Kauza GEOBAL 4 - nejnovější příspěvky

úterý 31. ledna 2012

Leden 2012 s Geobalem

Asociace ALERTA i v roce 2012 sledovala a sleduje tzv. „kauzu kalů“ – tedy uskladnění a likvidaci odpadů z ropných lagun na Ostravsku prostřednictvím firem z Ústeckého kraje. V současnosti je (zatím?) 110 tisíc tun tohoto odpadu označeného jako „ certifikované palivo“ uskladněno na skládce Celio na Mostecku a od února se má spalovat (tzv. energeticky využít) v cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku. Zde je přehled toho, co se v této souvislosti událo nebo objevilo v tisku během prvního měsíce roku 2012.   


Hned po novém roce – 2. ledna, uveřejnila firma Lafarge Cement a.s.[1](firma, která by měla odpad z Ostravska spalovat) na svém webu stanovisko Prof. RNDr. Ivana Holoubka CS. (Ředitel Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX), Masarykova univerzita, Brno Ředitel Národního centra pro persistentní organické polutanty ČR), kde se vyjadřuje k výsledkům tzv. veřejné spalovací zkoušky[1]. Po popisu problému starých ekologických zátěží profesor Holoubek pozitivně hodnotí výsledky zkoušky a s odvoláním na nepřekročení (integrovaným povolením ve prospěch firmy výjimkami upravených[2]) emisních limitů říká, že „to je velmi dobré jak z pohledu zneškodnění starých průmyslových odpadů, tak především z pohledu potvrzení skutečnosti, že tento proces nebude mít žádný negativní vliv na okolí cementárny v Čížkovicích ani na zdraví obyvatel.“
 
Server Aktuálně.cz[2] přinesl 5. ledna obsáhlý článek rozebírající tvrzení představitelů firmy Geosan Group a.s., která je odpovědná za likvidaci ostravských ropných lagun, že v těchto lagunách je o dalších 70 tisíc tun odpadu víc, než se předpokládalo. Oslovení odborníci toto tvrzení zpochybňují. Přestože sdružení firem (Čistá Ostrava) vedené společností Geosan mělo ropné laguny zlikvidovat podle původního záměru už v roce 2010, bylo jí Ministerstvem životní prostředí povoleno prodloužené termínu do konce roku 2011. Oznámení o nutnosti vytěžit dalších 70 tisíc tun odpadu vlastně Čistá Ostrava znovu nedokončila sanaci a mohla být pokutována částkou až 300 milionů korun. „Sdružení Čistá Ostrava už plánovaných 200 tisíc tun kalů vytěžilo a termín tedy splnilo,“ uvedl však pro Aktuálně.cz ředitel Diamo v Ostravě Josef Havelka. Státní podnik Diamo je garantem sanace lagun.
 
Také Deník.cz[3] vydává 5. ledna článek, ve kterém se vrací k vyjádření ekologických organizací Greenpeace, Arnika a Kořeny z konce roku 2011, ve kterém upozorňují mimo jiné na to, že pro likvidaci kalů s obsahem PCB a dalších persistentních organických látek je z pohledu ochrany životního prostředí i lidského zdraví vhodnější likvidace moderními nespalovacími technologiemi[3]. A hned nabízejí alternativu: „K těm patří například BCD (zásaditý katalytický rozklad – Base Catalysed Decomposition) anebo GPCR (chemická redukce v plynné fázi – Gas Phase Chemical Reduction), u nichž je menší pravděpodobnost vzniku dioxinů a které mohou ošetřit vyčištění odpadů daleko flexibilněji než spalovny anebo cementárny. Je u nich také snadnější kontrolovat kvalitu výstupů.“
 
Po té, co 7. ledna server iDNES[4] kromě jiného zmínil i možnost navážení dalších tun kalů, především těch odmítnutých jako nebezpečný odpad v Polsku, se tématu obšírněji věnoval článek z 11. ledna na Aktuálně.cz[5], kde je rozebírána komunikace mezi úřady v Polsku a ČR a především stav, kdy na Polské straně je materiál považován za jedovatý odpad a na straně ČR jej firmy ze sdružení Čistá Ostrava i Ministerstvo životního prostředí stále vydávají za „alternativní palivo“.
 
11. ledna se v Litvínově konal protest, který byl iniciován iniciativou „Kdo za to může?“ a který byl médii[6] označen jako protestní akce „odpůrců kalů“. Podle webových stránek [7] této iniciativy se ale spíše jedná o pokus a snahu pomocí této kauzy diskreditovat litvínovského starostu.
 
Kauze se nadále věnuje litoměřická iniciativa Občané proti kalům, které na svém webu[8] informovalo o svém dalším postupu: „Dne 16. 1. 2012 podala naše iniciativa Občané proti kalům, prostřednictvím advokátní kanceláře Šubrtová a partneři, podnět na ČIŽP v Ústí nad Labem, současně je podána též stížnost k Evropské komisi a dále také podnět na KÚÚK.O našich podáních jsme písemně informovali také premiéra ČR, neboť tento v jednom z posledních projevů potvrdil, že je třeba akutně řešit životní prostředí v ČR. Podněty a stížnost má nyní tedy k dispozici a může přejít od slov k činům…“ a přikládá všechny tři dokumenty v plném znění[9].
 
Likvidace kalů byla jedním z témat dne na většině zpravodajských serverů také 19. ledna. Litoměřický deník uveřejnil podstatnou část tiskové zprávy[10] vedoucího litoměřického odboru životního prostředí Ing. Pavla Gryndlera, který v něm sice nepřipouští možnost zastavení záměru spalovat Geobal 4 v Čížkovicích, ale požaduje revizi integrovaného povolení tamní cementárny Lafarge a změnu způsobu spalování odpadu v podobě kalů. České noviny (ČTK)[11], Česká televize, Deník.cz i Novinky informují o žádosti firmy Geosan Group a.s. na možnost dočasného skladování nově vytěžených a upravených odpadů z ropných lagun přímo na Ostravsku. Hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák se k možnosti skladovat „vyrobené palivo“ po dobu 18 měsíců přímo v areálu lagun vyjádřil odmítavě: „Vidím málo pravděpodobné, že kraj by ve svém stanovisku souhlasil s prodloužením termínu, byť v té rovině uložení paliva. Zbavíme se sice zapáchajících lagun, ale způsobujeme si další ohnisko prašnosti. Geosan se pro média vyjádřit odmítá.
 
Redakce Hospodářských novin[12] publikovala 23. ledna informaci o tom, že se podle generálního ředitele státního podniku Diamo Jiřího Ježe, tedy garanta sanace lagun, zakázka prodraží o miliardu korun proti původnímu záměru. A to se stále ještě neví, jakým způsobem a kde budou „nově objevené“ desetitisíce tun odpadů po vytěžení likvidovány.
 
Den na to, tedy 24. ledna, publikuje článek Mostecký deník článek s názvem V Ostravě je ještě 100 tisíc tun kalů. Skončí u Litvínova?“[13]. V něm informuje o faktu, že na skládce Celio je technicky možné další tuny materiálu uskladnit. Případné další navážení odpadu by však měl komplikovat postup města Litvínov, jehož starosta Milan Šťovíček podmiňuje navážení dalšího odpadu prosazováním projednání integrovaného povolení v režimu podstatné změny, a aby přeprava, skládkování i následné spalování bylo podrobeno posouzení vlivu na životní prostředí v rámci tzv. velké EIA.
 
25. ledna rozebírá server Aktuálně.cz[14] už zmiňované finanční okolnosti zakázky sanace lagun. Přes už druhé posunutí termínu firma Geosan místo možných pokut žádá další stovky milionů korun na dokončení zakázky. „Geosan chce navíc novou sumu od státu získat i přesto, že už dvakrát nedodržel termín pro vytěžení kalů z lagun a podle smlouvy za to mohl dostat pokutu až 350 milionů korun. Nikdy však k tomu nedošlo a Geosan vždy dostal dodatek smlouvy, který závazné termíny posunul,“ píše Aktuálně.
 
Mostecký týdeník Homér[15] informoval 26. ledna o trestním oznámení na litvínovského starostu Milana Šťovíčka za to, že se dopustil zneužití pravomoci veřejného činitele, když se vzdal bez odkladu práva na odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu o povolení skládkování jedovatého odpadu na skládce Celio. Státní zastupitelství již předalo podnět k prošetření mosteckému územnímu odboru Policie ČR. „Policie oznámení již obdržela a prověří, zda se jedná o protiprávní jednání,“ uvedla mluvčí mostecké Policie ČR Ludmila Světláková.
 
Litoměřický deník[16] se 27. ledna vrací k podnětům iniciativy Občané proti kalům podaným na výše uvedené úřady a informuje o záměru iniciativy tak otevřít integrované povolení čížkovické cementárny a v případě neúspěchu postupovat i prostřednictvím žalob nejen na Krajský úřad, ale případně i Vládu nebo Ministerstvo životního prostředí. Deník vybírá z prohlášení mimo jiné i to, že se iniciativě nelíbí zejména to, že čížkovická cementárna získala výrazné zvýšení emisních limitů pro dvě znečišťující látky: celkový organický uhlík a oxid siřičitý. „Vedení cementárny obhajuje tyto zvýšené emisní limity kvalitou základní suroviny místního vápence, ale povolené zvýšené limity paradoxně umožňují pálit cementárně i nebezpečné odpady, a to nejen od nás, ale i ze zahraničí.“
 
Kauzu samozřejmě sleduje i Asociace ALERTA a na svém webu 28. ledna publikovala článek[4], ve kterém se zabývá otázkou, jak likvidovat ekologickou zátěž ostravských lagun a to jak materiál už navezený na Mostecko, tak i ten odpad, který byl „objeven“ dodatečně. Převážení po republice, ani spalování v Čížkovicích nepovažuje za řešení a stále trvá na likvidaci nespalovacími postupy[5].
 
Poslední lednovou neděli odvysílala Česká televize publicistický pořad Nedej se[17], tentokrát věnovaný právě sanaci ostravských ropných lagun. V pořadu dostala prostor většina těch, kteří se ke kauze dlouhodobě vyjadřují a komentář poměrně detailně a hlavně srozumitelně popisuje celou kauzu od zadání zakázky po „přenesení Černého Petra na sever Čech“. Z pořadu vyplývá také to, že vlastně sanace ropných lagun probíhá v rozporu se zadáním zakázky. Podstatná část je věnována otázce, co vlastně je Geobal 4. Otázce, která nebyla a není doposud zodpovězena jednoznačně, otázka položená v počátcích kauzy převozu materiálu k likvidaci do Ústeckého kraje: „Alternativní palivo“ nebo nebezpečný odpad?

