Otázka pro... Ivana Mareše, ředitele Lafarge Cement

Jaké jsou ekonomické výsledky cementárny Lafarge Cement Čížkovice za rok 2011? Před dvěma dny se objevila informace, že společnost vydělala miliardu korun.

Cementárna nevydělala vloni miliardu, tržby se nezvedly meziročně o 50% a nebyly 1,52 mld Kč. Ve skutečnosti tržby činily 1,079 mld, což představuje meziroční nárůst 6%. Tržby sice nejlépe popisují obchodní výkony společnosti, ale je krajně zavádějící interpretovat je jako výdělek. Výši „výdělku" udává jiný ekonomický ukazatel čistý zisk a ten za rok 2011 činil 199 mil. Kč. Po odečtení především kurzových vlivů tak čistý zisk meziročně vzrostl „ pouze" o 1 mil. Kč. Příprava energetického využití ropných zbytků z ostravských lagun na hospodaření společnosti neměla vůbec žádný vliv. Společnost na daních (včetně sociálního a zdravotního pojištění) za předchozí rok českému státu zaplatí přibližně 85 mil. Kč.

Autor: Redakce

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/otazka-pro-ivana-marese-reditele-lafarge-cement-20120523.html

Cementárna vloni vydělala přes miliardu korun

Čížkovice - Zatímco čížkovická cementárna vloni sponzorovala pár okolních obcí částkou 50 tisíc korun ročně, akcionáři francouzské továrny se radují z čistého zisku 199 milionů korun. 

Tržby českého závodu cementáren Lafarge se vloni zvedly meziročně skoro o polovinu na 1,52 miliardy korun, o 50 procent je vyšší i čistý zisk.

 Tržby okolo 1,5 miliardy zaznamenávala čížkovická cementárna v nejlepších letech hospodářské konjunktury, recese je ale od roku 2009 výrazně srazila. V roce 2010 činily tržby jen 1,02 miliardy.

Příčinu vysokého meziročního růstu ředitel společnosti Ivan Mareš komentovat nechtěl. Čížkovická cementárna má okolo 180 zaměstnanců. Cementárna se vloni rozhodla začít pálit ropné kaly vytěžené z ostravských lagun.

Autor: ČTK

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/cementarna-vloni-vydelala-pres-miliardu-kc-20120521.html

Duší Čisté Ostravy je neprůhledný Geosan

Sdružení Čistá Ostrava, jež v roce 2004 vyhrálo soutěž na likvidaci lagun Ostrama a vyčištění celého areálu, tvoří tři firmy: OHL ŽS Brno, Aquatest a Geosan Group. Právě Geosan je lídrem sdružení a hlavním partnerem státu u subdodavatelů.
Geosan je původně stavební firma, kterou založil podnikatel Luděk Kostka z Velimi. Ten však skupinu dnes vlastní jen z 35 procent, jeho společníky se v roce 2008 staly firmy Duplessa Investment Limited z Kypru (50 %) a Britten Developments z Velké Británie (15 %).
Právě největší vlastník - Duplessa - je zcela neprůhledný. "O našich vlastnících nelze uvádět bližší informace," uvedla už dříve mluvčí Geosanu Vlasta Končelová, která pouze ujistila, že jde o české majitele. "Zahraniční akcionáři byli přizváni proto, aby měl Geosan snadnější přístup k zahraničním zakázkám," dodala.
Kromě likvidace škod po firmě Ostramo získal Geosan i jiné velké státní zakázky na likvidaci starých průmyslových ekologických zátěží, podílel se například na čištění neratovické Spolany. Největší kontrakt Geosan uzavřel před několika lety na práce v plzeňské Škodě (přes 10 miliard korun).
A právě se Škodou bývá dodnes spojován, i když na napojení jeho majitelů na akcionáře plzeňské strojírenské jedničky nejsou přímé důkazy.
Jistým pojítkem však může být muž jménem Martin Vnouček. Ten podle dokladů dostupných v obchodním rejstříku zastupoval společnost Duplessa na valné hromadě Geosanu. A Vnouček se angažuje hned v několika firmách, v nichž působí - nebo dříve působil - spolumajitel Škody Holding Michal Korecký.

