Hned po novém roce – 2. ledna, uveřejnila firma Lafarge Cement a.s.[1](firma, která by měla odpad z Ostravska spalovat) na svém webu stanovisko Prof. RNDr. Ivana Holoubka CS.
(Ředitel Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX),
Masarykova univerzita, Brno Ředitel Národního centra pro persistentní
organické polutanty ČR), kde se vyjadřuje k výsledkům tzv. veřejné spalovací zkoušky[1].
Po popisu problému starých ekologických zátěží profesor Holoubek
pozitivně hodnotí výsledky zkoušky a s odvoláním na nepřekročení
(integrovaným povolením ve prospěch firmy výjimkami upravených[2]) emisních limitů říká, že „to
je velmi dobré jak z pohledu zneškodnění starých průmyslových odpadů,
tak především z pohledu potvrzení skutečnosti, že tento proces nebude
mít žádný negativní vliv na okolí cementárny v Čížkovicích ani na zdraví
obyvatel.“
Server Aktuálně.cz[2] přinesl 5. ledna obsáhlý článek rozebírající tvrzení představitelů firmy Geosan Group a.s., která je odpovědná za likvidaci ostravských ropných lagun, že v těchto lagunách je o dalších 70 tisíc tun odpadu víc, než se předpokládalo. Oslovení odborníci toto tvrzení zpochybňují. Přestože sdružení firem (Čistá Ostrava) vedené společností Geosan mělo ropné laguny zlikvidovat podle původního záměru už v roce 2010, bylo jí Ministerstvem životní prostředí
povoleno prodloužené termínu do konce roku 2011. Oznámení o nutnosti
vytěžit dalších 70 tisíc tun odpadu vlastně Čistá Ostrava znovu
nedokončila sanaci a mohla být pokutována částkou až 300 milionů korun. „Sdružení Čistá Ostrava už plánovaných 200 tisíc tun kalů vytěžilo a termín tedy splnilo,“ uvedl však pro Aktuálně.cz ředitel Diamo v Ostravě Josef Havelka. Státní podnik Diamo je garantem sanace lagun.
Také Deník.cz[3] vydává 5. ledna článek, ve kterém se vrací k vyjádření ekologických organizací Greenpeace, Arnika a Kořeny
z konce roku 2011, ve kterém upozorňují mimo jiné na to, že pro
likvidaci kalů s obsahem PCB a dalších persistentních organických látek
je z pohledu ochrany životního prostředí i lidského zdraví vhodnější
likvidace moderními nespalovacími technologiemi[3]. A hned nabízejí alternativu: „K
těm patří například BCD (zásaditý katalytický rozklad – Base Catalysed
Decomposition) anebo GPCR (chemická redukce v plynné fázi – Gas Phase
Chemical Reduction), u nichž je menší pravděpodobnost vzniku dioxinů a
které mohou ošetřit vyčištění odpadů daleko flexibilněji než spalovny
anebo cementárny. Je u nich také snadnější kontrolovat kvalitu výstupů.“
Po té, co 7. ledna server iDNES[4]
kromě jiného zmínil i možnost navážení dalších tun kalů, především těch
odmítnutých jako nebezpečný odpad v Polsku, se tématu obšírněji věnoval
článek z 11. ledna na Aktuálně.cz[5],
kde je rozebírána komunikace mezi úřady v Polsku a ČR a především stav,
kdy na Polské straně je materiál považován za jedovatý odpad a na
straně ČR jej firmy ze sdružení Čistá Ostrava i Ministerstvo životního prostředí stále vydávají za „alternativní palivo“.
11. ledna se v Litvínově konal protest, který byl iniciován iniciativou „Kdo za to může?“ a který byl médii[6] označen jako protestní akce „odpůrců kalů“. Podle webových stránek [7] této iniciativy se ale spíše jedná o pokus a snahu pomocí této kauzy diskreditovat litvínovského starostu.