Závěrem měsíce se tématu intenzivně věnovala redakce Hospodářských novin, kdy publikovala plný rozhovor[18] s generálním ředitelem státního podniku Diamo Jiřím Ježem (citován je již jednou výše), kde kromě jiného dává za Diamo ruce pryč od anabáze s certifikátem který „přeměnil“ odpad na palivo a komentuje to slovy: „Diamo vyhlásilo veřejnou soutěž a Čistá Ostrava to vyhrála. Nemáme sebemenší právo mluvit do toho, co s materiálem kdo potom dělá či kam to vyváží. Kdyby se sanace neřešila přes to palivo, mohla být dražší. Nestála by čtyři, ale třeba dvanáct miliard korun.“ Na další otázku ohledně toho, proč se nepálí kaly někde na Ostravsku, Jiří Jež odpovídá takto: „Protože všichni byli proti. Já bych to taky za barákem nechtěl spalovat. Ale to palivo je dobré, spalovací zkoušky dopadly výborně. Spalují se i horší věci, spálila se třeba celá Pozďátka, to byla skládka nebezpečných odpadů u Třebíče, taky jsme ji likvidovali. Nikdo o tom pořádně ani nevěděl, spálila se bez problémů. Tady se někdo rozhodl, že to zveřejní, že to bude komplikovat.“ 
 
V dalším článku[19] informují Hospodářské noviny o tom, že čížkovická cementárna nemá o další „palivo“ vyrobené z ropných lagun zájem. Hlavním důvodem, proč se Lafarge rozhodl neodebírat další palivo, je podle Jana Špačka, ředitele pro rozvoj a ekologii cementárny Lafarge, vlna odporu místních obyvatel a její medializace.
Pro Asociaci ALERTA zpracoval Josef Strašlipka
(autor je sympatizantem Asociace ALERTA)
……
……

Cementárna: další palivo už nebereme

31.01.2012  |  zdroj: HN  | 


Jediný český podnik, který byl ochotný koupit "alternativní palivo" vyrobené z kalů ostravských lagun, už další dodávky odebírat nechce. Cementárna Lafarge chtěla toto palivo používat při výrobě cementu jako přísadu ke spalovanému uhlí.
Jiné cementárny či hutě by sice mohly odpady také spálit, nedisponují však potřebnou nakládací linkou, která by materiál dokázala zpracovat. Její stavba by si vyžádala investice v řádu desítek milionů korun.
Je tak možné, že sdružení Čistá Ostrava, které kaly z ostravských ropných lagun likviduje, bude mít až 90 tisíc tun materiálu klasifikovaného jako nebezpečný odpad, aniž by kdokoliv věděl, co s ním.
Hlavním důvodem, proč se Lafarge rozhodl neodebírat další palivo, je podle Jana Špačka, ředitele pro rozvoj a ekologii cementárny Lafarge, vlna odporu místních obyvatel a její medializace. "My jsme jen navrhli rozumné řešení aktuálního problému, jelikož s tím palivem typu Geobal 4 si nikdo nevěděl rady," říká Jan Špaček, ředitel pro rozvoj a ekologii cementárny Lafarge. A dodává, že se obdobný materiál pálí v cementárně bez problémů už řadu let.
"Již jsme takto v minulosti energeticky využívali kaly od Kolína či Litvínova. Celkově jsme jich spálili asi 100 tisíc tun, aniž bychom shledali nějaký negativní dopad na životní prostředí," říká s tím, že firma k tomu má všechna povolení a technologie při výrobě cementu zamezí vzniku škodlivin. Při jeho výrobě dochází běžně k teplotám i přes 2000 °C.
Vyostřené atmosféře na severu Čech přispěl i krok Krajského úřadu Ústeckého kraje, který alternativní palivo označil za nebezpečný odpad. "Umožňuje nám to lepší kontrolu. Jinak by si to mohl každý vyskládat na zahradě za domem," říká náměstek hejtmanky Arno Fišera.
Kraj tak následoval příkladu polského inspektorátu životního prostředí, který palivo nazývané Geobal 4 označil za nebezpečný odpad a přikázal českému státu, ať zajistí odvoz zpět do Čech. Podle Poláků totiž výrobek z nebezpečného odpadu zůstává stále odpadem.
Okolo sto deseti tisíc tun, které již čekají na spálení na litvínovské skládce nebezpečných odpadů Celio, bude i tak Lafarge spalovat pět až šest let. "Dalších devadesát tisíc by bylo na dalších zhruba pět let," říká Špaček.
Další palivo tak Lafarge nechce i přesto, že, jak Špaček nepřímo přiznává, jeho cena je minimální. "Již předloni za námi přišel Baltom (firma, která palivo pro Čistou Ostravu vyráběla, pozn. red.), tehdy jsme se nicméně nedohodli. Jeho očekávání ohledně ceny paliva byla tenkrát mimo realitu," říká Špaček. Bylo to přitom toto palivo, na kterém měl stát úspěch celého projektu sdružení Čistá Ostrava.

Zdroj: http://www.enviweb.cz/clanek/sanace/89958/cementarna-dalsi-palivo-uz-nebereme (původně vyšlo v placené sekci Hospodářských novin)

Rozhovor: Já bych ten odpad za svým domem taky pálit nechtěl


 31.01.2012  |  zdroj: HN 

Jiří Jež, ředitel státního podniku Diamo
Rozhovor

Státní podnik Diamo drží prst na jedné z nejkomplikovanějších státních zakázek v zemi. Hlídá kontrakt na likvidaci ropných lagun, které zbyly po zkrachovalé ostravské chemičce Ostramo. Nyní je zřejmé, že zakázka, jejímž dodavatelem je sdružení Čistá Ostrava, se minimálně o miliardu prodraží. Už jednou bylo třeba posunout termín dokončení o rok, teď hrozí nové zdržení. K tomu se řadí další komplikace. Kaly z lagun, smíchané s vápnem a uhelným prachem jako palivo pro cementárny, vyvezli obchodní partneři Čisté Ostravy na nelegální skládky v Polsku. Poláci nyní žádají jejich odvoz zpět do Česka - podle nich nejde o palivo, ale o nebezpečný odpad. Čistá Ostrava teď kaly zpracované na palivo vozí do severních Čech, kde se mají spalovat. Proti tomu se ale bouří místní lidé.
Ředitel Diama Jiří Jež, který firmu vede od roku 2000, přesto soudí, že projekt je víceméně úspěšný. "Kdyby se zvolilo jiné řešení, stálo by to mnohonásobně více než čtyři miliardy, které stát na likvidaci lagun vyhradil," říká.

OTÁZKA: HN: Čistá Ostrava vyhrála v roce 2003 tendr na tuto zakázku díky plánu, že z kalů Ostrama bude vyrábět palivo. Ale kaly jsou nebezpečný odpad a evropská legislativa zakazuje výrobu paliv z nebezpečného odpadu. Nebyla chyba, že stát toto řešení přijal a platí jej?
Víte, co je u nás výrobků z nebezpečných odpadů? Z popílků a podobně? Používají se například ve stavebnictví.
OTÁZKA: HN: Ale neklasifikují se jako palivo. Poláci tvrdí, že k nim nelegálně vozíme nebezpečný odpad.
Tady to bylo certifikované jako palivo a jako palivo to bylo do Polska vyvezeno.
OTÁZKA: HN: Certifikát na palivo vydala firma VVUÚ (dříve Vědeckovýzkumný uhelný ústav). Podle Českého institutu pro akreditaci ale tato společnost neměla k vydání takového certifikátu oprávnění.
Poslouchejte. Diamo vyhlásilo veřejnou soutěž a Čistá Ostrava to vyhrála. Nemáme sebemenší právo mluvit do toho, co s materiálem kdo potom dělá či kam to vyváží. Kdyby se sanace neřešila přes to palivo, mohla být dražší. Nestála by čtyři, ale třeba dvanáct miliard korun. My jsme VVUÚ o žádný certifikát nežádali a ani jsme žádný neobdrželi. To žádala firma Baltom (do loňska obchodní partner Čisté Ostravy, odpady zpracovával na palivo a odvážel je - pozn. red.).
OTÁZKA: HN: Co se s kaly v Polsku stane, kdo je odveze? Kdo je za to zodpovědný?
To musí říct někdo jiný, není to náš problém. Naši zaměstnanci se tam ale byli podívat. Poláci tvrdí, že je toho u nich dvacet tisíc tun, ale to není pravda, my jsme našli jen deset tisíc. My to vozit zpátky rozhodně nebudeme. Někdo vyhrál zakázku, je to na něm.
OTÁZKA: HN: Ale vy jste garantem zakázky, kontrolujete to. Musíte přece být schopen říct, kdo je za nelegální dovoz odpadu do Polska odpovědný, ne?
To já nejsem schopen říct. Ale ty firmy měly certifikát na palivo, měly právo to vyvézt.
OTÁZKA: HN: Ovlivní problémy v Polsku cenu či časové lhůty celého projektu?
Lhůty vůbec ne. A cenu, to záleží na tom, kdo a z čeho to bude platit. Ceny za čištění lagun by to ovlivnit nemělo. Ale je věcí ministerstva životního prostředí, aby si tohle ošéfovalo. Třeba se najde cesta, že se to zlikviduje v Polsku. Ne že by nám to nevadilo či nás to netrápilo, ale jakoukoliv zodpovědnost odmítám.
OTÁZKA: HN: Z vašeho pohledu tedy Čistá Ostrava podmínky, jež má ve smlouvě se státem, plní?
To, co bylo ve smlouvách, splnili. Jinak bychom jim mohli dát až 150 milionů pokutu. Oni ten materiál nevyváželi, oni ho prodali. Vyvážel někdo jiný.
OTÁZKA: HN: Podle smlouvy měla Čistá Ostrava kaly z lagun odtěžit do konce loňského roku. Když říkáte, že smlouvu plní, je tam opravdu hotovo?
Není. Je hotovo vše, co bylo podle smlouvy, tedy asi 216 tisíc tun. Zůstává tam 70 tisíc tun kalů, ale ty před patnácti lety během průzkumu nebyly objeveny.
OTÁZKA: HN: Manažer Diama Josef Havelka to vysvětlil tak, že pracovníci při průzkumu narazili v jedné z jímek ve třech metrech hloubky na tvrdé dno, mysleli, že jsou to betonové panely. Pak se ukázalo, že jde o ztvrdlou krustu, pod níž je odpad. To je možné, splést si ztvrdlý kal s betonem?
Já ten průzkum nedělal. My jsme ho měli objednaný, dodavatel to takhle vyhodnotil.
OTÁZKA: HN: Celá zakázka běží pět let, laguny měly být prázdné do loňského prosince. Jak je možné, že ani ne dva měsíce před vypršením termínu se objevilo dalších 70 tisíc tun kalů?
Asi ten průzkum nebyl kvalitní. Dřív se na to nemohlo přijít, než se do toho materiálu hráblo.
OTÁZKA: HN: V zadávací dokumentaci zakázky je uvedeno, že dodavatel měl v roce 2005 provést další průzkum, v ceně na něj dokonce bylo vyčleněno 6,5 milionu korun. Dělala Čistá Ostrava vůbec ten průzkum?
To já teď nevím, jak to bylo.
OTÁZKA: HN: A vy jste ty průzkumy nějak ověřovali?
Kompletně to kontrolujeme, máme i nezávislého supervizora zakázky, kterého platí ministerstvo financí.
OTÁZKA: HN: Jaký bude mít 70 tisíc tun kalů navíc dopad na celou zakázku?
Prodlouží se a bude dražší. Teď se jedná, jak se to bude dál řešit.
OTÁZKA: HN: O kolik se sanace zdrží? Celé území má být podle smlouvy s Čistou Ostravou kompletně vyčištěno do roku 2018.
Celou sanaci dodatečně objevené množství nakonec ani prodloužit nemusí. Nyní termín závisí na tom, jak dlouho bude trvat čištění zemin a pevných zbytků. Linka, na které se to má dělat, není dodělaná.
OTÁZKA: HN: Na Ostramu ale stojí už od předloňského listopadu. Proč nefunguje?
Při vysoké teplotě se na ní tvoří ve velkém množství vodík, který hrozí výbuchem. Linka se musí dodělat, plus přidat protivýbušná opatření. To bude trvat nejméně půl roku. Ale dodavatel tvrdí, že termín stihne.
OTÁZKA: HN: Čistá Ostrava už loni chtěla kvůli komplikacím s linkou zvýšit cenu zakázky. Dostane příplatek?
O ceně jsme zatím nejednali. Čistá Ostrava musí požadavek předložit a odůvodnit. My to posuneme na ministerstvo průmyslu a to na vládu. Musí to také ohodnotit odborníci.
OTÁZKA: HN: O kolik celou sanaci prodraží nově objevené kaly?
Očekávám tak přes 200 milionů. Záleží ale taky, kde se to bude spalovat. Pokud to vezmou cementárny, bude to tak. Když se to bude muset pálit ve spalovnách, tak to může stát dvě miliardy.
OTÁZKA: HN: Čistá Ostrava má smlouvu na pálení kalů s cementárnou Lafarge v severočeských Čížkovicích. Hrozí, že Čížkovice nevezmou další dodávky?
Čížkovice mají smlouvu jen na to, co je nyní uskladněno u Litvínova. Ale teď, po tom mediálním tlaku, je otázka, zda vezmou i to množství navíc. Jestli ne, bude sanace mnohonásobně dražší.
OTÁZKA: HN: Na kolik celá sanace přijde? Čistá Ostrava ji vyhrála s cenou 2,6 mld. Kč, to s DPH dělá asi tři miliardy.
Ony tam byly nějaké vícepráce, zhruba za 650 milionů. S těmi se v projektu původně nepočítalo. K tomu jde cena za dodatečně objevené kaly, celkem to bude ke čtyřem miliardám korun.
OTÁZKA: HN: Jak celou sanaci hodnotíte?
Podívejte se, to je obrovská ekologická zátěž, která tu byla přes sto let. Jen naivkové řeknou, že předem vědí, v jakém rozsahu znečištění přesně je. Kolem lagun mohly být větší problémy - zabránilo se průsaku znečištění, okolí jsme téměř neohrozili. Když se tam začínalo, uvažovalo se o tom, že se sousední sídliště Fifejdy úplně vystěhuje. Zvládli jsme to bez toho. Nebýt mediálního tlaku... víte, tím se znevážila poctivá práce. Včetně toho Polska. Nebýt toho, že to naše noviny začaly rozvrtávat, tak s tím žádný problém nebyl. V Ostravě byl tento odpad přes sto let a je zlikvidovaný.
HN: Z toho materiálu byl ale zatím skutečně zlikvidován, tedy spálen, jen zlomek.
Bylo odtěženo 210 tisíc tun, s přísadami 246 tisíc tun. Spáleno je 130 tisíc tun.
OTÁZKA: HN: Víte to určitě? Většina kalů se měla spálit v Polsku. Nemohou se tam někde objevit další černé skládky?
Nemám doklady. Nevíme přesně, co bylo spáleno. Víme, co bylo dovezeno do Polska, podle dokladů sto tisíc tun, zbývá tam deset tisíc. A zhruba třicet tisíc tun mělo být spáleno v Čechách.
OTÁZKA: HN: Proč se kaly nepovedlo spalovat v okolí Ostravy, jak dodavatel původně sliboval?
Protože všichni byli proti. Já bych to taky za barákem nechtěl spalovat. Ale to palivo je dobré, spalovací zkoušky dopadly výborně. Spalují se i horší věci, spálila se třeba celá Pozďátka, to byla skládka nebezpečných odpadů u Třebíče, taky jsme ji likvidovali. Nikdo o tom pořádně ani nevěděl, spálila se bez problémů. Tady se někdo rozhodl, že to zveřejní, že to bude komplikovat.
OTÁZKA: HN: Myslíte, že by se mělo před veřejností tajit, co se děje s nebezpečným materiálem v okolí?
Ale vůbec ne. Neříkám, aby o tom veřejnost nevěděla. Ale je potřeba rozumný přístup. Ne že o tom veřejnosti řekneme, a ona řekne "ne, v žádným případě". Veřejnost musí potom říct, co s tím. To jsme měli nechat ty laguny smrdět v Ostravě dalších sto let?