3,84 MILIARDY KORUN
byly výnosy skupiny Geosan v roce 2010, ze kterého jsou zatím její poslední známé výsledky. Čistý zisk firmy tehdy činil 90,5 milionu korun.
50 %
firmy Geosan ovládá kyperská firma Duplessa Investment Limited. Její majetková struktura není známá.
AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:  http://www.enviweb.cz/clanek/sanace/91338/dusi-ciste-ostravy-je-nepruhledny-geosan

Ostravské laguny v datech

1888
V Ostravě vzniká továrna na výrobu petroleje a topného oleje (později známá jako Ostramo). Od roku 1965 se tu regenerovaly použité oleje. Z ukládaného odpadu postupně vznikly "laguny".
2003
Státní podnik Diamo vypisuje tendr na likvidaci lagun. Ze 4 zájemců vítězí sdružení Čistá Ostrava s cenou tři miliardy korun (včetně DPH). Laguny slibuje zlikvidovat do konce roku 2010, celý areál má být čistý do konce 2015. Později vláda termíny posunula na roky 2011 a 2018.
2009
Práce na lagunách přebírá Baltom. Kaly neutralizuje vápnem a přidáním uhlí z nich dělá palivo pro cementárny podle vlastního know-how. Partneři Baltomu palivo prodávají dalším firmám. Podle Čisté Ostravy tím její odpovědnost za kaly končí.
Leden 2011
Baltom má problém s odbytem paliva, to hromadí na nelegálních skládkách. Státní dohled však konstatuje, že Baltom smlouvu plní.
Jaro 2011
Čistá Ostrava přestává Baltomu platit za odvedenou práci, ten padá do insolvence. Poté Baltom vypovídá smlouvu a Čistou Ostravu žaluje (u arbitráže pak vysoudí 75 milionů korun). Čistá Ostrava najímá místo Baltomu nové partnery.
Léto 2011
Kaly z Ostrama objevují úředníci v Polsku, žádají jejich návrat do Česka. Čistá Ostrava uzavírá smlouvu o skladování kalů u Litvínova a pálení v cementárně Lafarge.
Podzim 2011
V listopadu hlásí Čistá Ostrava, že objevila v jedné z jímek dalších 70 tisíc tun kalů, s nimiž se ve smlouvě nepočítalo. Přesto koncem roku oznamuje ukončení sanace v termínu. Baltom sice vyhrál arbitráž, peníze ale nedostal a míří k bankrotu.
Současný stav
Sto deset tisíc tun paliva z Ostrama leží na skládce u Litvínova, spalovat se bude pět až šest let. Polsko považuje uskladněné kaly za nelegálně dovezený odpad, stěžuje si v Bruselu. Do vlády míří žádost o navýšení garance. Diamo chystá dvě další veřejné soutěže na dodavatele prací, jež zbyly nad rámec smlouvy s Čistou Ostravou.

Autor:  ihned.cz

Zdroj: http://www.enviweb.cz/clanek/sanace/91337/ostravske-laguny-v-datech

Zkrachovat je možné i kvůli lukrativní práci pro stát

Příběh miliardové zakázky na sanaci ostravských lagun
Podle sedm let staré smlouvy za tři miliardy korun měla sanace Ostrama začít vytěžením odpadních lagun s páchnoucími ropnými kaly, jež se měly bezpečně zlikvidovat. Dodavatelem prací se stalo Sdružení Čistá Ostrava v čele se skupinou Geosan.
Nejdůležitějším hráčem na Ostramu, který až do loňska kaly těžil, však nebyl Geosan, ale liberecká společnost Baltom. Čistá Ostrava vyhrála v roce 2004 tendr na Ostramo díky technickému řešení, jež spočívá v neutralizaci kalů vápnem a v jejich přepracování na palivo pro cementárny. Na práce ale neměla know-how ani kapacity. Likvidaci kalů si objednala právě u Baltomu.
Baltom subdodavatelskou smlouvu plnil. Opakovaně to potvrdil státní dozor a loni na podzim i arbitrážní soud. Stát také Čisté Ostravě za všechny Baltomem provedené práce platil. Přesto nedostal Baltom od Geosanu zaplacených 74 milionů korun za poslední dva měsíce roku 2010.
Geosan svůj postup v případu (stejně jako současný stav prací na Ostramu) odmítá komentovat, opakovaně neodpovídá HN na dotazy. Faktem však je, že libereckou firmu jeho jednání položilo. Toto pondělí nad ní vyhlásil soud konkurz. "Doplatili jsme na spolupráci se státem, přišli jsme o 20 let života," říkají zakladatelé Baltomu, padesátníci Miroslav Balcar a Josef Tomeš.
Baltom, specializovaný na stavby a opravy silnic, založili v roce 1992, o pět let později majoritu prodali dánskému koncernu Inreco. Nechali si něco přes třetinu, dál firmu řídili. Vykazovali více než půlmiliardové tržby, živili 160 lidí.