Kauze se nadále věnuje litoměřická iniciativa Občané proti kalům, které na svém webu[8] informovalo o svém dalším postupu: „Dne
16. 1. 2012 podala naše iniciativa Občané proti kalům, prostřednictvím
advokátní kanceláře Šubrtová a partneři, podnět na ČIŽP v Ústí nad
Labem, současně je podána též stížnost k Evropské komisi a dále také
podnět na KÚÚK.O našich podáních jsme písemně informovali také premiéra
ČR, neboť tento v jednom z posledních projevů potvrdil, že je třeba
akutně řešit životní prostředí v ČR. Podněty a stížnost má nyní tedy k
dispozici a může přejít od slov k činům…“ a přikládá všechny tři dokumenty v plném znění[9].
Likvidace kalů byla jedním z témat dne na většině zpravodajských serverů také 19. ledna. Litoměřický deník uveřejnil podstatnou část tiskové zprávy[10] vedoucího litoměřického odboru životního prostředí Ing. Pavla Gryndlera,
který v něm sice nepřipouští možnost zastavení záměru spalovat Geobal 4
v Čížkovicích, ale požaduje revizi integrovaného povolení tamní
cementárny Lafarge a změnu způsobu spalování odpadu v podobě kalů. České noviny (ČTK)[11], Česká televize, Deník.cz i Novinky
informují o žádosti firmy Geosan Group a.s. na možnost dočasného
skladování nově vytěžených a upravených odpadů z ropných lagun přímo na
Ostravsku. Hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák se k možnosti skladovat „vyrobené palivo“ po dobu 18 měsíců přímo v areálu lagun vyjádřil odmítavě: „Vidím málo pravděpodobné, že kraj by ve svém stanovisku souhlasil s prodloužením termínu, byť v té rovině uložení paliva. Zbavíme se sice zapáchajících lagun, ale způsobujeme si další ohnisko prašnosti.„ Geosan se pro média vyjádřit odmítá.
Redakce Hospodářských novin[12] publikovala 23. ledna informaci o tom, že se podle generálního ředitele státního podniku Diamo Jiřího Ježe, tedy garanta sanace lagun, zakázka prodraží o miliardu korun proti
původnímu záměru. A to se stále ještě neví, jakým způsobem a kde budou
„nově objevené“ desetitisíce tun odpadů po vytěžení likvidovány.
Den na to, tedy 24. ledna, publikuje článek Mostecký deník článek s názvem „V Ostravě je ještě 100 tisíc tun kalů. Skončí u Litvínova?“[13].
V něm informuje o faktu, že na skládce Celio je technicky možné další
tuny materiálu uskladnit. Případné další navážení odpadu by však měl
komplikovat postup města Litvínov, jehož starosta Milan Šťovíček
podmiňuje navážení dalšího odpadu prosazováním projednání integrovaného
povolení v režimu podstatné změny, a aby přeprava, skládkování i
následné spalování bylo podrobeno posouzení vlivu na životní prostředí v
rámci tzv. velké EIA.
25. ledna rozebírá server Aktuálně.cz[14]
už zmiňované finanční okolnosti zakázky sanace lagun. Přes už druhé
posunutí termínu firma Geosan místo možných pokut žádá další stovky
milionů korun na dokončení zakázky. „Geosan chce navíc novou sumu od
státu získat i přesto, že už dvakrát nedodržel termín pro vytěžení kalů
z lagun a podle smlouvy za to mohl dostat pokutu až 350 milionů korun.
Nikdy však k tomu nedošlo a Geosan vždy dostal dodatek smlouvy, který
závazné termíny posunul,“ píše Aktuálně.
Mostecký týdeník Homér[15] informoval 26. ledna o trestním oznámení na litvínovského starostu Milana Šťovíčka za to, že se dopustil zneužití pravomoci veřejného činitele, když se vzdal bez odkladu práva na odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu o povolení skládkování jedovatého odpadu na skládce Celio. Státní zastupitelství již předalo podnět k prošetření mosteckému územnímu odboru Policie ČR. „Policie oznámení již obdržela a prověří, zda se jedná o protiprávní jednání,“ uvedla mluvčí mostecké Policie ČR Ludmila Světláková.