Co je to KAL?

Laguny v Ostramu obsahují kašovité, tekuté i tuhé zbytky ze sto let trvající chemické výroby. Jsou v nich jedovaté ropné látky, takzvané kyselé dehty. Ty jsou klasifikovány jako nebezpečný odpad. Materiál silně zapáchá, zvláště za tepla. Obsahuje jedovaté látky, například tzv. polychlorované bifenyly (PCB), které mohou způsobit rakovinu.

Odpady v Ostravě: tak šel čas

Laguny Ostrama jsou nejsložitější ekologickou zakázkou v zemi. Chemické látky se v nich ukládaly přes sto let, tolik ropného odpadu se nikde jinde nenahromadilo. Případ řeší už několikátá vláda.

1888
V Ostravě vzniká rafinerie na výrobu petroleje a topného oleje, výrobní program se časem rozrůstá. Od roku 1965 se tu regenerovaly použité oleje. Z ukládaného odpadu postupně vznikly "laguny".
1992
V Ostravě vzniká rafinerie na výrobu petroleje a topného oleje, výrobní program se časem rozrůstá. Od roku 1965 se tu regenerovaly použité oleje. Z ukládaného odpadu postupně vznikly "laguny".
1996
Ostramo má potíže. Rozpadl se systém sběru použitých olejů, na němž firma stála. Podnik upadá do čím dál větších dluhů, postupně zastavuje výrobu. Vláda schvaluje na likvidaci lagun státní garanci 4 miliardy korun.
1997
Povodeň v Ostramu způsobí ekologickou katastrofu. Vlček je obviněn z obecného ohrožení, před soudem jej zachrání amnestie.
Laguny od Vlčka kupuje za jednu korunu stát. Věřitelé dávají návrh na konkurz Ostrama.
2001
Teprve nyní soud vyhlašuje úpadek Ostrama. Vlček mezitím převedl zbytky majetku Ostrama na firmu své ženy. Sanace lagun zůstává na státu. Státní podnik Diamo připravuje veřejnou zakázku na jejich likvidaci.
2003
Diamo vypisuje tendr. Počítá se se sanací 200 tisíc tun kalů, 500 tisíc tun pevných zbytků a s rekultivací dvanáctihektarového pozemku. Hlásí se čtyři zájemci.
2004
Zakázku získává sdružení Čistá Ostrava s cenou 3 mld. korun (včetně DPH). Laguny slibuje zlikvidovat do konce roku 2010 (kaly se mají pálit v regionu), celý areál má být čistý do konce roku 2015.
2007
Sanace dosud nezačala. Ministr Říman žádá Diamo o "zostřený dohled" a postih odpovědných lidí. Vláda posouvá lhůtu na sanaci lagun o rok (do 2011) a na rekultivaci areálu o tři roky (do 2018). Státní garanci navyšuje na 4,2 miliardy korun.
2008
Kaly se konečně začínají těžit. Odebírá je firma Baltom. Baltom a jeho partneři kaly smíchané s uhlím a vápnem vyvážejí do Polska jako palivo. Podle Čisté Ostravy tím její zodpovědnost za kaly končí.
Leden 2011
Baltom má problém s odbytem paliva, kaly se hromadí na nelegálních skládkách na Frýdecko-Místecku, což postihuje Česká inspekce životního prostředí.
Jaro 2011
Čistá Ostrava vypovídá Baltomu smlouvu, ten ji žaluje (u arbitráže pak vysoudí 75 milionů korun). Čistá Ostrava získává místo Baltomu nové partnery - Šamonil a Vodní zdroje.
Léto 2011
Kaly z Ostrama objevují úředníci v Polsku, žádají jejich návrat do Česka. Čistá Ostrava uzavírá smlouvu o skladování kalů u Litvínova a pálení v cementárně Lafarge.
Podzim 2011
V listopadu hlásí Čistá Ostrava, že objevila v jedné z jímek dalších 70 tisíc tun kalů, s nimiž se ve smlouvě nepočítalo. Přesto koncem roku oznamuje ukončení sanace v termínu.

Současný stav

Sto deset tisíc tun paliva z Ostrama leží na skládce u Litvínova, spalovat se bude pět až šest let. Není jasné, kdo odveze kaly z Polska ani kdo odtěží zbývajících sedmdesát tisíc tun kalů, které stále leží v jímkách Ostravě. Není ani známo, jak se těchto celkem asi devadesát tisíc tun kalů (tedy zhruba třetina původního množství v lagunách Ostrama) bude likvidovat, Lafarge je odmítá.
Laguny Ostrama jsou nejsložitější ekologickou zakázkou v zemi. Chemické látky se v nich ukládaly přes sto let, tolik ropného odpadu se nikde jinde nenahromadilo. Případ řeší už několikátá vláda.Neříkám, aby o tom veřejnost nevěděla. Ale je potřeba rozumný přístup. Ne že o tom veřejnosti řekneme, a ona řekne "ne, v žádným případě".

Zdroj: http://www.enviweb.cz/clanek/sanace/89955/ja-bych-ten-odpad-za-svym-domem-taky-palit-nechtel (původně vyšlo v placené sekci Hospodářských novin)

pondělí 30. ledna 2012

Jedy z Ostrama není kde pálit

30.01.2012  |  zdroj: HN

Cementárna Lafarge spálí jen něco přes polovinu toxického odpadu. Sanace ostravských lagun se může prodražit až o několik miliard.

Likvidace ropných kalů z odpadních lagun chemičky Ostramo, za niž stát platí čtyři miliardy korun, měla být hotová už ke konci loňského roku. Jenomže nikdo neví, co s 90 tisíci tunami, tedy s téměř polovinou dosud odtěženého odpadu z Ostrama. Cementárna Lafarge v Čížkovicích u Litvínova, která likviduje většinu kalů z Ostrama, těchto 90 tisíc tun nechce. Nemá na ně uzavřenou smlouvu. A uzavřít ji nehodlá.

"Neustálá skandalizace a mediální útoky nejsou adekvátní. Těch dalších 90 tisíc tun kalů nám za to nestojí," řekl HN ředitel cementárny pro rozvoj a ekologii Jan Špaček. Proti pálení odpadu v Čížkovicích ostře protestují místní lidé.
Listopadové překvapení

Lafarge má kontrakt na odběr 110 tisíc tun kalů se sdružením Čistá Ostrava, jež za peníze státu ostravské laguny likviduje. Nasmlouvané množství, smíchané s uhlím a vápnem na speciální palivo, už leží na skládce u Litvínova. Pálit jej cementárna podle Špačka bude pět až šest let.