Problémy s palivem

K Ostramu se dostali v roce 2009, pět let po zahájení zakázky. Z lagun v té době nebylo odtěženo téměř nic. "Oslovili nás, zda bychom neuměli do lagun vkročit. Jako silničáři jsme měli s ukládáním vápna do materiálů zkušenost," líčí Balcar.
Baltom podepsal s Geosanem smlouvu, podle níž slíbil z kalů vyrábět palivo na základě vlastního průmyslového vzoru. Objem kontraktu činil 440 milionů korun.
Lukrativní státní zakázka se ale změnila v noční můru. Začínala krize a o palivo z kalů nebyl zájem. Selhaly všechny pokusy udat ho tuzemským firmám. Baltom začal palivo přes další partnery dodávat do Polska. V půli roku 2010 ale přišly problémy. Inspektoři životního prostředí objevili páchnoucí materiál na nelegálních skládkách v obci Sedliště a městečku Vratimov, Baltomu dali pokutu. A brzy se ozvali jejich polští kolegové, kteří palivo uskladněné u Katovic označili za protiprávně dovezený nebezpečný odpad.
Baltom s Geosanem se začaly přít, kdo je za skládkování materiálu odpovědný. Nakonec Geosan přestal Baltomu za jeho práce platit a od potíží se skládkami dal ruce pryč. Baltom se dostal do platební neschopnosti, dlužil vlastním partnerům včetně klíčového dodavatele vápna. A tak v březnu loňského roku vypověděl Čisté Ostravě smlouvu.
Práce na Ostramu se na několik měsíců zastavily - a to právě v době, kdy se blížil termín dokončení první etapy a měly naopak finišovat. Podle protokolů z kontrolních dnů na Ostramu z loňského roku upozorňovali zástupci státu Geosan opakovaně, že vůči Baltomu jedná nefér. "Geosan postupoval způsobem, který nemohla společnost Baltom akceptovat," píše se například v protokolu z 5. května loňského roku. Státní dohled, jímž je pověřena firma Diamo, i ministerstvo financí, jež práce platí, upozorňovaly, že Baltom plní smlouvu a na peníze, jež mu přes Geosan posílají, má nárok. Přesto k dodavateli peníze nejdou.
Baltom své finanční potíže brzy začíná přenášet na další firmy. A v srpnu podává na Geosan žalobu k arbitrážnímu soudu. Žádá proplacení dlužných faktur a odškodné, celkem 233 milionů.

Vleklá právní bitva

Také arbitráž, stejně jako předtím státní dohled, dala Baltomu za pravdu. Arbitři uznali, že to byl Geosan, kdo porušil smlouvu, a prohlásili, že kontrakt dál trvá. Jenomže škodu Baltomu vyčíslili jen na 75 milionů, ty firma navíc dodnes nedostala. Geosan se proti verdiktu ohradil u pražského městského soudu a z případu se stává vleklá právní bitva.
Baltom se rozuzlení už nedočká. V průběhu arbitráže na něj podala firma Arsimo Services z Britských Panenských ostrovů konkurzní návrh. Operovala odkoupenou pohledávkou, vzniklou při práci na lagunách. Kdo za Arsimem stojí, není známo. V každém případě ale úpadek Baltomu nahrál Geosanu, jemuž vyhovovalo, že byl protivník v arbitrážní při o stovky milionů oslaben a znevěrohodněn bankrotovým řízením. Navíc zbankrotovalý soupeř nemá sílu na další soudní spory.
Celkové dluhy Baltomu dnes převyšují 200 milionů korun. O své se v konkurzu pokusil přihlásit i Geosan, uplatňuje pohledávku převyšující 200 milionů, kterou ovšem konkurzní správkyně neuznala. Podle ní totiž ani po proběhlé arbitráži není jasné, jaký díl odpovědnosti za vzniklé škody na Ostramu nese Geosan a jaké Baltom. Jeho zakladatelé doufají, že se správkyně pokusí o odškodné do konkurzní podstaty jejich firmy bojovat. Sama advokátka Martina Jinochová Matyášová případ nechce komentovat.
Pro Balcara s Tomkem je bankrot firmy osobní tragédií. Nemusí být však jedinou obětí kauzy. Finanční potíže hrozí i jejich subdodavatelům, především firmě Simul Trust, která palivo od Baltomu kupovala a posílala do Polska. Poláci i přes český certifikát považují palivo z ostravských kalů za nebezpečný odpad, stěžují si na český postup u Evropské komise. Než se pře vyřeší, nesmí Simul Trust palivo dál prodat, zato ale musí dál platit provoz problematických skládek.
AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: http://www.enviweb.cz/clanek/sanace/91336/zkrachovat-je-mozne-i-kvuli-lukrativni-praci-pro-stat

