Kauza GEOBAL 4 - nejnovější příspěvky

úterý 31. ledna 2012

Leden 2012 s Geobalem

Asociace ALERTA i v roce 2012 sledovala a sleduje tzv. „kauzu kalů“ – tedy uskladnění a likvidaci odpadů z ropných lagun na Ostravsku prostřednictvím firem z Ústeckého kraje. V současnosti je (zatím?) 110 tisíc tun tohoto odpadu označeného jako „ certifikované palivo“ uskladněno na skládce Celio na Mostecku a od února se má spalovat (tzv. energeticky využít) v cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku. Zde je přehled toho, co se v této souvislosti událo nebo objevilo v tisku během prvního měsíce roku 2012.   


Hned po novém roce – 2. ledna, uveřejnila firma Lafarge Cement a.s.[1](firma, která by měla odpad z Ostravska spalovat) na svém webu stanovisko Prof. RNDr. Ivana Holoubka CS. (Ředitel Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX), Masarykova univerzita, Brno Ředitel Národního centra pro persistentní organické polutanty ČR), kde se vyjadřuje k výsledkům tzv. veřejné spalovací zkoušky[1]. Po popisu problému starých ekologických zátěží profesor Holoubek pozitivně hodnotí výsledky zkoušky a s odvoláním na nepřekročení (integrovaným povolením ve prospěch firmy výjimkami upravených[2]) emisních limitů říká, že „to je velmi dobré jak z pohledu zneškodnění starých průmyslových odpadů, tak především z pohledu potvrzení skutečnosti, že tento proces nebude mít žádný negativní vliv na okolí cementárny v Čížkovicích ani na zdraví obyvatel.“
 
Server Aktuálně.cz[2] přinesl 5. ledna obsáhlý článek rozebírající tvrzení představitelů firmy Geosan Group a.s., která je odpovědná za likvidaci ostravských ropných lagun, že v těchto lagunách je o dalších 70 tisíc tun odpadu víc, než se předpokládalo. Oslovení odborníci toto tvrzení zpochybňují. Přestože sdružení firem (Čistá Ostrava) vedené společností Geosan mělo ropné laguny zlikvidovat podle původního záměru už v roce 2010, bylo jí Ministerstvem životní prostředí povoleno prodloužené termínu do konce roku 2011. Oznámení o nutnosti vytěžit dalších 70 tisíc tun odpadu vlastně Čistá Ostrava znovu nedokončila sanaci a mohla být pokutována částkou až 300 milionů korun. „Sdružení Čistá Ostrava už plánovaných 200 tisíc tun kalů vytěžilo a termín tedy splnilo,“ uvedl však pro Aktuálně.cz ředitel Diamo v Ostravě Josef Havelka. Státní podnik Diamo je garantem sanace lagun.
 
Také Deník.cz[3] vydává 5. ledna článek, ve kterém se vrací k vyjádření ekologických organizací Greenpeace, Arnika a Kořeny z konce roku 2011, ve kterém upozorňují mimo jiné na to, že pro likvidaci kalů s obsahem PCB a dalších persistentních organických látek je z pohledu ochrany životního prostředí i lidského zdraví vhodnější likvidace moderními nespalovacími technologiemi[3]. A hned nabízejí alternativu: „K těm patří například BCD (zásaditý katalytický rozklad – Base Catalysed Decomposition) anebo GPCR (chemická redukce v plynné fázi – Gas Phase Chemical Reduction), u nichž je menší pravděpodobnost vzniku dioxinů a které mohou ošetřit vyčištění odpadů daleko flexibilněji než spalovny anebo cementárny. Je u nich také snadnější kontrolovat kvalitu výstupů.“
 
Po té, co 7. ledna server iDNES[4] kromě jiného zmínil i možnost navážení dalších tun kalů, především těch odmítnutých jako nebezpečný odpad v Polsku, se tématu obšírněji věnoval článek z 11. ledna na Aktuálně.cz[5], kde je rozebírána komunikace mezi úřady v Polsku a ČR a především stav, kdy na Polské straně je materiál považován za jedovatý odpad a na straně ČR jej firmy ze sdružení Čistá Ostrava i Ministerstvo životního prostředí stále vydávají za „alternativní palivo“.
 