V Ostravě ale dál zůstává 70 tisíc tun odpadu. A spálit se musí také 20 tisíc tun kalů, jež loni objevily polské úřady na svém území a nařídily je vrátit zpět do Česka.

Sdružení Čistá Ostrava situaci odmítá komentovat. Zřejmě ale nemá náhradní řešení: cementárna v Čížkovicích je po mnoha letech jednání jediný domácí podnik ochotný ostravský odpad pálit. Nepodaří-li se jej zlikvidovat v cementárně, bude muset jít do spalovny. To by ale podle Jiřího Ježe, šéfa státního podniku Diamo, který celou sanaci řídí, stálo o několik miliard korun více.

Už nyní je jasné, že stát za sanaci lagun zaplatí minimálně miliardu nad původní plán. "Státní záruka činila čtyři miliardy korun, později ji vláda zvýšila na 4,2 miliardy. K dnešnímu dni však cena podle již uzavřených smluv čtyři miliardy převyšuje," říká Libor Antoš z ministerstva financí. Nejvíce z garantované sumy - přes tři miliardy korun - inkasuje sdružení Čistá Ostrava, které likvidaci kalů provádí. Účet ale dál poroste, podle Ježe minimálně o miliardu.

"Je pravděpodobné, že vláda bude muset státní garanci na laguny Ostrama zvýšit," řekl Antoš.

Stát bude muset zaplatit likvidaci 70 tisíc tun dodatečně objevených kalů. "Čistá Ostrava zlikvidovala už veškeré množství, které si u ní stát objednal. Zbývající kaly jsou nad rámec smlouvy s Čistou Ostravou a stát by za ně měl zaplatit zvlášť," řekl HN Jež.
Kdo může za Polsko?

Dále státu hrozí, že bude muset uhradit zpětný odvoz a likvidaci kalů z Polska. A další náklady si vyžádá úprava linky na čištění zeminy, která už je u lagun Ostrama postavená přes rok, ale nefunguje.

Zatím není jasné, zda peníze navíc bude inkasovat sdružení Čistá Ostrava, jež v roce 2004 státní zakázku na likvidaci lagun vyhrálo. "O dodatečně objevených 70 tisících tun zatím oficiálně nevíme," říká Antoš. "Čistá Ostrava musí dodat zdůvodnění. Na likvidaci tohoto odpadu by ale měl stát vypsat nový tendr," dodal.

Nikdo zatím také neví, kdo a za jaké peníze odveze a zlikviduje odpad z Polska. Ministerstvo životního prostředí, jež stížnost Poláků řeší, HN na tyto otázky neodpovědělo. Jiří Jež jakoukoliv odpovědnost Diama odmítá. Ani Čistá Ostrava podle Ježe za nelegální dovoz odpovědnost nenese, protože palivo prodala dalším firmám, které materiál vyvezly. A to nikoliv jako odpad, ale jako certifikované palivo. Nelze tak vyloučit, že za kaly v Polsku bude muset platit ministerstvo životního prostředí.

Petr Lukáč
Zuzana Kubátová

Kolik stojí ostravské laguny

4 MLD. KČ

původní státní garance z roku 1996

4,2MLD. KČ

státní garance po navýšení vládou v roce 2007

4 MILIARDY KČ

Tolik musí stát podle již uzavřených smluv za sanaci lagun zaplatit.

Nejvíc dostane Čistá Ostrava - 3 mld. Kč.

Zatím stát uhradil 1,6 mld. Kč


Co ale bude třeba ještě zaplatit

Celkový doplatek nad garantovaných 4,2 mld. Kč: zhruba miliarda, možná však i několik miliard korun

za likvidaci nově objevených 70 tisíc tun kalů
za dokončení linky na čištění zeminy
za vrácení kalů nelegálně vyvezených do Polska a jejich likvidaci

Zdroj: http://www.enviweb.cz/clanek/sanace/89956/jedy-z-ostrama-neni-kde-palit (původně vyšlo v placené sekci Hospodářských novin)

neděle 29. ledna 2012

Sanace ostravských lagun (Česká televize: Nedej se)

ČT2 29.1.2012 11:15 Nedej se

Další příběh ohrožené přírody a lidí

Sanaci ostravských lagun provází jeden skandál za druhým: stížnosti obyvatel z přilehlého sídliště, protesty obcí i sousedního státu, trestní oznámení, žaloby, exekuce. Nedávná demonstrace v Litoměřicích svědčí o tom, že černého Petra teď úřady poslaly na sever.

Odkaz na video: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095913550-nedej-se/212562248420002/

sobota 28. ledna 2012

Zamíří další nebezpečný odpad do Litvínova?

Uplynulo teprve několik týdnů od doby, kdy byl na litvínovskou skládku Celio navezen nebezpečný odpad z ostravských ropných lagun a už se vede diskuze o možnosti navést sem další tisíce tun tohoto materiálu. 

Ostravské laguny měly být původně vytěženy do konce loňského roku, firma Geosan nakonec ale tvrdí, že je v nich o 70 tisíc tun ropných kalů více, než bylo původně uvedeno v záznamech. Díky těmto informacím ožila diskuze o tom, zda odpad skladovat v areálu bývalé chemičky Ostramo v Ostravě nebo jej uskladnit na skládce Celio nedaleko Litvínova. V celé kauze Geobal 4 se tak opět objevují nejen informace o nových zdrojích rizik pro životní prostředí, ale také se dostávají na povrch další informace o pochybných postupech zodpovědných osob.
Kde a proč se stala chyba?
Průzkumné vrty, moderní geofyzikální technologie a klasické geodetické metody mohou zjistit obsah lagun s celkem velkou přesností. Jak je tedy možné, že najednou na povrch vyplouvá informace, že kalů je více než se původně tvrdilo? Zda šlo během průzkumu o nedbalost, snahu ušetřit, nebo v tom hrál roli jiný záměr, je nyní součást veřejné diskuze. Je těžké prozatím dojít k jasnému závěru v této otázce. Už nyní je ale jasné, že došlo k pochybení, které nás nutí řešit nové problémy.
Diskuze se nyní točí především kolem otázky: „kam s těmi kaly?“. Ve skutečnosti ale nejdůležitější je odpovědět si na otázku: „co s těmi kaly?“ – neboli, jak je zpracovat, aby přestaly být výraznou ekologickou zátěží. Převezení kalů z bodu „A“ do bodu „B“ za účelem pouhého skladování, rozhodně nepovažujeme za rozumné řešení. Nepovažujeme za něj ani případné spalování kalů v cementárnách či elektrárnách. Řešení vidíme v nespalovacích technologiích a postupech o kterých jsme již informovali na našem webu.

pátek 27. ledna 2012

Kaly: Na kraj zamíří žaloba

Litoměřice - Hájit až u soudu zdravé životní prostředí chtějí lidé z Litoměřicka, konkrétně z iniciativy Občané proti kalům. 

Autor: Radek Pešout Ing. 27.1.2012 6:11 aktualizováno 27.1.2012 8:30 

Žaloby, které se sepisují, budou namířeny na Ústecký kraj, na Vládu České republiky či Ministerstvo životního prostředí ČR. Stížnost na postup českých úřadů už zamířila i na Evropskou komisi.

Důvod? Čížkovická cementárna. Ta stále uvažuje spalovat nebezpečný odpad z ostravských lagun, a to i přesto, že desetitisíce lidí proti tomu protestují. Protikalová iniciativa navíc upozorňuje, že při schvalovacím procesu, aby se na sever Čech dovezlo 110 tisíc tun, se neposuzovalo integrované povolení cementárny ani se v úvahu nevzalo evropské právo.

„Podle analýzy vypracované našimi právními zástupci, krajský úřad a další orgány státní správy nejednají v souladu se svým posláním, a proto byla také podána stížnost k Evropské komisi,“ píše se v prohlášení iniciativy Občané proti kalům.

Podle iniciativy spalování kalů není pouze vnitřní záležitost České republiky. „Kromě toho je nutné zmínit, že v regionu existuje mnoho tzv. Evropsky významných lokalit, z nichž některé jsou již dnes výrazně ohroženy znečištěním ovzduší,“ uvádí se v prohlášení.

Občané proti kalům společně s občanským sdružením Public Interest a s právníky z advokátní kanceláře Šubrtová & partneři podali nejprve podání úřadům, aby například bylo otevřeno integrované povolení čížkovické cementárny. Pokud ale neuspějí, přitvrdí se.

„Naším zájmem je řešení a náprava vzniklé situace a ochrana zdraví lidí žijících v našem regionu, nikoli jednání za zády příslušných orgánů. V tomto ohledu je nutno dodat, že jakkoli považujeme soudní řešení věci až za nejzazší možnost, uvádíme, že jsme připraveni v případě, že naše podněty nebudou vyslyšeny, hájit naše nezadatelné právo na zdravé a příznivé životní prostředí soudní cestou,“ napsali odpůrci pálení jedů v regionu Zahrady Čech.

Odpůrcům spalování kalů se nelíbí zejména to, že čížkovická cementárna získala výrazné zvýšení emisních limitů pro dvě znečišťující látky: celkový organický uhlík a oxid siřičitý. „Vedení cementárny obhajuje tyto zvýšené emisní limity kvalitou základní suroviny místního vápence ale povolené zvýšené limity paradoxně umožňují pálit cementárně i nebezpečné odpady, a to nejen od nás, ale i ze zahraničí.“

Občané proti kalům navíc varují, že ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že v březnu proběhnou spalovací zkoušky odpadů z německé Leuny. „Výjimka v emisních limitech je jen jeden z řady bodů integrovaného povolení, které se nám zdají být rozporuplné,“ uvádí se v prohlášení.

Spalovat ostravské jedy se mají už v únoru.

Zdroj:http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/kaly-na-kraj-zamiri-zaloba-20120127.html

čtvrtek 26. ledna 2012

Kaly – kouzlo, které neumí ani David Copperfield

Blog od Jan Freidinger - 26 ledna, 2012 v 9:43

Další pokračování kauzy ostravských kalů a jejich navrácení z Polska zpět do ČR výstižně popisuje vtip z poloviny devadesátých let:  David Copperfield jede na návštěvu do České republiky. Na hraničním přechodu ho zastaví celníci: „Mistře, mohl byste nám, prosím, ukázat nějaké to kouzlo?“ „Ale jistě…“ a nechá na kapotě svého vozu zmizet šálek kávy. „Hmm, to je dobrý, ale to my umíme lepší kouzlo – vidíte támhle ty tři kamióny plný lihu?“ „Ano, vidím.“ Celník orazítkuje tři dokumenty: „Čáry máry fuk - a je tam hrášek!“  Jen si místo lihu dosaďte nebezpečný odpad z ostravských lagun a místo hrášku „alternativní“ palivo.


Kouzlo s proměnou nebezpečného odpadu – odtěžených kalů z lagun Ostramo – však neošálilo polské úřady, a tak se musí jedy „orazítkované“ jako palivo vrátit zpět do Česka. Zde však kouzlo funguje spolehlivě a s přejezdem hranic se toxický náklad opět promění, tedy alespoň na Ostravsku.