Stát zaplatil, přesto jedy v Ostramu zůstaly

První etapa čtyřmiliardové zakázky na likvidaci stoletých odpadů po ostravské chemičce Ostramo skončila a její dodavatel - Sdružení Čistá Ostrava - podle státního dohledu splnil, co měl. Přitom celá čtvrtina jedovatých ropných kalů v areálu zůstala a na jejich odstranění musí nyní stát vydat další stovky milionů, možná víc než miliardu korun.
"Čistá Ostrava smlouvu splnila," tvrdí dnes Libor Antoš z ministerstva financí, jež sanaci financuje. Za odtěžení lagun už inkasovala Čistá Ostrava miliardu a půl. Celkem má dostat přes tři miliardy korun.
A výsledek? V areálu Ostrama zůstává 70 tisíc tun kalů. Většina vytěženého materiálu byla převezena na skládku u severočeského Litvínova, kde bude minimálně pět let ležet a čekat na spálení v cementárně Čížkovice. Další desítky tun jsou na nepovolených skládkách ve Vratimově a v Polsku.
Sanace měla teď pokračovat čištěním pevných zbytků a zeminy. Práce však od začátku roku stojí. Jednak je třeba zlikvidovat zbylé kaly, jednak Čisté Ostravě nefunguje linka, která měla tuhý materiál čistit. Stát se proto chystá vypsat dvě nové veřejné soutěže na dokončení prací po Čisté Ostravě. To znamená další, neplánované náklady.
Do půli května má dostat vláda na stůl žádost o zvýšení nyní čtyřmiliardové státní garance na Ostramo. O kolik? Záleží na tom, zda se kaly podaří udat jako energetické palivo, nebo zda se budou likvidovat jako nebezpečný odpad. Celá zakázka včetně rekultivace pozemků má být hotova podle smlouvy s Čistou Ostravou do konce roku 2018. Už nyní je jasné, že se termín prodlouží minimálně o dva roky. "Pokud vláda navýšení garance neschválí, bude lokalita zakonzervována a může v Ostravě zapáchat ještě dalších 30 let," varuje Antoš.
AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: http://www.enviweb.cz/clanek/sanace/91335/stat-zaplatil-presto-jedy-v-ostramu-zustaly

Duben s Geobalem: Taškařice a Ropáci

Přinášíme dubnový přehled medializovaných událostí kolem sanace ostravských ropných lagun a likvidace vzniklého odpadu v Ústeckém kraji.…

 ---

1. dubna informoval^[1] Mostecký deník o vystoupení provozního ředitele skládky Celio Ing. Jindřicha Kauci na posledním březnovém zasedání mosteckého zastupitelstva. Ten si stěžoval, že politici ještě nevyužili jeho pozvání k návštěvě skládky a prohlídce uložení Geobalu v Růžodolu. „Mrzí mě, že se ještě nepřišli podívat,“ řekl Kauca Mosteckému deníku. Přestože je vše legální, řada politiků podle něj využívá neodborných dezinformací a strachu lidí k získávání obliby mezi voliči. Argumentovat legálností projektu je však plivání do obličejů odpůrcům skladování a spalování kalů. „Legální“ to sice možná je, neznamená to ale v žádném případě, že je to v pořádku!
 

Greenpeace vydávají v úterý 3. dubna tiskovou zprávu^[2], kterou informují o tom, že Greenpeace Česká republika nominuje jako své kandidáty na titul Ropák roku 2011 ministra životního prostředí Tomáše Chalupu (ODS) a hejtmanku Ústeckého kraje Janu Vaňhovou (ČSSD). Důvodem je zejména role, kterou sehráli v kauze navážení nebezpečných odpadů z ostravských ropných lagun do severních Čech a plánu na jejich následné pálení v čížkovické cementárně.

 

V sobotu 7. dubna publikuje na svém webu sdružení Občané proti kalům pozvánku na Protestní pochod občanů proti pálení ostravských kalů v Ústeckém kraji, který se uskuteční v Čížkovicích v sobotu 21. dubna 20012.