Litoměřický deník[16] se 27. ledna vrací k podnětům iniciativy Občané proti kalům
podaným na výše uvedené úřady a informuje o záměru iniciativy tak
otevřít integrované povolení čížkovické cementárny a v případě neúspěchu
postupovat i prostřednictvím žalob nejen na Krajský úřad, ale případně i Vládu nebo Ministerstvo životního prostředí.
Deník vybírá z prohlášení mimo jiné i to, že se iniciativě nelíbí
zejména to, že čížkovická cementárna získala výrazné zvýšení emisních
limitů pro dvě znečišťující látky: celkový organický uhlík a oxid
siřičitý. „Vedení cementárny obhajuje tyto zvýšené emisní limity
kvalitou základní suroviny místního vápence, ale povolené zvýšené limity
paradoxně umožňují pálit cementárně i nebezpečné odpady, a to nejen od
nás, ale i ze zahraničí.“
Kauzu samozřejmě sleduje i Asociace ALERTA a na svém webu 28. ledna publikovala článek[4],
ve kterém se zabývá otázkou, jak likvidovat ekologickou zátěž
ostravských lagun a to jak materiál už navezený na Mostecko, tak i ten
odpad, který byl „objeven“ dodatečně. Převážení po republice, ani
spalování v Čížkovicích nepovažuje za řešení a stále trvá na likvidaci
nespalovacími postupy[5].
Poslední lednovou neděli odvysílala Česká televize publicistický pořad Nedej se[17],
tentokrát věnovaný právě sanaci ostravských ropných lagun. V pořadu
dostala prostor většina těch, kteří se ke kauze dlouhodobě vyjadřují a
komentář poměrně detailně a hlavně srozumitelně popisuje celou kauzu od
zadání zakázky po „přenesení Černého Petra na sever Čech“. Z pořadu
vyplývá také to, že vlastně sanace ropných lagun probíhá v rozporu se
zadáním zakázky. Podstatná část je věnována otázce, co vlastně je Geobal
4. Otázce, která nebyla a není doposud zodpovězena jednoznačně, otázka
položená v počátcích kauzy převozu materiálu k likvidaci do Ústeckého
kraje: „Alternativní palivo“ nebo nebezpečný odpad?
Závěrem měsíce se tématu intenzivně věnovala redakce Hospodářských novin, kdy publikovala plný rozhovor[18] s generálním ředitelem státního podniku Diamo Jiřím Ježem (citován je již jednou výše), kde kromě jiného dává za Diamo ruce pryč od anabáze s certifikátem který „přeměnil“ odpad na palivo a komentuje to slovy: „Diamo vyhlásilo veřejnou soutěž a Čistá Ostrava to vyhrála. Nemáme sebemenší právo mluvit do toho, co s materiálem kdo potom dělá či kam to vyváží. Kdyby se sanace neřešila přes to palivo, mohla být dražší. Nestála by čtyři, ale třeba dvanáct miliard korun.“ Na další otázku ohledně toho, proč se nepálí kaly někde na Ostravsku, Jiří Jež odpovídá takto: „Protože všichni byli proti. Já bych to taky za barákem nechtěl spalovat. Ale to palivo je dobré, spalovací zkoušky dopadly výborně. Spalují se i horší věci, spálila se třeba celá Pozďátka, to byla skládka nebezpečných odpadů u Třebíče, taky jsme ji likvidovali. Nikdo o tom pořádně ani nevěděl, spálila se bez problémů. Tady se někdo rozhodl, že to zveřejní, že to bude komplikovat.“
V dalším článku[19] informují Hospodářské noviny o tom, že čížkovická cementárna nemá o další „palivo“ vyrobené z ropných lagun zájem. Hlavním důvodem, proč se Lafarge rozhodl neodebírat další palivo, je podle Jana Špačka, ředitele pro rozvoj a ekologii cementárny Lafarge, vlna odporu místních obyvatel a její medializace.
Pro Asociaci ALERTA zpracoval Josef Strašlipka
(autor je sympatizantem Asociace ALERTA)
……
……