Jenže tam s tímto problémem nikdo nechce nic mít, a proto se lifruje do severních Čech, kde se bude spalovat v cementárně Lafarge v Čížkovicích. I zde je celý proces doprovázen magickým umem úřadů a politiků, které dovoz a pálení kalů posvětili – tedy Krajským úřadem Ústeckého kraje a Ministerstvem životního prostředí.

Obě instituce proti celé akci navenek ostře vystupují a navzájem se obviňují, nicméně ve skutečnosti ruku v ruce tiše spolupracují na tom, aby desetitisíce tun jedů prolétly komínem čížkovické cementárny.  První krok učinila Rada Ústeckého kraje, když posvětila skládkování kalů u Litvínova. Pro hlasovalo osm z devíti radních, na dotazy novinářů však všichni odpovídali, že byli proti nebo si nepamatují. Záznam o hlasování někdo nechal tajemně zmizet.

Nepřekvapí, že hlasování proběhlo dva týdny po té, co radní kategoricky odmítli dovoz a pálení kalů v Ostravě. Greenpeace se proti rozhodnutí kraje odvolalo, protože veřejnosti nebylo umožněno se k němu vyjadřovat. Kraj měl možnost alespoň částečně vše napravit, místo toho však absurdním způsobem napadl Greenpeace – prý zaspalo, když se v zákonných lhůtách nepřihlásilo do řízení, ve kterých rozhodovalo o zpracování kalů v Ústeckém kraji. Ovšem Greenpeace bohužel magické schopnosti nemá a těžko se mohlo přihlásit do řízení, které kraj v rozporu se zákonem nezveřejnil.  To, že mezitím ředitel krajského úřadu volal o pomoc premiéra Nečase s tím, že kraj již v boji proti kalům vyčerpal všechny zákonné prostředky, jen dokresluje, jaká mediální kouzla na severu Čech ovládají.

Mediální kouzla umí i ministr Chalupa, který se podivil nad tím, že kraj posvětil skládkování kalů u Litvínova, a odmítl, že by MŽP neslo jakoukoliv odpovědnost a mohlo cokoliv změnit. „My jako ministerstvo jsme odvolací orgán, který by rozhodl, pokud by došlo k nějakému porušení, pokud by došlo k iniciativě na té změně. Ale ono se zkrátka nic takového nestalo.“

Ono se však stalo. Bylo to právě MŽP, které rozhodovalo o odvolání Greenpeace proti rozhodnutí Ústeckého kraje. Nikoho nepřekvapí, že jej MŽP zamítlo, přestože Greenpeace ministerským úředníkům předalo judikát v obdobném případě, který jasně ukazoval, že právo je na naší straně. Nikoliv však moc, ta je na straně jiných „kouzelníků“.

Tím s nejmocnější čarovnou hůlkou však není ani Ústecký kraj ani MŽP, ale sdružení Čistá Ostrava v čele s firmou Geosan Group. Těm stát za pochybnou sanaci vyplatil už 1,2 miliardy korun, přivřel oči nad nedodržováním původní technologie, dvakrát o rok prodloužil termíny pro vytěžení a likvidaci kalů a  Geosanu odpustil penále ve stovkách milionů za nedodržení termínů.

Stejně kouzelným a magickým bude patrně i rok 2012. Ve hře jsou desítky miliard za sanace stovek starých ekologických zátěží a kouzelníků, kteří se pokusí z nebezpečných jedů vyčarovat další „alternativní“ paliva či jiné magické směsi, jež následně proženou komínem, bude nespočet.

Článek vyšel dne 26.1. 2012 v Lidových novinách

Zdroj: http://www.greenpeace.org/czech/cz/blogy/toxicke-znecisteni/kaly-kouzlo-kter-neum-ani-david-copperfield/blog/38616/

Kaly: Konání starosty Šťovíčka prověřuje policie

26.01.2012 L. Bartoš
Ostře sledovaným případem ostravských kalů na území Litvínova se začíná zabývat policie. Podnětem je trestní oznámení podané na starostu Litvínova Milana Šťovíčka.

Trestní oznámení na starostu Milana Šťovíčka, který je zároveň šéfem parlamentního výboru pro životní prostředí, obdrželo Okresní státní zastupitelství v Mostě. Potvrdila to okresní státní zástupkyně Naďa Voláková. Podle obsahu trestního oznámení se starosta dopustil zneužití pravomoci veřejného činitele, když se vzdal bez odkladu práva na odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu o povolení skládkování jedovatého odpadu na skládce Celio a jeho následné spalování v čížkovické cementárně, a zamezil tak možnosti tento verdikt zvrátit. O tomto důležitém rozhodnutí navíc neinformoval radu města ani vrcholný orgán města - zastupitelstvo.

Státní zastupitelství již předalo podnět k prošetření mosteckému územnímu odboru Policie ČR. „Policie oznámení již obdržela a prověří, zda se jedná o protiprávní jednání,“ uvedla mluvčí mostecké Policie ČR Ludmila Světláková. Na prošetření má policie ze zákona dva měsíce, přičemž v případě potřeby může požádat státní zastupitelství o prodloužení lhůty. „V průběhu vyšetřování nebude policie žádné další informace sdělovat,“ dodala ještě mluvčí mostecké Policie ČR Ludmila Světláková.

Téma ostravských kalů, které se navážejí na skládku Celio v katastru Litvínova, popudilo veřejnost i většinu politiků bez ohledu na stranickou příslušnost. Starostovi Litvínova vytýkají, že neučinil nic pro to, aby se o odvrácení navezení 110 tisíc tun kalů z ostravských lagun na katastr litvínovského území alespoň pokusil a že ani neměl potřebu kohokoliv informovat. Veřejná nevole graduje. Projevila se letos demonstrací před Scholou Humanitas, kde chtěli s Milanem Šťovíčkem hovořit mladí lidé. Nedočkali se jej a své názory tak skupina „Kdo za to může“ ventiluje aspoň na speciálně vytvořeném portálu, kde se k ní může zapojit kdokoliv.

Na stole zřejmě brzy bude i žaloba z jiného okresu. Litoměřická iniciativa Občané proti kalům ji chce směřovat na kraj i vládu.

Zdroj: http://www.homerlive.cz/zpravodajstvi/kaly_konani_starosty_stovicka_proveruje_policie.html

středa 25. ledna 2012

Rozhodnutí MŽP o poskytnutí informací KÚÚK

Ministerstvo životního prostředí dalo za pravdu Občanům proti kalům (stížnost podána advokátní kanceláří JUDr. Šubrtové) v tom, že Krajský úřad Ústeckého kraje se dostatečně nevypořádal s tím, co jsme po něm chtěli v naší žádosti o poskytnutí informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím, když nám k dotazu na ostravské kaly pouze uvedli, že spalované odpady nejsou nic horšího, než co se spaluje jinde... V odkazu níže si můžete stáhnout toto rozhodnutí.

Přepis:
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 – VRŠOVICE, VRŠOVICKÁ č. 65

Krajský úřad Ústeckého kraje
odbor životního prostř. a zem.
Výstupní 3118/48
400 02 Ústí nad Labem

NAŠE ZN.                                                                                                    
98/530/12                                                                                               CHOMUTOV DNE20.1.2012
387/ENV/11/Hen                                                                                                                                                  

ROZHODNUTÍ

Ministerstvu životního prostředí byla dopisem č.j. P-10/ZPZ/2012/Tom ze dne 12.1.2012 doručena stížnost paní JUDr. Michaely Šubrtové na nedostatečné vyřízení žádosti o poskytnutí informací dle zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, týkající se integrovaného povolení pro cementárnu Lafarge Čížkovice. Po přezkoumání námitek stěžovatelky a postupu povinného subjektu tj. Krajského úřadu Ústeckého kraje

přikazuje

ve smyslu ust. § 16a odst. 6 písm. b) zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, aby do 15 dnů od doručení tohoto přípisu Krajský úřad Ústeckého kraje poskytl dostatečné informace, které se týkají postupu dle ust. § 18 zák. č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů.

Odůvodnění

Ministerstvo životního prostředí po přezkoumání podkladů předložených Krajským úřadem Ústeckého kraje dospělo k závěru, že povinný subjekt v dostatečné míře neobjasnil žadatelce postup, při kterém se rozhoduje o případné změně závazných podmínek provozu zařízení a tedy o změně integrovaného povolení dle zák. č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci. Pouze stručně a bez konkrétních podkladů oznámil dopisy č.j. 2889/ŽPZ/09/IP-1/Tom ze dne 7.12.2011 a č.j. 2889/ŽPZ/09/IP-1/Tom ze dne 21.12.2011 žadatelce, že nemá žádné informace o porušování podmínek integrovaného povolení a že odpady z ostravských lagun nejsou horší než odpady shodného typu, s nimiž je v zařízení Lafarge Cement, a.s. nakládáno.

Tyto argumenty je tedy nutné doložit protokoly analýzy zmíněných odpadů, na základě nichž by bylo možné zjištěné skutečnosti porovnat. Výsledky spalovací zkoušky odpadů z ostravských lagun je nutné předložit ke srovnání s limity stanovenými v platném integrovaném povolení. Rovněž tak je nutné objasnit postup Krajského úřadu Ústeckého kraje v návaznosti na požadavky Rady Ústeckého kraje, objasnit též pravomoci a povinnosti obou subjektů k předmětné věci. Pokud jsou dostupné jakékoliv informace, které lze poskytnout v souladu se zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, je nutné vyhovět požadavku stěžovatelky, neboť tyto záležitosti ve své stížnosti zmiňuje.

Je-li předložená žádost nedostatečně srozumitelná, je povinností správního orgánu, aby dle obecných zásad správního řízení ve spolupráci s žadatelkou vady žádosti odstranil.

Poučení o odvolání:

Proti tomuto rozhodnutí se nelze ve smyslu ust. § 16a a odst. 9 zák. č. 106/1999 Sb. odvolat.

Ing. Miroslav Libecajt
ředitel odboru výkonu
státní správy IV

Rozdělovník k č.j. 98/530/12, 3873/ENV/11/Hen ze dne 20.1.2012:

Účastník řízení:
1.    JUDr. Michaela Šubrtová, advokátka, Dlouhá 16, 110 00 Praha 1

Dotčené orgány:
1.    MŽP, odbor posuzování vlivů na ŽP a integr. Prevence (vnitřním sdělením)
2.    vlastní – MŽP, odbor výkonu státní správy IV
-------------------------------

Stáhnout rozhodnutí MŽP do PC v pdf - http://www.mediafire.com/?90dwagck5nmfdmf

Zdroj: http://www.protikalum.cz/aktuality.html

Byznys s jedy: Místo pokuty, další stovky milionů

Ostrava - Sdružení soukromých firem Čistá Ostrava usiluje o další stovky milionů ze státního rozpočtu na likvidaci ropných lagun v Ostravě.

Firma Geosan Group, která je lídrem sdružení, vyjednává se státním podnikem Diamo o částce, která by mohla dosáhnout až jedné miliardy korun.