 

Krajský úřad Ústeckého kraje zveřejnil^[3] 10. dubna výsledky kontrolních odběrů na skládce Celio odebraných 13. března 2012. 

 

Litoměřický deník přináší^[4] 12. dubna informace o avizovaném pochodu iniciativy Občané proti kalům. Podle pořadatelů před cementárnou na parkovišti u administrativní budovy proběhne divadelní happening. „Téma je Ropáci ve Středohoří. Na konci akce, tedy asi v poledne, vyzveme účastníky, aby u cementárny zanechali svou ekologickou stopu a obkreslili svá chodidla křídou,“ dodal Pisklák. „Nejsou plánovány žádné oficiální projevy. Motto akce je, že firmy své nastavené limity plní, ale naše lidské limity jsou již dávno překročeny – jak etické, tak zdravotní,“ cituje Litoměřický deník.

 

13. dubna Mostecký deník krátce komentuje^[5] zveřejněné výsledky kontroly na skládce Celio. Podle hodnocení kaly splňují podmínky pro skladování s rezervou 94 procent. Pokud by testům nevyhověly, úřad by zakázal nakládání a převoz do čížkovické cementárny.

 

O připravovaném pochodu v Čížkovicích poměrně obsáhlou zprávou^[6] informuje 13. dubna zpravodajský portál iDnes. „Pochod by měl mít charakter pokojného, ale důrazného protestu. Chceme protestovat jednak proti tomu, co už se stalo – tedy že se sem kaly navezly a spalují se. Ale také chceme ukázat, že kraj je instituce, která nic nedělá a ani nemá žádnou koncepci pro zlepšování životního prostředí na severu Čech,“ popsal smysl protestu jeden z organizátorů Libor Pisklák. Článek obsahuje také již tradiční postesk ředitele Lafarge Cement. „Nerozumíme tomu, že na jedné straně proti v podstatě neškodnému spoluspalování kalů vystupuje v zájmu občanů občanská iniciativa, ale o námi pořádané Dny otevřených dveří, na kterých ukazujeme fakta, je zájem veřejnosti překvapivě téměř nulový,“ upozornil ředitel cementárny Ivan Mareš.

 

17. dubna vydala společnost Lafarge Cement tiskovou zprávu^[7] „Cementárna zveřejnila výsledky imisní rozptylové studie“. Žádné překvapení se nekonalo a rozptylová studie samozřejmě podporuje veškerá tvrzení představitelů cementárny. „Je to jen další potvrzení toho, co říkáme od začátku tzv. kauzy Geobal – cementárna disponuje světově nejlepší dostupnou technologií. Kombinací vysokých teplot, dlouhého zdržení spalin v systému a velkého množství jemně nadrcené vápencové suroviny, která je dávkována protiproudně proti přidávaným odpadům, jejichž spaliny opakovaně „propírá“, je zajištěno, že se do ovzduší ze všech měřitelných škodlivin téměř nic nedostává„, říká Jan Votava, odborný ředitel holdingu Lafarge Central Europe.

Webová televize Ústeckého kraje U-TV odvysílala 17. dubna „reportáž“^[8] nazvanou Bezpečné spalování ostravských kalů. (!?!)

 

Tiskovou zprávu^[9] k výsledkům rozptylové studie vydává 18. dubna také Krajský úřad Ústeckého kraje. Zpráva popisuje především, co a jak se v rámci studie mělo měřit a sledovat. Po konstatování nepřekračování imisních limitu zpráva dále uvádí, že „jedinou potenciálně problematickou veličinou mohou být krátkodobé 24-hodinové koncentrace PM10  v bezprostřední blízkosti areálu.“

 

Litoměřický deník připomíná 19. dubna blížící se pochod v Čížkovicích. Vedle zmínky o podobných protestech proti Lafarge Cement ve Slovinsku zaujme především označením pochodu ředitelem čížkovické cementárny za „taškařici“. Záměr organizátorů pochodu, aby jeho účastníci zanechali před cementárnou svou ekologickou stopu, tedy obkreslení svých chodidel křídou, se však setkává s „protiopatřením“, kdy cementárna má na den pochodu naplánované čištění přilehlých komunikací.

V sobotu 21. dubna se uskutečnil Protestní pochod občanů proti pálení ostravských kalů v Ústeckém kraji. O pochodu informuje většina^[10] zpravodajských serverů a tiskových agentur. V Čížkovicích se sešlo zhruba 120 lidí, včetně některých komunálních politiků.