11. ledna se v Litvínově konal protest, který byl iniciován iniciativou „Kdo za to může?“ a který byl médii[6] označen jako protestní akce „odpůrců kalů“. Podle webových stránek [7] této iniciativy se ale spíše jedná o pokus a snahu pomocí této kauzy diskreditovat litvínovského starostu.
 
Kauze se nadále věnuje litoměřická iniciativa Občané proti kalům, které na svém webu[8] informovalo o svém dalším postupu: „Dne 16. 1. 2012 podala naše iniciativa Občané proti kalům, prostřednictvím advokátní kanceláře Šubrtová a partneři, podnět na ČIŽP v Ústí nad Labem, současně je podána též stížnost k Evropské komisi a dále také podnět na KÚÚK.O našich podáních jsme písemně informovali také premiéra ČR, neboť tento v jednom z posledních projevů potvrdil, že je třeba akutně řešit životní prostředí v ČR. Podněty a stížnost má nyní tedy k dispozici a může přejít od slov k činům…“ a přikládá všechny tři dokumenty v plném znění[9].
 
Likvidace kalů byla jedním z témat dne na většině zpravodajských serverů také 19. ledna. Litoměřický deník uveřejnil podstatnou část tiskové zprávy[10] vedoucího litoměřického odboru životního prostředí Ing. Pavla Gryndlera, který v něm sice nepřipouští možnost zastavení záměru spalovat Geobal 4 v Čížkovicích, ale požaduje revizi integrovaného povolení tamní cementárny Lafarge a změnu způsobu spalování odpadu v podobě kalů. České noviny (ČTK)[11], Česká televize, Deník.cz i Novinky informují o žádosti firmy Geosan Group a.s. na možnost dočasného skladování nově vytěžených a upravených odpadů z ropných lagun přímo na Ostravsku. Hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák se k možnosti skladovat „vyrobené palivo“ po dobu 18 měsíců přímo v areálu lagun vyjádřil odmítavě: „Vidím málo pravděpodobné, že kraj by ve svém stanovisku souhlasil s prodloužením termínu, byť v té rovině uložení paliva. Zbavíme se sice zapáchajících lagun, ale způsobujeme si další ohnisko prašnosti. Geosan se pro média vyjádřit odmítá.
 
Redakce Hospodářských novin[12] publikovala 23. ledna informaci o tom, že se podle generálního ředitele státního podniku Diamo Jiřího Ježe, tedy garanta sanace lagun, zakázka prodraží o miliardu korun proti původnímu záměru. A to se stále ještě neví, jakým způsobem a kde budou „nově objevené“ desetitisíce tun odpadů po vytěžení likvidovány.
 
Den na to, tedy 24. ledna, publikuje článek Mostecký deník článek s názvem V Ostravě je ještě 100 tisíc tun kalů. Skončí u Litvínova?“[13]. V něm informuje o faktu, že na skládce Celio je technicky možné další tuny materiálu uskladnit. Případné další navážení odpadu by však měl komplikovat postup města Litvínov, jehož starosta Milan Šťovíček podmiňuje navážení dalšího odpadu prosazováním projednání integrovaného povolení v režimu podstatné změny, a aby přeprava, skládkování i následné spalování bylo podrobeno posouzení vlivu na životní prostředí v rámci tzv. velké EIA.
 
25. ledna rozebírá server Aktuálně.cz[14] už zmiňované finanční okolnosti zakázky sanace lagun. Přes už druhé posunutí termínu firma Geosan místo možných pokut žádá další stovky milionů korun na dokončení zakázky. „Geosan chce navíc novou sumu od státu získat i přesto, že už dvakrát nedodržel termín pro vytěžení kalů z lagun a podle smlouvy za to mohl dostat pokutu až 350 milionů korun. Nikdy však k tomu nedošlo a Geosan vždy dostal dodatek smlouvy, který závazné termíny posunul,“ píše Aktuálně.
 
Mostecký týdeník Homér[15] informoval 26. ledna o trestním oznámení na litvínovského starostu Milana Šťovíčka za to, že se dopustil zneužití pravomoci veřejného činitele, když se vzdal bez odkladu práva na odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu o povolení skládkování jedovatého odpadu na skládce Celio. Státní zastupitelství již předalo podnět k prošetření mosteckému územnímu odboru Policie ČR. „Policie oznámení již obdržela a prověří, zda se jedná o protiprávní jednání,“ uvedla mluvčí mostecké Policie ČR Ludmila Světláková.
 