Ještě koncem loňského roku, však obě strany informovaly o tom, že další státní peníze nebudou na likvidaci lagun potřeba. Teď ale přiznaly opak.

Geosan chce navíc novou sumu od státu získat i přesto, že už dvakrát nedodržel termín pro vytěžení kalů z lagun a podle smlouvy za to mohl dostat pokutu až 350 milionů korun. Nikdy však k tomu nedošlo a Geosan vždy dostal dodatek smlouvy, který závazné termíny posunul.

Generální ředitel Diama Jiří Jež v pondělích Hospodářských novinách uvedl, že z původních 2,6 miliardy korun by se cena zakázky mohla vyšplhat až ke čtyřem miliardám.

Jedná se o tom

V rozhovoru pro Aktuálně.cz pak sice přiznal, že Diamo s Geosanem vyjednává, celkovou sumu se však snažil zpochybnit. "Netvrdím, že jsem ta čísla neřekl. Takhle nějak se s nimi operuje," uvedl Jiří Jež. "Jedná se o tom, ale nic není schváleno."

Také Geosan nepopřel, že se snaží od státu získat peníze, aby mohl zakázku na odstranění jedné z největších ekologických zátěží dokončit. Blíže však o tom firma informovat nechce.

"Zatím jsme o nic písemně nepožádali," sdělila mluvčí Geosanu Vlasta Končelová. "Víc k tomu nemohu říct. U všech jednání byl náš výrobní ředitel Jiří Šalda a ten teď není k dispozici."

Sám ředitel Šalda, který je v Geosanu za průběh miliardové státní zakázky odpovědný, nezvedal mobilní telefon.

Od 19. ledna, do 5. února je totiž na dovolené v Dominikánské republice. V textové zprávě pouze napsal: "Jsem mimo ČR. Budu po 5.2."

Nemohl tedy potvrdit informaci generálního ředitele Jiřího Ježe o tom, že Geosan žádá například půl miliardy korun k odstranění závad na zařízení, které má čistit kontaminovanou zeminu z areálu lagun.

Poté, kdy sdružení Čistá Ostrava uvedla linku do provozu, se totiž ukázalo, že může dojít k výbuchu.

Nefunkční zařízení je přitom součástí realizačního projektu zakázky, který vypracoval samotný Geosan.

Objevil se vodík

Teď však firma žádá stát o peníze na odstranění závad, za které sama nese odpovědnost.

"Najednou se tam začal objevovat vodík. Nevím, kde se tam vzal," odpověděl generální ředitel Diama Jiří Jež na otázku Aktuálně.cz, proč stát jedná o stovkách milionů pro firmu, která sama nezvládla technické zadání zakázky. "Musí se udělat oponentní posudek a pak se uvidí."

Dalších dvě stě milionů vyjednává Geosan pro likvidaci sedmdesáti tisíc tun kalů, které se v listopadu údajně objevily v lagunách navíc.

Aktuálně.cz začátkem ledna informovalo o tom, že odborníci zpochybňují argumenty Geosanu a Diama, že by se tak velké množství dosud neznámého odpadu mohlo objevit až těsně před vypršením termínu pro vytěžení lagun.

Vedení Diama i Geosanu přitom v prosinci uvedla, že na likvidaci nově objeveného odpadu nebudou žádat navýšení rozpočtu zakázky. Teď však jednají o dalších dvě stě milionech.

Dvakrát bez pokuty

Zakázku od státního podniku Diamo získala Čistá Ostrava vedená Geosanem v roce 2004. S těžbou toxických kalů obsahujících mimo jiné karcinogenní těžké kovy a polychlorované bifenyly, začalo sdružení v roce 2008.

Celkem dvě stě tisíc tun kalů chtělo sdružení vytěžit, smíchat s uhelným prachem a pod různými obchodními názvy vyvézt do Polska, kde měl odpad shořet v několika elektrárnách.

Ty však nakonec neměly o tento materiál zájem a jak Aktuálně.cz v Polsku zjistilo, začaly jej firmy napojené na Čistou Ostravu rozprodávat v Katovicích a okolí obchodním společnostem jako surovinu pro přípravu briket a pelet například pro běžné vytápění rodinných domů.

Vývoz do Polska však musela Čistá Ostrava vedená společností Geosan Group zastavit loni v létě poté, kdy polské úřady označily toto zboží za nebezpečný odpad a požádaly Prahu, aby zajistila odvoz zpět do Česka.

Státní podnik Diamo, jeho zřizovatel, kterým je ministerstvo průmyslu a obchodu, i ministerstvo životního prostředí od té doby postupně přiznaly, že nad desítkami tisíc tun kalů z lagun ztratily kontrolu a nedokázaly doložit, kde a jak soukromé firmy za státní peníze odpad zlikvidovaly.

Přesto už stát vyplatil firmám 1,2 miliardy korun, dvakrát o rok prodloužil termíny pro vytěžení a likvidaci kalů a odpustil Geosanu penále ve stovkách milionů.

Celkem sto deset tisíc tun kalů vytěžených od poloviny roku 2011 je teď na skládce nedaleko Litvínova a přes protesty místních obyvatel a ekologických sdružení má odpad z Ostravy shořet v cementárně společnosti Lafarge v severočeských Čížkovicích.

Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=730210

úterý 24. ledna 2012

V Ostravě je ještě 100 tisíc tun kalů. Skončí u Litvínova?

Mostecko, Ostrava – V lagunách ostravské chemičky Ostramo se našlo ještě necelých sto tisíc tun ropných kalů, jejichž likvidace se loni neřešila. A začíná diskuze, která zajímá i Mostecko. Bude se kontroverzní náhražka uhlí opět vozit k Litvínovu?

24.1.2012 7:06


Sto deset tisíc tun paliva Geobal 4, který se z kalů vyrábí, leží od loňska v kazetě na nebezpečný odpad na skládce Celio u Litvínova. Odtud se za měsíc začne vozit do čížkovické cementárny ke spálení.

Skládka má v kazetě ještě dost místa a uložení další hmoty by zvládla. Jenže není důvod. Jediný odběratel nemá o další palivo zájem. Stačí mu loni nasmlouvaných 110 tisíc tun. „Nemáme důvod uvažovat o navýšení množství tohoto paliva,“ řekla Deníku Milena Hucanová, mluvčí společnosti Lafarge Cement. Palivo má menší výhřevnost než uhlí a bude tvořit jen 10 až 15 procent hořlavé směsi. Sto deset tisíc tun vystačí na pět šest let spoluspalování.

Krajský úřad zatím nechce předjímat svůj další postup, pokud někdo bude chtít skladovat a likvidovat zbylou ostravskou hmotu v Ústeckém kraji. „Krajský úřad by postupoval v souladu se zákonem,“ uvedla mluvčí kraje Magdalena Hanáčková.

Na Ostravsku se zatím nahlas debatuje o variantě, že by se další palivo mohlo uložit až na rok a půl v Ostravě – v areálu Ostrama. Sdružení Čistá Ostrava zodpovědné za odstraňování ekologické zátěže žádá o povolení Moravskoslezský krajský úřad. „V žádném případě nevyhovíme tomu, aby tam bylo dlouhodobě nějaké překladiště. Může tam vzniknout mezisklad, který se bude průběžně vyvážet, ale ne že to bude sklad na rok a půl. Ani na rok ne,“ řekl Deníku náměstek tamního hejtmana Miroslav Novák. Ostravská radnice navrhla, aby v případě vydání integrovaného povolení muselo sdružení složit zálohu v ceně paliva. Kdyby v Ostravě leželo i po lhůtě, Ostrava by z kauce zajistila likvidaci. „Nechceme riskovat, že nám to tady zůstane natrvalo,“ sdělil Deníku primátor Ostravy Petr Kajnar.

Litvínovská radnice loni tušila, co může nastat, a proto se předem připravila. „Město Litvínov přijalo k otázce možného zvyšování kalů z Ostravy na skládce Celio usnesení v listopadu 2011,“ upozornil starosta Milan Šťovíček.

Pokud se začne jednat o dovozu paliva, radnice bude požadovat, aby změna integrovaného povolení byla projednána v režimu podstatné, nikoliv nepodstatné změny, což umožní široké veřejnosti úplnou informovanost a zejména možnost vyjádřit se k takovému záměru.

Bude také prosazovat, aby přeprava, skládkování i následné spalování bylo podrobeno posouzení vlivu na životní prostředí v rámci tzv. velké EIA.

Do doby než budou splněny první dva požadavky města, bude město proti uskladnění dalších kalů z Ostravy na skládku Celio.

Stanovisko Celia se v pondělí nepodařilo zjistit.

Zdroj: http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/v-ostrave-je-jeste-tisic-tun-kalu-skonci-u.html

pondělí 23. ledna 2012

Odpovědi: Zkušební spalování v Čížkovicích

ODPOVĚĎ pro Tomáše Menschika, Tyden.cz, ze 17. ledna 2012

Dotaz:

Vážený pane Rytíři,

dostal se mi do rukou dopis od náměstka ministra životního prostředí Ivo Hlaváče. Odpovídá v něm na dotazy aktivistů a v jednom bodě píše: „Dle našich informací povolil krajský úřad cementárně v Čížkovicích provést pilotní zkoušku spalování náhradního paliva z německého města Leuna." V dokumentu je také informace o tom, že zkouška by se měla uskutečnit přibližně letos v březnu. Chtěl jsem se zeptat, kdy krajský úřad povolení vydal? Bude se materiál z Leuny lišit od paliva Geobalu 4 z lagun ostravského Diama? Má krajský úřad informace o množství náhradního paliva, které by se měly z Leuny do Čížkovic přivést? Jaký má být další postup po pilotní zkoušce? Může kraj náhradní palivo z Leuny odmítnout, i kdyby zkouška vyšla?

Odpověď:

Úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, povolil spalovací zkoušku rozhodnutím č.j.: 29/ŽPZ/2011/IP-98/Z6/Rc, z 29. 03. 2011. Spalovací zkouška je určena ke spoluspalování kapalného odpadu (kód 19 02 07 – N – Olej a koncentráty ze separace) k energetickému využití v rotační peci, v množství max 1,8 t/hod, dávkovaných do hlavního hořáku spalovací pece. Jedná se o kapalný odpad ze zpracování ropy v rafinérii (neodsaditelná emulze oleje s vodou).
Cílem zkoušky bylo prověření výstupní koncentrace znečišťujících látek ve spalinách v celém rozsahu dle platného integrovaného povolení. Žádost o provozní ověření spoluspalování je podána z důvodu podání žádosti o notifikaci pro dovoz uvedeného odpadu ze zahraničí od původce firmy SCORI GmbH, Am Haupttor 3748, D-06237 Leuna. Povolení dovozu odpadu je v gesci MŽP. V případě, že by provozovatel cementárny v Čížkovicích chtěl využívat tento odpad pro další spalování, oznámil by tuto skutečnost krajskému úřadu jako plánovanou změnu v provozu zařízení. Krajský úřad by následně vedl řízení o vydání změny integrovaného povolení pro zařízení „Čížkovická cementárna“. Do současné doby provozovatel využití tohoto odpadu neoznámil.
Podle neoficiálních informací čížkovická cementárna o spalování tohoto odpadu neuvažuje z důvodu nevhodného složení pro stávající výrobní (spalovací) mix.