• „Bytost zvaná Středohoř, tedy pán Českého středohoří, před polednem vyřešila problémy se spalováním ropných kalů v Čížkovicích. Středohoř vyhnal svou kouzelnou holí ropáky, kteří se ropnými zbytky živí, i politiky a obchodníky, kteří se na jejich dovezení z Ostravska na sever Čech podíleli.
  Divadelní happening byl součástí pochodu proti pálení nebezpečných odpadů v cementárně. Zúčastnilo se jej zhruba 120 lidí z Čížkovic či sousedních Lovosic a Litoměřic. Na závěr pochodu pak mohl každý obkreslit svá chodidla na parkovišti před cementárnou. „Zanechme tady své stopy, aby bylo vidět, že jsme tu byli. A že tady v té krajině chceme také zůstat,“ vyzval účastníky pochodu Jan Krmíček, který hranou scénku komentoval. Protest zorganizovalo občanské sdružení Občané proti kalům z Litoměřic.  Účastníci zdůraznili, že byť má cementárna povolení ke spoluspalování ropných kalů z Ostravska, jim se další znečišťování severních Čech nelíbí. A přestože spalovací zkouška ukázala, že pálením kalů se do vzduchu nevypouští nebezpečné látky, oni sami měřením příliš nedůvěřují.“ zdroj: iDnes

Česká televize 25. dubna odvysílala reportáž^[11] o problémech likvidace ostravských ropných lagun Ostramo a rozhovor s Ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou. „Peníze jsou utraceny, ropné kaly v Ostravě zůstaly. Jde o jednu z největších ekologických zátěží Česka – její odstraňování stálo zatím dvě miliardy. Část životu nebezpečných odpadů v lagunách ale zůstává. Společnost, která má těžbu lagun na starosti, chce po státu další peníze. Podle premiéra Petra Nečase je ale v této zakázce až příliš mnoho otazníků,“ uvádí svůj příspěvek ČT.

 

25. dubna informuje tiskovou zprávou^[12] ekologická organizace Děti Země, že mezi finalisty ankety o cenu Ropák roku za antiekologický čin v roce 2011 se z nominovaných za Ústecký kraj dostali ministr životního prostředí a poslanec za ODS Tomáš Chalupa a hejtmanka za ČSSD Jana Vaňhová, které tam katapultovala mediálně-politické hrátky při řešení otázky, co s nebezpečnými ostravskými kaly v kraji.

 

Litoměřický deník zveřejňuje^[13] 26. dubna část Rozptylové studie a uvádí, že mezi nejvíce zasažené obce vlivem výroby a spalování v čížkovické cementárně patří Siřejovice. Na článek vzápětí reaguje tiskovou zprávou^[14] společnost Lafarge Cement a obviňuje Litoměřický deník z manipulace a publikování lží a snaží se obhajovat výsledky Rozptylové studie.

 

Děti Země vyhlásily 27. dubna výsledky^[15] ankety Ropák roku 2011. Ministr Chalupa se nakonec umístil na druhém místě za zodpovědnost při vydání změny integrovaného povolení v režimu nepodstatné změny Krajským úřadem Ústeckého kraje v září 2011 pro dovoz až 110 tisíc tun nehomogenních odpadů z ropných lagun Ostramo z Ostravy s obsahem jedovatých, rakovinotvorných či mutagenních látek ke skládkování na skládce firmy CELIO, a. s., v Litvínově a jejich spalování v cementárně v Čížkovicích, které bylo následně v prosinci 2011 potvrzené Ministerstvem životního prostředí zamítnutím odvolání tří občanských sdružení, ačkoliv nebyla zvážena nutnost dovozu těchto odpadů a použití nespalovacích technologií (např. BCD a GPCR) a zjištěno skutečné chemické složení těchto odpadů, takže řízení mělo být vedeno v režimu podstatné změny s významný vlivem na zdraví osob i za účasti veřejnosti a s pečlivým posouzením všech námitek a rizik.

 

---

 

Přestože „Kauza Geobal“ v anketě Ropák roku 2011 obsadila „až“ druhé místo, byla už nominace do této soutěže o nejvýznamnější antiekologický čin za loňský rok a nakonec i umístění jasným dokladem toho, že jen nepřekračování limitů a norem a formální legálnost jakýchkoliv kroků často nestačí. Ekonomické elity a takzvaní zastupitelé sledují a prosazují jen a pouze své osobní a politické zájmy. Protesty, demonstrace a angažovanost jsou důležitou součástí našich životů a měly by být také samozřejmostí. Nenechme se umlčet a poukazujme na kroky, které mocní a bohatí dělají bez ohledu na zájmy a potřeby obyčejných lidí.

