát Moravskoslezského kraje, zamítnout záměr společnosti Geosan Group, která chtěla další tuny Geobalu dočasně ukládat přímo v areálu Ostrama. Kraj totiž požaduje plynulý odbyt „vyrobeného materiálu“, to však v současnosti v silách Geosanu není.
 

O den později tedy 24. února informuje Litoměřický deník^[9] o aktivitě České inspekce životního prostředí (ČIŽP), které zaslalo dopis do Ústí nad Labem. „V neformálním dopise byl krajský úřad požádán, o určité změny v rozhodnutích pro čížkovickou cementárnu. Snahou je změnit režim spalování a dávkování Geobalu 4,“ potvrdila Deníku Jana Moravcová, ředitelka ústecké ČIŽP. V souvislosti s odmítnutím podnětu Občanů proti kalům se kraj tímto dopisem bude zabývat jen těžko.
 

Poslední únorovou neděli uvedla Česká televize druhý díl^[10] pořadu Nedej se, který se věnoval sanaci ostravských lagun. Po shrnutí předcházející části se pořad věnoval především postupu Krajského úřadu Ústeckého kraje před a po medializaci kauzy. Kraj i cementárna Lafarge se zaklínají splněním emisních limitů, pořad však poukazuje na to, že možné znečištění, které ohrožuje zdraví formou ultrajemných částic, které jsou nezměřitelné.
 

Přesto, že se celá kauza táhne už několik měsíců jen v souvislosti s přenesením problému likvidace kalů do Ústeckého kraje, veškeré informace, které byly publikovány jen v únoru 2012, stále a znovu pokládají stejnou otázku, tedy je Geobal 4 palivo nebo odpad a znovu a znovu je potvrzován fakt, že jak úředníci, tak politici upřednostňují zájmy firem nad zájmy obyčejných lidí. 
 

Pro Asociaci ALERTA zpracoval Josef Strašlipka

(autor je sympatizantem Asociace ALERTA)

Zdroj:  alerta.cz/?p=3890

Zimní opravy skončily, cementárna se vrací ke standardnímu provozu

Tisková zpráva 8.3.2012

Začátkem března se výroba cementárny po zhruba dvou měsících každoročních zimních oprav navrací ke standardnímu provozu. Za poslední půlrok se provoz cementárny stal veřejně diskutovaným tématem a dodnes se bohužel setkáváme s některými mylnými výklady, polopravdami i nepravdami.

K těm největším patří asi záměna se spalovnou. Cementárna není spalovna, ale je to průmyslový podnik na výrobu cementu, který má takovou technologii, která umožňuje bezpečné spoluspalování některých typů odpadů. Nejlepší dostupné technologie podle kriterií Evropské Unie ( tzv. BAT ) v čížkovické cementárně dokáží spolehlivě a bez ohrožení zdraví obyvatel či životního prostředí energeticky využít i odpady, se kterými by si společnost jen těžko věděla rady.
Takto např. už po řadu let využívá zhruba 20 druhů paliv, mezi nimi (od roku 2010 už  pouze drcené) vysloužilé pneumatiky, odpadní oleje či ropné zbytky do té doby zcela nezdravě a neekologicky uchovávané v ropných lagunách.
Odpady, včetně nebezpečných, jsou zákonem definovány. Současně jsou dána velmi striktní pravidla pro zacházení s nimi.

Podmínky provozu cementárny jsou legislativně přísně vymezené, typy a složení paliv a jejich dávkování jsou přesně  stanoveny. Všechny emise, které vznikají mimochodem při každém hoření, mají i v případě používání paliv v cementárně své zdravotně-hygienické limity. Jejich dodržování je velmi přísně a pravidelně vyhodnocováno orgány státní správy včetně České inspekce životního prostředí.