Připravil:
RNDr. Zdeněk Rytíř
vedoucí oddělení tiskových informací
Ústecký kraj - Krajský úřad
odbor Kancelář hejtmana
Velká Hradební 3118/48
400 02 Ústí nad Labem
Tel.:  475 657 703
gsm: 602 409 704

Zodpovídá: Mgr. Alena Tichá
Vytvořeno / změněno: 23.1.2012 / 23.1.2012 | Účinnost do: 23.2.2012
 
Zdroj: http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1664791

Likvidace ostravských ropných lagun se prodraží o miliardu. Čističce totiž hrozí výbuch

23. 1. 2012 | poslední aktualizace: 23. 1. 2012  10:47

Původně smluvené tři miliardy korun na sanaci ostravských ropných lagun po chemičce Ostramo nebudou stačit. Tvrdí to Jiří Jež, generální ředitel státního podniku Diamo, který je garantem zakázky. Co bude se sto tisíci tun odpadu z Ostravy, proto není v této chvíli jasné.

Jedna z největších ekologických státních zakázek - likvidace ostravských ropných lagun po chemičce Ostramo - se prodraží, a to o plnou třetinu. Místo necelých tří miliard korun bude stát zhruba čtyři miliardy.

HN to řekl Jiří Jež, generální ředitel státního podniku Diamo, který je garantem zakázky. Laguny od roku 2007 likviduje sdružení Čistá Ostrava.

Od té doby stoupla původní cena o dalších 650 milionů korun za takzvané vícepráce. "Zajistily, aby se znečištění dál nešířilo, původně se s nimi nepočítalo," upřesnil Jež.

Linka, která hrozí výbuchem

Sdružení Čistá Ostrava slíbilo vyčistit území po sto let staré chemičce za 2,6 miliardy korun (bez DPH). Jenže k tomu připočítává stále další sumy. O další částku sanaci prodraží úprava linky na čištění zemin.

Ta už v areálu Ostrama stojí, jenomže nefunguje, protože ohrožuje výbuchem sousední sídliště. Na lince se musí provést úpravy, na něž už loni v létě Čistá Ostrava žádala příplatek půl miliardy korun. Zatím neúspěšně, podle Ježe se ale požadavek stále řeší.

Otazníků kolem ceny je víc. Údiv budí především "dodatečně objevených" 70 tisíc tun kalů v třetí, nejmladší laguně Ostrama. Ty jdou podle Ježe nad rámec původní smlouvy a přijdou nejméně na 200 milionů korun. "To ale jen, pokud se najdou cementárny, kde se to dá spálit. Když se to bude pálit ve spalovnách, může to stát i dvě miliardy," varuje Jež.
Poslední jímka obsahuje přesně o polovinu více odpadu, než jak tvrdily předběžné průzkumy. Podle šéfa ostravské divize Diama Josefa Havelky průzkumné sondy před lety narazily na "falešné dno", tedy ztvrdlou krustu tři metry pod hladinou nádrže, kterou si pracovníci spletli s betonovým dnem.

Jenomže jímka má na všech dostupných nákresech hloubku mezi 5 a 5,5 metru. Jak si tedy pracovníci průzkumu mohli myslet, že narazili na dno ve třech metrech?

"Průzkum byl nekvalitní," řekl Jež. Čistá Ostrava laguny čistí od roku 2007, jímky měla vyprázdnit do konce minulého roku. Dodatečné množství se objevilo v listopadu, ani ne dva měsíce před vypršením termínu.

Podle Michala Žurovce z ministerstva financí proplatil stát Čisté Ostravě za sanaci zatím 1,17 miliardy korun. Areál má být zcela vyčištěn do konce roku 2018. Jak uvedl Jež, bylo z lagun vytěženo 246 tisíc tun materiálu.

V Česku se spálilo 30 tisíc tun, 100 tisíc tun bylo vyvezeno do Polska (z toho 20 tisíc, jež zachytili tamní inspektoři na skládkách, se má vrátit) a 110 tisíc tun leží u Litvínova.

----------

Laguny Ostramo

4 MILIARDY KORUN

je suma, na kterou se podle Ježe vyšplhá celková hodnota sanací ropných lagun

2,6 MILIARDY KORUN

(bez DPH) byla původní nabídka, se kterou sdružení Čistá Ostrava zakázku vyhrálo

216 TISÍC TUN

byly původní odhady množství kalů ve třech lagunách

70 TISÍC TUN

kalů mělo být celkem obsaženo v nejmenší a nejmladší laguně. Právě tam se po šesti letech, ani ne dva měsíce před koncem prací, objevilo ještě dalších 70 tisíc tun kalů navíc

110 TISÍC TUN

odpadu bylo vyvezeno na sever Čech, kde se mají v cementárně Lafarge u Čížkovic spálit

210 MILIONŮ KČ

je minimální suma, již bude muset podle Ježe stát zaplatit za "nově" objevených 70 tisíc tun kalů

650 MILIONŮ KČ

tolik již bylo vyplaceno na vícepracích nad rámec původního plánu

------------

Ostramo

Ostravská rafinerie minerálních olejů. V roce 2001 zkrachovala, nevyrábí od roku 1997. Do té doby sto let produkovala ropné odpady z výroby. Nahromadilo se jich asi 300 tisíc tun ve třech jímkách. Odpady jsou toxické, silně páchnou, ohrožovaly spodní vody. Areál Ostrama leží uprostřed Ostravy, jen kilometr od sídliště. V roce 2003 stát vypsal na zakázku na likvidaci lagun veřejnou soutěž, garantuje ji do výše 4,4 mld. Kč.

------------

Čistá Ostrava

Sdružení firem Geosan, Aquatest a OHL ŽS v roce 2004 vyhrálo veřejnou soutěž na likvidaci lagun Ostrama. Zvítězilo, přestože nabídlo druhou nejvyšší cenu, díky nabídce, že bude vyrábět z obsahu lagun přidáním uhlí a vápna palivo pro elektrárny či cementárny v regionu.

Geosan, lídr sdružení, je stavební firma, kterou od roku 1999 ovládá vlastnicky neprůhledná Duplessa Investments z Kypru.

-------------

Diamo

Státní podnik, který se kromě těžby uranu zabývá likvidací důlních škod a udržováním odstavených dolů. Stát jeho prostřednictvím řeší také likvidaci ostravských lagun. Diamo připravilo a zorganizovalo soutěž na dodavatele prací, kontroluje jejich průběh, proplácí faktury (z peněz z privatizačního fondu, které posílá ministerstvo financí). Je hlavním garantem zakázky, má na starosti dozor nad ní.

Zdroj: http://byznys.ihned.cz/c1-54497010-likvidace-jedu-po-chemicce-ostramo-bude-o-miliardu-drazsi

Likvidace ropných lagun v Ostravě se prodraží o miliardu

vydáno: 23.01.2012, 01:41 | aktualizace: 23.01.2012 06:20

Ostrava - Likvidace ropných lagun v Ostravě po bývalé chemičce Ostramo se prodraží o třetinu, takže sanace přijde stát celkem asi na čtyři miliardy korun. Píší to dnešní Hospodářské noviny (HN). Deníku nárůst nákladů oznámil Jiří Jež, generální ředitel státního podniku Diamo, který je garantem zakázky.

Laguny likviduje od roku 2007 sdružení Čistá Ostrava, které slíbilo území po chemičce vyčistit za 2,6 miliardy korun bez DPH. Jenže původní cena vzrostla o dalších 650 milionů korun za takzvané vícepráce. "Zajistily, aby se znečištění dál nešířilo. Původně se s nimi nepočítalo," řekl deníku Jež. Vyjádření sdružení se HN získat nepodařilo, protože zodpovědný manažer lídra sdružení, firmy Geosan Group, Jiří Šalda je v zahraničí.

O další částku sanaci prodraží úprava linky na čištění zemin, která už sice v areálu Ostrama stojí, ale nefunguje. Mohla by totiž ohrozit sousední sídliště. Na úpravy požaduje Čistá Ostrava příplatek půl miliardy korun, ovšem zatím neúspěšně.

Dodatečný průzkum rovněž ukázal, že v nyní odtěžované laguně číslo tři je zhruba o 70.000 tun kalů více, než se původně předpokládalo. Odstranění většího objemu kalů je podle Ježe nad rámcem původní smlouvy, což bude stát 200 milionů korun navíc a prodlouží práce o rok. "Ale jen pokud se najdou cementárny, kde se to dá spálit. Když se to bude pálit ve spalovnách, může to stát i dvě miliardy," sdělil deníku šéf podniku Diamo.

Podle Michala Žurovce z ministerstva financí proplatil stát sdružení Čistá Ostrava za sanaci zatím 1,17 miliardy korun. Areál má být zcela vyčištěn do konce roku 2018, píší HN.

Laguny po bývalé chemičce Ostramo jsou jednou z největších ekologických zátěží v Česku. Produkt z lagun se jako palivo odváží na skládku v Litvínově a následně má být spálen v cementárně v Čížkovicích. Proti spalování však protestují obyvatelé i ekologické organizace. Nyní firma Geosan Group navrhuje, aby na přechodnou dobu mohla vyrobené palivo skladovat právě v Ostravě. Moravskoslezskému kraji se však tato varianta nelíbí, takže hrozí další komplikace. 
Autor: ČTK
www.ctk.cz