Pro Asociaci ALERTA zpracoval Josef Strašlipka

(autor je sympatizantem Asociace ALERTA)

Převzato: http://alerta.cz/?p=4799

Laguny Ostrama smrdí dál. Peníze jsou pryč a firmy mlčí

Ostrava - Další peníze na těžbu a nová státní zakázka. Tak se bude vyvíjet dění kolem ostravských ropných lagun, které měly být už dávno pryč. Lidé nevěří, že se někdy nepříjemného zápachu z kalů definitivně zbaví.

Mysleli si, že budou mít konečně pokoj. Štiplavý zápach z lagun je ale dál obtěžuje. Obyvatelé sídlišť v okolí areálu ropných lagun Ostramo v těchto horkých dnech nemohou ani otevřít okno, aby vyvětrali.
Lidé nemohou ani vyvětrat, Čistá Ostrava zarytě mlčí

„Ten smrad je okamžitě v celém bytě. Nejhorší to je, když je nižší tlak," říká Miroslava Pokorná, matka roční Elišky, která bydlí v ulici Generála Hrušky. Zápach znepříjemňuje život i důchodkyni Marii Kašparové. „Když už se tím trápíme, tak nám mají aspoň zlevnit nájem," míní žena, která v okolí lagun žije už sedmatřicet let.

„Člověk od toho neuteče, smrdí to pořád. Zajímalo by mě, kdy se toho sajrajtu konečně nadobro zbavíme," ptá se žena. A stejnou otázku si kladou další desetitisíce lidí, kteří bydlí na fifejdském sídlišti.

Deník se pokoušel zjistit, co se v současné době v areálu Ostrama děje. Zda se laguny po „zimním spánku" zase začaly odtěžovat. Společnost Čistá Ostrava, která má těžbu na starosti, ale zarytě mlčí. Na otázky, které redakce odeslala zhruba před týdnem, nepřišla do zatím žádná odpověď.
Jaká je další budoucnost lagun?

Co tedy bude s lagunami, za jejichž likvidaci stát zaplatil už dvě miliardy korun? V současné době zbývá odtěžit ještě zhruba sto tisíc tun kalů, které zůstávají v poslední laguně, a podle původních průzkumů se o nich nevědělo. Nezodpovězenou otázkou zůstává to, proč se celkové množství kalů v ostravských lagunách nezjistilo už dříve.

Předseda Moravskoslezské hornické společnosti Ivo Černý, který je soudním znalcem v oboru hornictví a těžby nerostů, už dříve serveru Aktuálně.cz řekl, že považuje za naprosto nesmyslné, aby nebylo předem jasné, jak velké množství kalů laguny obsahují. „Možná chtěli ušetřit, a proto průzkum odbyli. Nebo v tom byl nějaký jiný záměr," sdělil.

Jisté je, že likvidace zbylého množství kalů bude stát další peníze. Kolik, zatím nikdo nedokáže říct.

Finance by měl poskytnout stát

„Termín zahájení prací na odstranění nadlimitního množství surové sludge, stejně jako předpokládanou finanční částku nelze v tomto okamžiku předjímat. Na odtěžení a využití nadlimitního objemu kalů, které nebyly předmětem původní zakázky, bude zadána veřejná zakázka. Současně se chystá žádost vládě ČR o navýšení státní garance pro řešení nadlimitního objemu kalů," sdělila mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Veronika Forejtová.

Na rozdíl od sdružení Čistá Ostrava nastínila i dobu, kdy by se mohli lidé největší ekologické zátěže v Česku konečně zbavit.

„Původně měly být kaly odtěženy do konce roku 2012, pak změněným stanoviskem ministerstva průmyslu do konce roku 2011. Tento termín byl splněn. Termín odtěžení nadlimitního objemu kalů bude předmětem zadání veřejné zakázky. Náš předpoklad je do konce roku 2014," informovala Veronika Forejtová.