Nesprávně jsou interpretovány zvýšené emisní limity SO2 (oxidu siřičitého) a TOC (celkového organického uhlíku). Ty cementárně na základě podrobné studie udělil Krajský úřad a vůbec nesouvisí se spoluspalováním odpadů.
V rámci příprav na vydání Integrovaného povolení požádal Lafarge Cement, a.s. v roce 2006 Výzkumný ústav maltovin Praha o vypracování srovnávací studie o problematice výskytu emisí SO₂ a TOC při výpalu slinku při režimu využívání „běžných cementářských paliv a při režimu spoluspalování druhotných paliv a odpadů v kalcinátoru".
Studie jednoznačně prokázala, že vyšší emise oxidu siřičitého a TOC rozhodně nevznikají ze spalování paliva ani spoluspalování odpadů. Při dávkování jemně namleté suroviny do systému v horní části výměníku totiž dochází k vytěkání  části organických podílů a síry ze suroviny dříve, než dojde k procesu hoření. Krajský úřad výsledky a závěry této studie posoudil zcela v souladu s evropskou i českou legislativou a naší společnosti limit zvýšil. Tyto výjimky se nikterak nevztahují na druh a kvalitu paliva, nýbrž souvisí výhradně se surovinou. A takto udělené výjimky jsou v Evropě i v Česku zcela běžné. (Detaily viz. naše webové stránky.)

Do portfolia paliv v letošním roce přibude palivo původem z ostravských lagun - Geobal 4. Aby vedení Lafarge Cement a.s. rozptýlilo obavy občanů z negativního vlivu spoluspalování tohoto paliva na životní prostředí v okolí cementárny, rozhodlo se  uspořádat v listopadu minulého roku mimořádnou spalovací zkoušku, jejíž výsledky byly předloženy zástupcům tzv. Monitorovací skupiny a poté zveřejněny na webových stránkách.
Zkouška, která trvala 24 hodin, jednoznačně prokázala, že použití povoleného  množství Geobalu 4 nemá žádný negativní vliv a ničím své okolí neohrožuje. Tento závěr podpořila i řada odborníků. Všechny měřené emise byly výrazně pod emisními limity, v některých případech i několikanásobně.

110 tisíc tun Geobalu 4 je nyní bezpečně uloženo na skládce Celio v Růžodolu u u Litvínova. Geobal 4 tedy začne být po ukončení zimních oprav dávkován do systému v množství zhruba 3 t/hod dle potřeby výroby a technologie. Podíl Geobalu na celkovém objemu paliv  se bude pohybovat kolem 15 %. Celkové množství bude využito v příštích 5-6 letech. Navýšení množství dodávek paliva Geobal 4 nad těchto 110 tisíc tun vedení cementárny odmítlo.

Přeprava Geobalu 4 z Růžodolu  do cementárny bude zajištěna nákladními vozy s víkem zcela v souladu s přísnými evropskými ADR pravidly o bezpečné přepravě tohoto typu odpadu. Geobal 4 bude do cementárny dovážen průběžně dle potřeb výroby. Denní potřebu pokryjí zhruba 4 kamiony, které vlastně nahradí dopravu uhlí, které by jinak bylo spalováno místo Geobalu 4. V žádném případě to tedy nepřinese nárůst kamionové přepravy mezi Litvínovem a Čížkovicemi.

Součástí zimních oprav strojů a zařízení byla i celková oprava hlavního elektrofiltru. Po konzultacích s experty Lafarge z Technického centra v Lyonu byla instalována řada vylepšení. Vedení cementárny si od této opravy slibuje  vyšší účinnost filtru a tím nižší emise prachu.

V průběhu měsíce března bude rovněž hotová rozptylová studie, jejíž výsledky budou zveřejněny a se znovunajetím výroby a po nezbytném testovacím období cementárna nově na svých webových stránkách nabídne veřejnosti i výstupy z kontinuálního měření emisí.

Zároveň cementárna naplánovala Dny otevřených dveří pro veřejnost v roce 2012, které po dobu prvního měsíce po znovuobnovení výroby budou probíhat každý čtvrtek od 16.00 do 19.00 hod. a je možné se na ně zaregistrovat na webových stránkách firmy. První Den otevřených dveří proběhne 15.3. a celkem se jich potom v roce 2012 uskuteční ještě 10.

Věříme, že tato otevřená komunikace napomůže k vyvrácení mylných a zavádějících informací a interpretací těch, kteří jsou ochotni z jakýchkoliv pohnutek realitu popisovat nepravdivě.