Litoměřický deník[16] se 27. ledna vrací k podnětům iniciativy Občané proti kalům podaným na výše uvedené úřady a informuje o záměru iniciativy tak otevřít integrované povolení čížkovické cementárny a v případě neúspěchu postupovat i prostřednictvím žalob nejen na Krajský úřad, ale případně i Vládu nebo Ministerstvo životního prostředí. Deník vybírá z prohlášení mimo jiné i to, že se iniciativě nelíbí zejména to, že čížkovická cementárna získala výrazné zvýšení emisních limitů pro dvě znečišťující látky: celkový organický uhlík a oxid siřičitý. „Vedení cementárny obhajuje tyto zvýšené emisní limity kvalitou základní suroviny místního vápence, ale povolené zvýšené limity paradoxně umožňují pálit cementárně i nebezpečné odpady, a to nejen od nás, ale i ze zahraničí.“
 
Kauzu samozřejmě sleduje i Asociace ALERTA a na svém webu 28. ledna publikovala článek[4], ve kterém se zabývá otázkou, jak likvidovat ekologickou zátěž ostravských lagun a to jak materiál už navezený na Mostecko, tak i ten odpad, který byl „objeven“ dodatečně. Převážení po republice, ani spalování v Čížkovicích nepovažuje za řešení a stále trvá na likvidaci nespalovacími postupy[5].
 
Poslední lednovou neděli odvysílala Česká televize publicistický pořad Nedej se[17], tentokrát věnovaný právě sanaci ostravských ropných lagun. V pořadu dostala prostor většina těch, kteří se ke kauze dlouhodobě vyjadřují a komentář poměrně detailně a hlavně srozumitelně popisuje celou kauzu od zadání zakázky po „přenesení Černého Petra na sever Čech“. Z pořadu vyplývá také to, že vlastně sanace ropných lagun probíhá v rozporu se zadáním zakázky. Podstatná část je věnována otázce, co vlastně je Geobal 4. Otázce, která nebyla a není doposud zodpovězena jednoznačně, otázka položená v počátcích kauzy převozu materiálu k likvidaci do Ústeckého kraje: „Alternativní palivo“ nebo nebezpečný odpad?

Závěrem měsíce se tématu intenzivně věnovala redakce Hospodářských novin, kdy publikovala plný rozhovor[18] s generálním ředitelem státního podniku Diamo Jiřím Ježem (citován je již jednou výše), kde kromě jiného dává za Diamo ruce pryč od anabáze s certifikátem který „přeměnil“ odpad na palivo a komentuje to slovy: „Diamo vyhlásilo veřejnou soutěž a Čistá Ostrava to vyhrála. Nemáme sebemenší právo mluvit do toho, co s materiálem kdo potom dělá či kam to vyváží. Kdyby se sanace neřešila přes to palivo, mohla být dražší. Nestála by čtyři, ale třeba dvanáct miliard korun.“ Na další otázku ohledně toho, proč se nepálí kaly někde na Ostravsku, Jiří Jež odpovídá takto: „Protože všichni byli proti. Já bych to taky za barákem nechtěl spalovat. Ale to palivo je dobré, spalovací zkoušky dopadly výborně. Spalují se i horší věci, spálila se třeba celá Pozďátka, to byla skládka nebezpečných odpadů u Třebíče, taky jsme ji likvidovali. Nikdo o tom pořádně ani nevěděl, spálila se bez problémů. Tady se někdo rozhodl, že to zveřejní, že to bude komplikovat.“ 
 
V dalším článku[19] informují Hospodářské noviny o tom, že čížkovická cementárna nemá o další „palivo“ vyrobené z ropných lagun zájem. Hlavním důvodem, proč se Lafarge rozhodl neodebírat další palivo, je podle Jana Špačka, ředitele pro rozvoj a ekologii cementárny Lafarge, vlna odporu místních obyvatel a její medializace.
Pro Asociaci ALERTA zpracoval Josef Strašlipka
(autor je sympatizantem Asociace ALERTA)
……
……