Zdroj: http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/744605

neděle 22. ledna 2012

Vyjádření iniciativy Občané proti kalům k aktuální situaci

Vyjádření občanské iniciativy Občané proti kalům

Litoměřice 19. 1. 2011

Mnozí, kdo sledují kauzu spalování ostravských kalů v čížkovické cementárně, by se v posledních týdnech mohli domnívat, že po provedené spalovací zkoušce a ohlášení termínu začátku spalování Geobalu 4 naše aktivita v „boji proti kalům“ uhasla. Rádi bychom tímto naším sdělením vyvrátili domněnku, že „se nic neděje“ a informovali veřejnost o krocích, které jsme v uplynulé době podnikli.
Nejprve krátká rekapitulace událostí, které předcházely vzniklé situaci:
V roce 2008 zadal státní podnik Diamo (jako státní zakázku v hodnotě 2,6 mld Kč) likvidaci ekologické zátěže - kalů v ostravských lagunách - sdružení soukromých firem pod názvem Čistá Ostrava. Toto sdružení začalo přibližně 200 000 tun ropných kalů těžit, zpracovávat s uhelným prachem a pod názvem Geobal 4 prodávat jako alternativní palivo do Polska, kde se tato toxická směs obsahující mimo jiné karcinogenní těžké kovy a polychlorované bifenyly měla spalovat v elektrárnách. Polské úřady však přezkoumaly složení tohoto „paliva“ a přehodnotily jeho označení na nebezpečný odpad. Polská strana požadovala okamžitý převoz nebezpečného odpadu zpět; dosud se jej však nedomohla.
S blížícím se koncem roku 2011 - termínem, kdy mělo být odtěžení kalů dokončeno - se sdružení Čistá Ostrava zkomplikovala situace. Sdružení nemělo vyřešenou likvidaci vytěženého materiálu. Kvůli hrozícím sankcím bylo potřeba jednat rychle. Sdružení tedy oslovilo cementárnu Lafarge Cement, a.s. v Čížkovicích a skládku Celio a.s. v Litvínově.
10. 08. 2011 Rada Ústeckého kraje nesouhlasila a striktně zamítla záměr přepravit na území Ústeckého kraje upravené kaly z Ostravy, skládkovat je u Litvínova a pálit v Čížkovicích.
24. 08. 2011 Rada Ústeckého kraje náhle souhlasila se záměrem a Krajský úřad Ústeckého kraje vydal změnu č. 20 integrovaného povolení pro skládkovací komplex Celio a.s., čímž fakticky umožnil přesun ostravských kalů do Ústeckého kraje. Celé řízení proběhlo neobvykle rychle a v režimu nepodstatná změna, tedy bez zákonné povinnosti žádost o změnu zveřejnit a bez možnosti dalších stran, sdružení, atd. se k žádosti vyjádřit.
Celkem sto deset tisíc tun kalů vytěžených od poloviny roku 2011 bylo vlaky transportováno přes celou Českou republiku z Ostravy na skládku Celio u Litvínova. Přibližně 6 let bude tento toxický odpad nákladními auty navážen postupně do objektu čížkovické cementárny Lafarge Cement, a.s. a přes protesty místních obyvatel, ekologických sdružení i mnohých odborníků spalován.
Jaké byly naše kroky:
Na základě informací, které se díky tisku postupně dostávaly na veřejnost, spontánně vznikla občanská iniciativa Občané proti kalům. Jsme apolitická nezávislá organizace složená z lidí, kterým není lhostejná kvalita prostředí, ve kterém žijí a budoucí generace žít budou.
12. 11. 2011 jsme zorganizovali demonstraci na litoměřickém Mírovém náměstí a iniciovali petici proti dovozu a spalování ostravských kalů v čížkovické cementárně, kterou během několika málo dní podepsalo zhruba 10 000 občanů. Petice spolu s průvodními dopisy, v nichž žádáme vysvětlení a nápravu vzniklého stavu, byly zaslány na Krajský úřad Ústeckého kraje i na Ministerstvo životního prostředí. Obě instituce se zřekly své odpovědnosti a konstatovaly, že nedošlo k žádnému pochybení.
Narozdíl od postoje státních orgánů reagovalo vedení společnosti Lafarge Cement, a.s. na naši aktivitu vstřícně a prozatímně spalování kalů odložilo. Dne 22.11.2011 proběhla spalovací zkouška za přítomnosti odborníků z řad České inspekce životního prostředí, Státního zdravotního ústavu, odborů životního prostředí Krajského úřadu, Městských úřadů Litoměřic a Lovosic a dalších institucí včetně nezávislých ekologických iniciativ. Výsledky této zkoušky byly vedením cementárny oznámeny dne 22.12.2011 s tím, že limity emisí měřených látek nebyly v této době (při této zkoušce) překročeny. Cementárna dále přislíbila, že nechá na své náklady zpracovat rozptylovou studii, že bude přenášet hodnoty měřených emisí na své webové stránky a pustila se do rekonstrukce elektrofiltru.
Stále však nejsme přesvědčeni o tom, že se imisní zátěž a prašnost nebude spalováním kalů a jiného nebezpečného odpadu zvyšovat. V integrovaném povolení pro zařízení „Čížkovická cementárna“ získala společnost Lafarge Cement, a.s. od Krajského úřadu výjimku v podobě povolení výrazného zvýšení emisních limitů pro dvě znečišťující látky (TOC /celkový organický uhlík/ a SO2/oxid siřičitý/). Vedení cementárny obhajuje tyto zvýšené emisní limity kvalitou základní suroviny – místního vápence – ale povolené zvýšené limity paradoxně umožňují pálit cementárně i nebezpečné odpady, a to nejen od nás, ale i ze zahraničí. MŽP potvrdilo, že v březnu proběhnou spalovací zkoušky odpadů z německé Leuny. Výjimka v emisních limitech je jen jeden z řady bodů integrovaného povolení, které se nám zdají být rozporuplné.
Dále je nutno zmínit, že celý průběh přípravy spalování ostravských kalů je s největší pravděpodobností v rozporu s platným právem. Naše občanská iniciativa ve spolupráci s občanským sdružením Public Interest o.s. a s právníky z advokátní kanceláře Šubrtová & partneři zahájila právní kroky k prošetření postupu Krajského úřadu Ústeckého kraje a dalších odpovědných orgánů. Vzhledem k obecné a velmi nízké úrovni informování veřejnosti bylo nutno nejprve ke všem dotčeným orgánům podat příslušné žádosti o poskytnutí informací. Na jejich základě pak bylo rozhodnuto o provedení dalších úkonů vůči těmto orgánům, přičemž některé z nich již byly realizovány, jiné jsou stále ještě ve fázi přípravy.
Ve spolupráci se zmiňovaným občanským sdružením jsme v lednu tohoto roku podali podnět České inspekci životního prostředí a rovněž i Krajskému úřadu, aby přehodnotili integrované povolení čížkovické cementárny, eventuelně zahájili řízení o jeho změně tak, aby se širší veřejnost a občanská sdružení mohla k věci vyjádřit a vznést své námitky.
Naše spolupracující advokátní kancelář nám ústy advokátky Michaely Šubrtové sdělila, že v  postupu Krajského úřadu jednoznačně spatřuje pochybení z hlediska platného práva. Podle analýzy vypracované našimi právními zástupci, Krajský úřad a další orgány státní správy nejednají v souladu se svým posláním, kterým by měla být především služba veřejnosti, a proto byla také podána stížnost k  Evropské komisi. Vše totiž nasvědčuje tomu, že dosavadním postupem státních orgánů bylo porušeno nejen platné české právo, ale také právo evropské. Bohužel se nelze ubránit dojmu, že dochází k naprosto flagrantnímu přehlížení reálného stavu ovzduší v regionu a jeho dopadů na zdraví osob. Je třeba si uvědomit, že znečištění ovzduší je zásadní téma také pro naše sousedy a nejedná se tedy pouze o vnitřní záležitost České republiky. Kromě toho je nutné zmínit, že v regionu existuje mnoho tzv. Evropsky významných lokalit, z nichž některé jsou již dnes výrazně ohroženy znečištěním ovzduší.
Pokud se týká zmíněných podání, pak je pro úplnost nutno zmínit, že jejich texty byly zaslány v rámci transparentnosti také Úřadu vlády České republiky. Naším zájmem je řešení a náprava vzniklé situace a ochrana zdraví lidí žijících v našem regionu, nikoli jednání za zády příslušných orgánů. V tomto ohledu je nutno dodat, že jakkoli považujeme soudní řešení věci až za nejzazší možnost, uvádíme, že jsme připraveni v případě, že naše podněty nebudou vyslyšeny, hájit naše nezadatelné právo na zdravé a příznivé životní prostředí soudní cestou, a to výše naznačeným způsobem.
Co můžeme dělat dál?
Jsme znepokojeni množstvím vydávaných povolení různým průmyslovým subjektům v našem těžce postiženém kraji, které ve svém součtu neúměrně a nekontrolovatelně zatěžují životní prostředí regionu. Navíc, tabulkově průkazný tragický stav životního prostředí v naší oblasti a alarmující zdravotní statistiky jednoznačně dokazují, že důvodů ke změně a zneklidnění je nemálo. V naší snaze nás podporuje i vyjádření kanceláře ombudsmana k obdobným problémům na Ostravsku. Tato zpráva jednoznačně dokazuje, že úřady mají v ruce legislativní možnosti ke zlepšení situace, ale nevyužívají ji, a to jak na úrovni krajů, tak na úrovni ministerstev. Vyjádření ombudsmana je zde v naprostém rozporu s tím, co prohlašují dotčené úřady. Dochází k situaci, kdy se státní orgány zříkají zodpovědnosti a jsou ovlivňovány průmyslovým lobbingem, zároveň se snižuje možnost kontroly, například navrhovaným zrušením poboček Státních zdravotních ústavů.
Chceme pokračovat v tlaku na úřady, aby postupovaly v souladu s právem a tlačily podniky k využívání nejlepších dostupných technologií podle evropského práva – závazného i pro naši republiku – a ke snižování emisí prostřednictvím například emisních stropů a přezkoumávání integrovaných povolení. Rádi bychom eliminovali manipulaci s výsledky a procesy měření škodlivin v podnicích, které jsou sice známé, ale obtížně dokazatelné. Chceme, aby nejen podniky, ale i úřady plnily své zákonné povinnosti, mezi které patří například tvorba a aktualizace programů zlepšování stavu ovzduší. Základní programové dokumenty našeho kraje a to Krajský program snižování emisí Ústeckého kraje a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší pro znečišťující látky jsou ukázkou bezzubé politiky našeho kraje vůči znečišťovatelům. Mělo by jít o základní dokumenty a vodítko pro tvorbu a změny integrovaných povolení a stanovování jak limitů emisí, tak jejich stropů. Tyto dokumenty jsou ale jednak zastaralé (analýzy do roku 2007 a výhledy do roku 2010) a spíše než stanovováním politiky snižování emisí se zabývají popisováním neutěšeného stavu a konstatováním, že podniky nelze k dalšímu snižování emisí jednoduchým způsobem nutit.  Chceme dále poukazovat nejen na nedodržování zákonů, ale i na to, že česká legislativa má v ochraně životního prostředí nedostatečné nástroje, které umožňují například to, že nebezpečný odpad je certifikován jako alternativní palivo.
Budeme se dále snažit o nápravu tohoto stavu, kdy je úřady a zákony dovoleno hazardovat se zdravím tisíců lidí, kdy se znečišťovatelé nemusí obávat postihu, jelikož kontrolní a dozorovací orgány nekonají, kdy je politika tak úzce propojena s podnikáním, že se volení zástupci občanů bez uzardění zpronevěřují vlastním předvolebním slibům....
Co mohou udělat občané?
Demokratická společnost umožňuje svým občanům rozhodovat o dění ve svém státě. Bohužel této možnosti využívá jen část z nich. Je pochopitelné, že mnoho lidí je znechuceno obsahem současné politiky a domnívá se, že jejich jeden hlas „stejně nic nezmůže“. Pokud se takto zachová každý, pak opravdu k žádné změně nedojde. Jestliže chceme změnu, řekněme to svým hlasem ve volbách (celostátních, krajských, obecních), rozhodněme o tom, že našimi zástupci již nebudou politici, kteří konají v neprospěch vlastních občanů.

Občanská iniciativa Občané proti kalům

Motto:
Nikdo nedělá méně než ten, kdo nedělá nic, protože se bojí, že by mohl udělat jen málo“.

Všechny zde zmíněné dokumenty naleznete na našich internetových stránkách www.protikalum.cz

Zdroj: http://www.protikalum.cz/aktuality.html