Kontakt:
Milena Hucanová
Tel.: 416 577 215
e-mail: milena.hucamova@lafarge.com

Zdroj: http://www.lafarge.cz/wps/portal/cz/7_2_1-Archiv-tiskovych-zprav?WCM_GLOBAL_CONTEXT=/wps/wcm/connectlib_cz/Site_cz/AllPR/2009/Press+release+Exemple_1331196652705/PR_Header

Zákulisní hra o 100 000 tun kalů

Čížkovice –  Čížkovická cementárna rozjíždí po zimní odstávce výrobu. Začne tak i spalování jedů z ostravských ropných lagun. V Ostravě  už ale probíhá nový boj: kam uložit dalších 100 tisíc tun kalů, které se  jaksi „nad plán“ našly v lagunách a na které Geosan Group nemá odbyt.

Původních 110 tisíc tun upravených kalů je od prosince na litvínovské skládce Celio. Dovoz na sever Čech, který platil státní podnik Diamo, povolil loni v září krajský úřad Ústeckého kraje, ještě před tím 24. srpna jej posvětili radní včetně hejtmanky Jany Vaňhové (ČSSD).  

Nebezpečný odpad bude na skládce uložen do konce roku 2017, cementárna Lafarge jej chce přidávat do palivového mixu se zahájením výroby nyní v březnu.

Firma Geosan Group ale čerstvě oznámila, že v lagunách je dalších 100 tisíc tun kalů, na něž nemá odbyt a požádala o jejich dočasné skladování v areálu bývalé ostravské chemičky. „Moravskoslezský kraj se záměrem firmy uložit Geobal 4 v areálu chemičky, a to v  množství 100 tis. tun po dobu max. 18 měsíců,  nesouhlasí. Požadujeme plynulý, transparentní a s právními předpisy konformní odbyt tohoto paliva,“ sdělila Deníku mluvčí Moravskoslezkého kraje Šárka Vlčková. „Kraj nebude vyvíjet žádný nátlak na ministerstvo ani Diamo, aby se palivo vozilo do Ústeckého kraje, odbyt je věcí řešitele zakázky, tedy Geosanu Group.“

Geosan tak má nyní dilema. Celio by totiž muselo získat další povolení pro uložení Geobalu 4 na skládce a cementárna palivo přijmout ke spalování. Lafarge podle slov generálního ředitele Ivana Mareše ostravské kaly nechce. „Cementárna další Geobal 4 nebo jiné materiály vyrobené z ropných zbytků z Ostravských lagun nepřijme, tedy ani nebude spalovat,“ uvedl.

Generální ředitel Diama, které platí Geosanu za likvidaci ostravských kalů, Jiří Jež přiznal, že nyní se neví, kde se další kaly budou spalovat. „Čížkovice mají smlouvu jen na to, co je nyní uskladněno u Litvínova. Ale teď, po tom mediálním tlaku, je otázka, zda vezmou i to množství navíc. Jestli ne, bude sanace mnohonásobně dražší.“
Jiří Jež dále naznačil, že další variantou jsou spalovny. Ty ale potřebují technicky dovybavit.

Další problém při likvidaci této staré ekologicky zátěže hrozí Geosanu z Polska. Polská inspekce životního prostředí v Katovicích považuje Geobal za nebezpečný odpad a trvá na jeho vrácení zpátky na území České republiky. Spor, zda jde o nebezpečný odpad, nebo výrobek, jak tvrdí české MŽP, má rozsoudit Evropská komise.

Kraj neplní sliby

14.10.2011: měřit se bude 1x měsíčně
15.2.2012: měřit se bude 4x v roce

Je to další důkaz, že Ústecký kraj jedná jinak, než oznamuje prohlášeními určenými pro veřejnost.

Vloni, 14. října 2011, krajský úřad vydal stanovisko (stále je na www.kr-ustecky.cz), ve kterém deklaruje: Mimo rámec integrovaného povolení bude cca 1x za měsíc krajský úřad provádět vlastní kontrolní odběry a analýzy prostřednictvím akreditované laboratoře.

O čtyři měsíce později kraj vydal prohlášení, že pokračuje s kontrolami kalů uskladněných na skládce Celio: Ve zkouškách skladovaných kalů bude úřad pokračovat v četnosti 4x za rok.