Obyvatelé Fifejd jsou skeptičtí

K tomu jsou ale lidé na Fifejdách skeptičtí. „Moc tomu nevěřím. Už tolikrát nám slibovali, že to bude pryč, a pořád nic," míní Marek Vitásek. Lidé se také bojí, aby se neopakovala situace z loňského podzimu, kdy do ovzduší v Ostravě unikl třicetipětinásobek povoleného limitu oxidu siřičitého.

POSTŘEH TEREZY KRUMPHOLZOVÉ

Jsou bedlivě střeženy ze všech stran. Dostat se do areálu ropných lagun Ostramo je stejně tak nemožné, jako získat jakékoliv informace o jejich těžbě. Obyvatelé sídlišť, kteří musejí smrad z lagun dýchat, mají právo vědět, co se v jejich okolí děje.

Takové tajnůstkaření společností, které mají sanaci na starosti, navíc vede k různým spekulacím a zbytečné zlobě veřejnosti. Část ropných kalů v areálu Ostrama stále zůstává, peníze jsou utraceny.

Bude vypsána nová státní zakázka a kolik to bude stát, zatím nikdo neví. Stejně jako nikdo neví, kdy se laguny zase začnou těžit. Lidem na Fifejdách bohužel nezbývá nic jiného, než čekat na to, jestli aspoň rok 2014 bude konečně tím, kdy laguny nadobro zmizí zpod jejich oken.

Autor: Tereza Krumpholzová


Zdroj: http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/laguny-ostrama-smrdi-dal-penize-jsou-pryc-a-firmy-mlci-20120504.html

Stát neví, co s kaly. Bude hledat, kdo je spálí

Ostrava, Ústecký kraj –  Ostravské kaly se staly kauzou obřích rozměrů. Dosavadní vývoj ukázal, že stát ekologickou zakázku za miliardy korun nemá pod kontrolou.

Navíc po nevoli obyvatel Ústeckého kraje je stát opět na začátku – neví, jak zlikvidovat další tisíce tun ropných lagun z bývalého areálu ostravské chemičky.

Poté, co Deník na navážení kalů do severních Čech  upozornil, případ se začal medializovat. Po více jak půl roce je ale jasné, že čížkovická cementárna bere zpátečku a nové kaly s názvem Geobal 4 nechce. Aktuálně to znovu potvrdil ředitel továrny Ivan Mareš s tím, že firma se ale poohlíží po jiném palivu.

Tímto rozhodnutím tak stát ztratil odběratele, který by kaly spálil. Stejný nebezpečný odpad je nyní uskladněn na litvínovské skládce Celio a bude do konce roku 2017 likvidován v Čížkovicích. Navíc se již prokázalo, že Geobal 4 nelze spalovat v elektrárnách a spalovnách, jiné cementárny o něj rovněž nemají zájem.

K tomu se nakupily státu další potíže přímo v Ostravě. Zjistilo se, že v areálu Ostrama zůstává minimálně 70 tisíc tun kalů, pro které není odbyt. Zároveň se bude navyšovat rozpočet na tuto ekologickou zakázku o další stovky milionů, které se budou muset vzít ze státního rozpočtu. Prodlužovat se bude i doba sanace o další roky a ještě hledat nový dodavatel prací.

Přestože ekologickou zakázku od počátku, tedy od roku 2004, provázejí nejasnosti a několikrát se již prodlužoval termín a Sdružení Čistá Ostrava (Geosan Group) v moravskoslezské metropoli se dopustilo při sanaci podle tamních orgánů několika pochybení,  zakázka  dle státu byla splněna. Přitom celá čtvrtina jedovatého odpadu v Ostravě stále zůstává.

„Čistá Ostrava smlouvu splnila," tvrdí podle Aktuálně.cz Libor Antoš z ministerstva financí, jež sanaci financuje. Za odtěžení lagun sdružení inkasovalo miliardu a půl, další dvě má dostat.

Sanační práce nyní stojí, sdružení nefunguje čistící linka. Tamní úřady navíc odmítly skladování vytěžených kalů v areálu a požadují plynulý odbyt ke koncovému odběrateli.Ten ale poté, co čížkovická cementárna řekla „ne", není.

Stát tak vypíše soutěž na nového dodavatele. Zároveň se rozjela jednání, jak ostravské kaly klasifikovat. Zda opět se bude upravený odpad prodávat jako energetické palivo, nebo se označí za nebezpečný odpad. Paradoxně totiž to, co leží v Ústeckém kraji, je oficiálně certifikovaný výrobek.

Autor: Radek Pešout Ing.

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/stat-nevi-co-s-kaly-bude-hledat-kdo-je-spali-20120503.html