Po dotazech Deníku ale krajská mluvčí Magdalena Hanáčková uvedla, že zkoušky se neprovádějí, neboť teprve probíhá veřejná zakázka na laboratoř – osloveny byly tři firmy: Vodní zdroje GLS Praha, Bioanalytika CZ, Empla.
Navíc krajský úřad zkoušky Geobalu 4 podle sdělení Zuzany Kárové, která má na kraji na starost odpadové hospodářství, zahrnul do klasického monitoringu odpadů, výrobků z odpadů, podzemních a povrchových vod v Ústeckém kraji.
„O žádném jiném výběrovém řízení, které by bylo zaměřené vyloženě na Geobal, nebo skládku Celio nevím. Nicméně uvedené výběrové řízení bylo ukončeno  29. února, a proto nevidím důvod k zveřejňování zadávací dokumentace,“ dodala Kárová.

Hanáčková na další doplňující dotaz Deníku, jak to kraj v říjnu s měřením doopravdy myslel, již neodpověděla.

Autor: Radek Pešout Ing.

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/zakulisni-hra-o-100-000-tun-kalu-20120307.html

Sanace ostravských lagun II. (Česká televize: Nedej se)

ČT2 26.2.2012 11:20 Nedej se

Další příběh ohrožené přírody a lidí 

Vracíme se k případu sanace ostravských lagun. Jak jsme informovali, plán investora udat vytěžený materiál z lagun jako certifikovaný výrobek, ztroskotal. Z Polska, kde byl nabízen pod různými názvy, vzkázali: Nejde o výrobek, ale nebezpečný odpad plný toxických látek. Odvezte si to.

Odkaz na video:  http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095913550-nedej-se/212562248420006/

Změňte povolení cementárně, požádala inspekce krajský úřad

Čížkovice - Čížkovická cementárna se připravuje na spalování odpadu z ostravských ropných lagun, konkrétní datum ale nechce sdělit.

Autor: Radek Pešout Ing.24.2.2012 6:22

„I nadále probíhají zimní opravy, které budou ukončeny na konci února. Vzhledem ke stagnujícímu trhu počítáme se zahájením výroby začátkem března,“ reagovala na dotaz Deníku mluvčí cementárny Milena Hucanová. „Dokončili jsme také kompletní rekonstrukci elektrostatického filtru. Specialisté z technického centra Lafarge nám pomohli udělat některé nové úpravy, které povedou k dalšímu snížení emisí prachu.“

Přestože cementárna plánuje spalování zahájit, tvrdí, že palivový mix bude továrna průběžně upravovat podle potřeby. „A podle paliv, která budeme mít v daném čase k dispozici. Geobal 4 bude do tohoto mixu přidáván dle požadavků technologie a bude tvořit kolem 15% palivového mixu,“ konstatovala Hucanová.

Podle informací Deníku nově zareagovalo pražské ředitelství České inspekce životního prostředí (ČIŽP), které zaslalo dopis do Ústí nad Labem. „V neformálním dopise byl krajský úřad požádán, o určité změny v rozhodnutích pro čížkovickou cementárnu. Snahou je změnit režim spalování a dávkování Geobalu 4,“ potvrdila Jana Moravcová, ředitelka ústecké ČIŽP.

Jak ale vyplývá z informací poskytnutých iniciativou Občané proti kalům, kraj neshledává na způsobu spalování nic závadného. „Krajský úřad na naše podněty odpověděl, že není důvod k prošetření integrovaného povolení cementárně,“ uvedli zástupci sdružení na svých stránkách.

O tom, že je vše v pořádku, je přesvědčena i čížkovická cementárna. Ta v odpovědi pro Deník opět opakuje, že všechny zkoušky dopadly dobře a limity jsou s rezervou plněny. Cementárna se ale může spolehnout na krajskou výjimku pro emisní limity oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek.

„Nevidíme žádný důvod, proč bychom měli jednotlivé komponenty palivového mixu nějak speciálně medializovat,“ dodala Hucanová z francouzského průmyslového podniku Lafarge.

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/kaly20120223.html